Fenomén posledních dní? Rozhodně Prey od studia Arkane – tvůrců série Dishonored nebo Arx Fatalis. Jejich hra nás zaujala natolik, že jsme se jí rozhodli věnovat celý Fight Club #325.

Proč je vesmír černý? Představte si, že by astronauti během sovětsko-amerických kosmických závodů nenašli jenom vzduchoprázdno a finále by nebyla procházka po bledém měsíčním povrchu. Místo toho by došlo k objevu, který by nás přinutil se na černočerný prostor mezi hvězdami dívat s úplně jiným respektem a strachem. V temnotě se skrývá rasa Typhon. Nezná city, koncept utrpení je jí cizí. Budete její kořistí. Budete Prey.

V jakém duchu se nese reboot značky Prey? Jak vám zevrubně předvede obsáhlý díl našeho herního pořadu, radovat by se měli především příznivci druhého System Shocku. Mezi ně se samozřejmě počítá i Lukáš, kterého ale nejenom proto Prey schramstla jako malinu.

Hrdina je znovuzrozen! Ranger, vesmírný mariňák z původního Quake, který se objevil i v Quake III Arena, si konečně prostřílel cestu do uzavřené bety multiplayerové střílečky Quake Champions. Přináší s sebou mrštnost, obratnost, nikdy nekončící výbuchy a nevyčerpatelnou zásobárnu drsných hlášek, nad nimiž někomu srdce zaplesá nostalgií a jinému radostí, že 90. léta jsou už definitivně pryč.

Kdybyste se octli na vesmírné stanici zamořené vraždícími mimozemšťany, vaší první reakcí by nejspíš bylo: „Proboha, mám hrozný strach z vraždících mimozemšťanů!“ Ale jak dokazuje nový trailer na chystanou Prey, nemenší hrůzu byste měli mít in ze samotné stanice Talos I. Možná jde o opulentní sídlo plné mramoru, zlata a drahého dřeva, ale to neznamená, že tu nemůžete úplně jednoduše umřít. Upálením, rozdrcením, udušením.

Plížil jsem se rozbořenou chodbou vesmírné stanice Talos-1 a tajil dech. Oči mi co chvíli sjely k velkému francouzskému klíči, který jsem používal jako nouzovou zbraň na blízko. V inventáři mi sice ležela pistolka a zbraň, co střílí lepidlo, ale náboje? Veškeré žádné. A v tu chvíli jsem to spatřil. Na jednom ze stolků byly vedle sebe položené dva nevinně vypadající hrníčky na kafe. V duchu jsem bojechtivě zařval, vrhnul se na hrnky a začal do nich bušit jako šílenec v očekávání, že jeden z nich se co nevidět promění v mimozemšťana. Nestalo se. Jedinou obětí celé situace bylo pár kusů porcelánu.