Úvod hry je vtahující a fanoušci historie zajásají, jelikož odkazuje na poměrně známou scénu. Nejen kvůli embargu ale nebudu prozrazovat podrobnosti. Následuje volba postavy a v rozhraní Animu i obtížnosti. Potvrdilo se, že v případě hlavního hrdiny se můžete rozhodovat čistě dle sympatií, jelikož jsem i tentokrát zvolila Kassandru a všechny situace se odehrály úplně stejně jako na obrazovce novinářů, kteří si vybrali Alexia. Osobně se mi víc líbí její dabing, ale výběr pohlaví je v tomto případě zcela kosmetický.

Co se obtížnosti týká, nevybíráte si jen tuhost soubojů, ale i jeden ze dvou módů, „asistovaného“ a „objevitelského“. Asistovaný vás vede za ručičku, zobrazuje všechny ukazatele a navádí k cílům, v rámci objevitelského musíte víc zapojit mozek a orientační smysl a poslouchat, co vám postavy v rozhovorech říkají. Nemusíte se bát, české titulky jsou v sérii samozřejmostí. Překlad sice není dokonalý, ale to dost možná souvisí s tím, že v Odyssey je víc dialogů než kdy dřív.

zdroj: Archiv

Za zvýšený objem textu mohou samozřejmě tolik proklamované volby. Z rozhovorů v demu mi zatím přišly poměrně černobílé a vždycky bylo jasné, kdo je zlý vykořisťovatel a kterým nebohým vesničanům bych měla pomáhat, nicméně postupem příběhu i politickou zápletkou by volby snad mohly zešedivět. Nechybí klasické asistenční ikonky pro souboj, flirt a lhaní, aby vás náhodou následky některých vašich promluv nezaskočily, ale i tak jde v rámci série o vcelku skokový vývoj směrem k RPG.

Že se touto cestou Assassin’s Creed snaží kráčet, dokládá i inventář, který má opět více záložek a statistik než dřív. Kromě různých druhů luků a typů zbraní se záložka brnění rozštěpila hned na čtyři kategorie – hrudník, ruce, nohavice, boty.

Z jednotlivých kousků zbroje vyplývají bonusy do tří základních vývojových stromů, které jsou prakticky identické jako v Origins, tedy bojovník, zabiják a lovec. Dovednosti z nich můžete libovolně kombinovat, maximální level v základní hře bude zřejmě opět 50 a body schopností získáváte i za plnění některých vedlejších úkolů, takže jich je dost a dost. Některé schopnosti jsou čistě pasivní nebo zvyšují nějakou statistiku, jiné si můžete přiřadit do jednoho z osmi slotů k příslušným tlačítkům na gamepadu.

Poprvé v historii se v Odyssey objevuje koncept krádeže, takže když vás někdo uvidí vybírat truhly, které vám nepatří, může na vás vypsat odměnu u lovců hlav. Ti mají dokonce jakýsi zjednodušený nemesis systém, ovšem svou pokutu můžete vyřešit i tím, že zabijete majitele největšího měšce drachem. Kde není odměna, tam není zakázka.

Boj je příjemně svižný a speciální schopnosti oživují už trochu zašlý koncept útok-protiútok-úhyb. Samozřejmě závisí na zvolené zbrani, s krátkou dýkou se bojuje trochu jinak než s dlouhou těžkou tyčí. Nemůžou chybět popkulturní pomrknutí jako spartský kop, kterým nemusíte jen shazovat posly z útesu: stejně dobře je na chvíli ochromí uprostřed olivového háje. Schopnosti se nabíjejí podobně jako v Origins skrz adrenalin. Po naplnění ukazatele lze aktivovat kratosovitý spartský hněv, který i elitním nepřátelům ubere velký kus života najednou.

V duchu série lze ale většinu situací řešit hezky potichu a nenápadně. Kassandra je ze začátku slabá jako papír a alarm v nepřátelském kempu jí dokáže pěkně zavařit, takže dává větší smysl se plížit, schovávat a skákat nepřátelům do zad. V zadání některých úkolů dokonce stojí, že je máte vyřešit potichu, a případné selhání se nějak podepíše na odměně i na stavu světa.

zdroj: tisková zpráva

K vlastní triéře jsem se dostala prakticky až na závěr tříhodinového dema, potom, co jsem zachránila zasloužilého kapitána z tábora banditů vedených jednookým Kyklopem. Nemusíte se chytat za hlavu, že se s mytologií začíná tak brzo – jde o plešatého hrubiána s páskou přes oko.

Lodní bitvy se od třetího a čtvrtého dílu nijak zásadně nezměnily, jen děla a sudy se střelným prachem vystřídaly oštěpy a zápalné šípy. Pokud vám míření dělá problém, nejspolehlivější taktikou je stále taranování. Následnou abordáž trochu zkomplikoval fakt, že přestože má Kassandra loď plnou mužů, útok provádí sama. Ale možná mohou námořníci podstoupit nějaký výcvik.

zdroj: Archiv

K vylepšování plavidla, potažmo posádky, jsem se nestihla dostat, k verbování ovšem ano. Provádí se poměrně svérázným způsobem: k nevinné oběti se musíte zezadu připlížit, omráčit ji a pak ji konvertovat na svou stranu. K této pravěké zvyklosti postrádám ve starověké Kefalonii vysvětlení, nicméně účel zřejmě světí prostředky.

Po nějakých pěti hodinách, které jsem dohromady v Odyssey strávila, se mi Řecko zdá pro asasíny skvělým zasazením, i když se pohybujeme v období ještě před založením jejich kultu. Absence pravidel Kassandru a Alexia osvobozuje od nalinkované cesty, takže dost možná budete mít možnost hrát jako vcelku sobecké prospěchářské postavy. V dialozích k tomu bylo dost prostoru.

Klasickému šplhání na „věže“ se nevyhnete, ale pro ty krásné výhledy přetrpíte i drápání se na sochu Dia, která je sama o sobě velmi majestátní. V jedné z truhel jsem taky našla stylovou kápi, takže nebojte, pořád poznáte, že hrajete Assassin’s Creed. Jen zkrátka mnohem méně svazující a svobodnější Assassin’s Creed. Což je trochu ironické u série, která na motivy „svobody“ drnká od úplného začátku.

Co se pantheonu týká, zřejmě ze své postavy můžete udělat i vcelku pokrokového ateistu. Přízeň orla se dá v dialogu s holčičkou Foibé svést buď na bohy, nebo pragmaticky vysvětlíte, že k vám létá kvůli krmení. Podobně máte na výběr, jestli spoluobčanům potvrdit, že vás sesílá sám Hermés, a za boha jsem se během dema dokonce i mohla vydávat.

Příběh v přítomnosti stále následuje archeoložku Laylu Hassanovou, a aniž bych prozrazovala víc, rozhodování a možnost volby se k mému překvapení dotkne i jí. Moderní pasáže jsou pro mě už X dílů Assassin’s Creed jen nutným zlem, ale tohle je může alespoň trochu osvěžit.

Každopádně se Assassin’s Creed Odyssey stal jedním z titulů, které si ukousnou nejvíc času z mého herního podzimu, a nemůžu se dočkat, až se do obrovitánského starověkého Řecka vrhnu naplno. Ubisoft už nyní slibuje i rozsáhlou podporu po vydání a season pass, takže to, co na PC, PlayStation 4 a Xbox One dostaneme 5. října, nebude z Odyssey ani zdaleka všechno.