Na den přesně před měsícem jsme se dozvěděli nečekanou zprávu – po 25 letech od vydání se chystá pokračování kyberpunkové point-and-click adventury Beneath a Steel Sky. Druhý díl ponese název Beyond a Steel Sky a jeho oznámení je ideální příležitostí zavzpomínat na původní, dnes již legendární adventuru v Retro GamesPlayi. Dnes výjimečně ze záznamu.

Máme Velký pátek, a co by ho mohlo symbolizovat víc, než velká koule! Král kosmu totiž v Katamari Damacy omylem zničil Měsíc i hvězdy a vy je musíte nahradit uměle vytvořenými kuličkami všeho možného, aby noční obloha nebyla smutně prázdná. Ulítlá logická hříčka pochází z Japonska a postupně se dočkala osmi pokračování, což jejímu prvnímu dílu vysloužilo místo v našem Retro GamesPlayi.

K dobrému hernímu zážitku už dnes není zapotřebí fantazie. Chceme-li zažít dobrodružství, moderní technologie pro nás vytvoří nádhernou virtuální realitu s ohromujícími detaily v měřítku od velkolepé galaxie až po stébla trávy komíhající se ve větru. Možná hry ztratily špetku tajuplnosti, ale jejich podoba je dnes natolik propracovaná, až je k nevíře, že se v nich ještě vcelku nedávno nedal rozeznat kruh od čtverce. Ke grafickému pokroku výrazně přispěly 3D akcelerátory, které jsou s námi skoro čtvrtstoletí a jejich výkon se desetitisíckrát znásobil. To už stojí za vzpomínku.

PlayStation Classic nás v redakci výběrem her moc nenadchl, zmenšené verze konzolí SNES a NES od Nintenda na tom byly o něco lépe a nyní se k vyvolávání nostalgie se svou trochou do mlýna připojuje i Sega. Pokud jste tedy v devadesátkách nepařili na PS1 a nesnesete ani NES a SNES, třeba vám oznámení zmenšené Sega Mega Drive se čtyřicítkou vybraných her udělá radost.

„Lidi, rád vás vidím! Já už tady nikoho nepoznávám!“ Těsně před přednáškou na letošní GDC se před pódiem setkávají tři postarší pánové. Všichni tři pamatují doby, kdy byla Game Developers Conference akcí pro pár desítek lidí a všichni se mezi sebou znali. Velká část z nich ostatně pracovala ve stejné firmě – v Atari.

V paměti hráčů se málokdy udrží vzpomínky na nedoceněné hry. Takovým musí pomoci až čas a revize názorů. Jako kupříkladu akci Quake IV, která se o velké vzrušení v době svého vydání nepostarala, byť byla směsí nejlepších vlastností svého žánru. Ironií osudu ale právě proto neuspěla. Dnes ji vnímáme jako symbol odcházení singleplayeru z 3D akčních her a zániku žánru v jeho klasické podobě. Pod tlakem cizorodých prvků, otevřených světů a online zábavy se ryzí střílečky staly raritou, což je pro herní svět ztráta, jaké si zatím nevšiml.