První díl dungeon crawlerové série s názvem Tales of the Unknown, Volume I: The Bard's Tale vyšel v roce 1985 původně pro Apple II. O rok později následovalo pokračování The Bard's Tale II: The Destiny Knight a celý příběh se roku 1988 na dlouhou dobu uzavřel třetím dílem The Bard's Tale III: Thief of Fate. Pokud vás série minula (například stejně jako mě z důvodu vlastní neexistence), ale pokukujete po nadcházejícím plnohodnotném čtvrtém dílu The Bard's Tale IV: Barrows Deep, pak si brzy můžete doplnit přes 30 let staré vědění díky remasteru původní trilogie.

Že se někde v Kanadě v tichosti pracuje na novém Dragon Age, to tak nějak asi všichni tušíme. Ale že si Mass Effect po kritickém i komerčním propadu Andromedy nepoleží u ledu tak dlouho, jak se mohlo původně zdát, překvapivé už trochu je. Co dalšího ještě BioWare momentálně kutí, odhaluje jejich letní vývojářský blog.

Kdo řekl, že umírání nemůže být zábava? Jistě, prožívat pořád dokola jeden a ten samý, nebo velice podobný okamžik před smrtí asi není žádný med, ale když se taková příhoda vyvede v kresleném stylu s adekvátním zvukovým doprovodem, je z toho povedená taškařice. Takové video pak má jediný cíl – nalákat potenciální zákazníky na zítřejší vydání.

Vlna veder nekončí a žhavé novinky nám s ochlazením zrovna nepomohou. Právě naopak. Kvůli některým z nich se pořádně zapotíme. Třeba taková roguelike plošinovka ve stylu Dark Souls by mohla pořádně rozproudit krev žilách. Vedro bude i v kuchyni, kde budeme s řevem na rtech připravovat rozličné pokrmy u rozpálené plotny. Ani na hřišti s míčem v ruce nebude hej. A i v tom zdrogovaném světě je (téměř) vše sluníčkové. Ale vůbec nejhorší to bude ve válkou sužovaném Římě.

Tento týden jsme se sešli i navzdory teplotnímu peklu, a i když jsme si redakci konečně upgradovali o klimatizaci, ve studiu jsme odkázáni na větrák. Díky němu jsme se tedy během vysílání 385. Fight Clubu neroztekli, a pobavili se třeba o herních návratech. Comebacky jsou běžné všude, hry nevyjímaje, a zrovna teď jeden takový pozorujeme - “vrátilo” se totiž No Man’s Sky, a to s velkou parádou.

Žánr „sociální MMO“ zní možná naprosto nelákavě, ale v případě Grimmwoodu jde o zajímavou myšlenku, která nemá obdoby. Pod masivním online multiplayerem si představte 40 hráčů, zatímco pod sociální složkou nutnost kooperovat v rámci uzavřené vesničky, která se noc co noc ocitá pod útokem monster z okolního hustého lesa. Připočtěte k tomu prvky survivalu, strategie a roguelike, a dostáváte mix, který se jen tak nevidí.