Výsledky hledání pro: posel smrti

Star Trek: Bridge Commander - recenze

24. 3. 2002 | Redakce Games.cz

Především pro hardcore fanoušky Star Treku je určena hra Bridge Commander, která by se dala charakterizovat jako netradiční simulátor vesmírné bitevní lodi z tohoto televizního seriálu.

RICO: London – recenze velmi špatné střílečky

3. 3. 2022 | Zbyněk Povolný

Nudný, rozbitý pokus o návrat do osmdesátek

Layers of Fear 2 – recenze

30. 5. 2019 | Pavel Skoták

Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.

Cultist Simulator - recenze

22. 6. 2018 | Ondřej Švára

Když život ztratí směr, hledá člověk útěchu ve víře a meditaci. Od duchovního zapálení však může vést poměrně krátká cesta k fanatismu. Ukazuje to karetní hra Cultist Simulator, ve které lze vybudovat náboženskou sektu. V temné a bizarní nadsázce se hra vysmívá bezútěšnosti lidské duše, a zrovna tak tradičním herním mechanismům. To z ní činí experiment pro milovníky originality za každou cenu a navzdory zajímavým trumfům, nevytáhnete si z jejího balíčku karet jen tu nejlepší zábavu.

Bomber Crew - recenze

10. 11. 2017 | Mars Vertigo

Bomber Crew se na první pohled jeví jako hříčka, kterou byste spíše asi čekali kdesi v útrobách digitálních tržišť mobilních zařízení. Fanoušci herního mikromanagmentu, druhoválečné tématiky a letectví obzvláště by mohli být při prvním pohledu na obrázky a videa zmatení. Obdobně i já, když jsem při průletu novinkami na Steamu zaregistroval položku Bomber Crew vystupující coby simulátor, projela mnou ihned vlna nadšení a vybavila se mi jedna šestnáct let stará klasika. Není proto divu, že jsem svůj první kontakt s obrázky překonával spíše s jistou nevolí. Jenže vem to čert, podobných her je jak šafránu, a pokud vás bavila FTL: Faster Than Light a dáte občas šanci manažerským hříčkám, dost možná vám Bomber Crew uštědří přímý zásah.

Superhot - recenze

25. 2. 2016 | Miloš Bohoněk

Svět se hýbe, jen když se hýbete také. Pokud stojíte na místě, stojí i nepřátelé. Když vystřelíte, projektil zasáhne cíl až v momentě, kdy ukročíte o kus vedle. A pokud někdo pošle olovo vaším směrem, můžete se mu vyhnout natolik elegantně, že by i Neo z Matrixu závistí padal na záda. Zní to skvěle? Je to skvělé. Superhot je střílečka, ale hraje se úplně jinak než ostatní střílečky. Rychlý pohyb, reflexy a dynamickou akci nechte doma. Naopak se připravte na šnečí tempo a pečlivé plánování každého pohybu.

Blocks That Matter – recenze

2. 9. 2014 | Ladislav Loukota

Už velikán Igor Timko si všiml, že se kvalita mnohých uměleckých děl projeví až s odstupem času. Krátké herní cykly naštěstí dávají šanci napáchanou historickou křivdu napravit v případě autorů puzzle hopsačky Blocks That Matter (homepage s demoverzí zde). Od vydání hry sice uplynuly už tři roky a pár dnů, titul za tu dobu však ani o fous nezestárl. A je to o to důležitější, že vývojáři téhle návykové záležitosti ze Swing Swing Submarine se v mezičase vyprofilovali jako jedno ze zajímavých nezávislých studií.

1849 - recenze

28. 5. 2014 | Lucie Jiříková

V hromadném přesunu zlatokopů do oblasti s výskytem větších zásob zlata je pořádný kus romantiky. Dobrodruhové opouštěli všechny dosavadní jistoty a vrhali se do zcela neznámých vod pouze s vidinou rychlého zbohatnutí. A přestože se na některé z nich vážně štěstí usmálo a udělalo z nich boháče, většina z nich se musela spokojit s tím, že nepošla hlady. Skvělý námět na hru, že? Mysleli si to i vývojáři ze SomaSim a před námi stojí výsledek jejich "zamyšlení" v podobě strategie s prostým názvem 1849.

Skulls of the Shogun - recenze

17. 8. 2013 | Miloš Bohoněk

Tahová strategie Skulls of the Shogun má za sebou strastiplnou štreku a po letech vývoje, prázdných bankovních kont i zápolení s byrokracií Microsoftu se snad konečně dobelhala do veselého finiše. Hra nedávno vyšla i na Steamu v rozšířené Bone-A-Fide edici, která k originálnímu obsahu přihazuje několik singleplayerových i multiplayerových map, a vývojáři si oddechli. Po půl roce trápení si jejich dílo může zahrát takřka každý.

Don't Starve - recenze

1. 6. 2013 | Lucie Jiříková

Za vývojářským studiem Klei Entertainment stojí pozoruhodné portfolio her. Jejich tituly Shank, Shank 2 a Mark of the Ninja mnohým z nás přinesly skvělé herní zážitky, které vzešly z osobitého grafického zpracování a zábavných herních prvků.

God of War: Ghost of Sparta - recenze

30. 11. 2010 | Jiří Škrampal

Kratos není v akčních adventurách žádným nováčkem. Je to už víc než pět let, co světlo světa spatřil první God of War (recenze) a teď ho s velkými ambicemi zase opouští. Fandové se ale nemusejí bát, v posledním dobrodružství je svérázný bůh války opět ve formě.

Pacific Drive – recenze roadtripu do mysteriózní zóny

21. 2. 2024 | Jakub Malchárek

U všech Skotů!

Cult of the Lamb – recenze sektářského klenotu

16. 8. 2022 | Pavel Makal

Staňte se jehňovistou

The Last of Us: Part II Remastered – recenze

16. 1. 2024 | Pavel Makal

Když je slovo remaster na škodu

A Plague Tale: Requiem – recenze středověkého krysího dobrodružství

17. 10. 2022 | Alžběta Trojanová

Kde i nejkrásnější jablko je prohnilé...

Alien: Isolation - recenze

8. 10. 2014 | Pavel Dobrovský

Alien: Isolation dlouho provázel mrak pochybností. S přenášením slavného protagonisty filmové série Vetřelec do her to nebylo totiž nikdy nijak valné. Britští stratégové z Creative Assembly navíc nepřebírali rodinné stříbro vědecko-fantastických filmů s důvěryhodným osvědčením. Jejich série Total War sice dlouhodobě dosahuje na špičku strategického žánru a do značné míry ho definují, thrillerová hra však vyžaduje zcela jiné nástroje než diplomacii mezi impérii a šoupání vojsky po mapě světa. Jak to tedy s vetřelcem dopadlo?

Monster Hunter Tri - recenze

28. 6. 2010 | Redakce Games.cz

Nedá se jednoduše zaškatulkovat do jednoho ze známých žánrů. Blízko má k RPG, nicméně poměrně akčnímu, s důrazem na management surovin a strategii.

Dawn of Magic - recenze

1. 6. 2007 | Redakce Games.cz

O trůn mezi akčními RPG se už ucházela celá řada titulů a Dawn of Magic je další v řadě. Bude bohatý reperotár kouzel a pár zajímavých nápadů stačit na dosažení tohoto smělého cíle?

Psi-Ops: Mindgate Conspiracy - recenze

29. 8. 2005 | Redakce Games.cz

Abyste dokázali silou myšlenky ovládat osoby nebo předměty, nemusíte zrovna projít tréninkem rytířů Jedi. Stačí vykopat na Měsíci šutr, přidat pár let výzkumu a několik správným směrem vedených vpichů.

Lego Star Wars: The Skywalker Saga – recenze z předaleké galaxie pro hračičky

4. 4. 2022 | Pavel Makal

Revoluční Lego hra? Spíš ne

Little Nightmares 2 – recenze pokračování dětského hororu

9. 2. 2021 | Šárka Tmějová

Nepostraší tě dvakrát tatáž řeka

The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky

3. 11. 2020 | Pavel Makal

Vítejte v Silent... tedy v Little Hope

The Dark Pictures: Man of Medan - recenze hororu od tvůrců Until Dawn

28. 8. 2019 | Ondřej Švára

Když se výlet na moři změní v horor, je lepší být u toho jen jako televizní divák. Anebo jako hráč. V The Dark Pictures: Man of Medan se stanete obojím. Temná adventura spojená s interaktivním filmem pouští děs a hrůzu, kterou si navíc můžete vychutnat jak o samotě, tak v multiplayeru. Velkolepé aranžmá, neortodoxní hratelnost a nepředvídatelný scénář jsou kořením dramatu, ve kterém se budete bát často a rádi, i když se Supermassive Games možná ne poprvé.

Rainbow Six Siege - recenze

11. 12. 2015 | Ondřej Švára

Terorismus je dnes mnohem aktuálnější téma než bychom si všichni přáli. Jak asi vypadá boj proti němu z perspektivy zásahových jednotek, zjistíme po dlouhých sedmi letech v dalším díle série Rainbow Six. Ovšem pozor, ze staré ságy zůstalo pouze jméno. Hra s podtitulem Siege zahodila skoro všechno tradiční ve prospěch čistého multiplayeru a vysoce akčního nasazení. Siege je opravdu jiná. Naštěstí ale právě proto stojí za hřích.

Destiny: The Taken King - recenze

30. 9. 2015 | Daniel Kremser

Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.

Recenze