• Clive Barker nejen jako spisovatel
zdroj: tisková zpráva Mám rád počítačové hry. Mám rád zejména hry typu first-person a mám také velmi rád horory. A tak se nemůžete divit, že jsem se na hru Clive Barker's Undying velmi těšil. Ale asi tím nejpodstatnějším důvodem, kromě těch výše uvedených, je účast spisovatele Clive Barkera na tvorbě hry a to samozřejmě zejména jeho nápady týkající se dějové linie (kdo by také od spisovatele čekal, že bude pracovat na úpravě enginu :)

Clive Barker se narodil v roce 1952 v anglickém Liverpoolu. Jeho první práce byly divadelní hry v Grand Guignol, které měly v Anglii velký úspěch a zaručovaly vyprodaná představení. Barker psal přes den hry, v noci se však věnoval své největší zálibě - hororu. Vznikly novely a filmové scénáře, které realizoval i jako režisér nebo producent. Jeho filmy, jako série Hellraiser, Cabal a Candyman se staly kultovními díly. Po večerech psal však i povídky. Výběr z nich přináší šest Knih Krve. Díky těmto knihám krve se dokonce objevil v jedné povídce jiného autora, která pojednávala o vášnivých sběratelích této série a nejvíce ceněné byli kousky vázané do lidské kůže a opravdovou perlou vydání v kůži samotného Barkera :)

Ten je jedním z nejvýznamnějších hororových autorů současnosti a představitel nové hororové vlny - splatterpunku. Možná někoho zdržuji a všechny výše uvedené údaje jsou pro něj denní modlou, ale musel jsem aspoň trochu náhodnému a neznalému čtenáři přiblížit důvod mé nedočkavosti.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

A pokud budu hovořit za sebe, tak jsem se netěšil zbytečně. Výsledek mne skutečně nadchl a v prvních několik okamžiků jsem při hraní hry měl skutečně strach. Atmosféra je dokonalá. Kvílení větru, nebo naopak zlověstné ticho tu a tam přerušené nějakým zvukem a pak úlek, když na vás nečekaně odněkud něco vyskočí. Prostě hrůza od mistra hororu jak se patří. I když si na prostředí brzy přivyknete a už vás během hraní jen tak něco nevyděsí, mohu říci, že tolik napětí jsem ještě v žádné hře nezažil. Společně s Stephenem Kingem patří Clive Barker mezi elitu spisovatelů hororového žánru a na této hře je to znát.

Největší devizou, kterou Undying pevně drží ve svých rukách, je právě příběh. Od začátku do konce vás tak bude provázet opravdu zajímavý a do těch nejmenších detailů propracovaný děj, který vás ani na minutku nenechá zapochybovat o tom, že to, co sledujete, je jeden z nejlepších hororů v počítačové hře.

zdroj: tisková zpráva Vše začíná během druhé světové války, kdy je náš hrdina Patrick Galloway těžce zraněn a následně zachráněn spolubojovníkem Jeremiahem. Poté, co se Patrick ze svých ran uzdraví, zjišťuje, že je obdařen nadpřirozenými schopnostmi. Oba přátelé se na nějakou dobu rozloučí, ale po čase pozve Jeremiah Patricka do svého sídla, aby mu pomohl objasnit záhady které se týkají jeho rodiny, zejména jeho čtyř sourozenců, kteří jsou již dávno po smrti, ale stále se v domě zjevují a to společně s další havětí pocházejících bůhví odkud.

To všechno se dozvíte během úvodní animace, ale pak už je všechno na vás. Než projdete celou hru od začátku do konce, bude vás čekat spousta potvor, řešení různých hádanek, několik bossů a postupné odhalování záhady kolem rodiny. Jednotlivé střípky se vám budou skládat ve vašem zápisníku a informace k vám budou proudit skrz nalezené knihy, listiny či z rozhovorů s postavami ve hře. Nejvíce se budete pohybovat po rodinném sídle a to jak po zahradě, ve sklepeních, na půdě, v obrovských sálech, či temných chodbách. Ale dostanete se také do jiných dimenzí, časů a mohu vám zaručit, že autoři se skutečně snažili, aby vaše putování nebylo nijak nudné. A zde se musím zastavit u druhého obrovského plus, které hra má, a to u grafiky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Opět osvědčený Unreal engine
Hra běží na modifikovaném, už tak velmi kvalitním enginu hry Unreal Tournament a to co nám tady grafici předvedli, nemá doposud v herním světě obdoby. Neskutečně kvalitní textury, architektura staveb, ale i design jiných světů či nepřátel je skutečně na vysoké úrovni. Často jsem se jen po vyčištěném úseku jen procházel a kochal jsem se. Ovšem běda, když jsem se nechal zlákat předčasně. To pak chvíle nepozornosti byla těžce zaplacena ;) Vydařené jsou rovněž animace, které, jak už bývá v poslední době zvykem, běží také v enginu hry. Po grafické stránce se hře prostě nedá nic vytknout. Někdo si sice stěžoval na příliš prázdné prostory, ale kdo by zastavoval tak obrovský dům nábytkem, když už v něm žije prakticky sám jen s několika sloužícími a bubákami :) Je ale jasné, že všechna tato krása je zaplacena poněkud vyššími nároky na hardware, ale na to už jsme si v herní branži zvykli.

Jak jsem již v úvodu naznačil, tak stejně precizně jsou udělány i zvuky. Všechny ty skřeky, vrzající dveře, kvílící vítr, běsnící bouře, tajemné hlasy - to vše je až děsivě skutečné a do hry v danou chvíli vhodně posazené. Atmosféra je díky tomu opravdu nepopsatelná. Jelikož mám doma stůl se svým PC v rohu a okna i dveře mám za zády, tak vám nemusím povídat, že jsem se nějakou dobu cítil dosti nesvůj. Hudební doprovod rozhodně nezaostává. Už úvodní melodie v menu se mi velice líbila a také během hry na vás čekají tony které do zrovna probíhajícího děje dobře padnou. Takže ani v této části si nemohu na autory nijak stěžovat. Kdyby po technické stránce autoři vždy odvedli takhle poctivou práci, mohli bychom se u recenzi soustředit jen na hru samotnou :)

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Kosa jako univerzální pracovní nástroj
Co určitě bude většinu z vás zajímat, jsou zbraně, bez nich by to ani v tomto typu her nešlo. Jsou určité oblíbené zbraně, které můžeme najít prakticky všude např. tolik oblíbená brokovnice (ano, i zde na ní tvůrci nezapomněli), tak i zbraně, které se nám po vyslovení jejich jména spojují hned danou hrou. Například voodoo panenka ze hry Blood či motorová pila z Dooma. A určitě se nespletu, když řeknu, že na hru Undying si hned vzpomenete až budete na podzim sklízet své malé políčko (ne zrovna marjánky :) Kosa je tady totiž tak výrazná zbraň, že všechny ostatní ztrácejí na významu. Až se k ní dostanete, zjistíte, že se nic nevyrovná tomu, když na jedno rozmáchnutí useknete hlavu několika protivníkům najednou. A i když se po boji kolem vás válí mrtvá těla a usekané hlavy a s tím i spousta krve, máte dobrý pocit z čistě vykonané práce :)

zdroj: tisková zpráva Navíc používání kosy vám neubírá žádné náboje, takže s ní můžete řádit dle libosti. Až v pozdější stadiu hry už s ní musíte být opatrnější, jelikož její pouhé držení v ruce vám ubírá energii z vaší many. A jsme u další kategorie a tím jsou kouzla.

Jak jsem již v úvodu naznačil, získal Patrick po zranění určité nadpřirozené schopnosti a ty během cesty za odhalením tajemství bude ještě dále rozvíjet. Na začátku máte v podstatě jen kouzlo, které vám umožní vylepšit váš zrak. Nejenže ve tmě uvidíte mnohem lépe, ale máte pak schopnost vidět mrtvé duše a i určité věci poněkud jinak. Až sami vyzkoušíte, pochopíte… Postupně získáte i další schopnosti, jako jsou vrhání blesků a explodujících lebek, zesílení svých fyzických schopností, oživení mrtvých a ještě několik dalších. Dokonce v jedné části hry máte na chvíli i omezenou schopnost létat.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Potvůrky všeho druhu
Hra sice není pojata jako nekonečné střílení s potoky krve, ale přeci jen různorodost potvor a různé účinky zbraní na každou z nich dají člověkovi chvíli zabrat. Jsou zde nejen zrůdičky, které se pohybují po svých a dovedou jen kousnout či seknout drápem, ale také mršky létací. Jsou tu i potvůrky, které vám zmizí do země a objeví se po chvíli úplně někde jinde a plivou na vás nějaký nesmysl, co vás trochu oslepuje a samozřejmě ubírá zdraví. Nechybí ani nestvůrky, které dovedou vyslat něco jako energetický impuls, takže vaše smyslové orgány jsou na chvíli ošáleny a vy ani pořádně nevíte, kde je nahoře a kde dole. Půjdou po vás ale i lidští protivníci a to jak střelnými zbraněmi, či luky a šípy. Prostě nudit se nebudete a když připočtu otravné kostlivce, kteří jako jediní dovedou navíc obživnout, a náročnější souboje se všemi sourozenci a závěrečným bosem, je myslím o zábavu náležitě postaráno.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Undying sice není na dohrání nijak časově náročné - přiznejme si, že hra mohla být delší, ale abych řekl pravdu, tak tento pocit mám u každé kvalitní hry. Zřejmě to bude tím, že ty dobré hry nás tak pohltí, že nevnímáme čas a jsme pak vyděšeni, že je najednou konec, stejně jako u dobrého filmu. Taková tříhodinová Zelená míle mi utekla jako nic a u jiných pořadů mi minuta přijde jako celá věčnost - určitě to znáte sami.