Recenze

Battletech - recenze

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

PAIN. - recenze krabicové verze

Neštěstí cizího potěší. Dostanete fyzikálně interaktivní herní lokaci, kam z katapultu vystřelíte kaskadéra s cílem způsobit mu co největší zranění.

Cinco Paus – recenze

Při hledání informací o Michaelu Broughovi jsem napůl očekával, že na mě vyskočí fotka člověka s okurkou místo nosu, chapadly v uších, a v očích že mu budou jako na orloji defilovat zástupci hmyzu, postavičky Walta Disneyho a karbanátky. To, že autor propracovaných a nadmíru nehezkých her vypadá zcela průměrně, mě nakonec překvapilo. Normální chlap. V časopise Wired to asi cítili podobně. "Ošklivé, prohnilé a brilantní hry Michaela Brougha," uvedli trefně roku 2013 článek o nezávislém novozélandském autorovi. Tehdy dělal Brough vlny hrami Vesper.5, Zaga -33 a Glitch Tank, dnes jich má na kontě pěkných pár desítek. Já se o něm dozvěděl až loni skrz tahovou strategii Imbroglio. Nyní vydal Cinco Paus. Splňuje, co se od Brougha očekává: Ošklivost a neproniknutelnost se v určitém momentu změní v jasnou a geniální vizi.

GoldenEye 007 - recenze

Agent s povolením zabíjet se vrací v remaku jedné z nejznámějších konzolových FPS. Stejně jako kdysi nabízí velkolepou výpravu, obrovský arzenál i našlápnutý multiplayer s podporou split-screenu. Od dob Nintenda 64 se ale hodně změnilo. Budou staré ingredience v dnešní době stačit na vydatný hlavní chod?

Tajemství mistra Leonarda - recenze

V době, kdy spousta lidí shlédla film a přečetla knihu Dana Browna, přišla adventura Zapovězený rukopis, která s nimi nemá moc společného. Nahlíží totiž na dílo Da Vinciho z úplně jiného pohledu - z toho lidského.

Space Rangers HD: A War Apart - recenze

Vesmír je velký. Fakticky velký. To byste nevěřili, jak je hrozivě obrovitánsky velký, že z toho zůstává rozum stát. A tak se stane, že jednou za čas se ve vašem horizontu události vyloupne vskutku archaický artikl z dob minulých – třeba sandboxový simulátor poletování po obrovitánské galaxii Space Rangers HD: A War Apart. Jenže sandbox ruku v ruce s principy první poloviny minulého desetiletí jsou nejen dobrým sluhou, ale také špatným pánem.

Evoland - recenze

Ať už patříte mezi herní veterány nebo ne, možná na YouTube sledujete video kompilace či dokumenty, které mapují historii interaktivní zábavy. Už ze základní školy ale všichni víme, že z pouhého přednesu si člověk toho dějepisu příliš nezapamatuje, protože vědomosti se do hlavy nejlépe vryjí autentickými zážitky. Právě proto přichází ke slovu Evoland. Nejde sice o stroj času, tak daleko to francouzští tvůrci ze Shiro Games nedotáhli, ale je to hra o hrách.

Úchvatné premiérové obrázky z Gothic III

Známý hardcore pařan Andrej Anastasov nazval v leveláckém rozhovoru Gothic II jednou z nejlepších her za poslední roky.

Horizon Zero Dawn Complete Edition – recenze PC verze

Aloy se vrací a sluší jí to ještě víc

Battle Realms - recenze

Není zrovna mnoho her, které by se odehrávaly v japonském prostředí. Nová real-time strategie Battle Realms je jednou z nich a rozhodně nedělá Dálnému východu ostudu.

Gothic - recenze

Po mnoha průtazích je na světě anglická verze v Německu úspěšného fantasy RPG Gothic, které se odehrává ve vězeňské kolonii na pozadí poutavého příběhu a krvelačného boje o přežití.

Shade: Hněv andělů - recenze

Temná third-person akce plná magie, s možností přeměny do démona a souboji se slizkými bestiemi je konečně na trhu v české verzi. Dokázala naplnit ambice nebo jde o tisící klon Tomb Raidera, který zaspal dobu?

Burnout Paradise - recenze

Okázalá jízda v ulicích velkoměsta se spoustou efektních srážek a podporou online multiplayeru by mohla být ideální volbou pro váš zmlsaný herní jazýček, co říkáte? + DALŠÍ NÁZOR

Bannermen – recenze

Věděli jste, že existují hry bez módu battle royale, bez MOBA a roguelike prvků, které před dávnými časy zažívaly svůj zlatý věk? Říká se jim RTS a i dnes jich ve světě pár najdete. Bannermen se hrdě prezentuje jako klasická strategie s výstavbou základny, sběrem surovin, hrdiny i RPG prvky a dost možná chce vrátit tomuto skvělému žánru trošku slávy. Takovou vizi je třeba podpořit, takže hurá zachránit svět!

Two Thrones - recenze

Slyšte fiktivní recenzi o vydání historické strategie Two Thrones od autorů série Europa Universalis. Píše se rok 1994 a zástupy obdivovatelů čekají na první zprávy z per recenzentů a doufají v trhák. Jaká je skutečnost?

Secret Files: Tunguska - recenze

Dlouhé čekání na adventuru ze staré školy je u konce. Atraktivní dívka jménem Nina pátrá po otci a rozvíjí hypotézu o tom, co vlastně třicátého června roku 1908 explodovalo nad zalesněnou krajinou tunguzské Tajgy.

Conglomerate 451 – recenze

Představa dungeon crawleru říznutého cyberpunkem opírajícího se o hluboce propracovaný RPG systém a roguelike prvky vypadá na první pohled velmi zajímavě. Pokud se ale realizace ambiciózní myšlenky zhostí nezkušené studio, může vzniknout nezáživná slátanina – což je také případ Conglomerate 451.

1-2-Switch – recenze

Nintendo Wii mělo Wii Sports, výbornou a dodnes vzpomínanou kolekci sportů, která skvěle demonstrovala schopnosti konzole, byla nekonečně zábavná a s konzolí jste ji dostali gratis. Nintendo Wii U mělo Nintendo Land, o něco slabší kompilaci miniher, která ale v konečném důsledku také slušně ukazovala vlastnosti Wii U a většina lidí ji také dostala gratis v rámci Premium bundlu. No a Nintendo Switch má 1-2-Switch, bizarní směsku 28 hříček, která se brzy přejí, někdy ani pořádně nefunguje a gratis ji nedostane nikdo, neboť autoři si ji cení na přepálených 1 299 Kč.

Desperados 3 – recenze

Kovboj, doktor a kurtizána se vplíží do baru…

Rayman Jungle Run - recenze

Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.

Crusader Kings II: Jade Dragon - recenze

Jedna z nejdéle aktivních a neustále přiživovaných herních ság dostala do vínku zbrusu novou a řádně sytou náplň. Virtuální středověk Crusader Kings II se totiž konečně dočkal přídavku v podobě samotné Říše středu. Tedy ne úplně. Samotná geografická reprezentace vnitřní říše se na herní mapě nevyskytuje. Čínu navenek reprezentuje Západní protektorát a speciální interface sloužící k diplomatickým interakcím s jeho císařskou milostí. A věřte mi, že i když se to nezdá, jde o plnohodnotný a propracovaný politický nástroj, který svou důmyslností pumpuje hře do žil novou krev.