Nejlepší diablovky podle redakce: Žebříček 18 her pro fanoušky žánru i začínající hrdiny
zdroj: Foto: Activision Blizzard

Nejlepší diablovky podle redakce: Žebříček 18 her pro fanoušky žánru i začínající hrdiny

22. 6. 2022 19:00 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

Po redakčním žebříčku těch nejlepších klasických RPG s izometrickou kamerou musel přijít na řadu i další z našich oblíbených žánrů: diablovky. Stejně jako minule jsme se sešli před kamerou a všechno jsme probrali. Vznikl z toho žebříček 18 akčních RPG seřazených podle svých kvalit i našeho subjektivního uvážení. A protože zabrousíme i do herní historie, uplatníme opět naše pravidlo: Hry nehodnotíme podle zásluh na rozvoj žánru, ale primárně okem současného uživatele.

zdroj: vlastní video redakce

Samozřejmě všechny vybízíme, abyste se na chvíli stali součástí naší diskuze ve videu a pochopili naše důvody hodnocení, pokud však toužíte po rychlém přehledu našich top 18 diablovek, seřadili jsme je níže i v textové podobě.

18. Dungeon Siege

Poslední příčka v žebříčku bude vždycky takový otloukánek, ale je třeba si uvědomit, že náš výběr neobsahuje vyloženě špatné hry. I ten Dungeon Siege je vcelku slušným akčním RPG, bohužel oproti ostatním účastníkům soutěže už nenabízí vzhledem ke svému stáří ani hezký vizuál, ani svěží gameplay. A protože jsme se na začátku diskuze rozhodli, že nebudeme hodnotit historické zásluhy, ale primárně atraktivitu pro současného hráče, musí první Dugeon Siege, ač ve své době povedená hra, zůstat na chvostu.

17. Torchlight III

Po úspěších prvního a druhého dílu Torchlight očekávali fanoušci od trojky vylepšení a vybroušení formulky, která tak dobře funguje, dostalo se jim ale pořádně studené sprchy. Průšvih už předznamenávaly vývojové problémy, kdy se studio nedokázalo rozhodnout, zda chce vytvořit nástupce ve stejném žánru, anebo spíše skočit do vod MMORPG a live service her.

Překotný vývoj vyústil v nemastnou neslanou hru, která má sice všechny poznávací znaky diablovek, ale tak nějak splácané dohromady bez nějaké jiskry či nápadu (ani jakási poťouchlost a rozvernost vizuálu a postav to moc nespraví). Torchlight III dobře poslouží jako chvilková večerní zábava (slušně se ovládá i s gamepadem!) nebo jako krátká epizodka v Game Passu, ale rozhodně to nebude hra, která by vás zaháčkovala jako jiné, lepší diablovky.

16. Diablo Immortal

Navrch huj, uvnitř fuj. Krásný skin na výherní automat. Negativní příklad agresivní monetizace. Jakou další definici ještě chcete? Nové Diablo na mobilní telefony a PC působí ze začátku jako povedená hra, která nabízí velmi zábavné akční souboje vyhýbající se triviální obtížnosti i hezkou grafiku a stylizaci věrně kopírující Diablo 3. Jeden by až řekl: „Helemese, to je kvalita třetího dílu, jenom převedená na mobil!“ Chyba lávky. Pod povrchem se skrývá značně predátorská hra beroucí si za vzor ty nejvýnosnější zástupce mobilního herního průmyslu.

Samotný gameplay umí velmi dobře zaujmout, navíc přizpůsobení hry na mobilní zařízení je ukázkové, již brzy vás však hra začne rušit kanonádou dodatečných herních prvků, které často působí spíš než hodnotný přídavek do gameplaye jako nástroj pro zmatení uživatele ochotného v důsledku vysolit pár eur. Dokážete-li se oprostit od automatové podstaty titulu, lze si hru užít, jen je potřeba ji chápat jako vysokorozpočtovou mobilní zábavu na cesty než plnohodnotné Diablo. A taky zapomenout na endgame.

15. Warhammer: Chaosbane

Moderně vypadající diablovka s atraktivní tematikou, ale bohužel zaplavená bugy a repetitivní hratelností, a to nejen na konci hry, ale i v jejím průběhu. Pro fanoušky fantasy odnože Warhammeru ale snad jediná možnost, jak si užít diablovku v této stylizaci.

14. The Incredible Adventures of Van Helsing

Pokud hledáte kreativitu, poohlédněte se jinam, jinak je ale tahle hra řemeslně dobře zvládnutou rubačkou s neokoukaným hrdinou v hlavní roli. Ideální titul na uhašení chuti po akčním RPG, ale nic víc.

13. Victor Vran

Řádky výše náležící diablovce Van Helsing bych mohl klidně okopírovat i sem. Dokonce i v této hře má vaše postava klobouk! Průměr patřící do dolní poloviny žebříčku.

12. Torchlight

Moderní kopie prvního dílu Diabla, kterého imitovala včetně postupu do hlubin jeskyně s hlavním záporákem v posledním patře dungeonu. Stylizací trošku dětinská hra, ale díky tomu graficky skousnutelná i dnes. Druhý díl ji ve všem předčil, mnohým by i dnes však mohla vyhovovat jakási sevřenost a větší přímočarost hry, a tím pádem i nižší náročnost na čas.

11. Diablo

První Diablo je dnes už zastaralou hrou, která táhne možná tak skvělou hudbou Matta Uelmena, náročnou hratelností se spoustou výzev a dobrým systémem lootu. Neupíráme jí zásluhy na vznik žánru, ale to už současnému hráči nemůže stačit.

Naštěstí kolem hry stále existuje komunita nadšenců a modderů, kteří dokázali původní Diablo povýšit na podstatně lepší hru. Mluvím teď o HD modu, kterému se někdy přezdívá Belzebup (podle názvu spouštěcího exe souboru). Ten kromě možnosti běhu ve vysokém rozlišení dokázal v podstatě převést do jedničky systémy známé z Diabla 2 jako respawn nepřátel, nové skilly, povolání, crafting, vylepšený loot, ale i věci známé spíše z modifikací, jako je třeba sdílená truhla. S takovými úpravami je Diablo 1 stále skvěle hratelná diablovka, jen je třeba se přizpůsobit jejímu pomalému tempu.

10. Minecraft Dungeons

Kdekdo by mohl říct, že diablovka se slovem „Minecraft“ v názvu bude těžit především z popularity své předlohy, v případě Minecraft Dungeons to ale není pravda. Jde o velmi dobře přístupné akční RPG, který žánr díky svému přívětivému skinu otvírá i dětem. Povedený klon Diabla, který se v konkurenci neztratí.

9. Sacred Gold

V diskuzi jsme se shodli, že první Sacred byl ve své době po druhém Diablu náš nejhranější zástupce žánru. Hra sice svou barevnou grafikou působí, jako by ji navrhly šikovné německé ručičky beroucí si inspiraci ze Settlers, pod povrchem se ale skrývá kvalitní titul s obřím množství obsahu a zábavy. A taky rozmanitosti. Hrát za vampýra nebo gladiátora je úplně jiné než střílet z koňského hřbetu s elfkou. Ano, hra na rozdíl od Diabla nabízí pro přepravu (či boj) koně, čímž se od své předlohy alespoň něčím výrazně odlišuje.

Dnes už působí Sacred především díky své rozpixelované grafice jako stará hra, a tím prohrává svůj souboj například s Titan Questem, překousnete-li však dřevný vizuál, hra stále funguje stejně dobře jako v roce 2004.

8. Darksiders Genesis

Odbočka od hlavní herní série Darksiders, která ve výsledku zastínila předlohu v podobě Darksiders 3. Mix akčního RPG, platformingu, řešení hádanek a prvků metroidvanie překvapivě funguje a je to jedna z mála diablovek, která dokázala ustrnulou formuli trochu osvěžit. Jen škoda té slabší technické stránky.

7. Warhammer 40,000: Inquisitor - Martyr

U této diablovky vyhrává jasně její stylizace. Brutální svět W40K přináší svěží vítr, stejně působí i souboje, které využívají mimo jiné i mechaniku krytí nebo zničitelné prostředí. Hra je navíc z roku 2018, takže se dá zařadit do škatulky nová, což je pro současného hráče velké plus.

6. Titan Quest

Pokud bychom měli z celého seznamu vypíchnout jeden příklad znovuzrození, bude to právě Titan Quest. Ve své době další klon Diabla s novým, neokoukaným prostředím a nepřáteli peloponéského poloostrova, který později vykázal neuvěřitelnou životnost. Autoři ještě v minulém roce (!) vydali pro 16 (!) let starou hry další datadisk, přičemž titul nabízí ještě další tři velká herní DLC. A mimochodem, rovněž mobilní verzi, která je i na malém displeji slušně hratelná.

Titan Quest kromě mimořádné péče vývojářů zaškrtává většinu checkboxů dobré diablovky a navíc obstojí i ve fantazii hrdiny. Z vesnického vidláka se opravdu vypracujete na mocného reka bojujícího s řeckými božstvy. Endorfinů není nikdy dost!

5. Grim Dawn

Akční koncert, symfonie souboje, fantazie nezastavitelného rozsévače smrti. Grim Dawn umí zpracovat dynamiku řetězového vraždění jako málokterá jiná hra, a co jí chybí na atmosféře (další týpek s kloboukem!), to vynahrazuje precizně zpracovanými mechanismy. Pravý opak třeba takového Diabla 1, atmosférického, ale šnečího. Tady je zabíjení opravdová a zběsilá radost.

4. Diablo III

Nepovedený start, kontroverzní designová rozhodnutí, přesto se Diablo III zapsalo do dějin jako přístupnější, ale vypilovaná diablovka, která je stále živá, těší se aktivitě vývojářů a stále si v ní užijete jak hru osamělého vlka, tak i multiplayer, sezóny, endgame a honění se za co nejlepšími statistikami. A můžete si ji zahrát snad na všech myslitelných platformách včetně Nintenda Switch.

Hardcore tábor bojující proti zjednodušování hry nebo přílišnému vlivu výbavy na schopnosti postavy se asi nikdy nesmíří se zastánci přístupnosti a akčnosti hry, Diablu III ale nelze upřít, že se nakonec stalo vyspělým a zábavným titulem, který táhne dodnes.

3. Torchlight II

Druhému Torchlightu vyšlapal cestičku kontroverzní start Diabla III. Všichni, kdo nemohli třetímu dílu odpustit aukční dům a fokus na ekonomiku předmětů, si odešli spravit chuť do Torchlightu II.

Dvojka okopírovala šablonu Diabla II s rozmáchlými lokacemi v několika regionech, ale vše převlékla do modernějšího hávu. Grafika a stylizace nemusela sednout každému, spousta hráčů to ale hře odpustila pro její šíři obsahu, zábavný gameplay a možnosti ve formování postavy. Torchlight II se přitom nijak nesnažil vymýšlet kolo, ale spíš oprášil a vyleštil to dobře známé a prověřené. Díky komunitě modderů, která obohatila endgame i základní stavební kameny hry, se druhý Torchlight hraje stále skvěle.

2. Diablo II

Nemůžeme popřít, že to bylo těžké rozhodování, zda na nejvyšší pozici nepatří etalon žánru, Diablo II, obzvláště, když se letos dočkal povedeného remaku s podtitulem Resurrected. Když jsme ale z našeho hodnocení vypreparovali historické zásluhy a návaly nostalgie, zjistili jsme, že pro současného hráče má Diablo II několik zádrhelů. A to tvrdíme i s vědomím, že některé z dřívějších překážek dokázal úspěšně vyřešit zmíněný remaster/remake.

Jistě, Diablo II i po letech funguje stále skvěle: vývoj postav, výzva, loot, atmosféra podpořená parádním soundtrackem, znovuhratelnost, variabilita – a s předělávkou navíc i uživatelsky přívětivé změny jako sdílená truhla, běh hry v 60 FPS nebo moderní grafika, která zachovává stylizaci originálu. Pro současné hráče ale může být tempo Diabla II už trochu pomalejší a hra na dnešní standardy může svými mechanikami působit už lehce dřevně. Ano, je to součást kultu i výzvy, pozdější hry ale ukázaly, že to lze ještě vylepšit.

Druhým zádrhelem je v Diablu II repetitivní endgame. Pro běžného hráče užívajícího si fantazii mocného hrdiny a radosti z několika málo dropů unikátních předmětů může být Diablo II stále na vrcholu žánru, jakmile se ale pustíte do hry na nejvyšší obtížnosti nebo do PvP, stane se z titulu ubíjející grind. Kdo někdy hrál na battle.netu či jiném realmu, určitě si vzpomene na nekonečné opakování baalrunů, kravího levelu nebo ancient tunnels s minimální šancí na požadovaný drop. Padlo-li vám někdy něco vymodleného, je pocit vítězství opravdu intenzivní, po zbytek času je to ale dřina, která má do zábavy daleko. V Diablu II prostě nejsou rifty, nejsou mapy jako v Torchlightu II ani stále se rozvíjející obsah jako v Path of Exile. A to je překážkou, aby hra i dnes zářila jako dokonalý Koh-i-Noor.

1. Path of Exile

Co musí mít dokonalá diablovka? Zábavné souboje, odměňující a vybalancovaný loot, sofistikovaný rozvoj postavy umožňující kouzlit s buildy, variabilní prostředí a nepřátele, bohatý endgame a k tomu ještě ideálně hutnou atmosféru a povedený vizuál. Kolik z těchto bodů zaškrtává Path of Exile? My v redakci jsme se shodli, že všechny.

Path of Exile je momentálně vrchol akčních RPG, který se navíc nezastavil na žánrových hranicích, ale svým zaměřením na multiplayer se etabloval i jako úspěšné MMO a live service hra. Tolik přívlastků by některým hráčům už mohlo začít vadit, vězte ale, že autorům z Grinding Gear Games se povedlo všechny aspekty hry skvěle vybalancovat. I ty jindy nenáviděné mikrotransakce se ve hře omezují jen na quality of life vylepšení (truhly pro lepší správu inventáře a podobně) a kosmetické předměty, tudíž se můžete pustit do hry naplno s vědomím, že vám v průběhu nevystaví nějakou stopku, od které pomůže jen kreditka. Cílit na nejvyšší herní mety sice bude kvůli obřímu obsahu oříšek, zejména pro nováčky, ale od toho je zde rozsáhlá komunita s množstvím specializovaných webů a nástrojů, které vám tu cestu usnadní.

Nejnovější články