Recenze

Empire of Sin – recenze mafiánské strategie

Hříchy manželů Romerových

TT Isle of Man 2: Ride on the Edge – recenze

V odvětví motorsportu je spousta bláznivých a nebezpečných disciplín, ze kterých se tají dech a tvoří husina už jen v pozici diváka. Jednou z nejděsivějších je soutěž motorek TT na ostrově Man, který se nachází mezi Velkou Británii a Irskem. Druhá videoherní adaptace tohoto šíleného podniku ve vás vyvolá pocit, že něco takového může absolvovat jen naprostý blázen. Ještě teď se mi z toho zvedá žaludek, ale touha vrátit se na nebezpečné silničky je větší.

Dakar 18 – recenze

Po mnoha odjezděných hodinách mám chuť říct: „Ale což, jsou to amatéři, tak jim některé ty začátečnické chyby odpustím.“ Nicméně tím bych urazil všechny ty snaživé začínající vývojáře tam venku. Studio Bigmoon Entertainment má sice v portfoliu některé hry ze závodní série WRC, ale na všech pouze vypomáhalo. Dakar 18 je tak jejich vlastní závodní prvotina. A bohužel se vůbec nepovedla.

Left Alive – recenze

Left Alive je nejlepším kandidátem na nejhorší hru roku 2019. Je až s podivem, že se pod ni Square Enix podepsalo a vypustilo ji na světlo světa ve stavu, v jakém se právě nachází. Zvlášť, když koncem loňského roku vydalo jiný paskvil pod názvem The Quiet Man, který v porovnání s Left Alive najednou vypadá jako mnohem lepší hra.

The Bard's Tale IV: Barrows Deep - recenze

Studio inXile Entertainment se prostřednictvím crowdfundingu pokusilo oživit osmdesátkovou RPG sérii The Bard's Tale. Pomocí moderních technologií chtělo stvořit plnohodnotné pokračování, které by kvalitou sneslo srovnání se svými předchůdci, ale zároveň zcela neodradilo moderního „neotrlého“ hráče. Výsledek s názvem The Bard's Tale IV: Barrows Deep je do jisté míry rozporuplný, staromilcům však udělá radost. 

Echo - recenze

Ze stázového spánku se probouzí hrdinka En a touží oživit duši někoho, kdo neměl umřít. Podniká proto záchrannou misi na podivuhodnou planetu ve skvěle odvyprávěné sci-fi adventuře, kterou zdobí netradiční hratelnost. Umělá inteligence se v ní učí od samotného hráče! Některé nápady ale potřebují uzrát a Echo si vybralo daň projektu, který je spíš než zábavnou hrou pouhá sonda do neprobádaných končin herního designu. Byla čest tuhle hru hrát, ale nikoliv slast.

Gothic II - recenze #2

Jeden pohled na Gothic II jsme publikovali už dříve, ale na vaše četné žádosti nyní přinášíme alternativní recenzi nebo chcete-li druhou stranu mince, která byla napsána po dohrání tohoto skvostného RPG.

Sacrifice

Sacrifice - recenzeAutor:XentarPublikováno: 17.listopadu 2000• Něco o autorech hryShiny...

RICO: London – recenze velmi špatné střílečky

Nudný, rozbitý pokus o návrat do osmdesátek

Layers of Fear 2 – recenze

Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.

Cultist Simulator - recenze

Když život ztratí směr, hledá člověk útěchu ve víře a meditaci. Od duchovního zapálení však může vést poměrně krátká cesta k fanatismu. Ukazuje to karetní hra Cultist Simulator, ve které lze vybudovat náboženskou sektu. V temné a bizarní nadsázce se hra vysmívá bezútěšnosti lidské duše, a zrovna tak tradičním herním mechanismům. To z ní činí experiment pro milovníky originality za každou cenu a navzdory zajímavým trumfům, nevytáhnete si z jejího balíčku karet jen tu nejlepší zábavu.

Bomber Crew - recenze

Bomber Crew se na první pohled jeví jako hříčka, kterou byste spíše asi čekali kdesi v útrobách digitálních tržišť mobilních zařízení. Fanoušci herního mikromanagmentu, druhoválečné tématiky a letectví obzvláště by mohli být při prvním pohledu na obrázky a videa zmatení. Obdobně i já, když jsem při průletu novinkami na Steamu zaregistroval položku Bomber Crew vystupující coby simulátor, projela mnou ihned vlna nadšení a vybavila se mi jedna šestnáct let stará klasika. Není proto divu, že jsem svůj první kontakt s obrázky překonával spíše s jistou nevolí. Jenže vem to čert, podobných her je jak šafránu, a pokud vás bavila FTL: Faster Than Light a dáte občas šanci manažerským hříčkám, dost možná vám Bomber Crew uštědří přímý zásah.

Superhot - recenze

Svět se hýbe, jen když se hýbete také. Pokud stojíte na místě, stojí i nepřátelé. Když vystřelíte, projektil zasáhne cíl až v momentě, kdy ukročíte o kus vedle. A pokud někdo pošle olovo vaším směrem, můžete se mu vyhnout natolik elegantně, že by i Neo z Matrixu závistí padal na záda. Zní to skvěle? Je to skvělé. Superhot je střílečka, ale hraje se úplně jinak než ostatní střílečky. Rychlý pohyb, reflexy a dynamickou akci nechte doma. Naopak se připravte na šnečí tempo a pečlivé plánování každého pohybu.

Star Trek: Bridge Commander - recenze

Především pro hardcore fanoušky Star Treku je určena hra Bridge Commander, která by se dala charakterizovat jako netradiční simulátor vesmírné bitevní lodi z tohoto televizního seriálu.

Blocks That Matter – recenze

Už velikán Igor Timko si všiml, že se kvalita mnohých uměleckých děl projeví až s odstupem času. Krátké herní cykly naštěstí dávají šanci napáchanou historickou křivdu napravit v případě autorů puzzle hopsačky Blocks That Matter (homepage s demoverzí zde). Od vydání hry sice uplynuly už tři roky a pár dnů, titul za tu dobu však ani o fous nezestárl. A je to o to důležitější, že vývojáři téhle návykové záležitosti ze Swing Swing Submarine se v mezičase vyprofilovali jako jedno ze zajímavých nezávislých studií.

1849 - recenze

V hromadném přesunu zlatokopů do oblasti s výskytem větších zásob zlata je pořádný kus romantiky. Dobrodruhové opouštěli všechny dosavadní jistoty a vrhali se do zcela neznámých vod pouze s vidinou rychlého zbohatnutí. A přestože se na některé z nich vážně štěstí usmálo a udělalo z nich boháče, většina z nich se musela spokojit s tím, že nepošla hlady. Skvělý námět na hru, že? Mysleli si to i vývojáři ze SomaSim a před námi stojí výsledek jejich "zamyšlení" v podobě strategie s prostým názvem 1849.

Skulls of the Shogun - recenze

Tahová strategie Skulls of the Shogun má za sebou strastiplnou štreku a po letech vývoje, prázdných bankovních kont i zápolení s byrokracií Microsoftu se snad konečně dobelhala do veselého finiše. Hra nedávno vyšla i na Steamu v rozšířené Bone-A-Fide edici, která k originálnímu obsahu přihazuje několik singleplayerových i multiplayerových map, a vývojáři si oddechli. Po půl roce trápení si jejich dílo může zahrát takřka každý.

Don't Starve - recenze

Za vývojářským studiem Klei Entertainment stojí pozoruhodné portfolio her. Jejich tituly Shank, Shank 2 a Mark of the Ninja mnohým z nás přinesly skvělé herní zážitky, které vzešly z osobitého grafického zpracování a zábavných herních prvků.

God of War: Ghost of Sparta - recenze

Kratos není v akčních adventurách žádným nováčkem. Je to už víc než pět let, co světlo světa spatřil první God of War (recenze) a teď ho s velkými ambicemi zase opouští. Fandové se ale nemusejí bát, v posledním dobrodružství je svérázný bůh války opět ve formě.

Close Combat: First to Fight - recenze

Situace na Blízkém Východě se vyostřuje a do konfliktu jsou povolány elitní mariňácké jednotky, kterým můžete v této týmové taktické akci velet právě vy. Vyplatí se nabídku přijmout, když je konkurence víc než silná?

SOCOM 4 - recenze

Čtvrtý díl oblíbené taktické střílečky se dostavil, pokusil se nás dostat kombinací staromilství a nových prvků a... tak trochu zklamaně odešel. Anebo možná u vás v obýváků zůstal, to záleží na vašich preferencích v oblasti multiplayeru. Faktem ale je, že SOCOM 4 není ani v singleplayeru ani v multiplayeru žádný excelentní zážitek, byť se situace v druhém jmenovaném aspektu poměrně dynamicky mění a vyvíjí.

The Last of Us: Part II Remastered – recenze

Když je slovo remaster na škodu

Dark Quest - recenze

„Jděte do podzemí a zabijte všechny nestvůry, které ohrožují naší vesnici,“ praví muž na náměstí středověké vesnice. Ví, co říká a především je starý a moudrý. Poslechnete ho, sejdete do labyrintu, patnáct minut bojujete o holý život, vrátíte se s kapsami plnými zlata a s nepřátelskými trofejemi na opascích. Namísto slov díků uslyšíte: „Jděte do podzemí a zabijte všechny nestvůry, které ohrožují naší vesnici.“