Outsider, božská bytost ze série Dishonored, která hlavním hrdinům halabala rozdává magické schopnosti, mi vždycky byl docela sympatický. Jsem si vědom skutečnosti, že tenhle názor mě staví do menšiny. Dalo by se dokonce říct, že mezi fanoušky série jsem v tomhle ohledu… outsider. Našla se totiž velká spousta lidí, které jeho tajemné filozofické řečičky a namalované oči vytáčely, a právě jim se nejspíš bude zamlouvat nový trailer na standalone rozšíření Dishonored: Death of the Outsider. V něm jsou efektně demonstrovány smrtící schopnosti staré známé vražedkyně Billie Lurk.

Obličej natřený bojovými barvami, v očích hněv a odhodlání, před sebou hrdinská výprava. Nenechte se ale zmást. Senua, protagonistka řežby od studia Ninja Theory, dává válečnou modří najevo nejen vůli zabíjet, ale také se za ní nejspíš snaží skrýt svou temnotu a zapudit šeptající démony. Marně. Hellblade je totiž řádně psychotická akce, ve které si nikdy nebudete jistí, jestli vám po krku jde opravdová hrozba, nebo plody pokroucené mysli hlavní postavy.

Říkáte si, že originalita už je ve hrách mrtvá? Tak to vás nový díl našeho herního pořadu vyvede z omylu! Kromě nádherných novinek Pyre a plošinovky Sundered vám představí i jednu opomenutou hru z dalekého Chile, kombinující Diablo a... Street Fightera!

Tvůrci ze studia Supergiant Games zatím nevydaly špatnou nebo průměrnou hru. Bastion i Transistor byly výborné titul se zajímavými herními systémy, skvělou atmosférou i výraznou stylizací. Navíc se zkrátka parádně hrály, což nakonec platí i pro Pyre – třetí a dost možná i doposud nejlepší a v dobrém slova smyslu také nejdivnější hru od Supergiant. Oficiálně je to RPG s partou dobrodruhů, které je silně příběhové, nelineární a skvěle stylizované. Když se ale na hru podíváte blíž, zjistíte, že je to vlastně kombinace RPG, sportovní hry a gamebooku. Jak to celé funguje dohromady, se podívejte v našem gamesplayi.

Udatná keltská bojovnice se vydává do vikinského pekla, aby tam bojovala za navrácení života svému milému, po kterém se jí stýská. Že to zní hodně tuctově, jako popis libovolné hry, kde se člověk z bodu A musí prosekat do bodu B? No jasně, ale protože Hellblade je hra od studia Ninja Theory (Heavenly Sword, Enslaved: Odyssey to the West, DmC: Devil May Cry), je v tom celém hned několik velkých háčků. Snad pozitivních. Můžeme očekávat parádní audiovizuální zpracování, odladěnou hratelnost, ale ten největší háček spočívá v tom, že se hlavní hrdinka Hellblade potýká nejenom s nepřáteli, ale i se svou myslí. Je totiž tak trošku šílená, jak si ukážeme v tomto gamesplayi.

Přiznejte se, kdo to byl? Kdo otevřel Pandořinu skříňku, v níž byly bezpečně uzamčeny všechny nezávislé pokusy o napodobení legendární série Age of Empires? Včera jsem psal o Empires Apart, která se konkrétně AoE II inspiruje vpravdě mohutně. No a dnes mi na stole přistála středověká strategie Bannermen, která na první pohled zapadá do stejného šuplete, ale na ten druhý je takové škatulkování možná trochu nefér – už jen kvůli neotřelému prvku počasí, jehož výkyvy můžou výrazně ovlivnit průběh bitvy.