Konečně můžeme přestat spekulovat a spoléhat se jen na neoficiální zprávy a komunikační šum, kdy jedna ruka (Microsoftu) neví, co dělá druhá. Sice jim to trvalo, ale Microsoft už naprosto jasně a podrobně popsal, jak bude na novém Xbox One fungovat ono vyžadované připojení k internetu, jak to bude s věčně zapnutým Kinectem a jestli si zahrajete použitou hru, nebo jestli si hru budete moct půjčit od kamaráda. Nakonec to tak hrozné není, ale určitá omezení, která jistě vzbudí rozruch, tu budou.

Update (11:56) - vyjádření Jasona Rubina (uvnitř článku)Tak ani Humble Bundle nepomohl. Bohužel, to, co si nepřál asi nikdo z nás, ale viselo to dlouho ve vzduchu, se prakticky na Vánoce stalo realitou. THQ, marně zápasící s velkým dluhem, dnes vyhlásilo bankrot. Což ještě není konec, ale jde o poslední pokus o záchranu. Dle příslušného zákona o bankrotu bude majetek společnosti chráněn tak, aby mohl následný kupec s těmito nabytými prostředky operovat. Jde o způsob, jak říci, že momentálně je THQ v kómatu a doufá, že dokáže s investicí nového majitele dokončit rozpracované hry a v nějaké formě přežít jako společnost. Momentálně má THQ dluhy kolem sta milionů dolarů. Ochrana výše zmíněného zákona je zároveň garancí toho, že se THQ pokusí ony pohledávky částečně uhradit. Clearlake Capital Group, což je prostředník neznámého investora, skoupil akcie společnosti za cca šedesát milionů dolarů, aby byl dokončen vývoj her, které spadají pod vývojářská studia THQ. Zároveň tato investice zabránila prodeji společnosti za nižší částku. Jde odhadem o pětinásobek reálné hodnoty společnosti. Ta přitom v roce 2007 měla hodnotu dvě miliardy dolarů. CEO Brian Farrell, který nakonec ve své záchranářské misi neuspěl, říká: „Prodej a vyhlášení bankrotu bylo nezbytným krokem v transformaci THQ a pozici společnosti v budoucnosti. Stále jsme totiž sebevědomí, co se týká našich herních značek, síly našich studií a studnice talentovaných pracovníků“.

Stojím na vysoké zasněžené hoře a dívám se kolem sebe. Všude jen samý sníh, vichr bičuje moji tvář a já si říkám, že jsem měl radši zůstat doma. S mečem to umím, s kladivem také, ale ti noví nepřátelé? Jsou celí z kovu, místo rukou mají takové zvláštní pařáty, které se vám zakousnou do těla jako lžička do šlehačkového dortu. A mají stroje, které za ně bojují. Svět se zbláznil. Celý život jsem se motal kolem Divinity's Reach, ale že tak blízko od domova potkám něco takového? Lornarův průsmyk je místem, kde si každý sáhne na dno svých sil.

Jsou východoevropské hry stejné jako ty „ostatní“? Na první pohled možná ano. Na druhý? Na druhý se zdá, že si obyvatelé států, kteří prožili část své moderní historie za Železnou oponou, vytvořili celkem svérázný pohled na svět, který se odráží třeba v tom, jak dělají své hry. Nevěříte? Tak si vezměte třeba Dragon Age a Zaklínače, potažmo jejich druhé díly. A neporovnávejte je z hlediska kvality, ale podle toho, jakým způsobem se vyjadřují a co zdůrazňují.

Když by vám někdo před pár lety tvrdil, že Maxis pracuje na temném a dospělém hack-n-slash RPG, asi byste se mu vysmáli do očí. Jak by přece studio - jehož práce je čistě vitalistická a čítá tituly jako SimCity, The Sims nebo Spore, v nichž jde primárně o to tvořit a s nejlepšími úmysly spravovat život – mohlo pracovat na hře, v níž se objevují takové termíny jako válka a genocida? Odpověď je však prostá: V roce 2008 mělo studio vydat titul, od něhož si mnozí slibovali druhý příchod Ježíše. Bohužel se Spore do herních obchodů nesestoupil zázrak, ale spíše rozpaky. Ne že by byla hra přímo špatná - byla, jak bych tak řekl, jednorázového charakteru. Zkrátka i Bůh stihl stvořit svět za 7 dní a nadále tuto činnost neopakoval a přesně to Spore nabízelo: 7 dní vcelku zábavného hraní na Boha, které však při dalším opakování postrádalo smysl, přesněji nebylo ani zdaleka tak zábavné.

To nejlepší z žánrového mixu

Jak jsme byli zaskočení

Kam kráčí sci-fi pravěk?

Růst a luxus

Mrtvému národu římskému

Otevřený dopis odborů

Velké problémy u velké značky?

Neštěstí, kterému šlo předejít?

Velké změny a novinky

Když má hra čas uzrát

V zákulisí RPG mistrů to vřelo

Paradox slibuje kvalitu a víc čekání

Herečka se bojí o budoucnost profese

Ukázka japonské dominance

Magie mírného nadprůměru

Tak tohle jsme opravdu nečekali

Další novinky o Zaklínači 4

Arkádu nenechají zemřít v pokoji

Chceme nové hrady!

Mistr špatných filmů je jen jeden

Raphaël Colantonio má RPG rád

Jména známá i neznámá

Ruce pryč!

Napromptujete si časem vlastní hru?