Cthulhu má v rámci hororu své výsostné postavení, které si snadno ubrání máchnutím jednoho ze svých chapadel. Chystaná stealth adventura s příměsí akce Call of Cthulhu vychází ze stejnojmenné stolní hry a poprvé se prezentuje záběry ze samotného hraní, byť proložené několika animačkami. Nu a pokud byste se snad báli, že se bát nebudete, nebojte se.

Detailně představené Nintendo Switch se na trh dostane už 3. března ve společnosti několika více či méně zajímavých her, o kterých vám více řekne už brzy Aleš, který si je zahrál. Další várka se pak chystá na léto, a z doposud oznámených projektů to pak pro letošek všechno „uzavře“ nový Mario. Nintendo si ale neschovává trumfy až na konec roku, protože hned 3. března vydá The Legend of Zelda: Breath of the Wild pro Nintendo Switch i Wii U.

Nezávislé petrohradské studio Battlestate Games během minulého roku rozhodně nezahálelo. O tom svědčí video shrnující všechna vylepšení, kterých se dočkala online střílečka Escape from Tarkov. Osmnáctiminutová stopáž oprávněně naznačuje, že novinek se za posledních 12 měsíců urodilo víc než dost.

O realistické MMO střílečce Escape from Tarkov jste si toho už u nás mohli přečíst docela dost. Adam se zmiňoval o komplexním systému úpravy zbraní, Honza popisoval, jak se vám může kdykoli zaseknout zbraň a jak se na ní projeví známky používání. Odteď máte o něco větší šanci vyzkoušet si přežití ve válkou rozervaném městě Tarkov na vlastní kůži, protože hra výrazně rozšiřuje svůj alfatest.

V práci Kritické hraní: Interaktivní historie a virtuální dědictví, což je akademické dílo Erika Championa vydané roku 2015, je nadnesena velmi zajímavá myšlenka ohledně knih, jež můžete najít ve hrách ze série Elder Scrolls. Champion tvrdí, že když srovnáme možnosti toho, jak hráč komunikuje s prostředím, s detaily v knihách rozšiřujících pozadí světa, jež si ve hře můžete přečíst, ukáže se, že knihy v Elder Scrolls popisují mnohem bohatší svět než ten, který hráč vidí a může ovlivnit. Autor píše, že fikce v těchto dílech prezentuje společenský svět s větším počtem možností a řadou detailnějších kulturních, sociálních a náboženských prvků než fikce, kterou hráč vytvoří vlastními činy. Knihy ve hrách Elder Scrolls vyprávějí pozoruhodné, unikátní příběhy s neskutečným rozsahem představitelů, událostí, kultur a míst. Ale při hraní samotných her je velmi obtížné se vymanit z několika základních vzorců hratelnosti, ať už jde o boj, konverzaci, nebo prozkoumávání světa. Je těžké zažít nebo dokonce vytvořit ten druh příběhů a společenských světů, o kterých si můžeme přečíst v herních knihovnách.  

V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.