Pětiminutovka z Okami HD hladí oči, uši i hráčskou duši
Za zavřenýma očima poznám Okami na sto kilometrů, protože jestli tahle hra něčím opravdu vyniká, pak je to vedle svojské stylizace, parádní hratelnosti a nespočtu geniálních nápadů hudba a zvuky. Ne nadarmo je to jeden ze dvou herních soundtracků, které si pouštím „jen tak“. Hlavním úkolem HD remaku Okami však není balzamování mých sluchovodů, ale snaha vrátit skvělou hru zpět k životu poté, co si v původní PS2 verzi vedla solidně a prodejně totálně propadle na Wii.
Command & Conquer se zpočátku obejde bez singleplayeru
Jestli nějaké oznámení z Gamescomu opravdu vyburcovalo hráče k vášnivé debatě, byla to anoncovaná přeměna Command & Conquer Generals 2 na Command & Conquer a s tím spojená adopce free-to-play modelu. Jestli je to dobře, nebo špatně, to je věc názoru každého z vás, potažmo výsledné podoby hry. Při oznámení jsme se však o ní příliš nedozvěděli a detaily začínají tvůrci z BioWare Victory sypat pomaloučku až nyní. Co tedy najdeme na talíři, až nás Command & Conquer pustí příští rok ke stolu?
Devil May Cry odkrývá karty na záznamu z Gamescom dema
Přestože si ještě pořád lámu hlavu nad tím, jakou roli tvůrci přidělili (bude hratelný?) Dantovu bratříčkovi Vergilovi v chystaném Devil May Cry titulu, začínám se smiřovat s tím, že bude trošku jiná, než v předchozích titulech, respektive ve trojce. Pokud se však vývojářům z Ninja Theory podaří zachovat žhnoucí vnitřní konflikt, který vztah Danta a Vergila symbolizuje, budu spokojený bez ohledu na to, jestli Vergil bude netradičně sledovat zájmy ostatních (jak se zdá), namísto zájmů svých osobních (což je mu přirozené).
Planetary Annihilation oživí tradici grandiózních RTSek
Svět potřebuje kladné hrdiny a realtimeové strategie. Ani jednoho se nám nyní nedostává, a jelikož na Kickstarter si zatím svého hrdinu zainvestovat nelze, nezbývá než se tam poohlížet po sličných RTSkách. Po hříchu jich tam příliš, tedy těch zajímavých, k vidění doposud nebylo, ale tento konkrétní projekt situaci zachraňuje: Planetary Annihilation je duchovní nástupce Total Annihilation, na jehož vývoji si své vývojářské ostruhy dobrušují někteří z tvůrců zmíněné RTS legendy.
GC 2012: O podpoře modů a X360 verzi Carrier Command
Jakkoli může člověk vnímat port české hry Carrier Command na X360 jako absolutní herezi, pro Bohemku je tento test preferencí konzolového publika zjevně důležitý. O konzolových verzích Arma her se sice často hovořilo, nakonec ale nepřišly. Carrier Command láme tuto ledovou bariéru a zběžné osahání ukazuje, že to dělá ve slušném stylu. Krom X360 verze hry jsem navíc ze senior designéra Michala Melichárka tahal moudra o FPS segmentech hry, potažmo o plánech tvůrců ohledně podpory modifikací.
Prodej české pobočky GAME je hotov
Aktualizace: Netrvalo to dlouho a během našeho přesunu do Kolína na letošní GamesCom nám do e-mailové schránky přistála zpráva od šéfa Game Czech Lukáše Karla, která celý obchod oficiálně potvrzuje. V jejím kompletním znění najdete několik vyjádření zainteresovaných osob včetně ředitele Genesis Capital Jana Taubera. Zpráva nicméně neuvádí cenu, za kterou Genesis největší český herní řetězec získala, nicméně přesto z ní plynou zajímavé novinky, především ohledně personálního obsazení. Genesis Capital totiž do představenstva Game Czech nominovala bývalého majitele JRC (a zakladatele a majitele Bohemia Interactive) ing. Slavomíra Pavlíčka. Ten by se v budoucnu měl stát také minoritním akcionářem. Pokud jsou tedy naše informace z původního textu pravdivé, vše nasvědčuje tomu, že Genesis Capital se při koupi Game Czech spojili právě s Pavlíčkem, který měl o koupi rovněž zájem. Do Game Czech se vedle něj vrací i další bývalá členka představenstva firmy Kateřina Skalická.
Animus vás v Assassin's Creed III spojí s minulostí
Nepřímý způsob předváděčky multiplayer módů Wolfpack a Domination z Assassin's Creed III...
XCOM: Enemy Unknown přijde s Deathmatch multiplayerem
Dvě mouchy jednou ranou zabili tvůrci z Firaxisu přidáním čerstvě oznámené multiplayerové složky do XCOM: Enemy Unknown. Jednak právě skrze Deathmatch mód nabídnou hráčům možnost zažít dobyvatelské pocity alienů obsazujících Zemi, a zároveň splnili sen marketingového oddělení 2K Games, které si přidání multiplayerové složky určitě přálo, aby se zvedla potenciální hodnota hry a dala se na to konto snadněji propagovat. Tím neříkám, že XCOM multiplayer bude na dálku smrdět vykonstruovaností, zvlášť když sami tvůrci se dušují, že jej ve hře chtěli mít od samotného začátku, právě aby hráči nabídli možnost být chvilenku v kůži zlovolného a expanzivními choutkami posedlého aliena. Ostatně, pokud nebudete chtít, nemusíte se Deathmatche v XCOMu dotknout ani pětimetrovou tyčí, protože nemá na singleplayerovou složku absolutně žádné napojení. Jak ale bude multiplayer konkrétně fungovat?
Skřet a elfka na videu z Guardians of Middle Earth
Kolegové z Konzolista.cz si na rozdíl od nás všimli videoukázky dalších dvou hrdinů...
Multiplayer video z CoD: Black Ops 2 láká na sekyrky a drony
Rád bych napsal „Co dodat, Call of Duty multiplayer s několika novinkami,“, ale to bych musel...
NBA 2K17 - recenze
Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
The Unfinished Swan - recenze
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
