OhNoo Studio před třemi lety debutovalo graficky pozoruhodnou surrealistickou adventurou Tormentum: Dark Sorrow. V ní vdechli život uměleckému stylu, který razili Zdzisław Beksiński a H. R. Giger (tvůrce Vetřelce). Zároveň hře dodali zajímavý příběh, pasující puzzly a těžké morální volby. Příští rok se dočkáte pokračování, které se zaobírá úplně jinou tematikou.

Call of Cthulhu by měla dostat ocenění za nejodvážnější hru roku. Být prvním titulem, který vyjde pouhé čtyři dny po jedné z nejočekávanějších her současnosti, s sebou přináší nemalá rizika. Ani náhodou k sobě nepřirovnávám detektivní horor a westernovou akci v otevřeném světě, ale přeci jen se následujících pár týdnů většina pozornosti obrátí k Red Dead Redemption II. Ale pokud novinka od Rockstaru není vaším šálkem čaje, launch trailer Call of Cthulhu dokáže nalákat.

Layers of Fear jsem nehrál a nedonutili byste mě k tomu ani párem volů. Přesto mě hra silně přitahovala, takže jsem ji celou zhlédl na YouTube. Nepřitahoval mě příběh ani horor samotný, ale nevídaná technická stránka. Fakt, že odcházíte z obývacího pokoje, ale při ohlédnutí civíte do kuchyně, která tam předtím rozhodně nebyla, mě naprosto fascinoval. Ani oznámenou dvojku si pravděpodobně nezahraji, ale určitě po ní zpoza gauče hodím očkem.

Do konce tisíciletí zbývalo jen několik málo měsíců a dnes již zaniklé studio Terminal Reality tehdy vyrukovalo s hororovou survival adventurou Nocturne. Na svou dobu nabízela přelomové grafické zpracování, které vsázelo na realistické renderování stínů, které dále prohlubovalo tísnivou atmosféru. Jestli to platí i v dnešní době vám ukáží naši Retro pařani.

Agony byla v jistých kruzích velice očekávanou hrou, ale tužby nakonec naplnit nedokázala. Ukázalo se totiž, že pod slupkou erotiky a nechutností, které byly bezesporu hlavními lákadly, se ukrývala obyčejná hratelnost a nedodělanost. Nezklamala jen recenzenty včetně toho našeho, který sáhl po čtyřce. Ani hráči si ji nijak zvlášť nepochvalují. Ale možná si všichni zainteresovaní spraví chuť necenzurovanou verzí.

Ačkoli ve své době F.E.A.R. většina lidí brala jako arciděsivou videohru, osobně se mi v souvislosti s ním vybavuje především jedna specifická vzpomínka - totiž okamžik, kdy jsem poprvé sebral částicovou pušku schopnou oponenty jedinou ránou ohlodat na kost. Po čertech dobrá akce vlivem své přechválené atmosféry následně pod tíhou (pod)průměrných pokračování notně zapadla. F.E.A.R. však dodnes zůstává inspirativním titulem díky svým soubojům a umělé inteligenci. Hra, která vyšla 17. října 2005, dnes oslavuje třinácté narozeniny.