Zoufale přebíjím brokovnici (kristepane, proč to trvá tak dlouho!?) a sleduji, jak se červený obrys protivníka s puškou, která určitě nepotřebuje po pěti ranách novou várku střeliva, připravuje vyrazit zpoza rohu a sundat mě. Já vidím, co dělá, i když je schovaný za zdí a on ví, že já vím. Aby taky ne, před chvílí jsem jeho četu počastoval granátem, který nezabíjí, ale ukáže pohyb všech protivníků i skrze zdi. Je mým štěstím, že netuší, jak jsem do jeho kolegy, který chtěl odpálit zařízení na naší základně, vyprázdnil před chvilkou celou brokovnici  - ne, že by tolik vydržel, ale ta brokovnice s dlouhou hlavní děsně kope a já jsem odporně nepřesný. Otázka je tedy jasná: stihnu to, než mě dostane on?

Jak se zdá, značka, která dnes nemá svou free-to-play odnož, jako by ani nebyla. A tak se do...