Recenze
Spintires: MudRunner – American Wilds – recenze
31. 10. 2018
|
Ondřej Švára
Dost bylo ruské tajgy! Což takhle zapadnout do amerického bahna? Vyjde to ale skoro nastejno, jak ukazuje nová edice hry Spintires: MudRunner s podtitulem American Wilds. Trenažér jízdy v terénu se dočkal obohacení o nové mapy, auta i výzvy, ale novotou ani tak nezáří. Otázkou je, zda má oficiální rozšíření tohoto typu smysl, když hru bohatě zásobuje komunita.
WWE 2K19 – recenze
18. 10. 2018
|
Lucie Jiříková
Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.
Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War - recenze
8. 8. 2018
|
Mars Vertigo
Gladius Prime byl ještě nedávno prosperující kolonií Impéria střeženou jedinou kapitulou vesmírných mariňáků hrdě dohlížejících na bezpečí Císařových poddaných z pohodlí své mohutné pevnosti. Ale ve 41. miléniu mír nikdy netrvá dlouho. Warpové bouře pro lidstvo zpravidla nevěstí nic dobrého. Nejdřív z bouře na dohled Gladia Prime vyplula plavidla plná Orků. Jejich invaze se nesla v tradičním duchu univerzální devastace všeho. Kapitula válečníků z řad Adeptus Astartes má ale po ruce početné oddíly Astra Militarum, jejichž výsadek na sebe nenechal dlouho čekat.
World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část první
5. 9. 2018
|
Pavel Skoták
Uplynulo s bídou něco přes dva týdny od celosvětového vydání nejnovějšího rozšíření pro stále ještě neumírající World of Warcraft, a už tu máme první utržený rekord. S 3,4 miliony prodaných kopií během jediného dne se totiž Battle for Azeroth vyhoupnul na první místo v prodejnosti všech datadisků k WoW. Jestli právem, je pořád ještě trošku brzo soudit, ale po prvních dvou týdnech hraní je nutné Blizzardu přiznat, že to pořád umí.
PES 2017 - recenze
26. 9. 2016
|
Václav Pecháček
Připomíná to ty nejlepší romantické příběhy, jaké se kdy zrodily na zeleném pažitu. Šokující řecký triumf na Euru 2004. Leicester zvedající nad hlavu pohár pro anglického šampiona. David Beckham a jeho dva rohové kopy v posledních sekundách finále Ligy mistrů. No a taky PES 2017. Nevelký rozpočet, chybějící licence, za souseda tyčící se obr od EA Sports. Z toho vycházejí vážně titěrné šance na úspěch. A navzdory tomu všemu si už po pár minutách hraní uvědomíte, že tentokrát se v Konami urodilo něco speciálního.
Joe Danger 2: The Movie - recenze
11. 10. 2012
|
Pavel Válek
Není to ani rok, co vyšla recenze Joe Danger: Special Edition a už tu máme regulérní pokračování. Jak samotný název naznačuje, Joe Danger 2: The Movie se již neodehrává na opuštěných tratích někde na venkově, kde se Joe snaží získat zpět svoji ztracenou slávu. Tentokrát si jej právě díky všem šíleným kouskům z minulého dílu vyhlédl režisér těch nejakčnějších filmů na světě, protože potřeboval někoho, kdo si bude ochoten s úsměvem na tváři polámat všechny kosti v těle jen pro naši zábavu.
Capcom Digital Collection - recenze
10. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Capcom Digital Collection je na první pohled docela výhodná kompilace osmi arkádových her vydaných (nejenom) na XBLA. Řadím se mezi lidi, kteří kompilace moc nemusí. Vždycky mi totiž přijde, že utrácím i za hry, které mě nebaví. Tohoto pocitu mě bohužel nedokázali zbavit ani lidé z Capcomu. Na DVDčku se tentokrát nachází: Super Street Fighter II Turbo HD Remix, Final Fight: Double Impact, Super Puzzle Fighter II Turbo Remix, 1942: Joint Strike, Bionic Commando Rearmed 2, Flock!, Rocketmen: Axis of Evil + přídavek Rocketmen: It Came From Uranus a Wolf of the Battlefield: Commando 3.
Dakar 18 – recenze
8. 11. 2018
|
Patrik Hajda
Po mnoha odjezděných hodinách mám chuť říct: „Ale což, jsou to amatéři, tak jim některé ty začátečnické chyby odpustím.“ Nicméně tím bych urazil všechny ty snaživé začínající vývojáře tam venku. Studio Bigmoon Entertainment má sice v portfoliu některé hry ze závodní série WRC, ale na všech pouze vypomáhalo. Dakar 18 je tak jejich vlastní závodní prvotina. A bohužel se vůbec nepovedla.
Sacred 2 Remaster – recenze neumětelského remasteru zastaralé diablovky
13. 11. 2025
|
Jakub Malchárek
A já se ptám: Proč?!
Gears of War: Reloaded – recenze remasteru nostalgické testosteronové akce
26. 8. 2025
|
Ondřej Partl
Koalice potřebuje i tebe!
Donkey Kong Bananza – recenze akční plošinovky s rozpustilým opičákem
17. 7. 2025
|
Šárka Tmějová
Banánové šílenství pro Switch 2
Farming Simulator 25 – recenze nového dílu se starými nešvary
22. 11. 2024
|
Ondřej Partl
Zemědělství ve staronovém obutí
Need for Speed: Payback – recenze
20. 11. 2017
|
Adam Homola
Vývojářům z Ghost Games se podařilo vyprodukovat podle mého názoru jeden z nejhorších dílů dlouholeté série Need for Speed. Payback přitom není vyloženě otřesný, nebo sotva funkční. Dá se hrát, auta vypadají hezky, otevřený svět je sice bez osobnosti, ale je použitelný. A když ve vysokých rychlostech s vytuněným Mustangem kličkujete mezi civilními auty, zatímco vám na paty šlapou jiní závodníci a cíl je už v dohledu, je to vlastně docela fajn. Jenže...
Aggressors: Ancient Rome – recenze české strategie
6. 9. 2018
|
Ondřej Švára
Zopakovat si dějiny, anebo je přetvořit? To je, oč běží ve strategiích s historickým aranžmá, jako je Aggressors: Ancient Rome. Tentokrát je v sázce nadvláda nad Středomořím v řecko-římské etapě starověku. Směsice Civilization a Europy Universalis pobaví dobře zpracovanou kombinací války a diplomacie v autentické atmosféře, a i když nemá ambice přispět do žánru 4X strategií něčím skutečně revolučním, chytře usazuje známé prvky do nového kontextu. Na druhou stranu trpí nedotažeností některých prvků. Naštěstí i tak nabídne příjemné herní zážitky.
Warhammer: Chaosbane – recenze nové diablovky
5. 6. 2019
|
Patrik Hajda
„Tak jaký to je?“ zeptal se mě jeden z kolegů po prvních dvou hodinách strávených ve fantasy světě Warhammeru. Tehdy jsem byl plný nadšení, překvapený z toho, že to nedopadlo katastrofálně. Jenže první dojmy jsou první dojmy a to, co mě ve Warhammeru: Chaosbane čekalo poté, bylo jen jedno obrovské zklamání.
Antihero – recenze
20. 2. 2018
|
Patrik Hajda
Od posledního Thiefa už zase utekla spousta let, a s jakou kradmostí se zahalený zloděj zjevil, tak zase zmizel. Přitom je to tolik lákavé téma, které si zaslouží další díl, ale klidně i nový přístup v jiném titulu jiného studia. To se samozřejmě děje, ovšem většinou jen na poli malých indie her. Do této kategorie spadá nyní již i „deskovka“ Antihero, která na umění zlodějství nahlíží z docela jiné perspektivy. A není to tak dobré, jak to na první pohled vypadá.
Cat Quest – recenze
8. 2. 2018
|
Patrik Hajda
Z názvu této roztomilé hry si snadno odvodíte její dvě hlavní vlastnosti, lépe řečeno přednosti. Slůvko „Quest“ napovídá, že vás čeká nějaké dobrodružství plné úkolů, zatímco slůvko „Cat“ poukazuje na kočky. Tedy na jednu chrabrou, žlutou kočičku, která se ujala nelehkého úkolu zachránit zemi Felingard (plnou hnědých kočiček) před vracející se dávnou hrozbou. Pokud jste tedy alergičtí na kočky či roztomilost, držte si odstup. V opačném případě čtěte dál. A pusťte si k tomu třeba kočičí předení.
Minecraft - recenze X360 verze
24. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Dovedete si představit LEGO ve virtuálním světě? Pokud ano, máte v hlavě hrubý náčrt Minecraftu. Je to jako nekonečná stavebnice. Kostičky jsou všude, kam se jen podíváte. Jsou z nich mraky, rostliny a dokonce i zvířata. Na první pohled se titul z dílen (nezávislého) studia Mojang může zdát zaostalý, ale v několika následujících vteřinách hráče přesvědčí o staré pravdě - v jednoduchosti je síla.
Lara Croft GO & The Shard of Life - recenze
8. 12. 2015
|
Adam Homola
Mobilní tahovka Lara Croft GO vyšla už v srpnu, ale vydání bezplatného datadisku The Shard of Life nabídlo ideální příležitost se ke hře vrátit. Po hubených letech už totiž není možné Laru ignorovat v žádné formě: v klasické tříáčkové (Tomb Raider), v kooperativní (Lara Croft and the Temple of Osiris), ani v mobilní. Zároveň je třeba zmínit o rok starší Hitman GO, který nastavil kurz, jakým se slavná archeoložka vydala.
Colin McRae Rally iOS - recenze
15. 8. 2013
|
Adam Homola
“Předtím než byl DiRT, tu bylo Colin McRae Rally. Série, která definovala žánr.” I takhle Codemasters propagují dřívější slávu legendárních rallye závodů. Colin McRae Rally si spousta z nás dosyta užívala na prvním PlayStationu a vývojáři vědí, že dnešním hráčům tahle značka už asi moc neřekne. Poslední hru z téhle série jsme tu měli v roce 2005, což už je nějaký ten pátek.
Emergency 2012 - recenze
7. 2. 2012
|
Jakub Kovář
Narazit v poslední době na originální RTS je těžké a není proto divu, že se netradiční záchranářské téma, s nímž série Emergency uchvacuje přes deset let, pořád dobře prodává. Po poměrně slabých prvních dílech začala z potenciálu těžit víc a víc, aby pomyslného vrcholu dosáhla ve své čtvrté inkarnaci. I v ní ji sice trápilo několik chyb spojených převážně s umělou inteligencí, ale ve výsledku šlo o kvalitní a především zábavný titul. Nový díl na tom však zdaleka tak dobře není.
Tetris Party Deluxe - recenze
24. 9. 2010
|
Redakce Games.cz
Už je to více než 25 let, kdy Alexey Pajitnov naprogramoval první variantu světoznámého hitu Tetris. Žádný počítač nebo herní konzole od té doby nepřišli o tuhle herní značku. Ani Wii a DS není výjimkou.
Max Payne Mobile - recenze
17. 4. 2012
|
Adam Homola
S porty starých her na iOS je to těžké. Vždycky, když je oznámí, zajásám. „Hurá, XY vyjde na iOS! To jsem hrával před deseti lety!“ Chvilku si rochním v tom, že to, na co jsem před několika lety potřeboval výkonné PC, můžu hrát na mobilu. Záhy hru ale vypnu, protože se to buď nedá ovládat (Duke Nukem 3D, GTA3...), nebo se to prostě na mobil vůbec nehodí (např. Settlers). Port prvního Maxe Paynea od War Drum Studios spadá do obou kategorií a zároveň do žádné. I přesto se ale Max Payne Mobile řadí k těm lepším portům.
F1 2010 - recenze
30. 9. 2010
|
Václav Rybář
F1-čkové hry se od dob kultovní Grand Prix série od Microprose zasekly na mrtvém bodě a čím dál tím víc připomínaly televizní přenosy. Líbivá grafika, důraz na bouračky, ale ve výsledku nudné ježdění. Přesun formulí na konzole a nebezpečná hladina arkádovitosti v krvi pak oblíbenému motorsportu zasadily poslední ránu. Následoval potupný odjezd do boxů, po němž virtuální asfalt ovládly cestovní vozy.
Farming Simulator 19 – recenze
18. 1. 2019
|
Patrik Hajda
Máme k dispozici mnoho sérií, jejichž hry vycházejí s roční periodicitou, a v mnoha případech je to na nich vidět. Změn bývá pomálu, jsou často jen kosmetického ražení a hardcore fanoušci tak nesahají po nejnovější číslovce kvůli zásadním novinkám, ale novým soupiskám. Farming Simulator vychází každé dva roky a člověk by čekal, že tvůrci z Giants Software využijí čas navíc k většímu posunu série kupředu. Ale kdepak. Jim jen trvá ta samá nepatrná evoluce o něco déle.
Mad Riders - recenze
19. 6. 2012
|
Lucie Jiříková
Déjá vu. Jedině tak se dá popsat návrat polského studia Techland na pole závodních her. Ještě to nejsou ani dva roky, co nám přineslo fádní hru nail'd a už jsou zase zpět a v tom samém průšvihu. Mad Riders je opravdové šílenství, hlavně z proto, že se od svého předchůdce nepoučilo a přináší nám v podstatě jedno a to samé.
Kingdom Come: Deliverance - recenze
14. 2. 2018
|
Jan Slavík
Už je to nějaký pátek, co se v naší kotlině dmuly kvůli nějaké hře takové vášně, jaké dokázala rozjitřit prvotina českého studia Warhorse, Kingdom Come: Deliverance. Jindrovo dobrodružství zasazené na počátek patnáctého století, kdy do českých zemí vtrhlo Zikmundovo vojsko, jistě není potřeba obšírně představovat - však se o něm napsaly, naspekulovaly a nahádaly kilometry textu.
R.U.S.E. - recenze
1. 10. 2010
|
Redakce Games.cz
Realtimových strategií z druhé světové války už jsme viděli hodně. A recenzí začínajících touhle větou vlastně také. R.U.S.E. proto celkem pochopitelně pokouší štěstí a přízeň hráčů neotřelým přístupem a novými nápady. Mimochodem, autoři téhle aktuální RTS mají na kontě třeba Act of War, takže nejsou žádnými zelenáči po základním výcviku, ale veterány ošlehanými mnoha bitvami.
The Legend of Zelda: Link’s Awakening – recenze
6. 10. 2019
|
Patrik Hajda
Ani velká, ani malá. Taková je staronová Zelda odkazující na pradávnou klasiku pro Game Boy. Nintendo se rozhodlo remakovat přes dvě dekády starou akční adventuru s Linkem v hlavní roli, který se ale tentokrát nežene za titulní princeznou Zeldou, která jednoduše není přítomná. Jeho snahou je jen dostat se z tajuplného a hádankami prolezlého ostrova Koholint. A i když je časová propast mezi hrou a současnými trendy dobře patrná, stále jde o dobrodružství hodné prožití.
Astral Chain – recenze
13. 9. 2019
|
Patrik Hajda
Po Bayonettách a Nieru už jsem přestal pochybovat o dalších projektech studia PlatinumGames. Jejich práce se soubojovými systémy je dostala na vrchol žánru akčních her, ale Astral Chain je až překvapivým důkazem, že tvůrci si hravě poradí i s jinými typy hratelnosti. Je jich tu hned několik a jejich spojením vzniklo něco originálního, na co budu ještě dlouho vzpomínat. S příjemnou husinou.