Recenze

Neverwinter Nights - recenze

Tvůrci legendární série Baldurs Gate nám konečně naservírovali další očekávané RPG Neverwinter Nights, které vychází z třetí edice pravidel Dungeons & Dragons a potěší nejen singleplayerem.

Star Wars: Battlefront - recenze

Battlefield 1942 přenesený do světa Hvězdných válek. Tak by se dala stručně charakterizovat single/multi střílečka Star Wars: Battlefront, jejímž největším plusem je možnost ovládat vozidla či stíhačky známé z filmů.

Days Gone – recenze

Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.

Vampyr – recenze

První světová válka končí a nad londýnským obzorem bude brzy svítat. Důvodů k radosti byste však mnoho nenašli. Sluneční svit odhalí prázdné ulice neutěšeného města svíjejícího se v křečích epidemie španělské chřipky. A jako by to nestačilo, v temných stínech se plíží další, daleko horší hrozba. Na toto jeviště vstupuje Jonathan Reid, prominentní chirurg a přední britský specialista na transfúze, který se právě probudil ve zkrvavené košili na hromadě mrtvol a netuší, co se mu stalo. Vítejte v akčním RPG Vampyr od tvůrců oceňované adventury Life is Strange, studia Dontnod.

PlayerUnknown’s Battlegrounds – recenze

PlayerUnknown’s Battlegrounds. Když jsem tohle podivné jméno poprvé slyšel, ani ve snu by mě nenapadlo, že se z téhle multiplayerové střílečky stane taková supernova. Kdybyste mi řekli, že okrajový žánr battle royale díky ní exploduje do olbřímích rozměrů, asi bych se nuceně zasmál a v kapse vytáčel číslo na Chocholouška. A už vůbec bych vám nevěřil, že tahle vyvraždovačka bude bavit mě samotného. Vyráží mi dech, že je to všechno pravda. Vyráží mi dech, že je PUBG tak skvělá.

Blackhole – recenze české hardcore plošinovky

Loni v dubnu oznámená a nedávno vydaná plošinovka Blackhole (homepage, Steam) od FiolaSoftu dokazuje, že i malé české studio může vytvořit kvalitní projekt na světové úrovni. Odérem komunitního projektu zahalený Blackhole svým vývojářům rozhodně ostudu nedělá, i když to s avizovaným postavením hratelnosti na řešení logických hádanek není tak žhavé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Metal Gear Solid V: Ground Zeroes - recenze PC verze

Zdá se mi to skoro neuvěřitelné, že od doby, kdy jsem na PC naposledy hrál Metal Gear Solid, uplynulo jedenáct let. PC verze Metal Gear Solid 2: Substance se tehdy nevyhnula několika klasickým neduhům konzolových konverzí – na klávesnici byla hratelná jen se štědrou dávkou trpělivosti, na kartách od ATi byly „humorné“ problémy s vykreslováním, a jestli si dobře vzpomínám, instalovala se hra snad hodinu. O to více jsem byl zvědavý na to, jak se podařilo Kodžimovi a jeho týmu zvládnout PC verzi Metal Gear Solid V: Ground Zeroes. A mám pro vás dobré zprávy: zklamání se nekoná! Naopak.

Bound by Flame - recenze

Jestli Bound by Flame, akční RPG moderního střihu, na něco útočí skutečně bez zábran, pak je to hráčova schopnost rozlišovat klišé od originality a staré pořádky od inovací. První se týká příběhové složky hry, druhé zas akční hratelnosti. Obojí dohromady míchá nové dobrodružství od studia Spiders tak zvláštně nešikovným, ale zároveň i chytrým způsobem, že novinku lze považovat zároveň za zbytečný brak i osvěžující herní sprchu. Co si z toho ale vybrat?

Baldur’s Gate III – průběžná recenze

Jako hrát fakt dobrý dračák

Risen 3: Titan Lords – recenze

Vchod do hospody hlídá parchant jménem Moe, o maják se stará mořský vlk Jack, na zadek se vám přilepí ukecaný kopáč Mud a v lese vás klofne ptačí mrchožrout. Ať už ve světě Risen 3 vyrazíte kamkoli, na každém kroku po vás bude pomrkávat sága Gothic a připomínat vám, že tohle je dílo německých veteránů z Piranha Bytes. Ještě aby ne, tady jde totiž opravdu o někdy více a někdy bohužel už méně úspěšný pokus o návrat ke „gothickým“ kořenům a znalci prvních dvou dílů zde zažijí nespočet déjà vu.

Family Ski - recenze

Pečete se právě vedrem a nostalgicky vzpomínáte na zasněžené svahy? Není nic jednoduššího, než navléct rukavice, kulicha a vyjet si na lyžích! Doma v obýváku... + FOTKY

Whirlwind of Vietnam CZ - recenze

Ikonou války ve Vietnamu se staly bojové vrtulníky. Asi nejvýrazněji se do historie zapsal typ UH-1 a právě do něj můžete nyní usednout a zažít pocit pilota, který brázdí nebe nad Indočínou. + VIDEO Z HRANÍ

STALKER - shrnutí první recenze

Zatím pouze pár žurnalistů smělo nahlédnout pod sarkofág až do samotného nitra reaktoru bývalé černobylské elektrárny. Německý GameStar patřil mezi ně a my víme, jaké poznatky ho vedly k udělení skóre...

Rayman Raving Rabbids - recenze

Vhodným tipem na vánoční dárek jsou Šílení králíci pro Wii i PC. Nejde o regulérní pokračování arkády Rayman, nýbrž o malou odbočku s desítkami miniher, které opět dokazují výjimečnost senzorového ovládání.

Clive Barker's Undying - recenze

Spisovatel Clive Barker potvrdil svou pověst a také díky němu je Undying nejlepší hororovou střílečkou všech dob.

Guitar Hero II - mega-recenze

Coby rocková hvězda, která se skutečnou kytarou v ruce objíždí virtuální kluby, začnete hudbu vnímat úplně jinak než dosud. To vše díky hře vhodné na večírky s přáteli, jejíž nápad je v době stagnujících žánrů oživením.

War on Terror - recenze

Svět svobody a lidské sounáležitosti, bez snědých pánů se samopaly. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma boje proti terorismu, opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“

Letopisy Narnie (Chronicles of Narnia) - recenze

Ve skříni se dají nalézt různé věci. Vánoční dárky, staré ponožky, schovaný příbuzný, Saša nebo jednoduše oblečení. Ale v téhle skříni, tam najdete rovnou celý pohádkový svět Chronicles of Narnia podle knih a filmu.

Chrome CZ - recenze

Chrome je ve své podstatě klasickou sci-fi střílečkou, i když v mnoha směrech je vidět, že autoři to chtěli dotáhnout někam výš a překonat konkurenci jako Unreal II. Povedlo se jim to? A jaká je česká verze?

Skull and Bones – recenze

Yohoho! Yohoho?

WoW: Burning Crusade - recenze 3.část

Po čtvrtroce hraní se v poslední části seriálu věnujeme novým instancím, hrdinskému módu, jiným prvkům sloužícím ke zpřístupnění svátečním hráčům a PvP bojištím či arénám.

Alder’s Blood – recenze

Nezabíjejte boha. Zabít boha je pěkně blbý nápad. Nietzsche to udělal, a co se mu stalo? Umřel. Stejně jako umírají všichni kacíři a bezvěrci, kterým se ve strategii Alder’s Blood poštěstilo zavraždit svého otce a stvořitele, protože z posvátné krve se rodí monstra s jediným cílem. Celkem podobným tomu, jaký kdysi měla Potopa světa.

Valkyria Chronicles 4 - recenze

Původní Valkyria Chronicles pro mne představuje nejen jeden z nejlepších titulů, které vyšly na PS3, ale také jednu z nejoriginálnějších her, které se mi dostaly do ruky vůbec. Druhý díl na PSP měl dle mého pár mušek, trojka vyšla jen japonsky a odbočka jménem Revolution nemá s kouzlem Valkyria Chronicles nic společného. Takže oznámení čtyřky jsem bral jako skvělou zprávu a možnost vrátit se k výtečné hratelnosti na velkém monitoru.

Yakuza Kiwami 2 - recenze

Takovou úrodu, jakou zažívají hráči japonské série her Yakuza, by ocenili v současné době snad všichni. Jak na běžícím pásu totiž vycházejí nové nebo předělané hry ze světa japonské mafie a jedna vedle druhé dělají sérii skvělé jméno. A tak zatímco svět čeká na novou značku tvůrců série, na níž prý pracují, je hráčům předložen alespoň remake druhého dílu - Yakuza Kiwami 2. A jde o remake s velkým R.

Mulaka – recenze

“That is not Zel… that game”. Tak se jmenuje achievement, který získáte v momentě, kdy se pokusíte rozflákat velkou hliněnou nádobu s vidinou toho, že by z ní mohl vypadnout nějaký ten penízek. Hliněné nádoby se však v Mulace rozbíjet nedají a žádné rupie z nich také nepadají. Jinak tu ale těch podobností se Zeldou najdete vskutku požehnaně. A tak je fér, že když už autoři kopírují, aspoň to skrz vtipný achievement i přiznávají.

Antihero – recenze

Od posledního Thiefa už zase utekla spousta let, a s jakou kradmostí se zahalený zloděj zjevil, tak zase zmizel. Přitom je to tolik lákavé téma, které si zaslouží další díl, ale klidně i nový přístup v jiném titulu jiného studia. To se samozřejmě děje, ovšem většinou jen na poli malých indie her. Do této kategorie spadá nyní již i „deskovka“ Antihero, která na umění zlodějství nahlíží z docela jiné perspektivy. A není to tak dobré, jak to na první pohled vypadá.

Inside - recenze

Šest let trvalo čekání na duchovního nástupce kultovní arkády Limbo. Prostřednictvím Inside se podruhé narodila čarokrásná směs snadno pochopitelné hratelnosti a dech beroucí atmosféry. A tentokrát je vše dozdobeno i špičkovou technologií. Inside je pastvou pro oči a zásobárnou emocí, ale musím si rýpnout, že zážitky mohly být delší, příběh určitější a design levelů dramatičtější. Inside není úplně dokonalá, ale stále je famózní.

Battleborn - recenze

Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.