Výsledky hledání pro: war of the ring

Ratchet and Clank: Quest for Booty - rec.

28. 9. 2008 | Redakce Games.cz

Herní nadstavba loňského Tools of Destruction navazuje na předchozí eskapády dvou charismatických hrdinů a jejich plošinovkovitého křepčení s pár novinkami.

Eschalon: Book III - recenze

5. 4. 2014 | Karel Drda

Nehrál jsem první ani druhý díl Eschalon, ale velmi podobný Avadon 2: The Corruption mě dostal před časem na kolena. V kontextu mnoha událostí z poslední doby tvrdím, že dělat RPG hry jako nezávislý vývojář může být kouzelné pro obě strany - hráče i vývojáře.

Mark H. Walker's Lock 'n Load: Heroes of Stalingrad - recenze

15. 3. 2014 | Tomáš Jung

Ohrnovat nos nad deskovým válečným hraním je jako považovat naše předky za tupce. Válečné deskovky byly a jsou podkladem nespočtu videoher z různých platforem. Kromě PC využívá jejich principy nemálo mobilních her, konvertuje je na displeje tabletů i dotykových telefonů.

Best of iPad - Doodle Dorks, Reckless Racing, Risk a další

22. 8. 2011 | Karel Klein

Po delší době tu máme další díl seriálu o zajímavých titulech pro iOS platformy. Znovu připomínáme, že to je výběr toho, co se nám líbí a nelíbí nebo se nám dostalo při běžném hraní do rukou, na pokrytí aktuálních titulů zatím nepomýšlíme, ale když bude z vaší strany dostatečný zájem, rádi vyhovíme. Co vás ale dneska čeká? Podíváme se na překvapivý český hit Doodle Dorks, s vidláky si zazávodíme v Reckless Racing, vylepšíme švih v Let’s Golf 2, nakrmíme zelené cosi v Cut the Rope a nakonec ovládneme svět v adaptaci stolní hry Risk.

LEGO Bricktales – recenze hry, která simuluje skutečné stavění Lega

11. 10. 2022 | Jakub Malchárek

Stavění jako nikdy předtím

Warhammer 40k: Space Marine - recenze

15. 9. 2011 | Aleš Smutný

Co se může pokazit na hře, ve které bojujete v kůži a zbroji ultramariňáka z Warhammer 40,000? Vždyť by to měla být čirá radost: střílej, sekej, nechej se omývat vlnkami teplé krve a do toho sem tam recituj trochu náboženských pouček. Zabíjej, protože zítra už nemusíš být naživu, což pořádně naštve Císaře, jemuž tvůj život patří stejně, jako ta zbroj, co nosíš. Prostě to musí být ničím nespoutaná zábava, nebo ne? Bohužel, v tomto případě je to taková zábava, že by z ní veteráni jednotky páchali sebevraždy kvůli nekonečnému stereotypu.

Borderlands 3 – recenze

24. 9. 2019 | Vincent Olejník

Letos je to deset let od vydání prvního dílu ujetého vesmírného looter shooteru. Borderlands si za ty roky vybudovaly slušnou fanouškovskou základu, vznikla z nich adventura od Telltale i jeden samostatný díl vyvíjený jiným studiem. Kromě svérázného humoru vynikají i specifickou komiksovou stylizací, takže spousta hráčů, mě nevyjímaje, Borderlands 3 vyhlížela s velkým očekáváním. Vždyť dvojka platila za jednu z nejlepších kooperativních stříleček vůbec!

Nier: Automata - recenze

21. 3. 2017 | Vilém Koubek

Když videoherní studio zkrachujete, nemusí to nutně znamenat, že jste si svůj pád zasloužilo špatnými hrami. Stačí vzpomenout na Troika Games a jejich skvost Vampire: The Masquerade – Bloodlines nebo na japonské studio Cavia, které má na svědomí polozapomenutý, a ne zcela vybroušený klenot Nier. Obě studia šla ke dnu, i když vyprodukovala kvalitní tituly. Japoncům v čele s hlavním designérem a scenáristou Taro Yokoem však naštěstí ani krach nevzal chuť pokračovat v sérii, a když je Square Enix seznámila s Platinum Games, vznikla tvrdohlavá a experimentální Automata.

Dreamfall Chapters - recenze kompletní hry

25. 7. 2016 | Jan Slavík

Dva světy, které se o sebe opírají zády, protiklady, chaos a řád. Jeden bez druhého by se ale zhroutily do nicoty. V obou z nich, mezi nimi, a vlastně ani v jednom je dívka neobyčejného nadání. Zní to povědomě? Mělo by, protože původní The Longest Journey se může směle řadit mezi nejlepší adventury všech dob. Na ní navázala epizodicky vydávaná Dreamfall Chapters. Když se ovšem někdo pokusí lepit přídavky k tak výraznému žánrovému počinu, končí to často neslavně. Tentokrát ale příběh pokračuje a končí pod vedením duchovního otce série Ragnara Tørnquista – kdo jiný by měl vše uzavřít?

Old Man's Journey - recenze

24. 7. 2017 | Jan Hrdlička

Když vám prozradím, že Old Man's Journey vypráví příběh starce, který jednoho dne popadne svůj batoh a vydá se na cestu krajinou, v lepším případě si řeknete, co je to probůh za hru. V tom horším mi začnete spílat, co si to vymýšlím za blbé vtipy. Když ale přihodím, že tvůrci ze studia Broken Rules (Secrets of Rætikon) přivedli tuhle premisu k životu s pomocí fantastického výtvarného umění, přihodili dojemné vyprávění a celé to zabalili do výborného kapesního vydání, možná že leckdo z vás zpozorní.

Minecraft: Story Mode – recenze 1. epizody

19. 10. 2015 | Miloš Bohoněk

Minecraft: Story Mode není Minecraft. Není to hra o kreativním stavění, není to hra s otevřeným světem a ani to není hra, u které byste museli kdovíjak přemýšlet. Když dojde na budování, akorát mačkáte Qčko a ono se to udělá samo. Když máte craftit, tvoříte elementární předměty jako meč a luk. A když chodíte po světě, pohybujete se v malých uzavřených uličkách plných neviditelných bariér. Co tedy Minecraft: Story Mode vlastně je? Je to příběhová adventura s úplně novými postavami, odehrávající se v ikonickém světě Markuse „Notche“ Perssona.

Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry

17. 2. 2023 | Pavel Makal

Dvacet let a v plné síle

Ni no Kuni II: Revenant Kingdom – recenze

29. 3. 2018 | Pavel Válek

Dalo by se říct, že již od začátku vývoje herních zařízení bylo cílem japonských vývojářů se co nejvíce přiblížit po vizuální stránce anime. Technický pokrok ale stále nedovoloval, aby grafická stránka her předčila, nebo se vyrovnala, kvalitě ručně kreslených filmů. Když se však veřejnost v roce 2011 dozvěděla o tehdy čistě v Japonsku dostupném JRPG s názvem Ni No Kuni, vypukla vlna nadšení. Nejen, že se jednalo o velice povedenou hru, ale navíc se na vývoji podílelo Studio Ghibli, které se proslavilo filmy jako Princezna Mononoke, Můj soused Totoro či Zámek v oblacích. Ačkoliv se nejednalo o plnohodnotné „hratelné anime“, vzbudila hra mezi hráči vlnu naděje, že se jej jednou dočkáme. A Ni No Kuni II: Revenant Kingdom je právě tou hrou, která tento sen plní.

Rune II – recenze

20. 11. 2019 | Pavel Skoták

Vymyslet dobrou časovou smyčku, to není jen tak. Zvlášť pokud nejste autoři Outer Wilds, Save the Date nebo scenáristé Hvězdné brány. A autoři Rune II, překvapivě odkládaného a neméně překvapivě zpracovaného pokračování severského RPG s runami přímo v názvu, jimi rozhodně nejsou. Začíná Ragnarok, konec světa. A ne jenom jednou.

Dead Rising 2 - recenze

6. 10. 2010 | Dan Vávra

Splněný sen! Co jiného říct, když se zkušený producent zombie her rozhodne vytvořit zombie hru zasazenou do prostředí jednoho z nejlepších zombie filmů Dawn of the Dead a udělat ji se vším všudy - tisícovkami zombíků a obrovským shopping centrem, kde si můžete dělat doslova, co chcete. A co teprve fakt, že ji milý tvůrce nedesignoval tak hardcorově, že ve hře plyne reálný čas a záleží jenom na vás, jestli se rozhodnete sledovat příběhovou linii, nebo prostě jen přežívat a užívat si jako malé děcko pískoviště, které vám autoři vytvořili.

Splatoon 3 – recenze skvělé stříkačky pro Switch

8. 9. 2022 | Pavel Makal

Jde to i bez krve a mozků

Spellforce 3 - recenze hybridu RPG a realtime strategie

27. 12. 2017 | Mars Vertigo

Se záplavou zajímavých her, které na hráče útočí ze všech stran, je někdy dost obtížné si vybrat, co si zahrajete příště. Bude to strategie? Nebo radši nějaké pěkné RPG? Pokud jste obětí přesně takového dilematu, určitě vás potěší nedávno vydaná Spellforce 3. Ta totiž pokračuje v úctyhodné tradici své série a přináší hybridní hratelnost, v níž občas vedete skupinku dobrodruhů po vzoru Baldur’s Gate, ovšem pak se přepnete do strategického módu připomínajícího třeba Age of Empires II. Takový hybrid by jistě mohl dopadnout velmi špatně, zmateně a nepřehledně, ale to se tentokrát naštěstí nestalo.

Fat Princess - recenze

17. 9. 2009 | Redakce Games.cz

Povedená variace na Capture the Flag o únosu princezny z opevnitelného hradu skýtá krvavé lázně. A čím více toho do ní nacpete, tím bude obtížnější ji odnést.

Spore - recenze 1.část

5. 9. 2008 | Redakce Games.cz

Poznatky nasbírané v úvodní buněčné fázi, při formování příšerky, interakci smečky s ostatními živočišnými druhy a podmaňování sousedních kmenů v komplexní strategické simulaci od autora The Sims.

XCOM: Chimera Squad – recenze

23. 4. 2020 | Adam Homola

Na XCOM 3 čekám jako na smilování, a tak jsem v redakci minulý týden s nadějí zadržel dech. Firaxis totiž najednou oznámili jakýsi XCOM: Chimera Squad s tím, že hra vychází zhruba za týden. Jenže to netrvalo dlouho a já zase vydechl, protože jsem si krátce po spuštění uvědomil, že tohle není ten XCOM, který hledám.

Battletech - recenze

9. 5. 2018 | Jakub Kovář

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

King's Quest - recenze 1. epizody

17. 8. 2015 | Jan Slavík

K pánům ze studia The Odd Gentlemen mám vlastně docela respekt. Pouštět se do tvorby nástupce herní série, která v podstatě vytvořila a definovala žánr, vyžaduje notnou odvahu. První King's Quest vyšel před neuvěřitelnými jedenatřiceti lety. V sérii se skví sedm klasických adventur, z nichž některé patří k tomu nejlepšímu, čím kdy adventurní žánr poctil svět, a jeden pofiderní 3D hybrid, který budeme předstírat, že neexistuje. Teď se do série přidává nový King's Quest. Vycházet bude epizodicky v pěti dílech a ten první jménem A Knight to Remember vzbuzuje velké naděje.

Stellaris - recenze

11. 6. 2016 | Václav Pecháček

Hry od Paradoxu mají jeden hlavní společný jmenovatel - vyprávění příběhů. Europa Universalis, Crusader Kings nebo třeba Hearts of Iron nabízejí strategické pískoviště, ze kterého si můžeme uplácat vlastní grandiózní dobrodružství. Takové, které nikdo jiný nezažije, protože z nesčetného množství proměnných zkrátka a dobře dvě identické kampaně nevydolujete. Jde o narativní propletenec, který si vytváříte sami pro sebe a pro své kamarády. Stellaris nabízí podobný zážitek, i když oproti svým historickým bratrancům k dosažení cíle požívá výrazně jiné prostředky.

MediEvil – recenze

8. 11. 2019 | Jan Pikous

PlayStation má jednu velikou výhodu. Když náhodou není k dispozici žádná ze žhavě očekávaných novinek, není nic snazšího než sáhnout do bohaté pokladnice archivních kousků a nechat hráče užít si trochu nefalšované nostalgie, případně jim předvést, co je kdysi minulo. V případě remaku MediEvil budou ovšem spokojení spíš staří pařani než mladí neználkové.

Lost Empire: Immortals - recenze

6. 4. 2010 | Redakce Games.cz

Po Sins of a Solar Empire a Galactic Civilizations další vesmírná 4X strategie, která nabízela možnost ovládnout doslova tisíce planet. Proč také ona neslavila úspěch?

Dragon’s Dogma - recenze

31. 5. 2012 | Petr Prošek

Až se nás léto zeptá, co jsme dělali poslední měsíce, nebudeme se vykrucovat a nervózně si žmoulat prstíky. Pohlédneme mu zpříma do očí, pravou dlaň ležérně položenou na rukojeti dračího meče, v levé ruce otrhaný svitek s kresbou nahé Triss Ranuncul. Vážně jsme se nenudili - lovili jsme šupinaté bestie ve Skyrimu, umírali v temných labyrintech Dark Souls, pátrali po vrahovi králů v rozšířené edici druhého Zaklínače a se slzičkou v oku vzpomínali na staré časy v Legend of Grimrock. Někdo na krvavý oltář položil celou roční dovolenou, jiný obětoval drahou polovičku, která odmítala pochopit, že Fus Ro Dah je mnohem důležitější, než vyznání nekonečně lásky pod rozkvetlou třešní. Ámen!

Splatterhouse - recenze

17. 1. 2011 | Jiří Škrampal

Pokud jste si mysleli, že víte, co je to krvavá hra, potom jste zřejmě ještě neměli co dočinění s maskovaným hrdinou ze Splatterhouse. Namco se v remaku osmibitové klasiky vůbec nedrželo zpátky, a tak světlo světa spatřila hra plná létajících vnitřností, odhalených poprsí a heavy metalu.

Recenze