Od roku 2007 do roku 2009 byl šéfredaktorem časopisu Level. Podílel se na serveru Gameport.cz a více než čtyři roky byl viceprezidentem Asociace herního průmyslu ČR. Dnes pracuje jako šéf redakcí společnosti Tiscali Media.
Současnost a budoucnost Free to Play
Ať už se na Game Developers Conference 2014 zeptáte snad kohokoliv, získáte dojem, že free to play modelu patří jednoznačně zářná budoucnost. Nikdo sice nepochybuje, že určitou míru zájmu budou stále vyvolávat i klasické hry, z odpovědí většiny přednášejících je ale znát, že o tom, kde se budou do budoucna točit ty největší peníze, je už prakticky rozhodnuto – bude to hraní „zdarma“.
Odvrácená tvář kickstarterového úspěchu
O Kickstarteru a crowdfundingu obecně čteme především v souvislosti s úspěchem. Víme, že ten a ten vybral tolik a tolik, co za to slíbil, a v některých případech už i to, jak své sliby dodržel. Příkladem takového úspěšného příběhu by mohl být i Steve Swink - vývojář, který nedávno úspěšně zvládl kampaň na financování svého projektu jménem SCALE. Ale kupodivu, na GDC 2014 nevypadal tenhle člověk moc spokojeně a šťastně - spíše naopak. A ve své přednášce nazvané "SCALE a etika Kickstarteru" se pokusil vysvětlit, proč se pro něj jinak úspěšná kampaň stala doslova utrpením.
Vývoj her v Česku v roce 2013 - část 2.
Seznam všech českých her vydaných v roce 2013 jste už asi viděli díky odkazu v prvním díle našeho miniseriálu. Ve druhém dílu (z celkových čtyř) se tak můžeme pustit rovnou do povídání o tom, jak prožily uplynulý rok firmy Craneballs, Flow Studio, Geewa, Grip Games, Hexage, Hyperbolic Magnetism a Icarus Games. Sami se tak můžete přesvědčit, jak rozmanitou záležitostí je vývoj her v České republice.
Vývoj her v Česku v roce 2013 - část 1.
Začalo to tímto seznamem. Před časem jsme se s Petrem domluvili, zřejmě někdy kolem vyhlašování našich Best of 2013, že se pokusíme vytvořit kompletní seznam her, které v loňském roce vytvořili čeští herní vývojáři. Když jsme ale na konci našeho počítání, pátrání a sumarizování (díky Petrovi Kubcovi za pomoc) došli k číslu přesahujícím 40 titulů (!), bylo jasné, že u obyčejného seznamu skončit nemůžeme. Už jenom proto, že o celé řadě her v seznamu jsme předtím neslyšeli, jakkoli (odpusťte malou sebechválu) na Games.cz věnujeme českým hrám nadstandardní prostor.
Beyond nebude interaktivní film, tvrdí David Cage
Valnou většinu své prezentace na letošním Gamescomu věnoval šéf studia Quantic Dream David Cage několikanásobnému a důslednému vyvracení všeho možného, co se o jeho chystané adventuře Beyond: Two Souls v posledních měsících napsalo. Pokud by David uměl česky, určitě by ho naštval i článek Miloše Bohoňka sepsaný po E3 - v Německu totiž mnohokrát zdůraznil, že Beyond rozhodně nebude interaktivní film. „Beyond pravděpodobně nenaplní to, co mnoho lidí čeká od hraní videoher,” skoro jakoby se omlouval Cage. „Ale zároveň nepůjde o nějaké jednoduché dílko, které by se hrálo samo, to si zapište.” Do bloku si tedy škrábu nadpis tohoto článku a David může pokračovat dál.
Vzkaz Twitch.tv vývojářům: „Dělejte hry, na které se dá koukat!”
Matthew DiPietro, viceprezident Twitch.tv pro marketing a komunikaci, ví, že sílu davu má aktuálně na své straně. Během přednášky na GDC Europe 2013 tak působil většinu času dost nesympaticky, skoro bych řekl až arogantně. Se sebevědomým úšklebkem nám pak v zákulisí sdělil, že jeho firma na (v tu chvíli) nadcházející konferenci Sony oznámí integraci sdílení a sledování Twitch.tv do systému PlayStation 4, od čehož si slibuje razantní nárůst uživatelů.
„Byl jsem jako Notch 90. let,“ říká tvůrce Kick Offu Dino Dini
Vzpomíná si ještě někdo na jméno Dino Dini? Soudě podle návštěvy na jeho přednášce na letošní GDC Europe už nás zřejmě není mnoho. A to je ještě třeba přiznat, že řada posluchačů si až do zahájení přednášky myslela, že se pod tímhle zvláštním jménem skrývá nějaký slavný italský fotbalista.
Ashraf Ismail: „Víme, jak skončí Assassin’s Creed“
Tak trochu pod pokličku stylu tvůrčí práce v Ubisoftu nás nechal v aktuálním krátkém rozhovoru pro Eurogamer nahlédnout šéf vývoje Assassin’s Creed IV: Black Flag Ashraf Ismail. Rozpovídal se totiž o způsobu práce na příběhu celé ságy, ze které se díky komerčnímu úspěchu a každoročnímu vydávání nových dílů stalo postupem let monstrum, které evidentně není zcela snadné ukočírovat. Proto prý mají v Ubisoftu nad rámec několika vývojářských týmů, které dělají na dalších dílech série (momentálně jsou ve vývoji hned tři AC hry), ještě jeden tým scénáristů a designérů, kteří hlídají směřování celé ságy a mají na starost její celkovou celistvost a soudržnost.
Zahradníkův rok aneb kolik jste ochotni obětovat snu o vývoji her?
V pátek 26. července se na stáncích objeví dalšího číslo magazínu LEVEL (232). Při té příležitosti vám nabízíme článek z měsíc starého Levelu 231, abyste si mohli udělat představu o obsahu, který v Levelu najdete.
Port Bran Skeldalu se zaplatil, více než polovinu peněz věnoval jeden člověk
Ještě před pár dny by tomu věřil málokdo, ale nakonec tu přeci jenom máme první českou hru, která uspěla v souboji o přízeň fanoušků a její vznik byl zafinancován pomocí tuzemské crowdfundingové služby. Na port starého českého dungeonu Brány Skeldalu pro Android a iOS platformy dokázal jeho autor Jindřich Rohlík vybrat celkem 187 306 Kč, tedy 104 % původně žádané částky. Na hru přispěla přes projekt Startovač.cz skupina 160 lidí a právě v jejím složení se skrývá největší specifikum celého projektu. Ve dvou dávkách (19 999 Kč a 78 000 Kč) na hru přispěl jeden jediný donátor, který tak sám zaplatil více než polovinu požadované sumy.
NHL 17 - recenze
Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.
PES 2016 - recenze
O fotbalových hrách jsme zvyklí mluvit jako o „sportovních simulacích“, ale všichni víme, že jde o zavádějící termín. Fotbalové hry ve skutečnosti nesimulují fotbal, ale spíše televizní přenos fotbalového utkání. Většina z nás tak podvědomě chce, aby zápasy v nich vypadaly jako ve skutečnosti. Aby se hráči chovali na hřišti přirozeně, aby rozhodčí pískali přesně a spravedlivě, aby brankáři chytali spolehlivě, ale ne zázračně. Zkrátka, aby jediným rozdílem proti skutečnosti bylo to, že na konci vždy vyhraje váš oblíbený tým. Japonská Konami se o přiblížení k tomuto ideálu pokouší už dvacet let a letos by určitě ráda potvrdila, že kvalitativní skok, který série Pro Evolution Soccer zaznamenala v loňském roce, nebyl náhodný.
PES 2015 - recenze
Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?
FIFA 15 - recenze
Psal se rok 1995 a já jsem seděl jsem u své milované Amigy. Dlouho do noci jsem hrál Sensible World of Soccer a představoval si, jaké by to bylo, hrát na počítači opravdu reálný fotbal. Takový, ve kterém by fotbalistický sestřih Ivo Knoflíčka vlál podle směru větru, ve kterém bych na první pohled poznal, že se zápas hraje na Anfieldu nebo v Edenu, nebo kde bych mohl s hráči dělat kličky jako Romário. Dnes, skoro o dvacet let později, takový fotbal hraju. Sice bez Knoflíčka a Edenu, ale za to se skvělou grafikou, hromadou zajímavých módů, reálnými sestavami mnoha desítek světových týmů a dokonce i online hrou. Přesto se mi ale v souvislosti s FIFA 15 vkrádají na mysl nejčastěji slova „kontroverzní” a „rozpačitá”, a to věru nejsou termíny, které se v souvislosti s fotbalem od EA Sports skloňují příliš často.
NHL 15 - recenze
Jde o starou historku, ale dobře ilustruje důvod, proč NHL 15 vypadá tak, jak vypadá. Před zhruba osmi lety jsem navštívil sídlo EA Sports ve Vancouveru, abych se podíval a vyzkoušel nové ročníky sportovních sérií od EA. Vše se odehrávalo v jakémsi kině přímo v budově firmy. Nechybělo obrovské plátno, hlasitá hudba, velká slova a prezentace her jako FIFA, NBA nebo Madden. Jen NHL chybělo.
Rambo: The Video Game - recenze
Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.
NHL 14 - recenze
Pokud by existoval žebříček nejvíce nevděčných zaměstnání, někde hodně vespod by se zcela jistě objevilo „vývojář série NHL v době přechodu konzolových generací”. Připravit další ročník hokejové série v situaci, kdy NHL 13 zaznamenala obrovský úspěch díky revoluční změně stylu bruslení, a vaše mateřská firma už půl roku mluví o enginu next-gen sportovním enginu Ignite, není žádná legrace. Popravdě, je to možná jen o trochu jednodušší než na výslednou hokejovou hru napsat recenzi...
LEGO City: Undercover - recenze
Čeští chlapi se odjakživa dělí na drsňáky a měkoně, optimisty a pesimisty, Sparťany a Slávisty, egoisty a altruisty, trenkaře a slipaře, ale v neposlední řadě i na ty, kteří si v mládí buď hráli se stavebnicí Merkur, nebo trávili své dětství u Lega. A přestože spousta z nás by si přála někdy zahrát hity jako Merkur: Batman nebo Merkur: Star Wars, faktem je, že v globálním měřítku je posledně jmenovaná skupina v totální převaze. V důsledku toho nese zřejmě nejlepší hra pro konzoli Wii U název LEGO City: Undercover.
Tomb Raider - recenze
„Aaaa, zase jsem mrtvá!!!” Až smích manželky z vedlejšího pokoje mě vytrhl z hraní a vrátil zpátky do sladké reality. Sladké proto, že oproti tomu, co zažívá v Tomb Raiderovi Lara Croft, je realita, i se řvoucím dítětem, patlajícím ovocnou přesnídávku po Xboxu, procházkou růžovým sadem. Že je nový Tomb Raider skutečným restartem celé slavné archeologické série naznačuje nejen Lařin věk a absence podtitulu v názvu hry, ale především způsob, jakým designéři z Crystal Dynamics s populární herní ikonou zacházejí.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
