Recenze
No More Heroes 2 - recenze
5. 8. 2010
|
Redakce Games.cz
Druhý díl kultovního Wii masakru se od běžných titulů velmi liší hratelností, příběhem i prezentací. Jak probíhá takový normální den v kůži nájemného vraha s katanou?
The Simpsons Game - recenze
16. 12. 2007
|
Redakce Games.cz
Vypečená rodinka ze Springfieldu se tentokrát rozhodla parodovat rozličná herní klišé a slavné série, jako GTA, EverQuest nebo Medal of Honor. Stačilo to samo o sobě pro dobrou hru a k záchvatům smíchu?
Carmageddon - recenze
22. 7. 2013
|
Adam Homola
V době vydání původního Carmageddonu jsem nebyl ještě ani v pubertě. Ideální věk na virtuální masakr nebohých chodců. Z jedné z nejkontroverznějších her své doby si toho už moc nepamatuju, ale některé věci mi zůstaly zaryté v mysli dodnes. Rudý Eagle, šílené bonusy z barelů, ježdění pod vodou, zvuky, hudba a samozřejmě stadión. Od té doby jsem jedničku nehrál a na Carmageddon Reincarnation jsem na Kickstarteru nepřispěl. Přesto jsem se do jedničky zase s chutí pustil, tentokrát na Androidu.
Devil May Cry 4 - recenze
10. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
Masakr démonů se přesouvá na konzole nové generace a kromě toho se dočkáváme nového hlavního hrdiny s mírně odlišným herním stylem. Jde o renesanci nebo krok stranou?
No More Heroes - recenze
23. 4. 2008
|
Redakce Games.cz
Jednou za čas se objeví hra, která dokáže řádně překvapit i ostřílenější hráče. V nejvzácnějším z případů je to díky unikátnímu výtvarnému pojetí i třeskutému obsahu. Přichází „Konec hrdinů“!
Project Sylpheed - recenze
29. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
Vesmírné střílečky s raketkou a anime-manga styl jsou poměrně opomíjené a přestože pod obalem s logem tvůrců Final Fantasy najdete menší a skromnější zážitek, než byste možná čekali, stojí za pozornost.
Steep - recenze
16. 12. 2016
|
Adam Homola
Sám vlastně nevím, kdy jsem naposledy sjel nějaký český svah. A mé virtuální já na tom není o mnoho lépe. SSX, Supreme Snowboarding a další podobné tituly už mají nejlepší léta za sebou - Ubisoft tak měl s novinkou Steep volné pole působnosti. Přesto mezi slepé tvůrci vypustili jen jednookého způsobem, jakým babička pouští na Moravě slepice. „Kšáá,“ řekl Guillemot, když pouštěl Steep bez větší marketingové podpory na trh a šel raději řešit důležitější věci. A zatímco se Guillemot musí nervózně rozhlížet kolem sebe, Steep se může bez problémů rozjet plnou rychlostí. Ve své kategorii nemá žádnou konkurenci, a byť je jednooký, vidí nejnovější titul studia Ubisoft Annecy velmi dobře.
Broforce - recenze
23. 10. 2015
|
Jan Slavík
Útlý pas a bicepsy dmoucí, mužně ochlupené podpaží, zásobník na nekonečno nábojů a hlášky drsné jak nabroušené struhadlo na každém kroku. Maskovací barva v obličeji, rudý šátek pevně okolo hlavy a tělo lesknoucí se potem hrdinného bojovníka proti bezpráví. A Rusům. Kdo by mohl nemilovat akční hity osmdesátých a devadesátých let? Sežeňte skupinu kamarádů, nakupte zásoby, telefony zavřete do časovaných trezorů a odpojte účty na sociálních sítích. Chystá se totiž pořádný maraton skvěle béčkového bijáku. Tentokrát ovšem s vámi v režisérské židli.
Crypt of the NecroDancer - recenze
7. 5. 2015
|
Vilém Koubek
Taková rytmická hra, nebo chcete-li titul postavený na hudbě, může být neuvěřitelně zábavná. Stačí, když jí cestu k úspěchu vydláždíte nějakou hezkou arkádovou mechanikou a najednou dostanete skvosty jako jsou Audiosurf, Beat Hazard, Bit.Trip Runner a další. Pravdou nicméně zůstává, že ne všichni mají hudební cítění a smysl pro rytmus - však zkuste si zaskákat Dance Dance Revolution a sami uvidíte. V takovém případě se pro vás naopak nekonečná zábava může stát bezbřehým utrpením. Pokud se nedokážete trefit do rytmu, jen těžko byste se na jeho základě mohli pohybovat nebo dokonce bojovat s nepřáteli. Studio Brace Yourself Games to však po vás chce!
The Evil Within 2 - recenze
23. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Zlo může mít mnoho podob a vypadat třeba jako karneval v maskách. V survival akci The Evil Within 2 jsou maškary tak děsivé, že se jich museli štítit snad i ti, kteří je vymýšleli. To dává na srozuměnou, že tento japonský horor nemění styl a již podruhé obléká násilí do nepřehlédnutelně extravagantního kabátku. Naštěstí mu ale také nechybí variabilní hratelnost, velkorysý design úrovní a víc než dostatečná herní doba. Na osvědčených základech vznikla hlubší, propracovanější a lépe vyladěná hra.
Final Fantasy XV: Windows Edition - recenze
6. 4. 2018
|
Jan Slavík
Final Fantasy XV byla v době svého vydání pro konzole, tedy před necelým rokem a půl, parádní hra, vůči které ale řada hráčů vznášela více či méně oprávněné výhrady. Jednak se vedly sáhodlouhé polemiky, zda je nový přírůstek právoplatným zástupcem značky, ale hlavně zůstávala jistá pachuť z díla, které při nejlepší vůli nešlo prohlásit za zcela dokončené. Kdo by čekal, že se s vydáním hry pro Windows v těchto klíčových bodech něco změní, samozřejmě by se mýlil. Na druhou stranu se jedná o nejbohatší a nejkrásnější Final Fantasy XV, jakou jste si doposud mohli zahrát. To nakonec vůbec není špatná nabídka, protože kvality hry jsou přese všechno nesporné.
Splinter Cell: Pandora Tomorrow - recenze
28. 3. 2004
|
Redakce Games.cz
Pokračování geniální stealth akce Splinter Cell přináší řadu vylepšení a především skutečně revoluční koncept multiplayeru. Proč bude Sam Fisher opět aspirovat na hru roku, se podrobně dočtete v první české recenzi.
Waking Mars - recenze PC verze
11. 1. 2013
|
Lukáš Grygar
Je na Marsu život? ptá se David Bowie rok předtím, než pro jistotu nazve svou doprovodnou kapelu Pavouci z Marsu. Nedávno vyvráceným nálezům z Curiosity navzdory - ten kdyby věděl! Probudit Mars tu znamená propadnout do hlubin jeskyně, kam se lidem koncem jedenadvacátého století zaběhla robotická sonda 0CT0. Po jejích (osmi) stopách pátrá kosmonaut Liang a s jetpackem na zádech odhalí rozsáhlou podzemní síť, kde ho vzápětí uvězní sesuv půdy. Nebo přesněji: kde VÁS uvězní sesuv půdy.
Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze
27. 10. 2020
|
Miloš Bohoněk
Ještě pekelnější, ještě božštější
Moonlighter - recenze
19. 6. 2018
|
Jan Slavík
Jak to, že když v RPG zajdete do obchodu, vždycky dostanete nabídku nových zbrojí, zbraní a lektvarů? Kde se berou? Že by si je prodavači sami vyráběli kadencí dvaceti kusů za odpoledne? Co vás nemá, po nocích prolézají kobky a bojují s monstry, aby pak přes den měli výbavychtivým hrdinům co nabídnout a tím odlehčit jejich naditým měšcům. Alespoň tedy v akčním rogue-lite lehce RPG obchodním manažeru Moonlighter od studia Digital Sun.
Vaporum - recenze
5. 10. 2017
|
Jan Slavík
Máte při pohledu na současnou módu chuť připnout si monokl, nasadit cylindr a vyrazit do ulic v kabátci s vysokým límcem? Připadají vám zlaté hodinky cibule na řetízku nesmírně elegantní? Na dámy v korzetu radost pohledět a jediným snesitelným způsobem, jak se někam dopravit, je parní pohon či přinejhorším vzducholoď? A máte k tomu všemu ještě rádi krokovací dungeony? Pak je pro vás Vaporum jasná volba. Viktoriánských oděvů se tu, pravda, příliš nedočkáte, ale steampunku a kobkaření na vás čeká, co hrdlo ráčí.
Hearthlands - recenze
5. 5. 2017
|
Lucie Jiříková
Zatímco světem stále ještě rezonuje neskutečný úspěch Cities: Skylines, na scéně se objevila další nadějná budovatelská strategie. Jmenuje se Hearthlands, vzhledem k netradičnímu pojetí z ní nebude na větvi každý, ale své fanoušky si zaručeně najde.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
18. 10. 2013
|
Petr Poláček
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
Devil May Cry 3 Special Edition recenze
4. 7. 2006
|
Redakce Games.cz
Jedna z nejslavnějších konzolových akcí se dostala na PC. Tento masakr démonů před branami pekelnými si kromě jiného vysloužil přezdívku „japonský Doom 3 na práškách“. Otázka dne zní, jak dopadla konverze?
Stolen - recenze
3. 5. 2005
|
Redakce Games.cz
Jste již unavení ze svalnatých agentů, kteří zachraňují obden svět a rádi byste si připomněli stealth žánr tak, jak kdysi vypadal? Zlodějka Anya Romanov přesně to ve Stolen slibuje - povedlo se jí ale přejít od slov k činům?
Thief: Deadly Shadows - recenze
1. 6. 2004
|
Redakce Games.cz
Povedlo se ION Stormu po kontroverzním Deus Ex 2 oživit středověkou sérii Thief, která je biblí stealth akcí, nebo jsme se i tentokrát stali svědky zklamání? Přesně to zjistíte po přečtení první české a extra hutné recenze.
Forza Motorsport 7 - recenze
3. 10. 2017
|
Jan Olejník
Jak chcete neustále zlepšovat závodní hry, aby mělo smysl vydávat další a další pokračování? Sázet na čím dál tím reálnější fyzikální engine? Věrnější simulace reality přece nemusí automaticky znamenat větší zábavu. Přidávat auta? Nové tratě? Ano, co je doma, to se počítá. Ale je opravdu rozdíl, jestli má Forza zrovna pět set nebo sedm set aut? Při stahování sedmé Forzy z Xbox Live se mi hlavou honila spousta otázek, včetně té nejzásadnější: je po vynikajícím šestém dílu skutečně potřeba vydat pokračování tak brzy?
Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2 - recenze
25. 7. 2011
|
Martin Bach
Vždy jsem si myslel, že budu liberální rodič. Že svým, zatím hypotetickým, dětem nebudu zakazoval šlapat do louží, rvát se s vrstevníky, ničit hračky nebo jíst McDonalda. Teď jsem ale musel změnit názor. A může za to Harry Potter. Knížky J.R. Rowlingové jsou fajn, filmy celkem také, ale test druhého dílu sedmého pokračování (sic!) herní varianty téhle série změnilo mé liberální já v nenávistného odpírače čehokoliv virtuálního, v čem se kouzelníci z Bradavic objeví.
Cortex Command - recenze
27. 10. 2012
|
Karel Drda
Čím to je, že si srdce fanoušků čím dál více a častěji získávají hry, o něž by před lety, v době překotného vývoje herních technologií, neměl nikdo zájem? Nebo by zájem byl, ale nebyl způsob, jak je k lidem dostat? Spíše bych vsadil na druhou možnost. Každopádně, Cortex Command je typickým příkladem takové hry.
Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze
26. 10. 2019
|
Ondřej Švára
Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.