Po několika spekulacích si Ubisoft přestal hrát minulý týden na schovávanou a oficiálně oznámil Assassin’s Creed Unity, který vyjde na současnou generaci konzolí a PC. Pořád ale čekáme, jestli Ubisoft potvrdí i druhý díl skládačky - další novou hru v sérii, která by měla vyjít ještě letos pro minulou generaci konzolí. Tuhle úlohu by měla na svá bedra vzít hra Assassin’s Creed Comet, o které se mluví ze všech stran, jen ne z oficiálních zdrojů.

Chvíli to trvalo, ale Arma 3 je po rozdělení singleplayerové kampaně na tři samostatná DLC konečně kompletní. Poslední DLC s názvem Win vyšlo nedávno, ale to neznamená, že Arma 3 končí. Bez pochyby budou následovat minimálně patche a komunita žije dál, čehož je důkazem i nové video od Dslyecxi. Ten ve spolupráci s Bohemia Interactive produkuje sérii video tutoriálů, které představují různé aspekty komplexní Army.

Stejně jako v kterékoli jiné profesi, i jako herní vývojář toho dříve nebo později začnete mít plné zuby. Třeba Ken Levine by o tom mohl rovnou psát romány. Není ale zdaleka jediný, koho dostihla tvůrčí krize. Zatímco někdo zavírá krám, jiný se to snaží překonat experimenty a rozpačitými odskoky k netypickým žánrům.

Žijeme vskutku v nové zlaté éře pro herní byznys – kdo by ještě před nějakými dvěma, třemi roky čekal, že se vrátí tolik starých řemeslníků a značek, jako třebas i croudfundovaný Carmageddon? Ten se sice pod jménem Carmageddon: Reincarnation vylíhl na Kickstarteru už v květnu 2012 a stále se intenzivně kuchtí, kdo by se však hry nemohl dočkat, ode dneška si může na Steamu vyzkoušet její Early Access verzi.

Když se před měsícem ozval Ubisoft s nápadem na hru ReRoll, která by pro své potřeby užívala digitalizovanou verzi celé planety, naší planety, poloměr 6378 km atd, vyvolalo to oprávněné pochyby o životaschopnosti celého konceptu i mentálním zdraví vývojářů. Nyní se ReRoll připomíná videem, v němž vykreslí virovou epidemii šířící se 1:1 zpracovaným centrem Montrealu. Jednoho při pozorování nahlodává červík pochybností (nebo naděje), jestli by Ubisoft nakonec skutečně celý záměr nemohl zvládnout.

OK, všichni (nebo alespoň část z nás) jsme se u původního videa Goat Simulator nasmáli, překlikli záložku prohlížeče a život šel v poklidu dál. Jenže pak se vývojáři z Coffee Stain Studios rozhodli svůj vtípek po nátlaku veřejnosti přetavit do skutečné hry. Šířené mezi lidi. Prodávané za peníze. A ta nyní vyhrožuje aktuálním datem vydání podpořeným launch trailerem.

Hororová nebo spíše mysteriózní akční detektivka Betrayer od Blackpowered Games nutně musí zaujmout na první pohled svým stylovým černobílým zpracováním. Sice od něj v některých herní pasážích upouští, ale jde o skvělý prostředek jak hru prodat. Jestli se za černobílým „pozlátkem“ skrývá i něco víc, v tomto případě zajímavá, strašidelná a hlavně zábavná hra, se pokusil Pavel rozklíčovat v následujícím GamesPlayi.

Enemy Front, střílečka z druhé světové války s nejdrsnějším žurnalistou všech dob, se vybarvuje do krásy nesmírné. Mimo opulentní grafiky titul slibuje otevřené mise v CryEngine 3 s kombinací akce a stealthu na způsob Dishonored, stejně jako dějiště hned několika kritických míst druhé světové. Donedávna sice hra dostá podezřele mlčela o tom, jak se vlastně bude hrát, nyní se ale konečně chlubí s tím, jak samotný průběh hraní a volba možností při řešení situací bude vypadat.

Zatímco někteří z vás čekají na vydání PC verze Dark Souls II (vyjde 25. dubna), řada z vás už si prožila desítky a stovky úmrtí v konzolových verzích - stejně jako trojice hostů, kteří si o svých zážitcích přišli popovídat do Fight Club speciálu.

Steam Early Access do svých řad přivítá další nadějný projekt, real-time sci-fi strategii Meridian: New World. Jak jsme psali loni v létě, hra se vehementně snaží tvářit jako tituly ze zlatého věku RTS žánru z konce 90. let, především pak jako vyleštěný původní StarCraft. Osahat si hru na vlastní myš bude možné už od 4. dubna.

V naší recenzi od Daniela Kremsera si akce Insurgency vysloužila pochvalu pro svou krutou a uživatelsky nesmiřitelnou simulaci válečných přestřelek, zároveň však zazněl stesk nad nemnoha multiplayerovými módy. Právě to má napravit první z mnoha updatů, které na Insurgency zamíří. Jmenuje se Molotov Spring a nabídne právě to, co Danielovi nejvíce chybělo.

Jak se zdá, Duke Nukem Forever nás bude bavit, nejspíše donekonečna. Co na tom, že hra samotná byla přinejlepším průměrná (ve skutečnosti se nabízí i jiná paleta výrazů), situace kolem ní a jejího vývoje je totiž i roky po jejím vydání daleko vtipnější! Poté, co se 3D Realms (které DNF vyvíjelo, než si nadělalo dluhy) a Gearbox (které hru ke své smůle dokončilo a k naší smůle i vydalo) už jednou loni poštěkali nad údajnými výdělky nezaplacenými Gearboxem, nyní jejich pře eskaluje právní válkou o osud značky Duke Nukem.

Respawn již od data vydání svého Titanfallu sepisoval seznam cheaterů, teprve nyní na ně však dopadlo kladivo nesmiřitelné pomsty – v rámci slíbeného navýšení proticheatovacích prostředků byli všichni detekovaní virtuální podvodníci přesunuti na svůj soukromý server. Sankcionovaní hráči tak stále mohou hry užívat, budou však postaveni proti sobě podobným uživatelům.

V závěru prezentace Batman: Arkham Knight, kterou vývojáři z Rocksteady připravili pro vybrané návštěvníky GDC 2014, vidíme Temného rytíře tak, jak jej známe. Poté, co jednou ze svých nových schopností, nazvanou Fear Takedown, rychle a neslyšně zlikviduje hned tři nepřátele najednou, osvobodí gothamského policajta a přikáže mu, ať počká na místě. „Zavolám někoho, ať tě tady vyzvedne,“ prohlásí známým hlasem Kevina Conroye.

Zemřeli jste! Nejde o konstatování vašeho momentálního stavu, nebojte se. Pakliže toto čtete, jste pravděpodobně stále dost při životě. Přesto jste ale zemřeli. Jde o informaci, kterou vám aktuálně křičí zblízka do obličeje Dark Souls II, ale ani Tower of Guns s ní nešetří. Do věže plné automatických rychlopalných věží vlítnete jako hurikán, a i když se zdá, že vaši ničivou práci nemůže nic překazit, nakonec na zubatou s raketometem narazíte. Znovu a znovu.

Tentokrát se chystaná survival záležitost Alien: Isolation nevrací s na nervy brnkajícími scénami, ale spíše povídáním o tom, jak tým přistupuje k tvorbě samotné hrůzy. V mnohém se tu opakují už známé věci, ale celkově jde o příjemný poslech, který zdůrazňuje, že strach má být přítomný právě i ve chvílích, kdy vetřelce nevidíte.