Datadisk Call of the Tenebrae k sedm let starému RPG Two Worlds II mi na prvních záběrech nebyl příliš sympatický, a to i když jsem ignoroval kuriózní zmatky kolem přídavku mikrotransakcí. Nový trailer vypadá o něco málo líp, ale stále tedy žádná sláva, a to i když vezmu v úvahu kmetský status původní hry. Pravděpodobnost, že se do světa Antaloor vrátím, ovšem byla maličko navýšena skutečností, že DLC včera vyšlo jako samostatná hra.

Jsou to dva dny, co jsem remcal, že High Elfové mají další video a jejich lehce sadistických otrokářských bratrancích není ani slovo. A vida, Creative Assembly to napravili, a tak se můžete podívat na, pohříchu krátký, příběhový trailer v enginu hry. V něm se představuje ústřední dvojice celé frakce – právoplatný a lehce ohořelý dědic elfího trůnu Malekith a jeho matka Morathi.

Počítačové hry většinou představují značnou časovou investici. Do libovolného RPG obvykle vrazíte desítky hodin než dorazíte na konec. Je tedy docela přirozené požadovat, aby ten konec stál za to. Hodinu a půl dlouhý film, jehož závěrečná sekvence je tak trochu „mmm, no nevím“, vás neurazí. Ale když vám něco takového udělá Mass Effect 3, kde se do finiše prohryzáváte skrze miliardu zdlouhavých hlavních i vedlejších úkolů, je to docela k vzteku. Zkrátka existují konce a KONCE, a jeden z nejskvělejších exemplářů podle mě představuje závěr datadisku pro třetího Zaklínače - O víně a krvi. V tomhle článku, který je nacpaný nebezpečnými spoilery, bych rád vysvětlil proč.

Akční, leckdy až frenetické střílečky z pohledu shora jsou teď poměrně v kurzu. Možná to odstartovala parádní Hotline Miami a v takovém případě je třeba jí poděkovat. Dnes si mezi záplavou akčních stříleček vybere snad každý – je libo pestrobarevnou arkádu s voxelovými kostičkami? Sáhněte po Nex Machina. Chcete porcovat podivné mimozemšťany desítkami obřích zbraní? Zkuste skvělý Serious Sam’s Bogus Detour. A pokud náhodou toužíte po něčem ještě mnohem brutálnějším, co mohlo vzniknout jedině v Rusku, připravte se na Redeemer.

V dnešní době je v herním světě moderní kdeco – zombíci, pixel-art, indie hry, simulace nesmyslů, zjednodušování herních mechanismů a podobně. Jednotlivé fenomény mají své příznivce i odpůrce a stejně je tomu i v případě remaků a remasterů legendárních her, jak ukazují příklady titulů Outcast - Second Contact, Rogue Trooper Redux a enhanced edicí her Baldur’s Gate a Baldur’s Gate II, Planescape: Torment a Icewind Dale. O vylepšené verze čtyř jmenovaných RPGček se postaralo studio Beamdog a po prvním Icewind Dale byla logicky na řadě dvojka. Jenže její vývoj se zastavil u poměrně kuriózního problému – zdrojový kód hry není k nalezení.

Zprvu se samostatná adaptace karetní hry Gwent ze třetího Zaklínače tvářila nenápadně – jako jeden z dalších titulů, který kráčí v patách úspěšného Hearthstone. Po spuštění otevřené bety už ale není pochyb, že plány tvůrců jsou mnohem smělejší a větší. Gwent zjevně nemá být jen pokus o vytěžení aktuální popularity karetních her, ale plnohodnotná a svébytná karetní hra se vším všudy. Jak si něco takového dovolujeme tvrdit. Inu, když zcela samovolně ve hře strávíte přes 70 hodin, asi už to bude mít nějaký pádný důvod. Více už se dozvíte od Aleše a Vaška v tomto gamesplayi.