Slay the Spire – dojmy z hraní výtečné roguelike karetky
Roguelike žánr se rozpíná stejně rychle jako karetní hry. V obou případech narazíte na skvosty i na vyložené katastrofy, na hloupé kopírky i originální projekty. Slay the Spire na první pohled vypadá dost neoriginálně, prostě další karetka, kde vám náhoda ukončí celou hru. Ale stačí pár tahů a zjistíte, že před sebou máte opravdu povedený a velice návykový mix obou populárních žánrů.
The Council – dojmy z první epizody RPG adventury
„George Washington si to bude pamatovat.“ Přesně takhle by vypadal „následek" jednoho z vašich rozhodnutí, kdyby na The Council pracovali Telltale Games. Naštěstí, tohle není ten případ, a díky tomu máte pocit, že vaše rozhodnutí mají větší váhu a dopad na svět okolo. Tedy, alespoň prozatím. První epizoda nastavuje laťku poměrně vysoko mezi adventurní smetánku, ale slibný začátek může naznačovat o to strmější kvalitativní sešup mezi spodinu.
God of War s novým stylem působí skvěle – dojmy z hraní
Řečtí bohové jsou podobní lidem, a lidé se mění. Tenhle osud se nevyhnul ani Kratovi. Nesmiřitelný bůh války zestárl, zvážněl, změnil dabéra, výzbroj i zeměpisnou šířku, a ještě si pořídil potomka. Ne, není to zvrácenost ani pošpinění slavné postavy. Po kolena ve sněhu, se sekerou v ruce, obklopen severskými bohy a po boku svého syna Atrea je Kratos fascinujícím, posmutnělým válečníkem, který se k čiré zuřivosti vybičuje jen velice zřídka.
Far Cry 5 – dojmy z hraní
Pst! Nic neříkejte. O co, že uhodnu první otázku, která vás napadne poté, co zjistíte, že jsem si na pár hodin vyzkoušel Far Cry 5. Je to: „Nutili tě vylézt na nějakou věž?“ A já si povzdechnu a odpovím: ano, nutili. Ale jen na jednu, a navíc mi dotyčná postava s téměř viditelným pomrknutím na obrazovku sdělila, že to je výjimečná událost. A o chvíli později jsem horečně prchal před pickupem s těžkým kulometem a medvědem grizzly, což je víc než dostatečná satisfakce za půlminutu žebříkové ekvilibristiky.
Life is Feudal: MMO - dojmy z hraní early accessu
Existují koncepty a herní nápady, u nichž si člověk jen posteskne a ztratí se v představách, jak moc osvěžující by bylo, kdyby se takový titul vážně podařilo vytvořit. Ale kdokoliv s trochou zkušeností s online hrami a zejména morálkou komunity v neregulovaných světech se při takovém snění usmívá jen napůl. Uvědomuje si, že strefit mechaniky do černého, vybalancovat realističnost s hratelností a ještě nějakým způsobem navést lidi, aby se chovali, jak mají, je úkol vpravdě herkulovské náročnosti.
Conqueror‘s Blade – dojmy z hraní bety
Toužili jste se při hraní některého z Total Warů inkarnovat do polního velitele jednoho ze svých oddílů a vrhnout se vstříc bitevní vřavě ve stylu Dynasty Warriors anebo Mount & Blade? Tedy nejen komandýrovat své muže pěkně z bezpečného obláčku kdesi nad kolbištěm, ale rovnou být tím, kdo se na hrotu zteče sám řítí do klubka nepřátel prolít krev jako první a ideálně je přitom obklopen desítkami dalších živoucích velitelů s úplně stejnými ambicemi? Přesně z tohoto kotlíku nám parta z Booming Games, kde se mimo jiné shluklo i pár veteránů série Halo, navařila dost netradiční multiplayerovou krmi jménem Conqueror’s Blade, kterou se mi podařilo před nedávnem okusit.
Golem Gates - dojmy z hraní
Z kartičkového trhu si chce každý ukousnout svůj díl. Rozdíl je naštěstí v přístupu. Zatímco některé z herních společností více či méně kopírují Hearthstone, jiné na to jdou od lesa. Na konci loňského roku to bylo třeba pokračování Hand of Fate, v němž si hráč z kartiček poskládal balíček určující část jeho kroků v dobrodružství. V případě Golem Gates pak jde o mix strategie, MOBA a některých aspektů karetních her.
Abandon Ship - dojmy z hraní námořního FTL
Poslední dobou trávím podezřele moc času na moři. Nejdřív jsem s malým zapřením morálních zásad lovil velryby v Nantucketu, pak jsem se plavil po souostroví Deadfire v rámci prvního kontaktu s Pillars of Eternity II. Abandon Ship je nečekaným vyvrcholením mé námořní trilogie a řekneme si hned na začátku - byla to bouřlivá plavba. Zvlášť, když vám jde po krku Kraken.
Battalion 1944 - dojmy z hraní
Rok se s rokem sešel a máme tady další nápodobu starých dílů Call of Duty, která vzývá nostalgii a hardcore hratelnost. Pravděpodobně to ještě ani celý rok nebyl, ale to nebrání anglickým vývojářům z Bulkhead Interactive vytvářet další válečnou FPS, jejíž osud možná bude viset od vydání na vlásku. Dobře, tak zase tak špatně na tom novinka s názvem Battalion 1944 není, ovšem slavnou budoucnost jí nevěstím a není to pouze chybou trhu. Tomuhle kickstarterovému projektu totiž v některých oblastech ujel vlak.
Ultimate Fishing Simulator - dojmy z hraní
Kdo by z pohodlí domova nechtěl zažít dobrodružství sportovního rybolovu! Že nikdo? Je to samozřejmě ostuda nahazovat udičku přímo z gauče, ale Ultimate Fishing Simulator vypadá jako překvapivě solidně zpracovaná alternativa k nedělnímu ránu u vody. Až rybářská simulace opustí program předběžného přístupu, může se stát zajímavým herním úlovkem nejen mezi pseudo-simulátory, ale i v širším měřítku. Rozhodně se nikomu nepomstí mizernou hratelností.
Pillars of Eternity II: Deadfire - dojmy z hraní
Po získání důvěry náčelníka vesnice Tikawara jsem nechal ostrov daleko za sebou a spolu s posádkou, a především podivným klíčem si razím cestu nekonečným mořem. Naším cílem je tentokrát posvátná půda Poko Kohara. Co nás tam čeká? To ví jen sami bohové. Takhle vypadá malinkatý výřez z druhého dílu Pillars of Eternity s podtitulem Deadfire, který hráče posílá prozkoumat malebné souostroví téhož názvu. Tropický ráj je na dosah ruky.
Dojmy z hraní bety Sea of Thieves: První plavba kapitána Chudovouse
Kdesi daleko předaleko se pod horkým tropickým sluncem rozprostírala mořská oblast posetá pitoreskními ostrůvky. A jak legendy praví, právě tam nacházeli útočiště ti nejobávanější korzáři, co kdy brázdili širé moře. Stejné legendy zmiňují i jejich nezměrné naloupené bohatství, které má být na těchto ostrovech ukryto. Nespočet zakopaných truhlic a beden s lupem navíc střeží nemrtvé posádky slavných postrachů moří, jakými byli třeba Jednoočko Luí, Rendy Pahýl či Tóna Smrdutýhák.
Dojmy z hraní: Age of Empires: Definitive Edition
Remastery počítačových her můžou sloužit dvěma účelům. Jedním z nich je cílit na nostalgii, mávnutím kouzelného proutku omladit textury a zmámit hráče do opojného pocitu, že se vrátili do starých lepších dob. Tím druhým, úctyhodnějším, je snaha opět přivést na trh hru nějakým způsobem unikátní, nebo aspoň takovou, jakých dnes už moc nevidíme. Age of Empires: Definitive Edition, jejíž multiplayerovou betu jsem si v průběhu víkendu vyzkoušel, aplikuje oba přístupy, ale klopýtá při tom víc, než by bylo zdrávo.
RPG Stygian: Reign of the Old Ones působí jako skvělá pocta Lovecraftovi
Prastaří chapadlatci jsou stále čím dál tím víc populární. Neplatí to jen ve světě knih a videoher, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit i obrovské množství stolních her s tématikou lovecraftovského hororu. Ale když už to člověk vidí na každém kroku, začne se to dost zajídat. Proto mě první pohled na tahové RPG Stygian: Reign of the Old Ones nechal chladným, jenže pak jsem si vyzkoušel právě vydané demo a... míra mého aktuálního nadšení zavání až nepříčetností!
Obkličte teroristy v End State, tahovce pro hardcore stratégy
I když se za rohy End State skrývají moderně vybavení disciplinovaní vojáci a název sám působí jako z dílny Toma Clancyho, nemá nová tahová strategie nic společného s Ubisoftem nebo jiným vydavatelským gigantem. Autoři z malého finského studia Iron Sight se sice hlásí k inspiraci Rainbow Six a Ghost Recon: Wildlands, ale jedním dechem dodávají, že je nenechávají chladnými ani XCOM: Enemy Unknown nebo Jagged Alliance. End State, říkají, to má být pořádně hardcore tahovka, která nenechá fanoušky žánru spát. To to byla ta dobrá zpráva. Ta špatná? Říkají to už deset let.
Fortnite: Battle Royale - dojmy z hraní
Ve Fortnite: Battle Royale, tedy free-to-play nadstavbě stále vyvíjené hry, se ukrývá příležitost, jak si užít multiplayerové hraní trochu jinak než v Halo, Destiny nebo Call of Duty. Zdarma dostupná online akce s PvP režimem pro až 100 hráčů je zdatnou alternativou k multiplayerovým bitvám starého střihu a ukazuje, že současná popularita herního režimu Battle Royale je zasloužená. Zároveň se snadno obhájí před nařčením z kopírování konkurenční PlayerUnknown's Battlegrounds. Na nevyhnutelně společných základech staví barevnější svět, arkádovou hratelnost a nové nápady, například stavění hradeb. A chytře tak vyplňuje zbývající díry na trhu tohoto žánru.
Tomb Kings přináší do Total War: Warhammer II svěží, pískem zaváté kostlivce
Na rovinu se přiznám, že ve fantasy Warhammeru jsem nikdy neviděl kouzlo v pseudoegyptských Tomb Kings a ani ve WH40K jsem nepovažoval Necrony za extra atraktivní na hraní. Jenže, člověk stárne, časy se mění… a hlavě jsem dostal možnost si v Londýně zahrát pár bitev za Tomb Kings v Total War: Warhammer II a světe div se, tohle by mohla být zábavná frakce.
Válka duchů na vlastní kůži: vyzkoušeli jsme PvP mód Ghost War do Wildlands
Kdybyste se mě po vydání Ghost Recon Wildlands zeptali, co mi ve hře chybí, nevěděl bych, kde začít. Tehdy absentující PvP režim by byl až v dolní polovině dlouhého seznamu. Jakkoliv ale původní hra PvP režim Ghost War neměla a nepotřebovala, z jeho přítomnosti těží. Protože co dělat v Bolívii ve chvíli, kdy jste zpráskali El Sueňa jako psa? Na to má Ubisoft jednoduchou odpověď: zpráskat ostatní hráče.
Nantucket - dojmy z hraní velrybářské simulace
Zvířeti se nedá pomstít. To je jedno z hlavních poselství románu Bílá velryba spisovatele Hermana Melvilla. Zmrzačený kapitán Achab se o to pokusil, hnal se za svojí kořistí do poslední dechu a z celé posádky lovců velryb přežil střetnutí s mořským kolosem jediný námořník - Ismael. Kde končí slavný román začíná herní Nantucket, v němž se po stopách Moby Dicka pouští právě přeživší námořník. Člověk prostě nikdy nemá dost a vy se na tuto štvanici vydáte s ním v simulátoru mořeplavce a velrybáře.
Ylands - dojmy z hraní předběžného přístupu
Ylands od Bohemia Interactive je od pohledu tradiční survival. Jenže těch už je na trhu zkrátka tolik, že nová hra musí žánr něčím obohacovat či ho nějak měnit, aby okamžitě nezmizela v šedi zapomnění. To tvůrci samozřejmě vědí taky, a tak na klasických základech budují vcelku neobvyklou stavbu.
