Recenze
Limbo - recenze
4. 8. 2010
|
Petr Poláček
Myslíte si, že jde udělat zábavná plošinovka bez barev, tří rozměrů, precizní grafiky a s ovládáním na pouhá dvě tlačítka? Tato zase jednou povýšila hru na umělecké dílo.
Prince of Persia Rival Swords - recenze
27. 12. 2007
|
Redakce Games.cz
Perský princ nakonec doskákal až na Nintendo Wii. Prožije sice to samé co v dva roky starých Dvou trůnech, ale díky upravenému ovládání neztratil nic na zábavnosti.
The Sims 2: Univerzita CZ - recenze
30. 3. 2005
|
Redakce Games.cz
Z vašich Simíků se v datadisku stávají mladí dospěláci, kteří odcházejí z domova, aby studovali na univerzitě a hlavně si plnými doušky vychutnali krásy života na kolejích s divokými mejdany a dalšími druhy zábavy.
Purge - recenze
18. 4. 2003
|
Redakce Games.cz
Netradičně pojatý projekt Purge v sobě kloubí dvojici populárních žánrů a to first-person akci s RPG prvky, výsledkem čehož je zajímavá týmová hra s vývojem postav, používáním kouzel či speciálních schopností.
Outer Wilds: Echoes of the Eye – recenze
29. 11. 2021
|
Pavel Bareš
Zpátky do té nejpodmanivější sluneční soustavy
Football Manager 2018 – recenze
21. 11. 2017
|
Václav Pecháček
Každý rok, když pár dní hraju nový ročník Football Manageru, mě napadá ta samá myšlenka. Jak jsem vůbec mohl hrát loňský díl? Jak jsem se dokázal obejít bez spousty drobných i větších dodatků, které prohlubují věrnost simulace a zpříjemňují každodenní manažerskou práci? Svědčí to o dobré práci studia Sports Interactive, které se vážně ze všech sil snaží nesklouznout k pouhému updatování soupisek, a ona dobrá práce naštěstí pokračuje i v nejnovějším díle originálně nazvaném Football Manager 2018.
Way of the Samurai 4 - recenze samurajského sandboxu
13. 10. 2015
|
Jan Slavík
Polovina devatenáctého století, Japonsko. Na mořském horizontu rozkvétají první plachty britského námořnictva, zvěstující, že země vycházejícího slunce se brzy změní jednou provždy. Období Meidži a polovynucené přijetí Západu bylo na spadnutí. Ne každý se s tím ale chtěl spokojit. Pokusíte se dosáhnout smíru? Budete nacionalisté a cizincům ukážete jen nesmlouvavé ostří meče? Postavíte se na stranu šógunátu?
Metal Gear Solid V: The Phantom Pain - recenze
8. 9. 2015
|
Jan Olejník
Je konec. Právě se uzavřela další a zřejmě poslední kapitola ságy, kterou před 28 lety vytvořil Hideo Kodžima. Herní statistika ukazuje 82 hodin odehraného času a já tu v hrobovém tichu noci vstřebávám dojmy z díla, jaké tu snad ještě nebylo. Zpočátku jsem byl skeptický a nový Metal Gear troufale hodnotil po sotva pár hodinách. Jaká bláhovost! Všechno tu dává smysl, i ty nejmenší detaily a zdánlivě podivná designérská rozhodnutí. Kojima má totiž všechno naprosto suverénně pod kontrolou a v podobě The Phantom Pain servíruje nejlepší Metal Gear Solid všech dob.
Forza Motorsport 6 - recenze
8. 9. 2015
|
Václav Rybář
Skoro pět stovek aut, tři desítky tratí, závodění v noci, v dešti, v sedmdesátkách, šedesátkách, dokonce i třicítkách (mluvíme o dekádách, nikoliv o maximální povolené rychlosti). Čistě papírovým výčtem novinek šesté Forzy bychom mohli "objektivně" tuhle recenzi uzavřít hned v prvním odstavci. Ano, šestka je o notný kus lepší než pětka. Víc všeho, méně mikrotransakcí a napravení dávných křivd. Díky, díky, díky... a můžeme jít domů, oprášit volant a jezdit až do konce věků. Nebo ne?
Vampire: The Masquerade – Coteries of New York – recenze
16. 12. 2019
|
Mars Vertigo
Ta nejtemnější tajemství je nutné strážit přísněji než sebedražší poklad. Jak byste se například tvářili, kdyby se profláklo, že je po soumraku možné někde na ulici potkat vybledlého jedince, jemuž nebije srdce, nedýchá, ale zato nekonečně lační po vaší krvi? A aby to bylo ještě divnější, tahle podivná choroba jej dokonale konzervuje přesně v té podobě, v níž ho postihla. Ne, opravdu nechcete vědět, že existují upíři.
Superliminal – recenze
22. 11. 2019
|
Patrik Hajda
Jak máte zaujmout další logickou hrou viděnou z první osoby? Učte se od té nejlepší v žánru! Superliminal v sobě nezapře inspiraci Portalem a ani se ji nesnaží nijak skrývat. I tak jde o hru, která je hodně svá a natolik unikátní, že návštěvy jejího snového světa nebudete litovat. I když vám bude trochu líto, že jste nedostali mnohem víc.
Blood: Fresh Supply - recenze remasteru kultovní střílečky
20. 5. 2019
|
Vilém Koubek
Klenot z dílem Monolith Productions jménem Blood se již ve své emulované, na moderních systémech hratelné, podobě objevil v nabídkách GOG i Steamu. Pokud jste jej však na některé z uvedených platforem vyzkoušeli, jistě jste si všimli, že v mnoha ohledech nezestárl zrovna nejlépe. Atari, které vlastní práva, proto zajistilo remaster titulu, jenž nakonec dostal podtitul Fresh Supply.
Rise of Industry – recenze
2. 5. 2019
|
Pavel Válek
Nebudu lhát, jakmile spustím novou hru a do deseti minut narazím na bug zabraňující dalšímu postupu, byť je to jen v tutoriálu, daný titul to má v tu chvíli o mnoho těžší. Zvlášť když je ona hra, Rise of Industry, v early accessu již více než rok a zrovna tato chyba byla komunitou dávno nahlášená. Navíc s odpovědí od vývojáře doporučující celý tutoriál přeskočit a vrhnout se přímo do hry, než se tým dostane k jeho přepracování. Vzhledem k tomu, že se verze 1.0 nebezpečně přiblížila a tutoriál existuje stále ve své původní podobě, první dojem mě zanechal poněkud chladným.
Alto's Odyssey - recenze
31. 3. 2018
|
Jan Hrdlička
Při pohledu na první obrázky, informace, a nakonec i při hraní prvních minut v Alto’s Odyssey, jsem se utvrdil v postoji, že jde o pěkné pokračování jedné z nejlepších endless runner her. A také, že víc, než sedmičku mu nedám. Na to to hraje příliš na jistotu, říkám si. Inu, mýlil jsem se. Poprvé jsem si to uvědomil, když na mě zničehonic udeřila pouštní bouře. Svištěl jsem s Altem ze svahu dolů, složky vizuální a zvuková na mě podmanivě útočily a působivá souhra svěžích nápadů ve mě úspěšně vyvolala dojmy, jaké v člověku neživí jen tak kdejaká mobilní hříčka z nabídky.
Outcast: Second Contact - recenze
29. 11. 2017
|
Pavel Skoták
Plnoletost je krásná. Můžete dělat beztrestně tolik věcí, ale zároveň jsou na vás kladeny mnohem vyšší nároky. Přitom je osmnáct let, tedy alespoň v herní branži, dostatečně dlouhý časový horizont na to, aby se na vás zdárně zapomnělo a byli jste přehlušeni mnohem slavnějšími kamarády a sourozenci. Podobný osud do jisté míry potkal i Outcast. Jelikož ale doba přeje remakům starých her, došlo i na něj v Second Contact.
The Sexy Brutale – recenze extravagantní detektivky
24. 5. 2017
|
Ondřej Švára
V rouše dekadentního kabaretu přináší The Sexy Brutale svěží hrátky s časem a logikou. Skryti za karnevalovou maskou zachráníte spoustu lidí před jistou smrtí, a ještě si užijete skvělý večírek. Snad až na počáteční lehké zmatkování nemá detektivní adventura slabiny. Je originální, stylová a dlouho vydrží. Tak vypadá hra, na kterou si vzpomenete i po letech.
Renoir - recenze
23. 11. 2016
|
Ondřej Švára
V kulisách filmového žánru noir dnes vznikají ledajaké hry, dokonce i logické plošinovky jako je Renoir. V přemýšlivé arkádě ožila stylová černobílá detektivka s osobitou atmosférou, silným příběhem a skvělou herní mechanikou. Umění s důvtipem se ale nepodařilo dokonale spojit po technické stránce. Hra s komplikovanou produkční historií zůstala lehce nepřehledná, její ovládání krkolomné a umělá inteligence nespolehlivá. Za trochu shovívavosti ale Renoir nakonec stojí.
Space Rangers: Quest - recenze
28. 10. 2016
|
Pavel Dobrovský
Co mají společného hry Zork. Pomsta šíleného ataristy. Gateway. Belegost? No přeci text! Příběh vyprávějí v odstavcích s minimálním nebo nulovým grafickým doprovodem. Proto se jim říká interaktivní fikce, textovky nebo gamebooky. I když s námi jsou už od 70. let minulého století, nepatří do starého železa. Právě naopak. Lidí, kteří jednou rukou přísahají na písmenka a příběhy, a v druhé drží mobil, neustále přibývá. Zbožňují hry jako 80 Days, A Dark Room, LifeLine, Out There nebo Sorcery! A nedávno se do řady těchto her postavil i titul Space Rangers: Quest.
Okhlos - recenze
3. 9. 2016
|
Ondřej Švára
Když se lůza rozhněvá, pokazí to nejednomu vládci den. A když začne ve velkém pobíjet a bořit, panika zachvátí dokonce i bohy. V případě zběsilé akční arkády Okhlos rovnou ty ze starořeckého Olympu. Máte-li chuť vyprášit roucho těm, kdo z nebes pořád jen otravují bouřkami a bídou, nová akční groteska se vám zalíbí. Nečekejte však víc než jen vtipnou herní jednohubku. Tahle hra svůj potenciál poměrně brzy vyčerpá.
Grow Up - recenze
1. 9. 2016
|
Adam Homola
Dobrodružství roztomilého robůtka B.U.D.a pokračuje nikoliv vertikálně, nýbrž horizontálně. Grow Up navazuje na Grow Home způsobem, který na papíře dává perfektní smysl, ale v praxi pokulhává. Pokračování všechno nafouklo a namísto maličkého území s jednou Star Plant tak pobíháte po planetce se třemi Star Plant. Jsou menší než v jedničce, ale na rozdíl od prvního dílu tu růst těchto velkých rostlin v podstatě nemusíte řešit.
Brigador - recenze
9. 6. 2016
|
Ondřej Švára
Mechaničtí obři a akční chaos se spojily v lákavé sci-fi akci Brigador. Povedená hra se touží strefit do vkusu každého hráče. Zatímco třeba nostalgiky nadchne návrat pozapomenutých mechů/robotů, megalomany uspokojí velké množství arzenálu, statistik či misí. To vše je zabaleno do atraktivních kyberpunkových kulis. Brigador ovšem není bez chyb. Problém můžete mít s nekompromisní obtížností i ovládáním.
Grand Ages: Medieval - recenze
9. 10. 2015
|
Václav Pecháček
Když se člověk zamyslí nad tím, co mu obvykle nabízí běžná středověká strategie, obvykle mu z toho vylezou řady obrněných rytířů, jejichž stehna obepínají mohutné válečné oře a všude se blyští nejrůznější pichlavé nástroje války. K tomu může bez většího váhání přihodit smrduté sedláky, na které se stačí křivě podívat a oni prchnou z bojiště jako smečka pozoruhodně tupých zajíců. No dobře, to je přehnaná generalizace, kterou kladu na vrub své obsesi Medieval II: Total War. Ale navzdory tomu, že názvem a fontem jako kdyby mému oblíbenci z oka vypadl, Grand Ages: Medieval je úplně jiné zvířátko.
Niko: Through the Dream - recenze
17. 9. 2015
|
Jakub Kovář
V lidských snech je možné cokoliv. Můžete v nich potkat dávno zesnulé lidi, vychutnat si létání a vůbec prožít kupu skvělých dobrodružství, stejně jako se nechat zdeptat děsivými nočními můrami. A ve snech mladé dívky jménem Niko se odehrává i dnes recenzovaná akční adventura, která má obrovskou výhodu v tom, že si může dělat, co chce. Může třeba popírat veškeré fyzikální zákony a vymýšlet šílené puzzly v originálním prostředí.
Star Wars: Battlefront - recenze
30. 9. 2004
|
Redakce Games.cz
Battlefield 1942 přenesený do světa Hvězdných válek. Tak by se dala stručně charakterizovat single/multi střílečka Star Wars: Battlefront, jejímž největším plusem je možnost ovládat vozidla či stíhačky známé z filmů.
Fragments of Him – recenze
7. 6. 2016
|
Honza Konfršt
Fragments of Him je netradičně pojatý projekt o ztrátě blízkého člověka. Úvod začíná dramaticky. Hlavní hrdina Will po pár minutách nešťastnou náhodou umírá a zanechává za sebou trojici blízkých postav - babičku Marry, ex-přítelkyni Sarah a svého současného přítele Harryho.
Race Driver GRID - mega-recenze
6. 6. 2008
|
Redakce Games.cz
Jelikož byla naše prohlídka vyzrálého soupeře NFS, Project Gotham Racing a Gran Turismo důkladná, na blyštivém chrupu jsme objevili několik kazů. Není vše pouhou hrou na efekt?
Splinter Cell: Chaos Theory - recenze
29. 3. 2005
|
Redakce Games.cz
Začíná platit pravidlo „co rok, to nový díl špionážní akce Splinter Cell“. Je ale agent Sam Fisher čím dál lepší, zručenější a zábavnější nebo z něj naopak táhne závan nastavované kaše? Odpověď je ve vyčerpávající recenzi!
Halo Wars - mega-recenze
20. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Vskutku nádherný epitaf Ensemble Studios. Výsledkem převodu akční série Halo do real-time strategie je intuitivní konzolové ovládání, perfektně skloubené s těmi nejzajímavějšími prvky z Age of Empires.
Mass Effect - PC recenze
3. 6. 2008
|
Redakce Games.cz
Loni na Xboxu 360 to byla bomba. Jenomže špatná konverze na PC může vše pohřbít a i mistr tesař Bioware se přece někdy může utnout, no ne? První česká recenze odpoví na tyto i jiné otázky natěšených PCčkářů.
Battlefield Hardline - recenze
25. 3. 2015
|
Daniel Kremser
Jestliže jsem dojmy ze singleplayeru končil výčtem negativ, v případě multiplayeru začnu s pozitivy. Navzdory rozporuplným dojmům z bety nakonec zvládla hra více hráčů udržet Battlefield Hardline nad vodou, a přestože výsledek není perfektní, je až překvapivě dobry. Pokud tedy kupujete Battlefield jen kvůli multilayeru, pak nemusíte ztrácet naději. Autoři totiž na rozdíl od singlu v multiplayeru tolik neexperimentovali, přerod klasické BF hry v něco nového realizovali jen napůl, a přes dílčí chyby dokáží s odřenýma ušima nabídnout poměrně zábavná multiplayerová klání.