Jestliže obecně platí, že člověk míní a pánbůh mění, tak v naší branži se na nevyzpytatelnost neviditelného hybatele událostí vymlouvat nelze. Vývojáři sice míní, poněvadž jsou to také jen lidé, ale namísto libovolného pánaboha rozhodují o úspěchu či neúspěchu hráči a jejich zájem, který vždy nemusí souviset s kvalitou či nekvalitou daného titulu. Proto se stává, že i skvělé hry rychle zapadnou, a buď se neprodávají, nebo se na ně přinejmenším zapomene. Obě varianty jsou samozřejmě špatné, proto jsme i za rok 2014 vybrali pětici výborných her, na které by se zapomenout nemělo, přestože vyšly ve špatný čas, nestrefily se do aktuálního vkusu hráčů nebo jen tvůrci zanedbali propagaci. Vzpomínejte na ně, kupte si je, hrajte je, jen je (probůh) nenechte upadnout v zapomnění.

Leckoho to možná překvapí, ale co se týče množství her vzniklých během jednoho roku, obstojí čeští vývojáři bez problémů srovnání s tuzemskými filmaři. V posledních letech u nás každým rokem vznikne více než třicet videoher pro všechny možné platformy a rok 2014 nebyl výjimkou. Z celkového seznamu, do kterého jsme záměrně nepočítali hry v alfa, beta a early access fázích, jsme vybrali pět titulů, které se podle našeho názoru povedly nejvíce. Nechceme českým tvůrcům mazat med kolem úst, ale bez jakéhokoliv přehánění jsme byli výsledkem sami překvapeni - každá z pěti nominovaných her je něčím výjimečná a všechny ukazují, že tuzemské hry, to nejsou jen velké projekty jako Arma, Kingdom Come nebo Space Engineers, ale i menší a navzdory tomu neméně zajímavé počiny.

Mezi adventurami panovala v roce 2014 ostrá konkurence. Do svého žánrového chlívku se vrátilo několik oborových klasiků, překvapilo nás pár nově příchozích studií a vytáhly se i tradiční jistoty v čele s Telltale Games. O brutální síle loňské nabídky svědčí ostatně i to, že se do našeho finálního pětičlenného výběru nevešel například nový Broken Sword: The Serpent's Curse, výborná Blackwell Epiphany, graficky fantastické Lumino City, předělaný Gabriel Knight, zamyšlený The Vanishing of Ethan Carter nebo tradicionalistická A Golden Wake. Stranou jsme zatím nechali také Dreamfall Chapters - první epizoda s podtitulem Reborn nás zatím nedokázala přesvědčit o tom, že návrat téhle klasiky můžeme s klidem doporučit. Ale kdo ví, další epizody třeba kvalifikují Chapters do nominací v příštím roce. Nyní už ale k těm nejlepším.

Tak jako jsou hry rok od roku pestřejší, vzniká k nim i rok od roku pestřejší hudba. A díkybohu za to! Své si najdou jak příznivci velkolepých, Hollywoodem inspirovaných záležitostí, tak fanoušci okrajových žánrů, které do her nacházejí cestu skrze nezávislé tituly. Podcenit soundtrack hry totiž znamená podcenit jednu z klíčových složek, utvářejících nejenom celkovou náladu, ale přímo náboj konkrétních herních situací nebo scén. Komu se to loni povedlo nejlépe?

Stačí jeden pohled nejenom na Steam, ale i konzolové služby PSN, Xbox Live či Nintendo eShop a je zřejmé, jaký druh herní produkce má navrch, minimálně početně - dlouhá léta odstrkované (pfff, to je jen pro ouchyly a hipstry) nezávislé hry vytvořily hlasitou opozici rozmáchlým blockbusterům od velkých vydavatelských firem a studií, se kterou se nemusí počítat, nýbrž už přirozeně počítá. Mimo jiné tím hráče po celém světě a bez ohledu na využívané zařízení dostaly indie hry do velmi příjemné situace, kdy si nevybírají v jednu chvíli ze dvou či tří atraktivních her, nýbrž volí mezi stovkami a tisícovkami her, co by stály za hřích. Rok 2014 navíc v plné kráse předvedl, že i v počtu prodaných kusů se leckteré nezávislé hry začínají tzv. velkým hrám blížit, aniž by to jejich tvůrce nutně vedlo k překotné transformaci na velká studia. Kdepak, mají rádi svou tvůrčí volnost, což třeba loni dokázalo vydání her jako Legend of Grimrock II nebo Transistor. Ani jedna hra není pro tvůrce debutem, ale přesto se kvalit nezávislé tvorby drží a figurují tudíž obě i v naší TOP 5. A Jaké další indie hry nám loni padly do očí a škrábou tam naše rohovku dodnes?

Jestliže v roce 2013 zářily především MOBA hry, letos se prosadily spíše klasické onlineovky. Raketový start MOBA hry přetavily v úspěch i v roce 2014, ale jinak se držely spíše v ústraní svých početných komunit. O Dotě nebylo navenek slyšet takřka vůbec, což platí i o League of Legends. Nezbylo nám tedy než oslavit návrat ke klasickým onlineovkám, které se připomněly zejména prostřednictvím datadisku pro World of WarCraft. Loňský rok ale nebyl jenom WoWku, nýbrž i řadě dalších her a částečně též o snaze přenést komplexní online světy konečně na konzole. Zatím sice nebyla plně úspěšná, ale ovoce by měla přinést tento rok, takže se cení.