Z gamescomového nebe sněží nebeská retro mana. Po oznámení Desperados 3 tu máme další strategický klenot věků minulých, tentokrát ovšem nikoli stealth, nýbrž budovatelský. Settlers se vrací s novým dílem pojmenovaným jednoduše The Settlers, který by měl kdysi slavnou sérii znovu katapultovat na výsluní.

Mám chuť postavit malý oltář skvělým Shadow Tactics: Blades of the Shogun, naší nejlepší strategii roku 2016. Úspěch tohohle malého klenotu přesvědčil herní svět o tom, že stealth strategie typu Commandos ještě v žádném případě nejsou mrtvé. A právě vývojáři z německého studia Mimimi, kteří se před dvěma lety tak zdařile vydali do feudálního Japonska, se ujali otěží parádního projektu – Desperados 3.

Vesmírná strategie Stellaris je plná porozumění, tolerance a mírumilovného soužití, tedy když zrovna nehrajete za fašistické medúzy pevně odhodlané přeměnit vesmír na oceán krve (je slaná, dobře se v ní plave). Proto je případné, že se v rámci interplatformní spolupráce po hráčích na PC dočkají i konzolisté. Studio Paradox si na nějakou exkluzivitu nehraje a slibuje „první grand strategy, která na konzolích kdy vyjde.“

I ten největší škarohlíd, kterému se nelíbí čínské zasazení a bojí se malé variability jednotek, musí uznat, že Total War: Three Kingdoms vypadá na pohled úžasně. Před pár dny jsme tu měli kampaňovou mapu, tentokrát se vývojáři pochlubili přímo záběry z bitvy. A i když hlavně bojové animace jsou očividně ve stadiu rozpracovanosti, noční střetnutí na břehu mělké říčky stejně připomíná malé umělecké dílo.

Jenom máloco má takovou váhu jako slovo „středověk“. Tento tíživý sled písmenek stojí zhruba na stejné příčce jako „hladomor“, „morová rána“ nebo „stoletá válka“ – a málokdo si řekne, že středověk by bylo výtečné místo na dovolenou. Přesto nám od Kingdom Come: Deliverance po Apocalipsis bují hry, které právě takovou dovolenou - ač digitální - stále častěji dovolují. Co za tím stojí, a čím se středověké hry mohou vyznačovat?

Hry od studia Paradox se rozpínají jako vesmír a svou základní kostru obalují neustálými rozšířeními, placenými i neplacenými. Stejné to je u strategického eposu Stellaris, který si ve Vaškově recenzi vysloužil pochvalnou osmičku. Během více než dvou let ale urazil ohromný kus cesty, a my si to v dnešním videu názorně ukážeme.