Recenze
Watch Dogs - recenze PC verze
31. 5. 2014
|
Vincent Olejník
Bez pár dní přesně před dvěma lety během E3 2012 ohromil Ubisoft veřejnost prezentací demoverze hry, která vzbudila všeobecný zájem. Watch Dogs zaujala zpracováním prostředí, otevřeným světem a zejména hackováním coby hlavní zbraní. S každou další informací či ukázkou se zaujatý šum stupňoval, protože pesimismu a přehnané marketingové kampani navzdory, hra zkrátka vypadala dobře. Vydání v listopadu 2013 hráči netrpělivě očekávali s vírou, že si zahrají první „skutečnou next-gen hru“. Měsíc před vydáním však přišla zpráva, že se vydání „hackovacího GTA“ posouvá o půl roku. Vzhledem k tomu, že Ubisoft přišel nejen o atraktivní možnost vydat hru společně se startem nových konzolí, ale též o lukrativní vánoční období, zavrtal se červ pochybnosti hluboko pod kůži snad každému. A zcela oprávněně, jak potvrdila hra samotná.
Far Cry 4 - recenze
19. 11. 2014
|
Jan Olejník
Dokázal jsem to! Úspěšně jsem se vyhnul téměř všem reklamám, trailerům, rozhovorům a dalším mediálním prostředkům, přes které se Ubisoft snažil o Far Cry 4 vyzradit první poslední. Do Kyratu jsem tedy přijel skoro stejně bezelstný a neznalý místních poměrů jako hlavní hrdina hry, mladý Ajay Ghale, jehož cílem je ve stínu majestátních hor rozprášit popel zesnulé matky. Jenže problémy na sebe nenechají dlouho čekat, přičemž ten zdaleka největší má blonďatý přeliv a růžové sako.
Middle-Earth: Shadow of War - recenze
18. 10. 2017
|
Šárka Tmějová
Nasaďte mitrilové košilky a sedlejte orly, začíná další dobrodružná výprava do kraje, kde se snoubí šero se šerem. Stíny, které Mordor zahalily před třemi lety, se vrátily anebo vlastně nikdy neodešly. Zahnat je můžete přirozeně jedině vy, protože každý Temný pán potřebuje stejně Jasný protějšek. A jak jinak bojovat proti temnotě než systematickou likvidací skřetů. Stovek a tisíců skřetů. S pomocí svých vlastních skřetů. Middle-Earth: Shadow of War je totiž skutečně válka ve velkém.
Turok - recenze PC verze
24. 5. 2008
|
Redakce Games.cz
Zájemci o cestu mezi vyhynulé veleještěry mohou jásat, protože vstupenky jsou dostupné i majitelům osobních počítačů. Čím se jejich verze liší od té konzolové?
Ghost of Tsushima: Director’s Cut – recenze
19. 8. 2021
|
Adam Homola
Samuraj dorazil na PlayStation 5 i s novým ostrovem
Resident Evil Village – recenze nového dílu kultovní hororové série
5. 5. 2021
|
Pavel Makal
O vlkodlacích a lidech
SoulCalibur V - recenze
1. 2. 2012
|
Václav Rybář
Na západ od Plzně a na východ od Mongolska se na nový SoulCalibur velmi netrpělivě čekalo. Ale ve středu Evropy? O tom třetím vzadu za Tekkenem a Street Fighterem se v českých obývácích nikdy moc nemluvilo. V Evropě frčela krvavá jatka z Mortal Kombatu a SoulBlade (konec devadesátek), zatímco pozdější SoulCalibur stál neférově v ústraní.
Tomb Raider - recenze
5. 3. 2013
|
Martin Bach
„Aaaa, zase jsem mrtvá!!!” Až smích manželky z vedlejšího pokoje mě vytrhl z hraní a vrátil zpátky do sladké reality. Sladké proto, že oproti tomu, co zažívá v Tomb Raiderovi Lara Croft, je realita, i se řvoucím dítětem, patlajícím ovocnou přesnídávku po Xboxu, procházkou růžovým sadem. Že je nový Tomb Raider skutečným restartem celé slavné archeologické série naznačuje nejen Lařin věk a absence podtitulu v názvu hry, ale především způsob, jakým designéři z Crystal Dynamics s populární herní ikonou zacházejí.
Murderous Pursuits - recenze
7. 6. 2018
|
Ondřej Švára
Být či nebýt! To je, oč běží v multiplayerové „hře na vraha“ Murderous Pursuits. Být lovcem, anebo kořistí, dost často však také obojím. Nová adaptace „asasínského“ vraždění v sobě ukrývá lákavou stealth akci, prosycenou adrenalinem útočníků a krví jejich obětí. K zahození není ani viktoriánská vzducholoď a styl, s jakým se díky ní vznesete do oblak. Bohužel, až tak vysoko nemíří hra svojí kvalitou. Povedený koncept kazí skromným obsahem, nulovou péčí o hráče a lajdáckým zpracováním. A přesto nejde šmahem odsoudit, protože své kouzlo má.
Clandestine - recenze skutečné stealth akce
9. 12. 2015
|
Ladislav Loukota
"Nezbývá než doufat, že Logic Artists vyřeší všechny mouchy k plné spokojenosti hráčů, ale především se jim kolem Clandestine (Steam) podaří vytvořit větší komunitu." Právě tímto konstatováním končil text, ve kterém jsem popisoval dojmy z early access verze netradiční kooperativní stealth akce Clandestine, jejíž silnou stránkou má být nutnost sladit postup agentky v poli s činností hackera u počítače. I po vydání Clandestine se však názory na úspěšné vychytání problémů notně liší. Je tedy Clandestine nebroušeným diamantem, nebo vývojáři geniální koncept zabili? Odpověď není jednoznačná.
Crusader Kings III: Royal Court – recenze prvního velkého rozšíření středověkého hitu
8. 2. 2022
|
Václav Pecháček
Královský dvůr otevírá své brány
Splinter Cell: Blacklist - recenze
27. 8. 2013
|
Alina Holušová
Terorismus není, ale opravdu není žádná sranda. Pokud vám neznámá teroristická organizace unese prezidenta nebo se rozhodne vyvolat globální válku, jediný, kdo vám pomůže, je muž se svaly z oceli a s pohledem Terminátora. Muž, který se nebojí napochodovat do pevnosti neprodyšně obsazené nepřáteli a všechny je vybít, nebo taky ne. Muž, který dokáže zastavit válku pouhým pohledem. Svět dokáže zachránit jedině Sam Fisher. Nevěříte? Splinter Cell: Blacklist vám to předvede.
Outcast: A New Beginning – recenze dobrodružství na mimozemské planetě
14. 3. 2024
|
Jakub Malchárek
Návrat ke kořenům
Guitar Hero Live - recenze
5. 11. 2015
|
Jan Olejník
Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.
Cyberpunk 2077 – recenze nejočekávanější hry roku
7. 12. 2020
|
Šárka Tmějová
Vzbuď se, Samuraji, je čas kyberpunku
Far Cry 3 - recenze PC verze
24. 11. 2012
|
Pavel Dobrovský
Nejhorší věc na Far Cry 3? Až příliš často nevíte, jestli chcete být účastníkem událostí, nebo spíš jejich divákem. Oboje je zážitkem samo o sobě. Ano, jako Jason Brody máte za úkol zachránit na tropickém ostrově přátele z rukou pirátů, jenže při tom narazíte na neočekávané situace, které s příběhovou linií vůbec nesouvisí. Prostě se jen tak dějí a odvádějí pozornost.
Bright Memory – recenze glorifikované demoverze na novém Xboxu
10. 11. 2020
|
Pavel Makal
Dema by měla být zadarmo
Batman: Arkham City - recenze
22. 10. 2011
|
Martin Bach
Vydejte se společně s námi na výlet do Gotham City - města špíny, zločinu, beznaděje a temných zločinů. Už toho zažilo hodně. O jeho ovládnutí, rozklad nebo zničení se snažilo několik desítek zločinců a jizvy na jeho gotické tváři dokazují, že každý z nich alespoň trochu uspěl. Přesto se ale nad Gothamem vždy po čase rozsvítí stříbrná elipsa netopýřího znaku, která dá jeho obyvatelům alespoň na chvíli trochu jistoty. Tedy, jen do té doby, než své plány rozjede další z místních padouchů. Co se ale stane, když se zločinecké záměry několika z nich časově prolnou? Co když někteří spojí své síly proti jiným a mezi tím vším se rozpohybuje pár solitérů, kteří se rozhodnou využít zmatku ve svůj prospěch? Ano, Gotham bude úpět, jako ještě nikdy předtím...
Nitro Kid – recenze lákavého návratu do osmdesátek
31. 10. 2022
|
Zbyněk Povolný
Stanete se Brucem Lee, nebo Mikem Tysonem?
The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky
3. 11. 2020
|
Pavel Makal
Vítejte v Silent... tedy v Little Hope
Mirror’s Edge Catalyst - recenze
8. 6. 2016
|
Adam Homola
Pořád naživu. Značka Mirror’s Edge se probudila ze zimního spánku a chce být zase relevantní. V roce 2008 někoho překvapila a potěšila, jiné zase odradila a nebavila. Většina hráčů ji ale svými peněženkami ignorovala. Z jedničky se stal dnes už dobře známý případ masivně propagované nové značky, která komerčně neuspěla. I proto jsme museli čekat na pokračování dlouhých osm let. Nazývat ale Mirror’s Edge Catalyst pokračováním není úplně přesné. Nejde ovšem ani o reboot, prequel nebo remake. A zároveň trochu ano. Catalyst je od každého něco a říkat hře můžete třeba "preboot". Nebo druhý pokus. Nakonec je to ale vlastně jedno. Podstatné je, že „dvojka“ na první díl nenavazuje a její znalost pro hraní nepotřebujete.
Immortals Fenyx Rising – recenze překvapivě skvělé hry
30. 11. 2020
|
Pavel Makal
Nejlepší letošní hra Ubisoftu?
Mortal Kombat – recenze bojovky, kde se rvou vnitřnosti, ale srdce trochu chybí
22. 9. 2023
|
Pavel Makal
Zpět na začátek
Diablo II: Lord of Destruction - rec.
10. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Datadisk Lord of Destruction přidává do Diabla II nejen pátý herní akt a rozlišení 800x600, ale i spoustu drobných vylepšení.
The First Templar - recenze
10. 8. 2011
|
Karel Drda
Historie bez příměsi fantasy nebo sci-fi, to je ve hrách nedostatkové zboží. First Templar takovou hrou klidně být mohla, kdyby… No, ono těch kdybysmů je opravdu požehnaně a při hraní téhle solidní akční adventury se budete občas cítit jako na tobogánu. Na strategie specializovaní tvůrci z bulharského týmu Haemimont (Tropico 3, Tzar, Celtic Kings, Glory of the Roman Empire a další) totiž ve své první nestrategické hře nepochopitelně zkombinovali mix příjemných i záludných překvapení, že z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.
Tom Clancy's The Division - recenze
18. 3. 2016
|
Jan Olejník
Takový Black Friday v New Yorku rozhodně nepamatují! Kromě výrazně zlevněné elektroniky totiž nyní můžete získat jako bonus i fungl novou virovou nákazu, která vás pravděpodobně pošle na věčnost. Kdo vytvořil zmutovaný virus neštovic, a proč? Na to musíte přijít společně s kolegy ze speciální jednotky Division ve stejnojmenném akčním RPG s MMO prvky od Ubisoftu a studia Massive.