Schizm: Mysterious Journey - recenze
7/10
zdroj: Archiv
Recenze

Schizm: Mysterious Journey - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

31. 12. 2001 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Adventura Schizm vypadala slibně již od samého začátku díky obrázkům a animacím s nádhernými surrealistickými motivy, které braly dech. Podařilo se ji překonat nekorunovaného krále žánru - Myst?

Autor: Mirek Zeman
Publikováno: 31.prosince 2001


Obrázek zdroj: Archiv Tahle hra vypadala slibně již od samého začátku. Polské studio L. K. Avalon totiž zásobovalo všechna zahraniční média desítkami obrázků, hudebních ukázek a animací, které braly dech. Nádherné surrealistické motivy, jež zaujaly mimořádným citem pro barevnou kompozici, doplňovala skvělá ambientní hudba. Jak by také ne. Je-li vám jméno L. K. Avalon povědomé, pak si možná vybavíte kultovní arkády Jazz Jackrabbit a Jazz Jackrabbit 2, které hudbou vynikaly do té míry, že je společnost Gravis začala prodávat se svými - na svou dobu špičkovými - kartami Ultrasound.

Když se navíc rozkřiklo, že na scénáři Schizm: Mysterious Journey se podílel spisovatel Terry Dowling, vzrušení dostoupilo vrcholu. U nás nepříliš známý autor je totiž jedním z nejúspěšnějších australských autorů science fiction (Rynosseros, Blue Tyson či Twilight Beach), který od počátku osmdesátých let sbírá jednu cenu za druhou.

 Inspirace v Mystu
Schizm: Mysterious Journey nezapře svou inspiraci legendární sérií Myst (však mají také v USA stejného vydavatele - firmu Dreamcatcher Interactive). Jeho vesmír nepřipomíná nic, co jste kdy v životě viděli. Působí dojmem kompaktního celku a přesto má na každém kroku odlišnou náladu. Jednou stojíte na úpatí jakési organické struktury ponořené do vln černého moře a nebe má barvu prázdné televizní obrazovky, jindy se nacházíte na létajícím mysu spojeném s okolím lanovou dráhou a kolem poletují pestrobarevné horkovzdušné balóny.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Procházíte obrovskými průmyslovými komplexy, které jakoby z oka vypadly perokresbám na stránkách knih Julia Vernea, stejně jako surovými skalními chodbami, jenž nemají ani otesané stěny. Všude se setkáváte s architektonickými a mechanickými skvosty - všechno je ale opuštěné, strnulé a mrtvé.

 Expedice na planetu Argilus
Svět Schizm: Mysterious Journey se jmenuje Argilus. Jedná se o planetu, na kterou v průběhu meziplanetárního letu narazila kosmická zásobovací loď Angel. Její civilizace je na první pohled vyspělá, ale nikde ani stopy po původních obyvatelích. Neznamená to ovšem, že by snad zemřeli či zahynuli - prostě zde nejsou. Na povrch Argilusu je proto vyslán tým vědců - zkušených odborníků na vyjednávání a „první kontakt“ (čemuž příliš neodpovídá nízký věkový průměr herců).

Zvětšit zdroj: Archiv Po několika týdnech se ovšem expedice přestane ozývat, Angel se navíc dostane do potíží a její posádka - Hannah Grantová a Sam Mainey - jsou nuceni opustit palubu v únikových modulech. Všechno naštěstí dobře dopadne a moduly přistanou na planetě. Každý však bohužel v jiné lokaci. „Záhadná cesta“ po stopách vědeckého týmu a původních obyvatelích Argilusu může začít.

Jakmile se očima Hannah rozkoukáte, zjistíte, že jste vlastně měli štěstí, protože se nacházíte na jakési napůl organické stavbě a kousek od vás splývá temné moře s oblohou stejné barvy. Pomalu tedy prozkoumáváte okolí - na organické stavbě se nachází domy nikoli nepodobné lidským obydlím, udržované rostliny, včelí úly a prameny vody. Doprava mezi dalšími stavbami je vyřešena promyšleným systémem výtahů a lanovek. Nikde však ani známka života, pomineme-li videozáznamy předchozí expedice, které čas od času náhodně nacházíte a občasná „zjevení“ členů vědeckého týmu či původních obyvatel. Objevují se vždy v záblescích bílého světla a jakoby se vám snažili něco říci nebo pomoci. Jejich řeč je však útržkovitá a nespojitá - jako rozhlasu se špatným signálem. Zjevení (ostatně jako libovolný pohyb) jsou ve statickém světě Argilusu děsivá a současně vás pohánějí kupředu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Frustrující hádanky
Není to ovšem příběh, který je stěžejní částí Schizm: Mysterious Journey a vlastně přichází ke slovu pouze okrajově (což je vzhledem k angažmá Terryho Dowlinga škoda). Nejdůležitější jsou totiž hádanky. Nejsou to však hádanky ledajaké a troufám si tvrdit, že se jedná o jedny z nejobtížnějších hádanek v počítačových hrách vůbec. Často musíte vynaložit maximální úsilí, abyste vůbec pochopili princip, tj. o co se vlastně máte snažit! Vezměte si takový dalekohled. V jednom okamžiku se dostanete k dalekohledu, kde můžete přidávat či ubírat 14 čoček. Jedinou zpětnou vazbou je čistý, mírně rozostřený a rozostřený výhled a šipka ukazující nahoru či dolů. To je trochu málo na hádanku s 16.000 kombinacemi, zvláště když nemáte představu, k čemu je ta šipka vůbec dobrá. Téměř nikdy proto nevíte, jestli se vaše snažení alespoň ubírá správným směrem, což je nesmírně frustrující.

Zvětšit zdroj: Archiv Dalším zpestřením je spolupráce obou charakterů. Již od počátku bylo zřejmé, že Hannah a Sam budou zřejmě v průběhu děje spolupracovat, netušil jsem ovšem, že to bude přímo na řešení jednotlivých hádanek. Po několika úspěšně vyřešených hádankách jsem se dostal s Hannah k jakýmsi „varhanám“ - osm kláves, dvanáct pístů s dvěma nastavitelnými polohami a šestnáct kolíčků, rovněž s dvěma polohami (nenastavitelnými). Vytáhnu jeden píst a stisknu klávesu, abych pochopil princip a vyskočí určitá kombinace kolíčků. Zmáčknu znovu, abych se ujistil fungováním a vyskočí jiná kombinace kolíčků, pak další a další a ještě jedna. Hodinu jsem zkoušel všechno, ale hádanka se příčila zdravému rozumu. Když jsem rezignovaně otevřel návod, zjistil jsem, že je třeba spolupráce obou charakterů. Nikdy si pak nejste jisti, zda je hádanka těžká či aktuálně nemá řešení, což je opět velmi frustrující.

 Tužka a papír jako nutnost
Vyjma úsudku a trpělivosti si však připravte ještě tužku a papír. Od samého začátku ve hře narážíte na věci, které jakoby samy říkaly: „Poznamenej si mě, budu se ti hodit při řešení nějaké hádanky.“ Nejdříve jsem si myslel, že autoři žertují - v dnešní době si něco zapisovat na papír… Když jsem se pak ale kvůli dvěma hliněným destičkám musel vracet bezmála na začátek hry, začal jsem psát všechno. Za chvíli můj stůl zmizel pod nánosem papírů s nejrůznějšími hieroglyfy, obkreslenými nápisy, směry šipek, číselnými a znakovými sadami - prostě vším, co bylo důležité nebo se tak alespoň tvářilo.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Velké finále přišlo v závěru Schizm: Mysterious Journey, kdy jedna z hádanek vyžadovala zaznamenané zvukové (!) slabiky z jiné hádanky na počátku hry. Samozřejmě jsem je neměl, ale měl jsem uloženou pozici. To je třetí frustrující rys.

Zvětšit zdroj: Archiv Schizm: Mysterious Journey je „skoro dobrá adventura“. Kdyby nebylo frustrující obtížnosti hádanek a bylo více příběhu, nebylo příšerných hereckých výkonů a bylo více děje, mohla dopadnout ještě o trochu lépe. Takhle se jedná spíše o titul pro maniaky na hádanky a to ještě pouze na dlouhé zimní večery. Zapomeňte na všechny rádoby obtížené počítačové hry, které jste kdy hráli, protože Schizm: Mysterious Journey je těžký jako sv*ně.

Stáhněte si: Videa (36 MB a 58 MB)

 
Mirek Zeman
připravil: jd




 
 

Verdikt:

Schizm: Mysterious Journey mohl být zajímavou surrealistickou adventurou, nebýt frustrující obtížnosti hádanek a nedostatku děje.

Nejnovější články