Recenze
Rolando: Royal Edition – recenze
25. 6. 2019
|
Jan Hrdlička
Pamatujete na dobu deset let zpátky? Všecko se tehdy zdálo o malounko snazší, první iPhone stále působil docela jako zjevení a my obdivovali i to, že kam člověk nahne telefon, tam přesně zapadne kulička. Anebo s jakým mistrovstvím se dali vystřelovat rozlícení ptáčci z praku. Tehdy jsme hráli ledasco. Až na Rolando. Barevná plošinovka, dílem ovládaná prsty, dílem náklony, připomínka něčeho, s čím pak zametly nové žánry a nové způsoby hraní, u nás jaksi zapadla. A proto je její znovu vydaná královská edice něčím zvláštním. Připomínkou doby, kdy jednomu vše připadalo hravé, vše radostné a neokoukané. A jindy se zase spojení s minulostí už přeci jen zpřetrhalo a návrat je to takový do jisté míry hořkosladký.
Hired Guns: New Jagged Edge - recenze
3. 3. 2009
|
Redakce Games.cz
Taktických tahovek není zrovna přehršel. Tato se nijak netají kopírováním legendární Jagged Alliance a staví hráče do role velitele týmu žoldáků, kteří mají nastolit pořádek v exotické africké zemičce.
Five Nights at Freddy's 2 - recenze
5. 1. 2015
|
Lucie Jiříková
Five Nights at Freddy's se několik dní držela v žebříčku nejprodávanějších aplikací v App Store a hlavně díky let's playerům uspěla i na Steamu. Scott Cawthon si tedy vzpomněl na známé pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé“ a hned poté, co se jeho prvotina zapsala do vystrašených srdcí tisíců hráčů, rozjel vývoj pokračování s prozaickým názvem Five Nights at Freddy's 2 (a nyní už zase maká na trojce). Rychlost, s níž Scott pokračování připravil, by mu jistě záviděl leckterý tvůrce nikdy nekončících blockbusterů typu Call of Duty nebo Assassin's Creed. Vydání dvou dílů totiž nedělily ani tři měsíce, což může pravděpodobně za "problémy" druhého dílu.
Injustice 2 - recenze
8. 6. 2017
|
Václav Rybář
Filmoví superhrdinové před přibližně deseti lety uchvátili popkulturní prostor a jejich popularita naznačuje, že ho jen tak neopustí. Marvelovské celovečeráky se staly synonymem pro blockbuster a jejich úhlavní sok, DC Comics, jen horko těžko dobývá v tomhle derby ztracené pozice – navzdory tradici svých hrdinů v čele s Batmanem a Supermanem. U Wonder Woman, která právě přichází do kin, je situace o něco lepší, ale Marvel přesto vede v propracovanosti a dosahu svého filmového multiverza o několik délek. Ve světě videoher se ovšem role obrací. A je to především díky sérii bojovek Injustice od studia NetherRealm. Sérii, která si v tomhle žánru sebevědomě vyšlapala svou vlastní cestičku.
Sins of a Solar Empire II – recenze vesmírné strategie
16. 8. 2024
|
Jakub Malchárek
Hříchy ve vesmíru
Day Watch - recenze
4. 6. 2007
|
Redakce Games.cz
Atraktivní konflikt magicky nadaných bojovníků Světla a Temnoty pokračuje v herním světě, stejně jako Lukjaněnkova filmovo-knižní trilogie. Tentokráte si můžeme vyzkoušet, jaký je život člena Denní hlídky.
Space Hulk: Deathwing - recenze
12. 1. 2017
|
Ondřej Švára
Temný svět Warhammer 40,000 ožil v rozporuplné střílečce Space Hulk: Deathwing. Atraktivní směs singleplayerové kampaně a kooperativního multiplayeru se v ní nepotkala s dokonalým zpracováním. Hru srážejí technické chyby a špatná tvůrčí rozhodnutí. Připravte se na frustrující jatka s katastrofálním soubojovým systémem. Špatné dojmy částečně napravují příjemné RPG prvky a efektní prostředí.
Tony Hawk Underground 2 - recenze
25. 10. 2004
|
Redakce Games.cz
Místo Tonyho Hawka jiný skejťák Bam Margera, vedle klasických úkolů hlavně vandalismus ve světových metropolích a navrch osvědčené mapy i vychytávky z minulých dílů - to vše definuje hru Underground 2.
Street Fighter V - recenze
10. 3. 2016
|
Václav Rybář
Předem bych rád varoval, že následující recenze je plná rozporů a vnitřních soubojů. Street Fighter V je totiž po letech strávených v nejrůznějších variantách čtyřky jednoznačným posunem kupředu, co se týče herní mechaniky, vyvážení postav a dynamiky soubojů. Dokonce lze říct, že se Capcomu povedlo najít lék na řadu klíčových bolístek a vytunit Street Fightera tak, aby se líbil jak rekreačnímu button masherovi, tak profíkům, co počítají každý frame a v duelech spoléhají víc na taktiku než bezhlavé kombování. Na druhou stranu je pětka hrou nedodělanou, v mnoha ohledech rozbitou a poskládanou tak nějak narychlo. Je to mimořádně nešťastné, protože tohle vykročení do vzrušujícího nového světa elitní držkové není prezentované jako beta nebo early access, ale jako plnohodnotná hra.
Undertale – recenze
3. 1. 2016
|
Ladislav Loukota
Nepovažuji se za přehnané negativního člověka. Když jsem ale usedl k JRPG s názvem Undertale (homepage, Steam, Wiki), které mi Petr přihrál se slovy "je to strašlivá hipísárna, ale všichni jsou z toho na větvi", měl jsem chuť dštít síru o přeceňování indie výplodů a sebezahleděnost mnoha jejich tvůrců. Můj ortel nad mišmašem těch největších klišé žánru, kombinovaných s veskrze pochybným zpracováním, se zdál být jasný. Jako mnohokrát dříve, i Undertale od vývojáře Tobyho Foxe je ale ztělesněním přísloví o nutnosti dvakrát měřit a jednou řezat.
Tactical Breach Wizards – recenze taktické indie pecky
24. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
Prolamuj a čaruj!
Resident Evil Village: The Winters' Expansion – recenze
31. 10. 2022
|
Pavel Makal
Návrat do vesnice
Ratchet and Clank: Quest for Booty - rec.
28. 9. 2008
|
Redakce Games.cz
Herní nadstavba loňského Tools of Destruction navazuje na předchozí eskapády dvou charismatických hrdinů a jejich plošinovkovitého křepčení s pár novinkami.
Fe - recenze
14. 3. 2018
|
Lucie Jiříková
Bohulibý projekt EA Originals po neskutečně krásné plošinovce Unravel vdechl život další charismatické skákačce, tentokrát s názvem Fe. Oba tituly se od sebe významně liší, ale najdete v nich i mnohé společné body. Tak například hlavním hrdinou je neidentifikovatelná příšerka s velkýma ušima, která je tak roztomilá, že byste ji chvílemi samou láskou sežrali.
The Solus Project - recenze
14. 7. 2016
|
Jan Vrobel
V poslední době mám pocit, že pokud herní komunita nějakou indie záležitost označí na Steamu mixem hodnocení za "velmi pozitivní", znamená to ve skutečnosti spíš, že se daný kousek dá tak nějak hrát, než aby představoval skutečnou kvalitu. Co se týče "survival" titulu The Solus Project (uvozovky si vysvětlíme později), neměl jsem malá očekávání. Zejména z toho důvodu, že za touto atmosférickou multižánrovkou stojí vedle českého studia Grip Digital primárně švédský tým Teotl Studios, autoři mé oblíbené mystické puzzle hříčky The Ball.
Pandora's Tower - recenze
30. 5. 2012
|
Jakub Kovář
Japonská RPG na Wii mají v poslední době několik styčných ploch: zajímavý příběh, atypický soubojový systém a většinou i nepříjemnou nutnost neustále procházet stejné lokace za účelem získání vyššího levelu a tím i větší šance na likvidaci dalších nepřátel. Pandora’s Tower v tomto ohledu není výjimkou, ale naštěstí dělá vhodné kompromisy směrem k tomu, aby vás brzy neotrávila a vy jste se naopak solidně bavili.
Mad Games Tycoon 2 – recenze hry na herního vývojáře
7. 7. 2023
|
Ondřej Rolník
Vždycky jste to chtěli zkusit, ne?
Battleborn - recenze
13. 5. 2016
|
Daniel Kremser
Není to MOBA, ani střílečka. Není to Borderlands, ale ani League of Legends, a už vůbec to není spása Gearboxu. Co to je? Kočkopes s názvem Battleborn, který tak trošku dělá všechno, ale nic z toho pořádně. Tvůrci z Gearbox si tentokrát opravdu ukousli příliš velké sousto a na trh uvádí obsahově chudou hru, která fušuje do řemesla tak trošku Titanfallu, tak trošku úspěšným MOBA hrám, a leccos si půjčuje i z Team Fortress. Nic z toho ale skutečně neumí alespoň vzdáleně na podobné úrovni, jako její předlohy.
Conflict: Denied Ops - recenze
18. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
Provařená série Conflict se změnila. Pohled třetí osoby vystřídala first-person perspektiva a čtyřčlenný tým pak dvojice agentů. Pomohly tyto změny vystoupit z šedi průměru?
Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie
27. 4. 2020
|
Miloš Bohoněk
V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.
Baba Is You – recenze logické hry, která vám nedá spát
29. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Baba Is You není hrou, která by vás nalákala svým názvem, grafickým zpracováním ani ovládáním. Tím vším působí jako vytržená z jiné, dávno minulé doby. Je to ale jedna z těch her, které není radno minout. Nedělejte chybu jako valná většina kolemjdoucích. Tohle je jedno z vrcholných děl indie scény posledních let.
Framed 2 – recenze
13. 11. 2017
|
Jan Hrdlička
Když se do myslí hráčů výraznějším způsobem zapíše titul vystavěný na jednom klíčovém prvku (či chcete-li gimmicku), stává se z čekání na pokračování hotový festival otázek. Jak se autoři popasují s tvorbou dvojky? Vyhodí stávající koncept ve prospěch něčeho z praku nového, vydají se cestou lehkých inovací anebo prostě nabídnou novou nálož téhož? V případě Framed 2 jde o variantu poslední, hrátky s komiksovými puzzlíky tedy zůstávají. A vadí to něčemu? Pramálo. Jestli má tahle parádní hříčka nějaký kaz, pak na jiných frontách.
inFamous 2 - recenze
13. 6. 2011
|
Jiří Škrampal
První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.
Strider - recenze
3. 3. 2014
|
Lucie Jiříková
Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.
Deus Ex 2: Invisible War - recenze
10. 12. 2003
|
Redakce Games.cz
Roku 2000 se zrodil nový milník v historii. Jmenoval se Deus Ex a pro řadu lidí zůstává nejlepší hrou vůbec. Napjatě očekávané pokračování je tady... Povedlo se uchovat perfektní hratelnost jedničky i za cenu mnoha zjednodušení a kompromisů kvů
Anachronox - recenze
7. 7. 2001
|
Redakce Games.cz
Neuvěřitelně rozsáhlé RPG. Poslední ačková hra na Quake 2 enginu. Souboje vykradené z Final Fantasy. To vše je Anachronox.
LEGO Marvel Super Heroes - recenze
23. 11. 2013
|
Lucie Jiříková
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že nápis LEGO na přebalu her už nějaký ten pátek plní funkci pečetě kvality. LEGO hry jsou zábavné akční 3D adventury, které nám (hlavně v posledních letech) přinášejí zábavu na motivy známých filmových a komiksových hrdinů. Po Star Wars, Batmanovi, Indiana Jonesovi a Lord of the Rings v LEGO kabátku nyní přicházejí na přetřes akční hrdinové ze stáje Marvel.
Escape Plan - recenze
14. 3. 2012
|
Petr Poláček
Každá nová platforma potřebuje co nejdříve po zahájení prodeje najít dva tituly: bestseller a tzv. imidžovku. V případě handheldu PS Vita měl od začátku největší potenciál stát se bestsellerem titul Uncharted: Golden Abyss, což se zřejmě i naplnilo (čísla nemám, hádám). No a na titul imidžovky, tedy hry, která ukazuje, že daná platforma má na „něco víc“, se nejvíce třásla logická záležitost Escape Plan.