„V Tyranny jste zlí.“ Tuhle větu jste si nejspíš přečetli v úplně každém článku o nejnovějším izometrickém RPG od studia Obsidian. A rozhodně je to pravda, doopravdy jste zlí. Jenže tahle informace je sama o sobě velice zavádějící, protože zlo, se kterým se ve hře setkáte, má mnohem zajímavější příchuť, než klasické padoušské „obrátím svět v prach a budu se u toho šíleně smát!“ Právě o podstatě nemorálního chování v Tyranny se rozepsal Chris Priestman na serveru Gamasutra, z jehož článku jsem vybral několik zajímavých point a doplnil je o vlastní zážitky.

Když přijde na téma velkolepé strategické simulace, vždycky je snazší vybrat si buď minulost, u níž přesně víte, co se ve skutečnosti stalo, nebo budoucnost, kde si všechny reálie můžete v duchu sci-fi bez problémů vymyslet. Zobrazit současnost se vší komplexností, soupeřícími pohledy na svět a nejistotou, co se vlastně stane zítra, nemluvě za deset let… Pokusit se o něco takového chce určitou porci kuráže, zvlášť v případě, když jste malé polské studio. Ale ve studiu Jujubee zjevně mají pro strach uděláno, jak dokazuje jejich chystaná strategie Realpolitiks.

Máte rádi Commandos a Desperados, klenoty stealthově zaměřených taktických strategií, v nichž ovládáte tým plíživých zabijáckých panáčků? Tím pádem dost možná důkladně sledujete vývoj hry Shadow Tactics – Blades of the Shogun, která dnes vychází. A při té příležitosti se prezentuje pěkným novým trailerem. 

Španělská hra Candle kombinuje principy adventur a plošinovek v krásném kresleném zpracování, které se spoléhá na světlo titulní svíčky. Právě díky němu odhalujete indicie a řešíte hádanky, jak si ukážeme v dalším gamesplayi.

Role slepic ve hrách je obvykle nevděčná a málokdy se pro ně najde jiné využití, než je virtuální kopání, zabíjení, nebo prostě jen dekorace prostředí. To není příklad novinky Cyber Chicken, která se teď objevila na Steamu a slibuje netradičně pojatou akční plošinovku s kybernetickou slepicí v hlavní roli.

Jakou hru mám hrát s přítelkyní nebo rodiči? Podobná otázka není až tak vzácná. Položil si ji i Michal Berlinger, a protože je programátor, sám si odpověděl hrou Dimension Brothers. V lokální kooperativní skákačce si dva hráči pomáhají překonat neviditelné překážky, které ale musí nejprve sami objevit. Kvůli červeným a modrým brýlím totiž vidí každý z nich herní svět jinak. Michal v Tea Clubu nepovídá jen o prototypování, zastaví se i u problematiky přístupnosti lokálního multiplayeru, a zabrousí i na půdu gamejamů.