Star Wars: Battlefront - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Star Wars: Battlefront - recenze

30. 9. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Battlefield 1942 přenesený do světa Hvězdných válek. Tak by se dala stručně charakterizovat single/multi střílečka Star Wars: Battlefront, jejímž největším plusem je možnost ovládat vozidla či stíhačky známé z filmů.

Autor: Levis
Publikováno: 30.září 2004
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická pro PC
Doba recenzování: 10 dnů


Obrázek zdroj: tisková zpráva V květnu příštího roku si odbude premiéru očekávaná Epizoda III, která završí novou filmovou trilogii a doplní mezery a nezodpovězené otázky v celé sérii, jejíž první řadou George Lucas na přelomu 70. a 80. let ohromil celý svět. Prvním promyšleným marketingovým tahem bylo zářijové vydání původních tří filmů na DVD a poté na to navázala hra Star Wars: Battlefront. Ta se nejen názvem, ale i herním konceptem nápadně podobá Battlefieldu 1942 (dále už jen BF1942) od Electronic Arts, který se řadí mezi nejoblíbenější multiplayerové tituly. Žebříčky i čtyři miliony prodaných kusů ukázaly, že tento styl započatý kdysi dávno Flashpointem je na trhu hodně žádaný. A tak se v LucasArts zrodil nápad, že na stejném principu by mohla fungovat i kopie BF1942 zasazená do atraktivního prostředí Hvězdných válek.

 Jako ve filmech
Stejně jako jeho hlavní vzor, je i Battlefront zaměřen především na multiplayer. Přesto ale nabízí i dvě (off-line) kampaně pro jednoho hráče, ve které živé protivníky nahrazují boti. Hlavní důraz je v obou případech kladen na zábavnou hratelnost a nikoliv na maximálně realistické zpracování Star Wars filmů či jejich dějové linie. V první kampani za Separatisty a Republiku okusíte nejvýznamnější bitvy z prvních tří Epizod. Pak následuje malé outro a plynulý přechod do druhé kampaně, která se liší pouze planetami a stranami - půjde tedy o Rebely a Impérium známé ze čtvrté až šesté Epizody.

Autoři hry z Pandemic Studios (Battlezone II, Dark Reign II) se příliš neobtěžují vysvětlovat situace a důvody ke konfliktům pro neznalce filmové série, takže chtě nechtě se musíte ztotožnit jak s těmi hodnými, tak s těmi zlými. Jedinou pomůcku pro vtažení do děje představují z filmů vystřižené sekvence, které většinu bitev uvozují. Bezprostředně po svižném loadingu, ve kterém sledujete satelitní přiblížení dané planety z vesmíru až přímo na bojiště, jste vrženi do bitvy. V ní ovládáte řadového vojáka, který nemá vyprofilovanou osobnost a od ostatních se liší jen svou výbavou, která se v průběhu hry navíc dá měnit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Všechno začíná střetem na Naboo, tedy prvním velkým konfliktem, který se objevil ve Star Wars filmech. V následujících patnácti bitvách se prostřídají všechna známá bojiště – Geonosis, Hoth, Bespin, Endor a další. Ve hře se objevují také dvě lokace, které jsme ve filmech dosud spatřit nemohli. Konkrétně jde o Kashyyyk, který bude až v chystané Epizodě III a Rhen Var, většině z nás dosud neznámá ledová planeta, kterou znají kromě zarytých fanoušků Hvězdných válek zřejmě jen majitelé konzolové hry The Clone Wars.

 Osvědčený herní princip
Obrázek zdroj: tisková zpráva Na mapě má jednu základnu každá ze dvou znepřátelených stran, která při boji pozvolna postupuje směrem k sídlu protivníka. Po cestě se vždy nachází několik menších spawn-pointů, jenž se dají obsadit, aby se zabití vojáci mohli znovu „narodit“ blíž k akci. Cílem každé hry je stejně jako v Conquestu z BF1942 udržení většiny bází pod kontrolou vašeho týmu. Obě strany mají na začátku totiž pevně stanovený počet bodů a pokud nejsou označená místa na mapě kontrolovány rovnoměrně, té straně, která jich okupuje méně, body ubývají. U všech základen se můžete uzdravit či opravit poškozená vozidla, která můžete ovládat, což je hlavním lákadlem celého Battlefrontu.

 V Tie Fighteru, X-Wingu nebo AT-AT
Hra obsahuje téměř kompletní bojovou techniku ze všech šesti filmů, takže je k dispozici větší výběr než v BF1942. Všechny modely jsou vytvořeny velmi precizně a jako pravý fanoušek Hvězdných válek jsem jimi byl naprosto unešen, protože žádný z dosud vydaných titulů něco podobného neposkytoval. Jsou tu tanky Obchodní federace, stroje z Epizody II, staré dobré X-Wingy i TIE Fightery - zkrátka vše, co jste kdy chtěli řidit nebo pilotovat (kompletní seznam je na homepage).

Trochu mi jen vadila občasná nezničitelnost AT-AT, kterého se dá rozumně zbavit snad jedině obmotáním jeho nohou zachycovacím lanem ze Snowspeederu. Motorky létají na můj vkus zase až příliš rychle až neovladatelně a v obou mapách, kde se dají používat, jsem je v členitém terénu po několika vteřinách vždy rychle zdemoloval. Všechny stroje ve hře se chovají stejně jako ve filmech, takže třeba AT-AT opravdu střílí silné laserové paprsky v menších intervalech, kdežto například s X-Wingy se dají podnikat perfektní nálety se smrtícími salvami střel.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Čtyři armády a vliv domorodců
Jak již bylo řečeno, v kampani si postupně zahrajete za všechny čtyři armády, tzn. Republiku, Separatisty, Impérium a Rebely. Od sebe se liší hlavně nabídkou vozidel (při boji však lze používat i ty opuštěné nepřátelské), schopností speciální jednotky (viz níže) a zbraněmi. Ve hře mimochodem potkáte i čtyři ústřední postavy z filmů, jako jsou Luke Skywalker a Darth Vader ze staré trilogie či Mace Windu a Count Dooku z nové řady.

Ve hře jsou přítomni domorodci (NPC), kteří v několika mapách pomáhají jedné či druhé straně, ale jejich přízeň se nedá nijak ovlivnit. Například Tuskenové mají dvě základny na Tatooinu a velice silně brzdí invazi Impéria, které je tím pádem vystavené odporu ze dvou stran. Naopak Republika má sice lehčí postavení a dokonalejší techniku na Geonosis, avšak místní obyvatelé sympatizují se Separatisty a podporují je, jak to jen jde. Čas od času se objeví také nezranitelní Jediové, kterým se bez jetpacku nebo nějakého vozidla většinou nedá uniknout. Jediný způsob, jak je alespoň na pár vteřin zpomalit, je zasáhnout je střelou z tanku nebo raketometu. Naštěstí neumí nastupovat do vozidel, ale i tak mohou docela výrazně ovlivnit průběh bitvy v něčí prospěch.

 Rozdíly mezi profesemi
Každá ze čtyř dostupných armád disponuje dohromady pěti vojenskými třídami, ze kterých si můžete vybrat vaší postavu. Kromě obyčejného vojáka, který je vybaven puškou, je tu dále odstřelovač, raketometčík, pilot a speciální jednotka. Odstřelovač může v rozumně dlouhých intervalech a někdy s až přehnanou přesností (bez chvění rukou nebo omezení dostřelu) zabíjet nepřátelskou pěchotu či odstraňovat vojáky z věží.

Obrázek zdroj: tisková zpráva

Pěšák s raketometem je zase většinou užitečná protizbraň na tanky a obecně náročnější protivníky. Pilot je jakousi obdobou inženýrské profese v jiných hrách. Pokud si sedne do nějakého stroje, postupem času se onen tank či stíhačka automaticky sama opraví. Kromě toho umí pilot sám spravovat poškozené věže a uzdravovat spolubojovníky.

Zbývá už jen vysvětlit význam speciální jednotky, která se u každé strany liší. V případě Impéria a Republiky jde o vojáky s jetpacky, které jim umožňují nad bojištěm chvílemi poletovat. Jetpacky mají rozdílnou výdrž, přičemž voják s horším jetpackem je pro změnu vybaven lepší zbraní. U Rebelů tvoří speciální jednotku Wookijové, mohutná chlupatá zvířata se smrtonosnými zbraněmi.

A konečně Separatisté disponují droidekami, což jsou roboti z Epizody I, kteří se mohou svinout do kuličky a rychle se tak přesunovat z místa na místo. Když chce droideka útočit, během vteřiny se umí rozložit v robota se dvěma blastery. Ačkoliv jsou droideky silné v porovnání třeba s pěchotou, střele z tanku většinou neodolají a kromě toho nemohou nasednout do žádného stroje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Volba pohledu a zbraně
V Battlefrontu lze přepínat mezi first-person a third-person pohledem, což je u podobně koncipovaných her vždy vítané, ne-li přímo nutné. Osobně jsem pohled z třetí osoby používal především u strojů a stíhaček, které se v něm mnohem lépe a přehledněji ovládaly, stejně jako v BF1942. Na míření je samozřejmě vždy ideální pohled z vlastních očí, ve kterém se dá u každé zbraně zapnout i jemné přiblížení pro přesnější střelbu

Obrázek zdroj: tisková zpráva Co se týče zbraní jako takových, hra nijak zvlášť neexceluje. Wookijové mají své mocné kuše a Jet Troopeři své EMP, popřípadě laserové kanóny, ale kromě toho je nabídka u všech armád stejná a třeba zbraně Separatistů se od těch imperiálních liší maximálně vzhledem. Téměř všichni vojáci jsou také vybaveni několika granáty. Ty navíc po stranách svítí, takže jsou snadno viditelné i na dálku.

 Umělá inteligence
Battlefront obsahuje tři úrovně obtížnosti, které se dají měnit i mezi bitvami uprostřed kampaně. Největší změna mezi stupni není ani tak v inteligenci jednotlivých botů v boji jeden na jednoho, ale spíš v celkové razantnosti a organizovanosti nepřítele, který je schopen vést útok intenzivněji a dokonce i na více frontách zároveň. Jako jednotlivec však bot působí chvílemi velice nejistě a často se stává, že jen tak zmateně pobíhá dokola, někdy se úplně zastaví anebo se snaží střílet přes strom či zábradlí.

C elkově jsou ale boti rozumnou náhradou za lidské protivníky a řekl bych, že jsou určitě schopnější než (pravda, dnes již zastaralá) umělá inteligence z BF1942. Drží v týmu pohromadě, umí používat všechna vozidla, létat se stíhačkami a na Hothu dokonce harpunou obmotávat AT-AT. Své spolubojovníky můžete navigovat, bohužel jsou však k dispozici pouze čtyři povely. Nejčastěji využijete pravděpodobně těch, které vybízí k zahájení útoku či naopak stáhnutí se zpět do vlastních řad. Někdy to jde samo od sebe a jindy zase ani opakované výzvy k obraně nezachrání napadené základny, ale tak už to u botů chodí.

 Mapy
Zvětšit zdroj: tisková zpráva V Battlefrontu je celkem šestnáct map, které si můžete vyzkoušet v již zmiňovaných kampaních anebo si v módu Instant Action jednoduše vybrat tu, na kterou máte zrovna chuť. Vše se odehrává na deseti planetách a na většině z nich jsou umístěny dvě úrovně. Obvykle jde o přímou kopii nějaké scény z filmů (Hoth) či uměle vytvořené místo, ale s věcmi, které jsme ve filmech na oné planetě skutečně viděli (Tatooine). Většina map je rozumně rozvržených a nabízí dostatek místa jak pro stíhačky ve vzduchu, tak pro přestřelky na zemi.

Bitvy připomínají opravdové konflikty z Hvězdných válek přesně tak, jak je známe z filmů. Střet Separatistů s Republikou na povrchu rudé Geonosis je ve více lidech skutečně úžasným zážitkem. V mapách je spousta ideálních míst pro kempování či schovávání se a dokonce tam jsou i zákoutí vhodná pro duely jeden na jednoho (které hra ale nijak nepodporuje). U většiny bází také stojí droidi pro doplňování nábojů. Oboje se dá ale zařídit i přímo na bojišti, protože po každém padlém nepříteli zůstane krabička se zdravím či municí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Galactic Conquest
Ve hře je přítomen ještě mód Galactic Conquest, u kterého jsem sám strávil nejvíce času. Liší se především způsobem, kterým se jednotlivé bitvy vybírají. Určíte si stranu, za kterou chcete hrát a planetu obsazenou nepřítelem, kterou budete dobývat. Poté zbývá volba jednoho Planetary Bonusu, tedy vaší výhody nad nepřítelem. Ta se může projevit například ve formě Sabotage (vozidla a stíhačky nepřítele budou už od začátku poškozené), Jedi Hero (vaší armádě bude pomáhat Jedi) anebo kupříkladu Sensors Jamming (zablokuje cizí radary a znemožní, aby nepřítel viděl vaše jednotky na mapě). Bonusy si vybíráte jak vy, tak počítač. Následuje samotná bitva, kterou když prohrajete, je na tahu protivník a vy naopak odvetu musíte ubránit. Tímto stylem hra pokračuje až do té doby, než jedna ze stran obsadí celou galaxii.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Počítač většinou útočí stále na tu samou planetu, kterou zřejmě považuje za strategicky důležitou. Ale protože je v módu Galactic Conquest velká motivace, opakováné hraní stejných map mě překvapivě bavilo. V sázce bylo vždy hodně a já jsem byl tudíž nucen k maximálnímu nasazení. Mimochodem, v žádném herním módu proti sobě nelze postavit Impérium se Separatisty či Republiku proti Rebelům. Toto omezení platí především kvůli tomu, že se jedná o strany z rozdílných časových období (Republika bojovala proti Separatistům v nové trilogii, tzn. Epizodách I-III, zatímco konflikt Impéria s Rebely je předmětem starých filmů, Epizod IV-VI).

 Multiplayer a technická stránka
Battlefront je především multiplayerová hra a ve více lidech je to pochopitelně zážitek úplně jiný než s boty. Podobně jako v BF1942 se rovněž dají kombinovat živí protivníci s umělou inteligencí. Hra podporuje maximálně 32 živých hráčů v jedné mapě najednou, k nimž se ještě dají přidat další boti. Nejvyhledávanější jsou již nyní pochopitelně bojiště Hothu či Geonosis. Ve hře bohužel zatím chybí několikavteřinová ochrana hráče ihned poté, co se narodí (Spawn Invulnerability). Takže v bitvě proti živým hráčům se někdy stává, že si nepřítel zaparkuje svoje tanky u vaší základny a v honbě za fragy jednoduše zabíje každého, kdo se tam objeví.

Po technické stránce multiplayer trochu zaostává. Například ve vyhledávači se listují herní servery velice pomalu a ani je nelze seřadit podle mapy, což už je dávno standardem. Síťový kód zřejmě také není úplně doladěný, protože mnohdy dochází k lagům i na rychlém připojení jako můj 1,5 MBit. Krátce po dopsání této recenze byl sice vydán první patch, ale ten řeší pouze drobnosti jako hraní přes NAT či server-browser.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Battlefront je poháněný vlastním enginem, který se vyvíjel současně pro PC i konzolové verze (PS2/Xbox), což je na něm místy znát. V maximálních detailech však nabízí vynikající podívanou, na kterou je potřeba vlastnit odpovídající hardware. Především pak v případě, že hrajete singleplayer a procesor se musí starat o všechny boty. Na mé, dnes už lehce podprůměrné sestavě (Athlon XP 2600+, 512 MB DDR, GeForce 4 Ti4200) jsem byl rád, že se hra hýbala plynule v 800x600 se středními detaily a efektem, který rozmazává vzdálené objekty. Hudbu tvoří jako obvykle výběr z filmového soundtracku od Johna Williamse a podobně jsou na tom některé zvuky. Skladby v každé mapě navíc odpovídají těm, které hrály na daném místě ve filmu, což hodně přidává na atmosféře.

 Co je lepší - Battlefield nebo Battlefront?
Jak jste určitě vytušili z předchozích řádků, se Star Wars: Battlefront jsem byl velmi spokojen. Kdybych ho ale měl srovnat s BF1942, je těžké se rozhodnout, který z těchto titulů je kvalitnější. Originalita, téma druhé světové války, tisíce pravidelných hráčů, spousta herních módů a neoficiálních přídavků - to jsou všechno plusy pro Battlefield.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Naopak Battlefront je na poli multiplayerových her nováčkem a jeho úspěch z velké části závisí na tom, jak jej herní komunita přijme a zdali mu někteří hráči dají před BF1942 či UT2004 přednost. Dovolím si ale tvrdit, že singleplayer má Battlefront díky většímu počtu nabízených vozidel a skvělé atmosféře o něco zábavnější než konkurence. Svou roli může hrát i fakt, že ne každého baví tématika druhé světové válka jako v naprosté většině současných her. Jestliže tedy máte rádi Hvězdné války, disponujete slušným připojením k internetu nebo možostí hry po lokální síti, neváhejte a jděte do toho! Lepší už to (minimálně do příchodu Battlefieldu 2 na jaře) nebude.

Stáhněte si: Videa, Trailery, Patch, Cheaty...

Související články: Novinky, Vše o sérii Battlefield 1942 a Battlefield: Vietnam

 
Levis
autorovi je 16 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars
editor/korektor: jd, za konzultace díky Frixovi




 
 
Levis

Verdikt:

Ačkoliv Battlefront pouze kopíruje slavný Battlefield 1942, jedná se o velice dobrou napodobeninu. Hra je naprostou nutností pro všechny fanoušky Hvězdných válek, kteří vždy snili o možnosti zažít na vlastní kůži obří bitvy se spoustou ovladatelných strojů či stíhaček známých z filmů. K dokonalosti ji kromě chytřejší umělé inteligence botů chybí snad jen lepší vyvážení některých jednotek nebo lepší síťový kód.

Nejnovější články