Při oznámení založení studia Warhorse Daná Vávry a Martina Klímy jsme se toho moc nedozvěděli. Snad jen, že tvůrci mají rádi otevřené a realistické herní světy a dle teaser obrázku jsme se mohli domnívat, že hra bude zasazena, nebo se bude inspirovat, husitskými bitvami 15. století. A tato domněnka byla správná, jak potvrzuje článek v magazínu E15. Ten krom jiného odhaluje, že celý projekt (tedy i založení studia) financuje skrze společnost Prague Game Studios odhadovanou částkou 70 milionů korun manželka známého českého miliardáře Zdeňka Bakaly, Michaela Maláčová.

Ačkoliv poslední přírůstek do rodiny her dle filmových příběhů agenta 007 nebyl rozhodně špatný, ve výsledku prostě herní Bondové netáhnou.

I rok 2011 dokázal, že závodní žánr má dlouhé prsty. Sahají od infantilně vypadajících buginek prohánějících se pastelovou krajinou, přes apokalyptická přibližovadla svištící pod rozpadající se metropolí, závodní speciály vyvedené ve fotorealistické grafice, rallye monstra gumující obrazce na opuštěných parkovištích, řvoucí formule ženoucí se do zatáček rychlostí, která nutí obličej závodníků opouštět zbytek těla ve směru odstředivé síly a... je toho samozřejmě mnohem víc. Ostatně, jestli závodním hrám holdujete, určitě víte, že právě tady si vybere úplně každý a ten, kdo ohrnuje nos nad každoročním mainstreamem, si navíc může rochnit v celé škále nadšeneckých projektů, které závodní realismus chápou jako náboženství.

Redaktoři časopisu PSM3 si zahráli aktuální build nového Tomb Raidera a odnesli si z něj hlavně ten dojem, že hlavní hrdinka Lara Croft je mnohem zranitelnější, než kdy dřív. Klaustrofobickými jeskyněmi se prochází někdy dokonce se šípem či kamenem zabodnutým v těle, křičí a vzlyká bolestí a snad poprvé v sérii si netroufne skočit z výšky šesti metrů. Nový Tomb Raider si na realismus prostě jen tak nehraje.

Je to ošklivý spoiler a čirá spekulace, ale herní servery se stále plácají ve silvestrovské...

Vybírat nejlepší akční hry za letošní rok, to není záležitost na půl hodinky. Kde jsou ty časy, kdy jsme měli každý svou jasnou trojku a k tomu bychom třeba přidali jeden nebo dva slušné tituly. Kdepak. V roce 2011 jsme byli bezohlednými vývojáři a distributory šikanováni vysokým počtem opravdu kvalitních akčních her, takže dobrat se k finální pětce se dalo jen přes sérií Sophiiných voleb. Ne, letos nestačilo být jenom dobrý. Museli jste mít „něco“. Něco, co by vaši hru odlišilo, co by vaši hru podtrhlo jako pořádný kus vývojářské práce. Něco, co ředí ty opravdu dobré boxery od těch nejlepších. Takže pod vrcholem pyramidy zůstal třeba Assassin's Creed: Revelations nebo Crysis 2 a někteří z nás se smutkem vyškrtli Killzone 3 nebo Red Orchestru 2. Takhle bychom však letos mohli pokračovat hodně dlouho. Proto dost o poražených, vzhůru za finální pětkou, kterou vám jako garant kategorie akčních her představí Aleš Smutný.