Recenze
Grim Fandango Remastered - recenze
1. 2. 2015
|
Pavel Dobrovský
Co se stane po smrti? To je otázka, která trápí všechny věřící. Bude to kotel žhavé vody? Andělské chóry? Napichování na kůl? Zástupy panen? Čert s vidlemi? Reinkarnace? Ne, hlavně ne reinkarnace! Nikdo nechce být švábem! Oproti věřícím to mají pragmatici a ateisté lehčí. Buď neočekávají nic, nebo se chtějí nechat překvapit. Nikoho by ale nenapadlo, že se pár sekund po zhasnutí života objeví smrtka a jako cestovní agent mu nabídne tour-de-záhrobí. Přesně to se děje ve světě Grim Fandanga a ne, vy nejste ten nebožtík. Namísto toho jste Manny Calavera, úředník ministerstva smrti s teleskopickou kosou, kterému tak trochu nevychází život. Vlastně: Smrt.
Resident Evil: Revelations 2 – recenze (celé hry)
24. 3. 2015
|
Jan Olejník
V nekonečné sérii Resident Evil se zase jednou blýsklo na lepší časy. Krom toho, že se Capcom rozhodl vydat hru rozsekanou na epizody, rovnou zkusil přihodit i několik významných pomrknutí na fanoušky původních dílů. Při dávkování jedné epizody na týden jsem však občas měl pocit, že sedím na horské dráze. To když se nadšení z napínavé kapitoly náhle proměnilo v rozčarování – z nejrůznějších důvodů. V konečném důsledku ale naštěstí Revelations 2 dopadla dobře.
Shelter - recenze
11. 9. 2013
|
Pavel Dobrovský
Smrt třetího jezevčátka v pařátech orla byla jako injekce vzteku a agrese. Jako rudý prapor před býkem. Jako být svědkem vyvraždění vlastní rodiny. Jako pád přítele do propasti. Proč mi to děláš, chtěl jsem zařvat do nebe a obviňujícím prstem ukázat na stvořitele. Namísto toho jsem udělal „ňaf“ a zahopkoval do bezpečí vysoké trávy se dvěma zbývajícími jezevčátky.
Forza Horizon 4 – recenze, část druhá
6. 10. 2018
|
Jan Olejník
Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.
Super Mario Odyssey - recenze
3. 11. 2017
|
Jakub Kovář
Super Mario Odyssey je typickou hrou od Nintenda. Využívá léty prověřenou a poctivě vycizelovanou herní formuli – skákání přes překážky a řešení drobných logických rébusů. Vybroušený základ je pak dále doprovázen symfonií originálních nápadů, které každých několik desítek minut přinesou něco nového a hráči se na tváři usadí lehce přihlouplý úsměv. Jeho mozkové buňky jsou totiž co chvíli stimulovány k trochu odlišné činnosti a parádně u hry relaxuje. Pokud totiž mluvíme o hraní si a o hravosti obecně, není v současné době ve videoherním průmyslu lepší příklad než Super Mario Odyssey.
Saints Row – recenze rebootu městského sandboxu
22. 8. 2022
|
Šárka Tmějová
Svatí nejsou žádní svatoušci
Resident Evil: Revelations HD - recenze
15. 9. 2013
|
Václav Rybář
Když podruhé vstupujete do stejné řeky, nedělejte to polovičatě. Ono to z břehu totiž blbě vypadá, když se namočíte k rozkroku, a pak z té vody zase vylezete. Vypadá to, že na to nemáte koul... no však mi rozumíte. Capcom samozřejmě z nedostatku odvahy nepodezírám, ale je fakt, že za portem Revelations na PC a velké konzole jsou spíš peníze než snaha o umělecké vyjádření. Původní 3DS pecka nebyla v Resident Evil kanonu nějakým velkým převratem. Naopak se držela osvědčeného scénáře bum-prásk-baf snad až příliš křečovitě. Po dvou dospělých dílech (pětce a šestce) je ale právě trocha strašení a tradičních hodnot to, co série potřebovala.
Sniper Elite: Resistance – recenze odstřelování nacistů
5. 2. 2025
|
Jakub Malchárek
Opakovačka, smrt nacisty
Karibská krize (The Day After) - recenze
20. 11. 2005
|
Redakce Games.cz
Když se skloubí osvědčený engine se zajímavým námětem založeným na alternativní historii, může to dopadnout všelijak. Jak se s namixováním takového koktejlu popasovali autoři Karibské krize?
Iron Front: Liberation 1944 - recenze
27. 6. 2012
|
Tomáš Jung
ArmA 2 má svůj nenapodobitelný styl. Není to jen tím, že se snaží v co největší možné míře simulovat účinnost zbraní. Boj v ArmA 2 je specifický díky otevřené krajině i extrémně rozmanité bojové technice a významně ho také tvaruje chování AI, která ne vždy dobře dokáže otevřené prostředí využívat. Iron Front: Liberation 1944 přitom tento styl přejímá se vší jeho krásou i chybami, až si člověk říká, jestli si zaslouží postavení samostatné hry (kterou formálně je!), nebo patří spíš do škatule běžných druhoválečných módů.
Test Drive Unlimited 2 - recenze (zaměřená na multiplayer)
22. 2. 2011
|
Václav Rybář
Od minulých dojmů (které plní roli recenze singleplayeru) mám v joypadu o další stovky mil víc a v garážích po celém ostrově se nahromadily tisíce koní ukrytých v plechových fetiších na čtyřech kolech. Jako sběratel se cítím skvěle, jako řidič ovšem pořád průměrně. Jízdní model je totiž i u těch nejdražších a nejrychlejších vozítek stejně podivně nezúčastněný a nevyzpytatelný.
Stellaris - recenze
11. 6. 2016
|
Václav Pecháček
Hry od Paradoxu mají jeden hlavní společný jmenovatel - vyprávění příběhů. Europa Universalis, Crusader Kings nebo třeba Hearts of Iron nabízejí strategické pískoviště, ze kterého si můžeme uplácat vlastní grandiózní dobrodružství. Takové, které nikdo jiný nezažije, protože z nesčetného množství proměnných zkrátka a dobře dvě identické kampaně nevydolujete. Jde o narativní propletenec, který si vytváříte sami pro sebe a pro své kamarády. Stellaris nabízí podobný zážitek, i když oproti svým historickým bratrancům k dosažení cíle požívá výrazně jiné prostředky.
Resident Evil Zero HD - recenze
28. 1. 2016
|
Jan Olejník
Rok po Resident Evil HD Remaster vydává Capcom další zrestaurovaný zombie horor, kterým chce opět udělat radost především skalním fanouškům série. Řada z nich si ovšem díky remasteru zahraje RESI Zero vůbec poprvé, protože prequel prvního dílu vyšel ve své době exkluzivně pouze pro konzoli Gamecube a později i pro Wii. Je tedy otázkou, zda má třináct let starý titul i dnes co nabídnout nejenom fanouškům série, ale i novým hráčům.
Atomfall – recenze britského Bioshocku
26. 3. 2025
|
Jakub Malchárek
Bože, ochraňuj nukleární královnu
Jack Keane - recenze
16. 4. 2008
|
Redakce Games.cz
Kterak němečtí tvůrci ukázali světu, že i stokrát omleté téma o záchraně světa před čajožravými rostlinami lze pojmout ve velkém stylu (pamatujete Monkey Island?) a postavit tak žánr point-and-click adventur zpět na nohy.
Sam & Max: Episode 1 - recenze
17. 10. 2006
|
Redakce Games.cz
Sam je pes, ale ne policejní pes, prostě policista. Max je poněkud psychotický králík s velmi výraznými sklony k násilí. Jak jim to spolu jde v první epizodě chystané série a stojí-li to za to, vám prozradí tato recenze.
Overwatch - recenze
21. 6. 2016
|
Aleš Smutný
Jaký je recept na skvělou hru? Všechny ingredience asi nejde vyjmenovat, protože každý žánr se vaří jinak, ale ve všech bude jako jedna z hlavních přísad fungovat daleko před vším ostatním zábava. Kolem Overwatche už se toho namluvilo a napsalo spoustu a velmi často padá otázka, proč je tak oblíbený, a čím si vysloužil takovou pozornost. Ne, není za tím „hajp“ Blizzardu, ani líbivá grafika. Důvod je prostý, Overwatch je zkrátka pekelně zábavná a ne jen v prvních dnech kvůli okouzlení, ale dlouhodobě, i po měsíci intenzivního hraní.
Flashpoint Campaigns: Red Storm - recenze
16. 11. 2013
|
Tomáš Jung
Jako hráč odkojený Steel Panthers, který je tělem i duší odevzdaný poctivým válečným strategiím, jsem v posledním roce trpěl. Vypadalo to, že jsou válečné hry na ústupu a nikdo už nikdy nevydá nic, co by pohovkové generály chytlo za virtuální výložky a strhlo do víru bitev.
Decisive Campaigns: Case Blue - recenze
26. 1. 2013
|
Tomáš Jung
O Decisive Campaigns: Case Blue lze napsat, že slouží jako studijní pomůcka. Za tohle tvrzení uvedené na Games.cz, který se zabývá hlavně zábavou, bych asi zasloužil lámání v kole. Většinu normálních hráčů, virtuálních střelců a drakobijců, to zaručeně odradí od dalšího čtení. Jenomže vy čtete tuhle recenzi protože jste jiní, přemýšliví, hloubaví a máte zájem se nechat provést změtí podivně vyhlížejících čtverečků pohybujících se po strohé mapě, protože tušíte, že tohle by mohla být nejen dobrá strategie, ale také zábavné poznávání historie. Nejste daleko od pravdy, však to dokázal již předchozí díl.
Battlefield: Bad Company 2 - Vietnam - recenze
15. 1. 2011
|
Tomáš Jung
Hraní Battlefield Bad Company 2 (recenze) má účinek jako velký hrnek kávy. I když budete válčit pozdě do noci, všechna střelba, exploze granátů, projíždějící tanky a budovy hroutící se v oblacích prachu se tak intenzivně zařezávají do mozku, že ničí jakékoli myšlenky na spánek. Za takovým zážitkem stojí jedinečný pohon hry – engine Frostbite, který předvádí destrukci prostředí v nevídaném měřítku. Jedním výstřelem z RPG nebo granátometu zničíte půl baráku, pokácíte strom nebo alespoň rozstřelíte povalující se bednu.
Sacred 2 - recenze české verze
21. 1. 2009
|
Redakce Games.cz
Vyzyvatel Diabla přináší obrovský, výborně zpracovaný fantasy svět, nezvykle velké množství úkolů a bitvy z koňského hřbetu. Bude to stačit na pokoření krále akčních RPG? //konec univerzálního perexu pro žánr :)
The Sims 2: Šťastnou cestu - recenze
13. 10. 2007
|
Redakce Games.cz
Prázdniny skončily, ale ne tak pro Simy. Unaveni z podnikání či opečovávání mazlíčků mohou v šestém datadisku konečně sbalit kufry a vyrazit na dovolenou. Vypravíte se s nimi na exotický ostrov, hory nebo na Dálný východ?
Battlefield 2042 – recenze nejhoršího Battlefieldu moderní éry
23. 11. 2021
|
Pavel Makal
Když je recenzování utrpením
Fallout Shelter - recenze
31. 7. 2015
|
Ladislav Loukota
V dnešní době jen zřídkakdy dojde na překvapivé vydání nového titulu, tím spíše, když nese jméno známé značky. Budovatelská strategie Fallout Shelter, oznámená a zároveň vydaná u příležitosti představení Fallout 4 na výstavě E3 2015, proto oprávněně působí jako malý zázrak. Mobilní free-to-play titul, v němž hráč buduje svůj vlastní protiatomový kryt, si během měsíce vysloužil skoro až kultovní status i mezi konzervativnějšími hráči. Prozatím je k dispozici pouze verze pro iOS, avšak Android verze vyjde už 13. srpna s několika změnami a úpravami. Je tedy nejvyšší čas zjistit, jestli se majitelé Android zařízení mají také nač těšit, nebo je to celé jen přifouknutá bublina.
Citadelum – recenze budovatelské strategie, která by chtěla být Caesarem
15. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
Řím nebyl postavený za den
Wolfenstein: The Old Blood - recenze
9. 5. 2015
|
Miloš Bohoněk
„Neboj, kámo, mám plán. Prostřílím se dovnitř, tam zabiju všechny nácky a pak tě vysvobodím.“ I stalo se. B.J. Blazkowicz je mužem činu. Na nějaké velké povídání ho neužijete, ale zato oplývá jinými přednostmi. Nositele uniforem s háknkrojcem kosí jako sekačka trávu a třebaže má íkvé tykve, občas během toho kosení utrousí i správně béčkovou hlášku. B.J. Blazkowicz je hrdinou ze staré školy a z té samé školy loni přinesl stylovou střílečku jménem Wolfenstein: The New Order, která se dočkala datadisku Old Blood, takže jaký je?
Assassin’s Creed Rogue – recenze PC verze
11. 3. 2015
|
Jan Olejník
Rozšíření ságy o Assassin’s Creed Rogue sice v listopadu minulého roku vypadalo zprvu jako prachsprostá ždímačka na peníze, ale nakonec se ze hry vyklubala překvapivě solidní zábava pro majitele konzolí PS3 a X360. O pár měsíců později připlouvá Shay Patric Cormac i na PC, takže jsme se logicky podívali, jak se autorům povedla konverze po technické stránce, a zda nabízí oproti konzolové verzi něco navíc.
Battlefield 3: Aftermath - recenze
11. 2. 2013
|
Aleš Smutný
Battlefield 3 to měl poslední měsíce těžké. Na jeho pozice v rámci multiplayerových FPS zaútočila CoD: Black Ops 2, něco se pokusil (neúspěšně) zkanibalizovat Medal of Honor: Warfighter, Halo 4 si přišlo k ostatním hrám vyzvednout svou silnou hráčskou základnu a velkou potenciální hrozbou (a lákadlem) se stala onlineovka PlanetSide 2.
Retro City Rampage - recenze
24. 10. 2012
|
Ondřej Švára
Demaky a jiné retro rarity nerecenzujeme tak často, proto bylo Retro City Rampage vskutku neobvyklým soustem ke kritickému zkonzumování. Co je to vlastně za hru? Na první pohled je to další z mnoha pokusů o rozezvučení struny nostalgie. Armáda starších hráčů, ochotných se ohlédnout do minulosti, se samozřejmě každým rokem rozrůstá, a není proto divu, že je současný trh zaplaven obnovenými plošinovkami, mnoha remaky starých fláků a dokonce i starými neupravenými hity, které vydavatel pouze znova zprovozní a označí je nálepkou „classics“.
The Darkness 2 - recenze
15. 2. 2012
|
Vilém Koubek
Změna vývojářů není nikdy příjemná věc. Obzvláště u hry, která byla natolik specifická a charismatická, jako první The Darkness. Není proto divu, že se na druhý díl, který už nemá na svědomí studio Starbreeze ale Digital Extremes, dívala spousta fanoušků s nedůvěrou a někteří i skrze prsty. Když na povrch začaly vyplouvat další a další informace o změnách konceptu, zdálo se, že budou mít jednička a dvojka společného opravdu málo. A skutečně se tak i stalo. Samozřejmě, v zájmu zachování příslušnosti ke komiksové předloze jisté charakterové znaky jednoduše zmizet nemohly, ale změn bylo stejně více než dost. Důležitá je ale otázka, zda to byly změny k lepšímu, nebo naopak.