Články s tagem: Commodore 64

Český projekt Retroherna chce zprovoznit interaktivní muzeum herní historie

Na Startovači se objevil pozoruhodný český projekt s názvem Retroherna. Cílem je vytvoření muzea starých počítačů, konzolí, ovladačů a samozřejmě her. Jak ale název naznačuje, bude to muzeum interaktivní, tedy si budete moci na jednotlivých exponátech zahrát. Kromě hraní návštěvníky čekají i zajímavé informace o vývoji her a herního hardwaru, budou si moci prohlédnout původní obaly, manuály i dobové reklamy a to vše doplní pravidelné přednášky.

Retro GamesPlay: Shadow of the Beast

Když se zeptáte jakéhokoli bývalého nebo i současného majitele Amigy, kterou z her považuje za „speciální“, je velmi pravděpodobné, že bude jmenovat Shadow of the Beast. Nebo prostě a jednoduše Beast, jak se hra ostatně měla původně jmenovat, když k úpravě došlo z formálních důvodů až na poslední chvíli. Letmý pohled na obrázky ale nenaznačuje, že by Shadow of the Beast měla být, i ve své době, něčím výjimečná. Zdá se, že jde o 2D mlátičku či plošinovku, kterých bylo na konci osmdesátek na herních platformách tuny. Pravda je však jiná. Na svou dobu šlo o technologicky a graficky pokrokovou hru, která těžila z výkonného hardwaru Amigy. Měla však i obtížně popsatelné kouzlo, které se vám pokusíme zprostředkovat v následujícím videu.

Uzrála doba pro vznik velkých herních archivů?

"Pro svou samotnou podstatu je digitální informaci možné jak velmi snadno zachránit, tak i o ni přijít navždy," říká pro web Ars Technica Jason Scott, zakladatel stránky Internet Archive, na které lze najít tisíce starých videoher, hratelných jednoduše skrze internetový prohlížeč. Málokdo učinil pro archivaci starých her více než on. I podle Scotta však ta pravá archivářská robota teprve přijde. Paradoxem současného multimiliardového herního průmyslu totiž je, že jen zřídkakdy myslí na zadní vrátka a znovuhratelnost her v budoucích dekádách. Bude přespříští generace moci okusit dnešní hry? A je to vlastně důležité?

„Herní“ román Ready Player One přepracuje do filmové podoby Steven Spielberg

Pokud jste ještě neměli tu čest se sci-fi románem Ready Player One Ernesta Clinea, měli byste to urychleně napravit. Jde totiž o hold všem milovníkům videoher, především těch starých, průkopnických, který ale díky sci-fi zápletce dobře doplňují i mnohem aktuálnější prvky virtuální reality a MMORPG. V zahraničí Ready Player One u své cílové skupiny uspěl, u nás (protože vyšel i v českém překladu) snad také. Nicméně důležité je, že se nyní chystá filmová adaptace knihy a režie se nezhostí nikdo jiný, než Steven Spielberg.

Ve filmu Pixels se rozpoutá nemilosrdná válka lidstva proti herním legendám

Adam Sandler má videohry rád, což je jistě důvod, proč se pouští v roli herce a scénáristy do filmového projektu s názvem Pixels. Ten by mu mohl podle všeho smazat pár kaněk, které si asi nadělal u každého z nás některými ze svých předchozích filmů. Proč, to vám předvede první trailer, ve kterém se to tradičními videohrami jen hemží. Ostatně, právě na hrách ujetá zápletka filmu stojí. 

Jak by vypadal herní svět bez PC?

Napadlo vás někdy, jak by vypadal svět bez PC? Tedy herní svět bez PC? Nad touto hypotetickou otázkou se v Levelu 241 zamyslel Michal Rybka a odpověděl na ni v článku, který vám nyní nabízíme i na Games.cz. A pokud se vám zalíbí, určitě si kupte aktuální LEVEL 242. Stále je na stáncích a nabízí podobných témat, zamyšlení a rozborů tradičně celou řadu (a navíc oba díly akčního RPG Overlord pro Steam zdarma).

Arcade Olé! #10: Paperboy

Většina českých hráčů včetně mě poznala arkádu Paperboy poprvé díky verzím pro osobní počítače. Hra vyšla v druhé polovině 80. let snad na všech myslitelných platformách a do určité míry je její odkaz živý dodnes - Paperboy si zahrajete na Xbox 360, iOS, Androidu a jednou možná i na Oculus Rift. Jenže kořeny hry sahají až do roku 1984, kdy Atari vyrobila Paperboy jako arkádový automat, a právě o něm si budeme vyprávět v dnešním dílu Arcade Olé!

Emulátory jako stroje času aneb jak si zahrát staré hry

I když herní průmysl není ve srovnání třeba s filmem či televizí ještě tak starý, vešel před pár lety do čtvrtého desetiletí své existence, takže nějaké to nostalgické posmrkávání je zcela na místě. Jenže proč zůstat jen u vzpomínání? Nebylo by ještě lepší si některé pecky z dětství připomenout i v dnešní chmurné době, kdy se musíme přehrabovat tunami DLCček, reklam, season passů a dalších vylomenin? Dohnat staré resty? Jen jestli si tu minulost nebarvíme až moc narůžovo. Ale proč se nepřesvědčit na vlastní kůži?