Recenze
Street Fighter V - recenze
10. 3. 2016
|
Václav Rybář
Předem bych rád varoval, že následující recenze je plná rozporů a vnitřních soubojů. Street Fighter V je totiž po letech strávených v nejrůznějších variantách čtyřky jednoznačným posunem kupředu, co se týče herní mechaniky, vyvážení postav a dynamiky soubojů. Dokonce lze říct, že se Capcomu povedlo najít lék na řadu klíčových bolístek a vytunit Street Fightera tak, aby se líbil jak rekreačnímu button masherovi, tak profíkům, co počítají každý frame a v duelech spoléhají víc na taktiku než bezhlavé kombování. Na druhou stranu je pětka hrou nedodělanou, v mnoha ohledech rozbitou a poskládanou tak nějak narychlo. Je to mimořádně nešťastné, protože tohle vykročení do vzrušujícího nového světa elitní držkové není prezentované jako beta nebo early access, ale jako plnohodnotná hra.
Undertale – recenze
3. 1. 2016
|
Ladislav Loukota
Nepovažuji se za přehnané negativního člověka. Když jsem ale usedl k JRPG s názvem Undertale (homepage, Steam, Wiki), které mi Petr přihrál se slovy "je to strašlivá hipísárna, ale všichni jsou z toho na větvi", měl jsem chuť dštít síru o přeceňování indie výplodů a sebezahleděnost mnoha jejich tvůrců. Můj ortel nad mišmašem těch největších klišé žánru, kombinovaných s veskrze pochybným zpracováním, se zdál být jasný. Jako mnohokrát dříve, i Undertale od vývojáře Tobyho Foxe je ale ztělesněním přísloví o nutnosti dvakrát měřit a jednou řezat.
Mortal Kombat X - recenze PC verze
21. 4. 2015
|
Václav Rybář
Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.
Resident Evil Village: The Winters' Expansion – recenze
31. 10. 2022
|
Pavel Makal
Návrat do vesnice
Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge – recenze nejlepší želví hry posledních dekád
28. 6. 2022
|
Pavel Makal
Turtle Power!
Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru
24. 2. 2022
|
Jakub Malchárek
Co se stalo v rodině nacistického generála?
Ratchet and Clank: Quest for Booty - rec.
28. 9. 2008
|
Redakce Games.cz
Herní nadstavba loňského Tools of Destruction navazuje na předchozí eskapády dvou charismatických hrdinů a jejich plošinovkovitého křepčení s pár novinkami.
Pandora's Tower - recenze
30. 5. 2012
|
Jakub Kovář
Japonská RPG na Wii mají v poslední době několik styčných ploch: zajímavý příběh, atypický soubojový systém a většinou i nepříjemnou nutnost neustále procházet stejné lokace za účelem získání vyššího levelu a tím i větší šance na likvidaci dalších nepřátel. Pandora’s Tower v tomto ohledu není výjimkou, ale naštěstí dělá vhodné kompromisy směrem k tomu, aby vás brzy neotrávila a vy jste se naopak solidně bavili.
Forgive Me Father – recenze komiksové Cthulhu střílečky
26. 4. 2022
|
Jakub Malchárek
Doom + Lovecraft + Darkest Dungeon
WarioWare: Get It Together! – recenze dokonalého zpestření každé párty
8. 9. 2021
|
Adam Homola
Nepřemýšlejte, prostě hrajte
Conflict: Denied Ops - recenze
18. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
Provařená série Conflict se změnila. Pohled třetí osoby vystřídala first-person perspektiva a čtyřčlenný tým pak dvojice agentů. Pomohly tyto změny vystoupit z šedi průměru?
Battleborn - recenze
13. 5. 2016
|
Daniel Kremser
Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.
Baba Is You – recenze logické hry, která vám nedá spát
29. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Baba Is You není hrou, která by vás nalákala svým názvem, grafickým zpracováním ani ovládáním. Tím vším působí jako vytržená z jiné, dávno minulé doby. Je to ale jedna z těch her, které není radno minout. Nedělejte chybu jako valná většina kolemjdoucích. Tohle je jedno z vrcholných děl indie scény posledních let.
Framed 2 – recenze
13. 11. 2017
|
Jan Hrdlička
Když se do myslí hráčů výraznějším způsobem zapíše titul vystavěný na jednom klíčovém prvku (či chcete-li gimmicku), stává se z čekání na pokračování hotový festival otázek. Jak se autoři popasují s tvorbou dvojky? Vyhodí stávající koncept ve prospěch něčeho z praku nového, vydají se cestou lehkých inovací anebo prostě nabídnou novou nálož téhož? V případě Framed 2 jde o variantu poslední, hrátky s komiksovými puzzlíky tedy zůstávají. A vadí to něčemu? Pramálo. Jestli má tahle parádní hříčka nějaký kaz, pak na jiných frontách.
Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie
27. 4. 2020
|
Miloš Bohoněk
V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.
F1 2021 – recenze nejnovějších formulí
6. 8. 2021
|
Václav Rybář
Napínavé závody doprovází i méně napínavý příběh
inFamous 2 - recenze
13. 6. 2011
|
Jiří Škrampal
První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.
Strider - recenze
3. 3. 2014
|
Lucie Jiříková
Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.
Escape Plan - recenze
14. 3. 2012
|
Petr Poláček
Každá nová platforma potřebuje co nejdříve po zahájení prodeje najít dva tituly: bestseller a tzv. imidžovku. V případě handheldu PS Vita měl od začátku největší potenciál stát se bestsellerem titul Uncharted: Golden Abyss, což se zřejmě i naplnilo (čísla nemám, hádám). No a na titul imidžovky, tedy hry, která ukazuje, že daná platforma má na „něco víc“, se nejvíce třásla logická záležitost Escape Plan.
LEGO Marvel Super Heroes - recenze
23. 11. 2013
|
Lucie Jiříková
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nápis LEGO na přebalu her už nějaký ten pátek plní funkci pečetě kvality. LEGO hry jsou zábavné akční 3D adventury, které nám (hlavně v posledních letech) přinášejí zábavu na motivy známých filmových a komiksových hrdinů. Po Star Wars, Batmanovi, Indiana Jonesovi a Lord of the Rings v LEGO kabátku nyní přicházejí na přetřes akční hrdinové ze stáje Marvel.
Anachronox - recenze
7. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Neuvěřitelně rozsáhlé RPG. Poslední ačková hra na Quake 2 enginu. Souboje vykradené z Final Fantasy. To vše je Anachronox.
Deus Ex 2: Invisible War - recenze
10. 12. 2003
|
Redakce Games.cz
Roku 2000 se zrodil nový milník v historii. Jmenoval se Deus Ex a pro řadu lidí zůstává nejlepší hrou vůbec. Napjatě očekávané pokračování je tady... Povedlo se uchovat perfektní hratelnost jedničky i za cenu mnoha zjednodušení a kompromisů kvů
Grid Legends – recenze příběhového závodění
25. 2. 2022
|
Jakub Malchárek
Proč závodíme? Abychom potupili rivala
Beautiful Desolation – recenze
28. 2. 2020
|
Ondřej Švára
V izometrické adventuře Beautiful Desolation se cestuje až na konec světa a do skonání věků. V ozvěnách budoucnosti vznikla podivuhodná krajina s bizarními obyvateli a lákavými existenčními paradoxy. Kořením umělecké sci-fi hry je nelineární příběh, její slabinou přímočaré questy a váhavější interface. Milovníci interaktivní výstřednosti si každopádně přijdou na své.
Vampire: The Masquerade – Coteries of New York – recenze
16. 12. 2019
|
Mars Vertigo
Ta nejtemnější tajemství je nutné strážit přísněji než sebedražší poklad. Jak byste se například tvářili, kdyby se profláklo, že je po soumraku možné někde na ulici potkat vybledlého jedince, jemuž nebije srdce, nedýchá, ale zato nekonečně lační po vaší krvi? A aby to bylo ještě divnější, tahle podivná choroba jej dokonale konzervuje přesně v té podobě, v níž ho postihla. Ne, opravdu nechcete vědět, že existují upíři.
Civilization VI – recenze mobilní verze
4. 5. 2018
|
Jan Hrdlička
Loňský rok byl k hraní na cestách štědrý. V březnu na scénu vtrhlo Nintendo a všem nám předvedlo, co dovede vymáčknout z maličkého Switche. Mobilní platformy obohatilo několik vydařených konverzí v čele s Inside či Oxenfree, byť se popravdě nejednalo o kdovíjak komplexní tituly. Tuto úlohu na sebe vzala až šestá Civilizace. A když na iPadu rozklenula tisíce let lidského věku, museli jsme uznale přiznat, že jí to na dotykových displejích sluší. Jen by si tedy pro těch několik chyb mohla odpustit cenu jako z počítačů.
Paradise Lost – recenze zahozené příležitosti
24. 3. 2021
|
Pavel Makal
Polské dítě v nacistickém bunkru
Assassin’s Creed Rebellion – recenze
2. 2. 2019
|
Jan Hrdlička
Jediným, avšak zásadním a nosným příspěvkem Assassin’s Creed Rebellion světu mobilních budovatelských strategií à la Fallout Shelter je systém misí, který správu vlastního zabijáckého panství odsouvá do druhé řady. Nebýt jeho, nemělo by o hře vůbec smysl vést diskuzi. Nemožnost postavit se hezky interaktivně španělské inkvizici by totiž tuhle hříčku rovnou vysvlékla do její pravé podoby — zpočátku skutečně poutavého, ale také ohavně vypočítavého hamouna ve stylu „grinduj až do skonání světů, anebo zaplať”.
Splinter Cell Conviction multiplayerová rec.
21. 5. 2010
|
Redakce Games.cz
Kooperace dvou spřátelených agentů na rozdělené obrazovce v příběhovém předvoji je vítaným osvěžením, když vydrží skoro jako celý singleplayer.