Taky už hrajete? My jsme v tom až po uši. Nejen že někteří členové redakce před sebou pořád tlačí The Evil Within 2 a Gran Turismo Sport, nemluvě o dalších starších hrách, na které prostě nebyl čas. Stejně jako se vším ostatním, i my jsme si museli zvolit jasné priority a tak třeba Vašek hraje Wolfensteina, Adam Maria, Aleš Assassína a Patrik... Ten odjel do Německa očumovat deskovky. Ale nebojte se, my ho příští týden zapřáhneme, ostatně na Maria si brousí zuby už nějakou dobu. Herní sezóna tak jede v plném proudu a to nás pořád ještě čeká nové Call of Duty, Need for Speed, druhý Battlefront a pak krásná prosincová tečka za celým rokem - Okami HD. Jednoduše se v příštích dnech a týdnech nudit nebudeme.

„Pořád tam běháš, skáčeš a střílíš. Sbíráš nový zbraně, lékárničky a brnění. Snažíš se sejmout všechno, co se hýbe a není to tvoje ruka nebo noha.“ Pokouším se vysvětlit, co bylo, je a bude skvělého na tom, zahrát si deskovku DOOM. Dcera by mi na to řekla: „A co jako?“ Na stejně ‚lockuté‘ pneumatické dveře mysli a fantazie snadno narazím, pokusím-li se popsat atmosféru, která může na stole ožít díky deskové hře. Přesto se o to pokusím se sveřepou vytrvalostí s jakou šleháte bossácké démony výboji z Plasma Gunu.