Recenze

Karateka - recenze

Když o hře napíšu, že by ji šlo dohrát se zavázanýma očima, obvykle tím neskládám kompliment výzvě, kterou nabízí. Karateku jsem přitom nedokázal dohrát ani s očima dokořán, respektive dohrát ji v nejlepším možném z konců: vítězstvím pravé lásky.

Need for Speed Undercover mega-recenze

Gangy pašeráků a zlodějů aut nezvládají strážci zákona zrovna na jedničku. Naštěstí je tu policista v utajení, shodou okolností výborný řidič, jenž se pokusí podsvětí infiltrovat. Jinými slovy Most Wanted podruhé.

Polda 4 - recenze

Slavný detektiv Pankrác, který nemohl uniknout pozornosti hráčů českých adventur, opět prokazuje své neobyčejné schopnosti v Poldovi 4, kde se vydal na cestu do minulosti kvůli stroji času.

Schizm: Mysterious Journey - recenze

Adventura Schizm vypadala slibně již od samého začátku díky obrázkům a animacím s nádhernými surrealistickými motivy, které braly dech. Podařilo se ji překonat nekorunovaného krále žánru - Myst?

Turok - mega-recenze

V husté džungli nehostinné planety, která připomíná Zemi v období druhohor, se prohánějí stáda prehistorických ještěrů, jejichž zájmem je někoho nebo něco sežrat. Stala se obětí nerozvážných kroků i hra?

Rabbids Go Home - recenze

Oproti předchozím Šíleným králíkům se zásadně liší změnou stylu. Ne minihry, nastupuje kombinace Boulder Dash a Super Mario Galaxy: sbíračko-jezdičko-skákačka.

Vampire Rain - recenze

Sam Fisher se už ve stínech neskrývá. Zato John Lloyd je členem speciální jednotky, která má jedinou noc na vyhlazení upíří hrozby v americkém městečku. Jak dopadl zajímavý nápad na hororovou stealth-akci?

Brothers in Arms Hell Highway - exkluzivní recenze

Největší výsadková operace v dějinách a poslední velké vítězství Němců na západní frontě. Do operace Market Garden vás volají „Bratři ve zbrani“. Nenechte je čekat!

Vivisector: Beast Inside CZ - recenze

Co mají mazlíčci rádi? Brokovnice, bazuky, kulomety a zuby ve vašem pozadí. Alespoň v akci podle románu H.G. Wellse o ostrově plném geneticky zmutovaných zvířat, jež musíte zpacifikovat silou svých výbušných argumentů

Mechwarrior 4: Vengeance

Mechwarrior 4: Vengeance - recenzeAutor:SliderPublikováno: 4.prosince 2000• Už jsou tu...

Splatoon - recenze originální střílečky

Po zdi stéká inkoust, olihně unaveně vydechují a v končetinách křečovitě svírají tu váleček s barvou, onde paintballovou pistoli. Rozhodčí počítá, kdo vyhrál kolo, a nakonec přiřkne výhru nám. Nicméně byla těsná: opravdu šlo o každý vybarvený čtvereční centimetřík. S úsměvem od ucha k u uchu pak celý tým opět míří do akce, aby si užil další čtyřminutovou přestřelku. Přestřelku, v níž neteče krev proudem, ale na zdi se stříká barva a vůbec nejde o to, kolikrát „zabijete“ (nabarvíte) své nepřátele, ale o to, kdo na konci svým inkoustem pokryje větší plochu úrovně. Tak nějak vypadá textový přenost souboje ve Splatoon.

Not a Hero - recenze

Politici jsou obvykle nudní suchaři. Pořád by sáhodlouze debatovali o věcech typu “Vyhláška o reorganizaci byrokratického aparátu Ministerstva pro místní rozvoj” a snažili se nahnat pozitivní bodíky u Václava Moravce. Nejvíce vzrušujícím aktem, který po nich můžete chtít, je selfie v bazénu nebo vazba na Pankráci. Politici jsou zkrátka jenom lidé jako vy a já. A to je možná chyba. Možná že politika by byla daleko zábavnější a prospěšnější, kdyby ji dělali obrovští fialoví králíci, disponující teleportačním zařízením a nesmyslnou gramatikou. Jako v Not a Hero.

Ridge Racer Driftopia - recenze

Driftopia během vývoje nepatřila mezi projekty, který by lidem nedal spát. Nevábila ani média. Nejspíš proto, že jí předcházel šedivý Unbounded. Díl, co upustil od ztřeštěnosti série a zajel do garáže s nevýraznými mainstreamovými arkádami. V ničem nevynikal a nic zajímavého nepřinesl. Čekalo se, že ho nebude problém překonat. A kde není výzva, tam se nepovzbuzuje.

Tales of Arise – recenze vynikajícího RPG

JRPG ve znamení kvalitní jistoty

Ring Fit Adventure – recenze

S vyplazeným jazykem a celý zpocený poslušně hlásím, že Ring Fit Adventure funguje. Jestli je to spíše víc nástroj na cvičení, nebo RPGčko, je vlastně jedno. Unikátní novinka od Nintenda neselhává ani v jednom. Hra dělá co má a pokud to budete dělat i vy, výsledky se nemůžou nedostavit.

Ashen – recenze

Dark Souls. Nemá cenu tančit v bojovém postoji kolem horké kaše a snažit se o Ashen mluvit ve vakuu, protože neexistovat „souls-like“ subžánr, téměř jistě neexistuje ani Ashen. Soubojový systém založený na stamině, vzdálené checkpointy, ztráta všech penízků po smrti, drsní protivníci, žádná pauza a samozřejmě i táborové ohně, Estus flaštičky a nadávky na adresu matek vývojářů. Co krok, to paralela s dílem mistra Mijazakiho a spol. Akorát se tu tomu všemu říká trochu jinak. Což ovšem vůbec neberte ve zlém!

Rogue Legacy 2 – recenze

Tenhle nástupce žádnou poruchou netrpí

Crash Team Racing Nitro-Fueled – recenze

Luxusní remake zábavné hry? Příliš striktní oldschool titul, co neurazí ani nenadchne? Crash Team Racing Nitro-Fueled bych mohl popsat oběma způsoby. Vývojářské studio Beenox se s tím vůbec nepáralo a odvedlo podobně kvalitní práci jako jejich kolegové z Vicarious Visions v případě populárního Crash Bandicoot N. Sane Trilogy.

The Keep - recenze PC verze

Česká hra The Keep vyšla před necelými třemi lety pro Nintendo 3DS. Nabízela prolézání kobek ze staré školy, okořeněné o svěží systémy boje i magie, které dobře využívaly obou displejů handheldu, což ocenil Aleš v recenzi a společně s ním i řada kritiků ze světa. Nedávno ale hra vyšla na PC, a nejenom že tam má k dispozici jen jednu obrazovku, ale hlavně se musí vypořádat s mnohem větší konkurencí a daleko rozmazlenějším publikem.

Create - recenze

Create, úderný název pro hru, která má být odpovědí na Little Big Planet (recenze druhého dílu). Create, název, který v duších tvořivých hráčů zažehne plamínek naděje. Ovšem jakoby právě sám úder, se kterým se hra představuje, zároveň nemilosrdně plamínek zhášel. Předem bych totiž měl jednu nemilou zprávu - Create není tak úplně o tvoření. Ale bát se hned nemusíte, vaši kreativitu (a o tu jde snad v prvé řadě) si hra i tak vyžádá. Jak už bylo řečeno, v Create v pravém smyslu slova v podstatě nic nevytváříte. Úplně nejpřesněji by se chtělo říct, že všemi úkony ve hře něco dotváříte. Abyste si utvořili stabilnější představu, je vhodné si vysvětlit herní principy.

Battlefield 3: Close Quarters - recenze

Když se Battlefield 3 rozhodl sebrat Call of Duty, pokud ne rovnou trůn pro krále stříleček, tak alespoň jablko a nějaké ty další tretky, bylo jasné, že v mnohém chce jít stejnou cestou. Kampaň byste tedy obsahově nerozeznali, ale multiplayer si udržel svůj specifický styl, který podle mě a mých chutí ten z Call of Duty o dva stupně převyšuje. Tedy pokud neholdujete zběsilejšímu, cvoklejšímu a perky nabitějšímu stylu hraní bez taktiky, což nemyslím jako kritiku, protože všichni hrajeme hry pro něco jiného.

Street Fighter X Tekken - recenze

Určitě vzpomínáte na věčné debaty o tom, kdo by z koho udělal kůlničku na dříví. Van Damme z Norrise, Norris ze Seagala, Seagal ze Snipese a Snipes z Lundgrena? Nebo to bylo naopak? Fandové akčních béček se v devadesátých letech mohli hádat do krve (mnohem častěji spíš do dna, protože tyhle debaty probíhaly v hospodě), ale byl to až Stallone a jeho Postradatelní, co nám dalo alespoň pár odpovědí. A po letech dohadů přichází rozřešení i na herní scéně. Jin vs. Ryu? Ken vs. Paul? Bison vs. Heihachi?