Mezi událostmi All That Remains a dramatickým vyvrcholením první sezóny uplynul zhruba rok a půl, leč mnohé se od té doby nezměnilo. Svět je nadále v dezolátním stavu, akorát loňské konzervy jsou ještě rezavější, a všude pořád courají hordy pomalých, hloupých a mozků chtivých zombií. V kulisách dosud nevysvětlené apokalypsy se snaží přežívat skupinky lidí, ale jak známo, v nouzi poznáš přítele, a protože nouze tu je na denním pořádku, domnělé přátelství často ustupuje agresivnímu pudu sebezáchovy.

Zatoulaná Mařenka

V tom všem figuruje jedna malá holčička jménem Clementine. Lee Everett, hrdina první sezóny, si cestu do druhé nenašel a vy se tak zhostíte role drobné Clem. Světem se potulují nebezpeční nemrtví, ještě nebezpečnější lidé, a vhodit do takové drsné bídy holčičku, kterou byste v reálu nepustili samotnou ani na autobus, je ze strany Telltale odvážné. Vyplácí se to. Season 2 sice funguje identicky jako jednička, ale díky nové hrdince přeci jen působí svěže.

Přitom na samotné hraní, třebaže ho tu vážně moc není, nemá nová protagonistka zásadní vliv. Clementine je dospělejší a výrazně schopnější než minule. Už ví, že má nosit krátké vlasy. Vyrůstání v zombie divočině se na ní podepsalo, a ačkoliv nadále umí dojímat velkýma kulatýma očima, chová se až překvapivě bezskrupulózně.

zdroj: tisková zpráva

Clem nemá problém zahnat dospěláka do kouta, tupí zombíci v dálce ji nikterak nevzrušují, sem tam nějakého dokonce zlikviduje, a když na to přijde, klidně si i zašije ošklivý kousanec. Takhle nějak by vypadal Tarzan, kdyby namísto džungle vyrůstal ve hnijící Georgii.

Proto zamrzí občasné díry ve scénáři, které působí vysloveně hloupě. Clementine si očividně vybudovala pověstný „survival skill“, přitom se nadále dopouští elementárních nesmyslů. Nechá za sebou otevřenou skulinu do roubenky, uvnitř dělá randál a je jí jedno, že kolem se potácí lidské hniloby.

V nejnevhodnější chvíli tak na ní samozřejmě jeden nemrtvý vybafne a následuje další z mnoha QTE scén. První epizoda je prošpikovaná „šipkovanou“ a obsahuje až nezdravé množství sekvencí, při nichž musíte rychlostí vibrátoru drtit klávesu Q, abyste někoho kopli nebo mu třeba uhryzli prst. Kdepak to ta Clem asi viděla…

Iluze

První sezóna The Walking Dead si zakládala na příběhu, který vyvolával dojem, že hráč jej svými rozhodnutími významným způsobem utváří. Šlo o natolik nevídaný koncept, že lidé neměli tendenci koukat skrz slupku a zjišťovat, kterak většina dialogových rozhodnutí beztak vede k identickému konci. Iluze psaní vlastního děje byla příliš silná.

Jenže co fungovalo jednou, už nemusí nutně fungovat i potřetí (nezapomínejme na obdobně vystavěný The Wolf Among Us, jehož první epizoda vyšla v říjnu). U většiny dialogů je skutečně jedno, jak (ne)odpovíte. Výsledek je skoro vždy stejný, ruce máte svázané bez možnosti zapojit vlastní invenci, a tvůrci vás jen tahají za nos.

Ještě uvidíme, jak se rozhodnutí z první epizody promítnou do epizod dalších. Vysloveně zásadní volbu jsem ale zaznamenal jen jednou a snad ani už nic neprozradím, když řeknu, že opět šlo o tradiční scénář „Dvě postavy jsou v nebezpečí, čas kvapí: komu pomůžu a koho odsoudím k záhubě?“

Poměrně zklamaný jsem byl i z importu uložených pozic z první sezóny. Hra automaticky prohledá vaše zařízení, ale zatímco kolegové hrající na Xboxu 360 neměli s detekcí savů problém, má Steam verze našla jen pozice do konce 4. epizody první sezóny. Zbytek si domyslela a nevšiml jsem si, že by se do událostí 2. sezóny má předchozí rozhodnutí kdovíjak promítla. O datadisku 400 Days ani nemluvě. Tak snad příště.

zdroj: tisková zpráva

To be continued…

Ještě jednou je namístě zopakovat, že tohle je teprve začátek. S příchodem dalších epizod bude příběh snad tvárnější, osobnější a je milé, že i přes skoro dvouhodinovou délku All That Remains není jasné, kam se bude ubírat. Zdařilé finále člověka řádně našponovalo a rozháraná skupinka nových postav je příslibem zajímavých událostí.

První epizoda zatím nikoho pořádně nevykreslila, sotva si vybavuji jejich jména, ale to může být koneckonců záměr – vývojáři utrousili jen drobné náznaky, které hned rozproudí fantazii a donutí přemýšlet nad temnou minulost té které postavy. Tady s čistým štítem už jen tak někoho nenajdete.

Kvůli neodladěné kameře tu toho ale nenajdete víc. Možná šlo jen o rozložení obrazovek v první epizodě, nicméně příliš často se malá Clem zasekávala o drobné, popř. zhola neviditelné překážky, a kolikrát jí něco unikalo z dohledu.

zdroj: tisková zpráva

Manévrování v nepřehledném a stísněném interiéru je pak vysloveně na palici! Až jsem rád, že se vývojáři nepouští do tradičních adventurních prvků jako jsou hádanky nebo hledání a kombinování předmětů. Pohyb snad tvůrci ještě vyladí. V co už ale doufat nemůžeme, jsou lidštější animace. Nožičky malé Clementine se kmitají jako dřevěné chůdy a nejsou přirozené.

Vyprávění není tak plynulé, jako v nedávném The Wolf Among Us, a příště bych poprosil i o nižší koncentraci akčních scén, nebo kvůli rozdrcenému QTE tlačítku budu muset pořizovat novou klávesnici. V kontextu drobné protagonistky navíc nepůsobí patřičně.

zdroj: tisková zpráva

All That Remains je ale ve výsledku zdařilým předvojem něčeho většího, který opět sází na seriálové hraní, napínavý děj a postavy. Pokud však ono „něco většího“ nedorazí, těžko druhá sezóna zopakuje úspěch té první.