Recenze
Professor Layton and the Azran Legacy - recenze
6. 12. 2013
|
Miloš Bohoněk
Každé herní univerzum má jistou vnitřní logiku. Sadu pravidel, podle nichž hráč řeší vzniklé situace. V Call of Duty všechny postřílíte, v Devil May Cry všechny zmlátíte, v Pokémonech se nikdy nikoho nedotknete, ale vysíláte své zvířecí prostředníky. No a v sérii Professor Layton si pro změnu vždy poradíte vyřešením nějaké hádanky.
Elven Legacy - recenze
21. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Strastiplné elfí tažení proti temné magii v nástupci tahovky Fantasy Wars pořádně potrénuje vaše strategické uvažování.
PixelJunk Monsters Ultimate - recenze
17. 11. 2013
|
Karel Drda
Projekt PixelJunk Monsters od studia Q-Games se dal v roce 2008 vnímat jako začátek slibné cesty. Jejich pojetí notoricky známého a oblíbeného žánru, kterým je v tomto případě tower defense, slibovalo naději na úspěch. Jenže čas je opravdu neúprosný. A hrát v roce 2013 PC verzi s názvem PixelJunk Monsters Ultimate už takovým zázrakem není.
L.A. Noire - recenze
24. 5. 2011
|
Václav Rybář
I v noci se Los Angeles čtyřicátých let topí v záři neonů, které objímají bulváry, ale nedosáhnou do temných uliček. Válkou nedotčená metropole se nadechuje k tomu, aby Hitlerem zkoušenou Evropu zaplavila pokleslou zábavou. Sama však musí žehlit vrásky na domácím hřišti, protože zločin nikdy nespí. A proto jste tu vy - bývalý voják Cole Phelps, kterému policejní uniforma připadá tím nejsmysluplnějším ohozem poté, co shodil frčky nasbírané v zákopech.
The Walking Dead: Epizoda #1 - recenze
8. 5. 2012
|
Pavel Dobrovský
Zombie. Je na nich něco sexy. Příšerného a sexy. Vrací se do populární kultury jako bumerang, přestože by měly ležet dávno pod drnem přechodné módy. Jak dlouho to je od doby, kdy George Romero natočil Úsvit mrtvých? Třicet čtyři let. Od té doby se zombie objevují jako na běžícím páse. Ne snad, že by před Romerem nebyly - v historii se v té nebo oné podobě vyskytují stovky let. Možná je to proto, že nám v rozporu se všemi náboženstvími ukazují, jak otrhaně, primitivně a zoufale letargicky může vypadat život po životě. Intelektuálnější z nás v nich vidí kritiku konzumerismu, filozofické konstrukty a zhmotnění politických strachů. Skutečný důvod jejich neustálého výskytu ve filmech a hrách bude ale prozaičtější: prostě se do nich dobře střílí. S vážnou tváří.
RAGE - recenze
10. 10. 2011
|
Martin Bach
Když se mě v posledních dnech někdo zeptal, s jakým že číslem se hodlám vytasit v recenzi na RAGE, odpovídal jsem v žertu, že se pořád rozhoduji, jestli dát tři, nebo osm z deseti. O RAGE totiž více, než o jakékoliv jiné letošní hře platí, že si ji buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět. id Software sedm let po vydání DOOM 3 škádlí hráče hrou, která se na první pohled vymyká jejich dřívější produkci, aby po pár hodinách hraní odhalila, že její hlavní klady spočívají v lpění na tradici. Nejde přitom o tradici FPS žánru, ta se ostatně v posledních letech dost rozmělnila, ale o tradici přístupu id Software ke hrám jako takovým.
Transformers: Fall of Cybertron - recenze
17. 9. 2012
|
Lucie Jiříková
Transformers. Jedna z nejoblíbenějších hraček v historii. Určitě není nic snadného, vyrovnat se vysněným světům, které si její fanoušci odmalička zdokonalovali a hýčkali. Na druhou stranu je nad slunce jasné, že v zájmu svých oblíbených hrdinů dokáží tito fanoušci i leccos odpustit.
Red Alert 3 Uprising - recenze
27. 3. 2009
|
Redakce Games.cz
Datadisk vypadal skvěle: čtyři mini-kampaně, nespatřené jednotky a nový režim. V čem je ten pověstný háček?
A.I.M. 2 Clan Wars - recenze
30. 12. 2007
|
Redakce Games.cz
O planetu Polygon válčí klany inteligentních robotů, tzv. Mechmindů v pokračování ruské budgetové střílečky s RPG prvky.
FIFA 14 - recenze
27. 9. 2013
|
Petr Poláček
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Minecraft - recenze X360 verze
24. 5. 2012
|
Lucie Jiříková
Dovedete si představit LEGO ve virtuálním světě? Pokud ano, máte v hlavě hrubý náčrt Minecraftu. Je to jako nekonečná stavebnice. Kostičky jsou všude, kam se jen podíváte. Jsou z nich mraky, rostliny a dokonce i zvířata. Na první pohled se titul z dílen (nezávislého) studia Mojang může zdát zaostalý, ale v několika následujících vteřinách hráče přesvědčí o staré pravdě - v jednoduchosti je síla.
Capsized - recenze
10. 5. 2011
|
Ondřej Švára
Byl to sen. Příliš krutý na to, aby mě nechal neposkvrněným, ale také příliš nádherný, abych jej nechtěl snít znovu. Ztroskotal jsem na neznámé planetě. V čase nula a v prostoru bez logiky. Tam někde v dáli chroptěli z posledních sil mí bratři kosmonauti a mezi mnou a jimi zela cesta osázená nikdy neviděnou faunou a flórou, jež dostala povolení zabíjet. A mně nezbývalo, než se skrz ni probít k hromadné záchraně.
Tales from the Borderlands – recenze 3. epizody
1. 7. 2015
|
Miloš Bohoněk
Pamatujete na konec druhé epizody? Že ne? Těžko se divit, už zase uplynuly tři měsíce. Před spuštěním třetí epizody si jej každopádně osvěžte, protože na ni má zásadní vliv. Žádné triky, žádné iluze, v Telltale se výjimečně hecli a skutečně dali dohromady scénář, který se zásadně větví v závislosti na vaší předchozí volbě. Dali jste na Fionu, nebo na Handsome Jacka? Hned úvodní čtvrthodinka v Catch a Ride může mít dvě úplně jiné podoby, přičemž následky vaší finální volby z minula budete sledovat i v pozdějších fázích. Hip hip hurá.
Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze
1. 9. 2014
|
Jan Olejník
Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“
The Walking Dead: Season 2 - recenze 2. epizody
6. 3. 2014
|
Miloš Bohoněk
„Ještě. Mě. Nekousli.“ Z Clementine už je velká holka a v druhé epizodě druhé sezóny The Walking Dead je to patrnější než kdy dřív. Už minule jsme viděli, že z vyjukaného děvčátka s plyšákem v ruce se stala mladá žena s nezkrotným odhodláním přežít. Zašila si otevřené předloktí, zpacifikovala několikanásobně těžšího zombíka a v pouhých jedenácti letech přeskočila pubertu. Život v průběhu nemrtvé apokalypsy holt člověka ovlivní a jeho dospívání značně urychlí.
Kentucky Route Zero - recenze první epizody
23. 1. 2013
|
Pavel Dobrovský
Jake Elliott a Tamas Kemenczy nejsou žádná ořezávátka. Během tří let ukázali v řadě menších titulů, že ví, co chtějí dělat – třeba pronásledovat králíka mezi rozpadlými domy v Ruins za doprovodu atmosférické hudby a výrazného vizuálu. Krok po kroku, hru po hře, se přibližovali ke svému zatím největšímu projektu, Kentucky Route Zero. Adventura utopená v temných odstínech v první epizodě teprve začíná, a i když herní dobou nepřekročí několik desítek minut, připoutá vás k počítači fascinací nočními úkazy, tajemnými tančením stínů a tichem spící krajiny.
Red Dead Redemption II – recenze PC verze
25. 11. 2019
|
Jan Slavík
V Rockstaru se rozhodli mi lepení známky na počítačový port jejich loňského westernového veledíla příliš neusnadnit. O tom, jak grandiózní opus se podařilo vytvořit, byly sepsány kilometry textu. Kdyby tudíž bylo s expanzí na novou platformu všechno technicky v pořádku, stačilo by krátce připomenout, proč je Red Dead Redemption II taková pecka, a hotovo. Pravda, než jsem došel na konec, stihlo dorazit několik záplat, kterým se povedlo zahladit největší technický marasmus, ale o úplné dokonalosti se stále hovořit nedá a ovládání na počítačových periferiích za rámeček opravdu nepatří.
Sunless Skies – recenze
11. 2. 2019
|
Jan Slavík
Po dostatečně dlouhé době smutku, aby bylo naplněno dekórum, opouští Padlý Londýn svůj odevzdaný hrob omývaný přílivem Podmoře. V patách své zrádné královně se davy kolonistů vrhají do bran vesmírných rovin, aby započaly svůj nový život na obloze, ve Vysoké divočině. A vy s nimi. Námořníci už se nenosí, horizont bez horizontu čeká na kapitány vzdušných lokomotiv na chmurných nebesích. Na cestu pár sudů surových hodin, výběr přepychových duší pro handlování s ďábly a samozřejmě trochu čaje. Chuť domova je potřeba nezapomenout. Vítejte v Sunless Skies, novém čtenářském a cestovním dobrodružství od Failbetter Games.
Forza Horizon 4 – recenze, část druhá
6. 10. 2018
|
Jan Olejník
Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.
Spider-Man – recenze
4. 9. 2018
|
Patrik Hajda
Hry s pavoučím mužem v hlavní roli mají opravdu dlouho trvající tradici. Vždyť úplně první se objevila už v roce 1982 na Atari 2600. Za tu dobu se u série vystřídalo nespočet studií, která se postarala o více či méně kvalitní tituly. Jen malá část z nich zaznamenala vyšší než nadprůměrná hodnocení. A i po opravdu nepovedených kouscích (třeba poslední z roku 2014) se najde studio a vydavatel, kteří věří, že to udělají mnohem lépe. A letos se to konečně povedlo.
Octopath Traveler - recenze
7. 8. 2018
|
Jakub Kovář
Dobrodružství se dá zažít v každém věku a z jakéhokoliv popudu. Někdo chce ulehčit své sestře, jiného trošku vydírají, další jde striktně za pomstou. Životní příběhy jsou zamotané a u obyčejných lidí v nich nejde o záchranu světa, ani o jeden jediný společný cíl. Své o tom ví osmička hrdinů JRPG Octopath Traveler, exkluzivního pro Nintendo Switch, které osud a náhoda svede dohromady, aby si vzájemně vypomohli na svých cestách. Na cestách lemovaných lítými tahovými souboji, podloženými perfektním RPG systémem, nádhernými výhledy na krajinky, města i zatuchlé katakomby.
Surviving Mars – recenze
30. 4. 2018
|
Lucie Jiříková
Ve shluku každodenního života člověk velmi jednoduše zapomíná, že se nachází v naprosto fantastické době. Kolem nás se právě teď začíná formovat jeden z nejvýznamnějších milníků historie. Mluvím o lidské kolonizaci Marsu, která by podle odhadů měla kulminovat přibližně za 10 let. Toto téma je stále aktuálnější, což znamená, že vedle televizních zpráv prosakuje také do románů (například Marťan), filmů (Rudá planeta), nebo právě do videoher. Zářným zástupcem budiž poměrně originální budovatelská strategie Surviving Mars, v níž se ujmete osudu vesmírného projektu s úkolem zabydlet lidstvo na rudé planetě.
Dishonored: Death of the Outsider - recenze
29. 9. 2017
|
Šárka Tmějová
Císařovna je mrtvá, ať žije císařovna! Zatímco Emily Kaldwin se se svým otcem vrací do Dunwallu, aby právoplatně usedla na svůj znovunabytý trůn, kapitánka lodi Dreadful Wale Meagan Foster má jiné starosti. Kromě toho, že má tajnou identitu v podobě Billie Lurk, pravé ruky protřelého zabijáka Dauda, ji čeká nelehký úkol. Jak název hry předjímá – musí zabít Outsidera. Co je vlastně zač tenhle rádoby tajemný chlápek s černýma očima, který vede filosofické řeči a rozdává vyvoleným obyvatelům císařství magické schopnosti? A je možné doopravdy zničit božskou entitu, která přebývá v mystickém světě, kam smí jen snící a umírající?
Nioh - recenze
5. 3. 2017
|
Aleš Smutný
Z nebohého uzlíčku, v němž byste jen těžko hledali člověka, vytékají poslední potůčky nevábné tekutiny a já mohu s klidem jít dál. Bylo to monstrum a jinak to nešlo… Tak skončil poslední člověk, který přede mnou řekl, že Nioh je kopie Dark Souls. A pokud si myslíte, že to beru příliš vážně, asi jste ještě Nioh nehráli a nepochopili, že ačkoliv se možná hra od studia Team Ninja odráží ze stejných základů, výsledek je v mnoha směrech velmi odlišný.
Tyranny - recenze
30. 11. 2016
|
Aleš Smutný
Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“
PES 2017 - recenze
26. 9. 2016
|
Václav Pecháček
Připomíná to ty nejlepší romantické příběhy, jaké se kdy zrodily na zeleném pažitu. Šokující řecký triumf na Euru 2004. Leicester zvedající nad hlavu pohár pro anglického šampiona. David Beckham a jeho dva rohové kopy v posledních sekundách finále Ligy mistrů. No a taky PES 2017. Nevelký rozpočet, chybějící licence, za souseda tyčící se obr od EA Sports. Z toho vycházejí vážně titěrné šance na úspěch. A navzdory tomu všemu si už po pár minutách hraní uvědomíte, že tentokrát se v Konami urodilo něco speciálního.
Naruto Shippuden: Ultimate Ninja Storm 4 - recenze
15. 2. 2016
|
Daniel Kremser
Naruto v knižní i seriálové podobě je u nás fenoménem spíše přehlíženým, podobně jako vlastně cokoli japonského a ještě navíc spojovaného s mangou či anime. V případě herních adaptací Naruta to platí dvojnásob už jen proto, že jde o bojovky, což je žánr taktéž spíše okrajový. Přehlížet ale Ultimate Ninja Storm 4 jenom proto, že jde o něco neznámého, by byla chyba. První Naruto pro současnou generaci konzolí totiž patří mezi nejlepší bojovky, a přestože se neřadí po bok hardcore konkurence, díky svému netradičnímu pojetí se rozhodně neztratí.
Hard West - recenze westernové strategie
2. 12. 2015
|
Ondřej Švára
Strachem z permanentního nebezpečí byl doprovázen všední život na americkém venkově v dobách jeho osidlování. Tahová akce Hard West patří k těm nemnoha hrám, které se Divoký západ nesnaží idealizovat. Nouze o hrdiny sice nebude, ale v naturalističtějším vyprávění se z nich nestávají vzory ctnosti. Hard West se blíží temnému thrilleru a pepří westernový žánr o opravdové pocity bezmoci, vzteku a msty. Bohužel ne všechny nápady byly zpracovány ideálně, což zamrzí, protože tahle westernová strategie říznutá adventurními prvky měla ještě na víc, než být „jen“ dost dobrá.
Her Story - recenze
24. 8. 2015
|
Daniel Kremser
Existují dva typy her. Takové, které se normálně hrají a za svůj cíl si kladou maximálně vás pobavit. Běháte v nich, střílíte, závodíte, či jen kopete do míče. Pak jsou tady ještě hry, v nichž jen chodíte, které mnohdy nemají daleko do filmu a které většinou „mají mozek“. Zároveň také potrápí ten váš a více než na spektakulární prezentaci sázejí na novátorství a neotřelé zážitky. Jednou z těchto her je svým způsobem i Her Story, jež takřka smazává hranice mezi hrou a filmem a přesto nabízí interaktivní zážitek, který dostal nejen kritiku, ale i hráčské masy.
Victor Vran - recenze povedené diablovky
29. 7. 2015
|
Pavel Dobrovský
Ulice města jsou mimořádně pusté. Krámy zavřené, hospody prázdné, v kašnách na náměstí teče zkažená voda. Namísto rozveselených měšťanů postávají na nároží přízraky, upíři a magické běsy. Při tom tu bývalo tak hezky. Jenže pak se naplnilo prokletí - nemrtvé zrůdy opustily místa věčného spánku a přišel den zúčtování. Daň z přidaného života byla vybrána dokonale. A do ukončené bitvy přichází změna: Victor Vran, přezdívaný čistič Vrána, stojí s kosou v bráně na předměstí. Jde vrátit městu lidskou tvář. Je to jeho práce - jako krysař zbavuje města hlodavců, on je odborníkem na vykostění monster. Jakýchkoliv. Akce čisté ulice začíná!