Autor: David Ducháček Publikováno: 4.prosince 2003 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 1.5 týdne |
Ve hře potkáte všemožnou havěť od drobných plazů typu compy (notně zmenšený tyranosaurus), velociraptora, brachiosaura, tyranosaura, stegosaura, nepříliš známého oankylsaura (připomíná euplocefala) a řadu dalších saurů. Trošku mi do jurského prostředí neseděly opice dnešního typu (nikoliv lidé), motýlci a značně znuděná káňata. Jejich výskyt je dle mého názoru zcela zbytečný. Je to, jako kdyby Žižka do bitvy vyrazil s MP3 přehrávačem a sniperkou. Dobové artefakty mají přesně určenou epochu, proto není dobré, když se objevují jinde, než jim přísluší. Turok je holt z „jiného těsta“. Mirku, o ty stromy se radši neopírej! Ano, opravdu to není moudré. Pralesotvorné prostředí je sice obdivuhodně graficky zpracováno, ovšem plní také funkci „smrtících kulis“. Některé dřeviny lze bez problémů pokácet (třeba sekyrkou) a pokud možno tak šikovně, aby zasáhly číhajícího banditu – okamžitá smrt budiž mu spravedlivým zadostiučiněním za šmírování. Statné stromovité prvky bohužel kácet nelze, tak se o to prosím nepokoušejte. Dalším interaktivním prvkem ve hře jsou skalní útvary. I ty mohou posloužit jako nástroj nenásilné likvidace nepřátel – „jejda, tady chybí cedule s obrázky padajících nerostů, asi jste měli jít tam tudy“ atd. To víte, matka příroda je nejen moudrá, ale také po čertech fikaná. Design misí je standardně podařený. Úrovní je pouze patnáct, leč jejich variabilita je až překvapivě bohatá. Rozlehlé krajinky s jezírky, vodopády, skalistými útvary, serpentinami, jeskyněmi, liánovitými žebříky, zkrátka slušivý kousek přírody. O trochu méně vydařené jsou přetechnizované interiéry – opevnění, pseudohrady a lidská sídla. Opět mi není jasné, proč je výrobci do Turoka procpali. Zbytečně rozbourávají pečlivě vystavěnou pravěkou atmosféru. Na druhou stranu potěší občasné "letecké" levely, v nichž se nebudete pohybovat po svých, nýbrž se ocitnete ve vzduchu na zádech svého opeřence, podobně jako tomu bylo například v Drakanovi. Špatná konfigurace ovládání Už minulé díly Turoka používaly pro nastavení ovládání lehce nestandardní postupy, tentokrát to ale tvůrci opravdu přehnali. Vždyť jen popis „vizuální prezentace“ ovládacího menu by potřeboval své místo mezi publikacemi vydavatelství Reader’s Digest. Ale vážně. Něco tak uživatelsky nepřítulného jsem snad v počítačové historii neviděl. Menu, ve kterém by mělo jít nastavit ovládání, což se mi moc nedařilo, má „slušivý“ DOSový kabátek a vyznat se v něm, natož pak něco nastavit, je prakticky nemožné. Po několik minutách jsem nastavování kláves vzdal a nezbylo mi tedy, než se spokojit se základním nastavením – nakonec to tak hrozné nebylo a hra se naštěstí dala hrát. Zbraně O sekerce už jsem něco málo naplkal. Jen bych vás chtěl upozornit na výjimečnou sílu této hračičky. V případě akutního nedostatku jsem ji bez problémů použil téměř na kohokoliv – stačí pár ran a velociraptor se stává fosilií. Dalším starým známým je luk s možností „upgradu“ na tek-bow – střílí zápalné, výbušné nebo snipe-šípy. Ze střelných zbraní tu je brokovnice, granátomet a z dalšího arzenálu vás možná uchvátí plasmová či gravitační puška. Sbírku doplňuje pár granátů a výbušnin vyšší třídy. Třetihorní zvuk?!? Tak daleko by snad zvukař nezašel, tedy doufám. Jenže čím si mrzkou kvalitu zvukových efektů vysvětlit? Snižování frekvence v době MP3 či OGG dává tušit nějaký problém. Nepředpokládám, že by původní konzolová verze disponovala něčím podobným. Je to škoda, nedobrá zvuková kulisa hře ubírá na přitažlivosti. Zvuky zbraní jsou celkem slabé a dinosauří skřeky vás taky neuchvátí. Alespoň, že se zvukový mistr snažil zachovat realistickou různorodost zvuků – tj. praštíte topůrkem do stromu, kamene, vody = pokaždé jinak zkreslený zvuk. Prostředím vás provází vesměs průměrná sada hudebních stop, které můžete ztlumit, když už nic jiného. Opět grafika na úrovni Troufale si dovoluji konstatovat, že Turok ani potřetí svoje přívržence nezklame. Evolučního Turoka nám pohání jakýsi nový engine, o němž se ví jen to, že existuje a pohání tuto hru... Venkovní prostory si zasluhují nemalou pochvalu. Několik druhů stromů od přesliček po pra-buky. Krajinku už ale znáte z dvou předchůdců, mnohem zajímavější jsou prehistorické příšerky. S nimi si grafici maximálně vyhráli. S jistou dávkou nadsázky můžeme prohlásit, že jsou paleontologickým předlohám velmi věrné. další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Horší je to s pohybem. Animační fáze zvířat i humanoidů jsou sice humorným doplňkem sobotního večera, ovšem s fyzikálními zákony nemají společné ani zblo. Několikatunový triceratops svou rychlostí připomíná rozdováděného bizona, krokodýli se pohybují s aktivovaným boostem a nebýt standardně rozvážných stegosaurů, měl bych dojem, že jsem ve hře Prehistoric Dinoracer. Multiplayer v konzolové verzi nebyl... ... a ani v PC verzi Turoka není přítomen. Proč? To nevím. Zřejmě je důvodem značně nevýhodný poměr sil ve prospěch vyhynulých bytostí. Vždyť si to zkuste představit. Na jedné straně stojí banda mariňáků a na druhém břehu přešlapuje tlupa triceratopsů s pěti strážnými Quetzalcoatly (v tomto případě mám na mysli předchůdce dnešních ptáků, nikoliv aztéckého boha). I kdyby měla vaše lidská partička ty nejsilnější zbraně, neměli byste proti rohatcům a ptakoještěrům ani minimální šanci. Tato verze se však zakládá pouze a jen na mé fantazii - tipl bych si, že pravým důvodem bude lenost programátorů a designérů. Těžko říct, komu zvoní hrana, ale je to každopádně škoda. Stáhněte si: Trailer, Cheaty Související články: Novinky, Turok 2 screenshoty |
David Ducháček | |
autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora) |