Recenze

Grounded – recenze jedinečné novinky od tvůrců Pillars of Eternity

Fantastické dobrodružství ve světě hmyzu

King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire - recenze

Původní King's Bounty: Warriors of the North nabídla solidní vikinský herní svět, spoustu zajímavých misí a z toho pramenících několik desítek hodin zábavy. DLC s už poněkud přerostlým názvem King's Bounty: Warriors of the North - Ice and Fire na odkaz hry navazuje a to doslova. Abyste si ho zahráli, původní hru musíte mít dohranou, což asi nebude po chuti všem. Spousta hráčů tituly nedohrává, ale končí třeba ve dvou třetinách.

The Gunk – recenze

Krása střídá nádheru

The Sojourn – recenze

The Sojourn od studia Shifting Tides je logická hra, sada hádanek, která před hráče klade poměrně kuriózní paradox: Abyste si ji naplno užili, je potřeba u ní přemýšlet bez přemýšlení. Rébusy, které nabízí, je totiž většinou radost řešit, ale běda, jak se pokusíte zamyslet i nad omáčkou okolo.

The Surge - recenze

Hry typu Dark Souls mě vždy fascinovaly. Zatímco v jiných titulech představuje frustrace nepěknou vlastnost, která změní váš pohled na danou hru k horšímu, v případě akčních RPG je obtížnost vlastně důvod, proč je mnozí hrají. Touha zažít frustraci při neustálém prohrávání v náročných soubojích, má zkrátka něco do sebe. A byť je Dark Souls právoplatný král svého žánru, zamiloval jsem si i jeho dva roky starou „kopii“ Lords of the Fallen, kterou spoluvyvíjeli i tvůrci z německého studia Deck13 Interactive. A když se pak objevila zpráva, že stejný tým pracuje na akčním RPG se sci-fi tematikou, vítězoslavně jsem zvedl ruce a pronesl hlasité „WOW“. Teď už jen zbývá otázka, zda se The Surge povedlo naplnit má očekávání. A odpověď? Minimálně v několika bodech zní rozhodně ano. Je tu ale jedno velké ALE.

The Dwarves - recenze

Vynořili se z podzemí jako zlé a zlomyslné postavy. Malí lidé. Obávaní. Jejich sochy pak zdobily zahrady barokních zámků. Trpaslíci. Úsměvní. A když Tolkienův Bilbo vyrazil s partou malých zmatkářů s velkým srdcem zabít draka Šmaka, byl jejich obraz v moderní kultuře dokonán. Bojovní, hluční, moudří a srdeční lamželezové z důlních měst a jeskynních systémů, to jsou naši dnešní trpaslíci. Je těžké najít mezi jejich interpretacemi v knihách a filmech výrazné odchylky. Ty z The Dwarves vede do bitvy s temnými silami Tungdil Zlatoruký a jeho příběh sepsal v knize Trpaslíci německý spisovatel Markus Heitz.

The Bunker - recenze

Pokud zapátráte v dávno zabarikádovaných zákoutích své paměti, možná si vzpomenete, že kdysi existovala ujetá herní šílenost jménem Phantasmagoria. Nebyla jediná svého žánru, médium interaktivního filmu se před nějakými dvaceti lety jala prozkoumat celá řada projektů. Postupem času se od něj však upustilo, což mělo pochopitelně své důvody. Žádnou pozornost jim však nevěnovali tvůrci nové "hry" The Bunker.

The Way - recenze

Ztráta milované osoby je jednou z nejhorších věcí, které kdy může člověk zažít. Tom, hrdina plošinovky The Way, má ale štěstí - pokud se to tedy tak dá vůbec říct. V jeho světě totiž existuje mizivá naděje, že se se svou zesnulou ženou ještě setká. Cesta na cizí planetu v honbě za mytickým ztraceným městem, které ukrývá tajemství nesmrtelnosti, však bude strastiplná.

The Witness - recenze

Každý problém má své řešení a v The Witness si to mnohokrát vyzkoušíte. V říši rébusů a hádanek ani nebudete vědět, čím mozek potrápit dřív. Pakliže milujete IQ testy a rádi bloudíte labyrinty, The Witness se vám určitě zalíbí. Ovšem tato logická hra opravdu nepřináší nic jiného než jen puzzly a zase puzzly. Schází jí atmosféra, přehlednost i jednotící myšlenka. Ne každý si s ní užije opravdovou zábavu. 

The Park – recenze

Zaběhnuté dítě nikdy nevěstí nic dobrého. Pokud však uteče do lokace známé jako Atlantic Island Park, je teprve zaděláno na pořádný průšvih. Děsivé místo, známé z onlinovky The Secret World, je dějištěm krátkého hororu The Park (Steam, homepage), od kterého se obecně čekal zážitek inspirovaný dílem Stephena Kinga, a zároveň experiment ve virtuálním strašení a tak trochu návrat studia Funcom k singleplayerovému zážitku. Je toho hodně, co vývojáři chtěli vměstnat do jedné či dvou hodin hraní. Vyšel jim však jejich pokus, nebo je The Park kraťas, který si můžete nechat ujít? Cesta k rozřešení této otázky vede přes principy herních hororů.

The Swindle - recenze

Premisa stealth plošinovky The Swindle je jednoduchá. Scotland Yard plánuje spuštění velkobratrského zařízení, umožňujícího absolutní přehled nad Londýnem. To by hlavnímu hrdinovi, lupiči z povolání, samozřejmě udělalo nepříjemnou čáru přes rozpočet. A vám také, protože vašim úkolem je nasbírat dostatek peněz, abyste si mohli dovolit koupit vstupenky do různých částí města, a nakonec se pokusili ukrást ultimátní zbraň přímo z pod rukou mechanických "mužů" zákona. Máte pouhých sto dní na to, abyste se propracovali ze slumů přes skladiště, vily, kasina a banky až do policejního okrsku. Pokud se vám to nepodaří, policie spustí ďábelský projekt a vy už Londýn uvidíte jen zpoza mříží.

South Park: The Fractured But Whole - recenze

První díl novodobé adaptace seriálu Městečko South Park příjemně překvapil. Smršť bohulibě nechutných vtípků a břitké ironie očekával nejspíš každý, ale pod vším tím blitím, krkáním a kaděním se také ještě ukrývala řemeslně velmi kvalitní hra. Podařilo se tvůrcům v pokračování The Fractured But Whole udržet tu samou laťku? Nebo se přes ni snad ještě s ladností neslyšného pšouku dokázali přenést?

The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 1. epizody

Synonymem většiny her, které stály u zrodu videoherního průmyslu, byla obtížnost. Tenkrát byly hry nemilosrdné a hráče trestaly za sebemenší chybičku. Od té doby se toho však hodně změnilo. Nejvíce právě ta obtížnost. Dnešní hry jsou často přehnaně jednoduché a hráče vodí za ručičku stejně jako matka svého neohrabaného tříletého potomka v plenkách.

Age of Wonders II - recenze

Druhý díl Age of Wonders s podtitulem The Wizards Throne měl ambice odsunout Heroes of Might & Magic IV a Disciples II z královského trůnu v žánru tahových fantasy strategií - povedlo se to?

Unto The End – recenze

Snaha byla. Nestačila

The Surge 2 – recenze

Fanouškům nervydrásajících her a adrenalinových prožitků jistě není třeba The Surge dlouze představovat. Exoskelety, roboti, apokalyptické kulty a zásoba vskutku netradičních zbraní jako stvořených pro megalomanský cosplay, to všechno přelepené atraktivní soulslike nálepkou. Dva roky po vydání této kybernetické řeže spatřil světlo světa druhý díl, který s sebou sice nepřináší žádnou převratnou novinku, ale zato si v něm autoři dali záležet detailech. A díky nim si The Surge 2 zaslouží vaši pozornost.

The Sinking City – recenze

Pokud vlivem nesnesitelných veder panujících za okny (bohužel z obou stran) toužíte po několika kapkách vody, které by se snesly z nebe a zavlažily naši rozpálenou betonovou džungli, pak vám asi nezbude nic jiného než se vydat do Oakmontu. V The Sinking City totiž prší pořád. A tamější déšť má tendenci odhalovat jak ty skvělé, tak i stinné stránky rádoby hororové detektivky.

We. The Revolution – recenze

Za svobodu se musí bojovat. Co je ale svoboda? Je to požehnání, nebo spíš prokletí? Za krvavé revoluce jedno splývá ve druhé a nevíte dne, kdy si svoboda přijde také pro vaši hlavu. Poutavě o tom vypráví soudní adventura We. The Revolution, jejímž námětem se stala slavná proměna francouzské monarchie v republiku. Technicky jednoduchá, ale myšlenkami nabitá hra staví na rozhodování a morálních dilematech. Místy je sice překomplikovaná a v závěru jí dochází dech, každopádně však dělá čest svému žánru, jehož příznivce nezklame.

The Division 2 – recenze

Sedm měsíců po propuknutí epidemie černých neštovic, která zdecimovala Spojené státy, jste jako agent Strategic Homeland Division stále v akci, snažíte se ve všudypřítomném chaosu nacházet přeživší a pomáhat, kde jen to jde. Nyní vás povinnost volá do Washingtonu, kde budete dál pokračovat v tom, co The Division i její druhý díl umí nejlíp: akci, lootování a zase akci.

At the Gates – recenze

„Sid Meier si myslí, že je jediný, kdo může před grandiózní 4X strategie pyšně cpát svoje jméno. Ale to se mýlí,“ funěl Jon Shafer, hlavní designér Civilization V, když v bezesných nocích přemítal nad názvem své příští hry. A tak se zrodila Jon Shafer’s At the Gates, strategie o barbarech, kteří postupně rozkládají upadající Římskou říši. Jenže se taky bohužel ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to nejen kvůli objektivně výbornému jménu „Sid“, které obyčejného „Jona“ poráží na všech frontách.

Slay the Spire – recenze

Existuje opravdu mnoho karetních her, existuje docela dost dobrých karetních her, ale najde se jen pár vyloženě skvělých karetních her. Do které kategorie se řadí Slay the Spire, už víte díky číselnému hodnocení. A aby byla karetní hra hodnocená takto vysokým číslem, nepotřebuje k tomu ani tunu nového obsahu padajícího z placených boosterů, ani multiplayer.

The Crew 2 – recenze

Půl hodiny a možná pár minut k tomu. Takhle dlouho trval asi můj nejlepší zážitek z The Crew 2, a nebyl to žádný z plejády dostupných závodů, ale pouhá cesta ze západního pobřeží Spojených států na východ. Člověku po chvíli hraní velice snadno učaruje překrásně zpracovaný svět, který stojí za to procestovat ručně bez využívání okamžitého přesunu. Jakmile se ale pustíte do bližšího zkoumání, přestává to být takový požitek.

Into the Breach - recenze

V blíže neurčité budoucnosti má Země zase pořádný malér. Jako by nestačilo, že se kvůli neustále stoupajícím hladinám oceánů drží zlomek lidstva již jen na hrstce ostrovních oblastí, ale ještě ke všemu se na scéně objevuje emzácký Vek rozhodnutý lidské utrpení završit. Naštěstí se ještě o kus dál v budoucnosti, díky časoprostorové trhlině, ještě o něco modernější lidé a jejich AI společníci vydávají lidstvo zachránit zpět v čase. Vítejte ve svérázné tahové strategii Into the Breach.