Recenze
Mystery of the Druids - recenze
20. 9. 2001
|
Redakce Games.cz
Po dlouhé době přináší Mystery of the Druids čistokrevnou adventuru, detaily v naší podrobné recenzi a první části návodu.
Dragonriders: Chr. of Pern - recenze
10. 8. 2001
|
Redakce Games.cz
Četli jste knihy Anne McAffrey? Pokud ano, pak je adventura Dragonriders: Chronicles of Pern pro vás naprostou nutností.
Rune: Hals of Valhalla - recenze
11. 6. 2001
|
Redakce Games.cz
Ryze multiplayerová mutace vikingské hry Rune nese název Halls of Valhalla a orientuje se především na souboje na blízko.
Fall of the Reich - recenze
9. 5. 2001
|
Redakce Games.cz
Toto rozšíření válečné strategie East Front II s novými misemi z konce války se bohužel nese v duchu všech datadisků od Talonsoftu.
Fate of the Dragon - recenze
30. 3. 2001
|
Redakce Games.cz
Další real-time strategie Fate of the Dragon je sice umístěna do prostředí starověké Číny, ale inspiraci v sérii Age of Empires nezapře.
Age of Sail II - recenze
23. 2. 2001
|
Redakce Games.cz
Neuplynuly ani tři měsíce a ruská firma Akella nám po Sea Dogs předkládá další titul s námětem námořních bitev, Age of Sail II.
Age of Empires: The Conquerors
23. 8. 2000
|
Redakce Games.cz
Age of Empires II: The Conquerors - recenzeAutor: BergyPublikováno: 23.srpna...
Invictus: The Shadow of Olympus
14. 4. 2000
|
Redakce Games.cz
Invictus: In The Shadow Of Olympus - recenzeAutor: Chaos & DepiPublikováno: 14.dubna...
Metroid: Samus Returns - recenze
14. 9. 2017
|
Miloš Bohoněk
Fez. Dust. Axiom Verge. VVVVVV. Ori and the Blind Forest. A mnohé další perly… Co mají společného? Patří do jednoho menšího subžánru, jemuž říkáme metroidvania. Slovo je to jak z jiné planety, ale to, co za sebou skrývá, zřejmě již znáte z vlastní zkušenosti. Základem je vždy rozsáhlý 2D svět propojený spoustou chodbiček, které díky novým schopnostem postupně odemykáte, přičemž kdykoli se můžete kamkoli vrátit. Za poslední roky se díky nezávislé scéně staly metroidvanie velmi populárními, což je ovšem poměrně paradoxní. Samotný zakladatel tohoto žánru, série Metroid, je totiž už pěkných pár let u ledu (dělejme, že neslavná odbočka Federation Force radši ani neexistuje). To se teď konečně mění. A stojí to za to.
PES 2018 - recenze
4. 10. 2017
|
Václav Pecháček
PES 2018 je hra. Fotbal je hra. Ergo, PES 2018 je fotbal. Nikoli zrovna ukázka bezchybné aristotelské logiky, ale v tomhle případě neoddiskutovatelná pravda. V nejnovějším díle série najdete nepředvídatelnou, vzrušující kopanou, která upřímně řečeno v samotné simulaci hrátek s kulatým nesmyslem moc nemá konkurenci. Čirý požitek z hraní je na úrovni sledování Messiho a jeho míčové magie. Jenže veledůležité doplňky kolem pažitu, například herní módy, občas připomínají spíš neslavnou Hapalovu penaltu. Ale pojďme to vzít pěkně popořadě.
Conan Unconquered – recenze
4. 6. 2019
|
Jakub Šindelář
Conan Unconquered pochází z rukou vývojářů studia Petroglyph, jehož zakládající členové za sebou mají například legendární Command and Conquer nebo Star Wars: Empire at War. K nim se jako vydavatel přidal Funcom, který je mimo jiné známý svými hrami právě ze světa Conana. Pokud tedy spojíme tyto 2 ingredience, vychází nám vůbec první realtime strategie z univerza bájného barbara.
Syberia 3 - recenze
26. 4. 2017
|
Jan Olejník
Ach jo. Třikrát ach jo! Syberia patří do rodiny nezapomenutelných point and click adventur. Neobyčejné dobrodružství s lehce verneovskou atmosférou představilo sympatickou americkou právničku Kate Walker a uhranulo hráče nádhernou grafikou, dojemným příběhem i zábavnými hádankami. Když ale nyní, 13 let po druhém dílu, vyšla trojka, nelze se při hraní zbavit pocitu, že se jedná spíš o uniklou betaverzi, ne o finální verzi finální.
Face of Mankind, Paradise Cracked, Xenus (Boiling Point)
28. 11. 2002
|
Redakce Games.cz
Pravou tvář lidstva se chystají vývojáři z Duplex Systems odhalit v připravované MMORPG Face of Mankind.
Titanfall 2 - recenze
1. 11. 2016
|
Adam Homola
Respawn Entertainment jsou zpátky a podle šablony „větší a lepší“ vysoustružili pokračování, co se v drsné konkurenci neztratí. Titanfall 2 má navíc nelehkou úlohu, protože jako nejmladší otloukánek jde proti starším a zavedenějším značkám. Leckdo by se mohl ptát, jestli na špičku žánru všechny ty novinky ve dvojce stačí. Rovnou odpovím, že stačí. Zatímco byl první díl čistě multiplayerovou akcí s viditelně omezeným obsahem i rozsahem, Titanfall 2 všechno nafukuje, rozšiřuje a mění. Tvůrci, kteří svého času vytvořili šablonu pro singleplayer i multiplayer ve válečných akcích, vstoupili znovu do stejné řeky a vytvořili dílo na úrovni her Gears of War, Call of Duty nebo Battlefield.
Re-Legion – recenze kyberpunkové strategie
20. 2. 2019
|
Mars Vertigo
Ellion je mladý charismatický rebel s příčinou. Nemůže už totiž déle snášet utrpení svých systémem vykořisťovaných a zombifikovaných spoluobčanů. Jako samozvaný pastýř proto s boží pomocí vystupuje z davu, aby se pokusil osvobodit své neonové město budoucnosti z područí zhýralého megakorporátu. A vy mu ve strategii Re-Legion samozřejmě pomůžete.
Game of Thrones – recenze 4. epizody
24. 6. 2015
|
Miloš Bohoněk
Zatímco se pátá řada seriálové Hry o trůny vzpamatovala a po vlažné první polovině diváky konečně donutila k úžasu, videoherní Hra o trůny se po slibné třetí epizodě vrací do poněkud mdlých kolejí. Se čtvrtou epizodou s podtitulem Sons of Winter je to trochu jako na houpačce. V jednu chvíli jako kdyby někdo příběhu o zbídačených Forresterech vlil do žil svěží krev, jindy však vyprávění regulérně nudí a ukazuje, že nápad rozdělit hru do šesti epizod namísto pěti prostě nebyl dobrý.
Game of Thrones – recenze 3. epizody
29. 3. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Když hraješ hru o trůny, buď zvítězíš, nebo zemřeš.“ Památný citát královny Cersei rezonuje celou fantasy ságou Písně ohně a ledu, a i události ve videoherní adaptaci Game of Thrones toho jsou jasným důkazem. Mladičká služebná Mira Forrester se ocitá v královské metropoli a nezkušeně se zaplétá do mocenské hry plné intrik, tajných aliancí a dýk v zádech, jejíž pravidla nemůže znát. Jsou to nervy a také důkaz, že z tvorby studia Telltale Games se konečně stává dílo hodné své předlohy.
The Binding of Isaac: Rebirth - recenze
2. 3. 2015
|
Vilém Koubek
Patříte-li mezi masochisty, kteří mají rádi roguelike herní styl, první inkarnace The Binding of Isaac vám jistě neunikla. Zalíbení v její specifické úchylnosti našla hromada hráčů i videoherních kritiků – já nejsem výjimkou. A když na scénu vtrhly konzole se svou „novou generací,“ rozhodli se tvůrci v čele s Edmundem McMillenem, že přišel čas mučit Isaaca znovu a to v titulu nazvaném s dávkou černého humoru The Binding of Isaac: Rebirth.
Game of Thrones - recenze 2. epizody
7. 2. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Sakra, na tohle jsem úplně zapomněl. Tak já radši skočím do menu a rozjedu to znova i za cenu deseti minut nepřeskočitelných dialogů…“ Nějak obdobně jsem se cítil, když jsem v kůži Rodrika Forrestera reagoval na požadavky Lorda Whitehilla, jen aby mi bylo záhy připomenuto, že v kůži Ethana Forrestera jsem minule slíbil něco jiného. Jenže jak po mně někdo může chtít, abych si pamatoval vše z minula, když ono „minule“ bylo už před dvěma měsíci, a úvodní video připomínající děj první epizody bylo trestuhodně skoupé? Zkrátka a dobře, jedním z největších problémů videoherní Hry o trůny od Telltale není obsah, ale forma.
Game of Thrones - recenze 1. epizody
5. 12. 2014
|
Miloš Bohoněk
Ani bradavka! Říká si to Game of Thrones, je to plné intrik a podrazů, ale neobsahuje to ani vteřinu záběrů na lechtivé středověké mecheche. Kdo se na populární seriál HBO dívá hlavně proto, že často zabrousí do sféry soft porna, ten bude z úvodní epizody adventurní adaptace zklamán (byť pochybuji, že někdo takový se dočetl až sem). Kdo se na Hru o trůny dívá kvůli komplexnímu ději s desítkami zajímavých postav, odejde spokojenější, ačkoli do rauše bude mít pořád daleko.
Call of Duty: Advanced Warfare - recenze
16. 11. 2014
|
Daniel Kremser
Už v recenzi singleplayeru jsem důrazně naznačil, že letos se Call of Duty vrací v překvapivé výborné kondici. A to samé můžu říct i o multiplayeru, který skvělým způsobem spojuje novátorství Sledgehammer Games a tradiční pojetí moderního válečnictví po vzoru Infinity Ward. Návrat tedy slaví nejen v nedávné době zapomenuté prvky nebo herní módy, ale spolu s nimi se k hráčům dostává i svěží moderní řežba, která hráčům téměř jistě vystačí na celý další rok.
Middle-earth: Shadow of Mordor - recenze
5. 10. 2014
|
Miloš Bohoněk
Víte, co je neuvěřitelné? Že jsme se doteď nedočkali špičkového RPG ze světa Pána prstenů. Rozumějte, bavíme se o jednom z nejmilovanějších fantasy námětů ve sluneční soustavě, který si přímo říká o fortelné singleplayerové dobrodružství s masivním světem, rozličnými frakcemi a rozmáchlým příběhem. A ono pořád nic. Middle-earth: Shadow of Mordor má však k vysněné hře zatím nejblíže. Namísto tradičních RPG se přitom inspiruje vražednou sérií Assassin’s Creed, přičemž slovo „inspiruje“ znamená spíše „vykrádá“.
The Vanishing of Ethan Carter - recenze
2. 10. 2014
|
Pavel Dobrovský
Tři hodiny. 180 minut. Uteče to jako voda. Tedy v případě, že hrajete The Vanishing of Ethan Carter. Pak zůstanou nad klávesnicí rozklepané prsty a v duši touha vědět a hlavně vidět víc. Ve vyvolání pocitu nenaplněnosti debut studia Astronauts exceluje: naznačí smysluplný otevřený svět a rozsáhlé možnosti detektivní práce, ale pokaždé před nimi práskne dveřmi. Nenahlédnete za ně a s každým dalším bouchancem padáte vstříc simulátoru chůze. Přitom spoustu věcí dělá The Vanishing of Ethan Carter dobře, ba přímo mistrovsky.
The Last of Us Remastered - recenze
6. 8. 2014
|
Jan Olejník
Když vyšla The Last of Us na PlayStation 3 (recenze Vaška Rybáře), byl jsem jeden z prvních, kdo netrpělivě přešlapoval před prodejnou GAME. Další hra od studia Naughty Dog! Pro sichr jsem si ještě před tím znovu „otočil“ Uncharted 2, abych se dostal do správné nálady. Jenže třetího dne jsem spatřil titulky a při jejich sledování jsem se zahořklým výrazem ve tváři odložil gamepad a dumal nad tím, jestli jsem za tohle dílo opravdu vysolil čtrnáct stovek dobrovolně, nebo zda jsem nebyl při smyslech. The Last of Us jsem se zadostiučiněním zpražil na svém blogu a myslel jsem si, že už se k němu nikdy nevrátím. Ovšem nevyzpytatelné jsou cesty boží. Tudíž krom analýzy vylepšené vizuální stránky se nyní dočkáte i názoru člověka, se kterým Last of Us zas až tak nezamávala.
Age of Mythology: Extended Edition - recenze
19. 5. 2014
|
Miloš Bohoněk
Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…
Diablo III: Reaper of Souls - recenze
28. 3. 2014
|
Jakub Kovář
Tak jsme se konečně dočkali, milované i proklínané Diablo III se dočkalo prvního velkého datadisku Reaper of Souls, který by měl spoustu věcí napravit, přidává mnoho nového obsahu včetně nového aktu i módu a také novou postavu - Crusadera. Takže, podařilo se tvůrcům uchlácholit některé popuzené fanoušky?
Castlevania: Lords of Shadow 2 - recenze
25. 2. 2014
|
Daniel Kremser
Už je to více než 3 roky, co jsme vyprovodili Gabriela Belmonta ke dveřím s nadprůměrným hodnocením a s lehkým poplácáním po rameni mu poradili, ať se příště oblékne do vlastního kabátu, kterým nebude připomínat všechny ostatní návštěvníky. Nyní se v roce nezmar Drákula vrací, aby nám ukázal, jak si tvůrci z Mercury Steam poradili s originalitou a především přechodem her na novou generaci konzolí, kdy už jsou v módě trošku jiné postupy, než tomu bylo před pár lety.
Warlock: Master of the Arcane - recenze
20. 6. 2012
|
Jakub Kovář
Warlock: Master of the Arcane lze laikovi nejlépe popsat jako Civilizaci, která je překlopená do fantasy světa Ardanie, známého především ze série Majesty. Na první pohled je vše dost podobné – na hexové mapě, viděné z ptačí perspektivy, se rýsují pláně, pouště, džungle a sem tam nějaké to městečko, které postaví vaši nebo nepřátelští osadníci. Pod širým nebem se však producírují i roztodivné armády a dohromady to prostě vypadá familiérně, skoro jako Civilizace. Zdání ale klame.
Team Assault: Baptism of Fire - recenze
25. 5. 2012
|
Tomáš Jung
Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.