Jednou z událostí Americké revoluce, které budou vyprávěny (a vzhledem k historii...

O vývojářích ze Starbreeze, z nichž naposledy vypadla ucházející střílečka Syndicate, se vědělo, že pracují na hře s kódovým označením P-13, která by neměla být střílečkou. Což je žánr, který pro své tituly volí Starbreeze nejčastěji. Rojily se různé teorie o tom, co že to P-13 vlastně je, ale většina z nich byla zcela lichá, jak dnes dokázala tisková zpráva oznamující akční adventuru Brothers: A Tale of Two Sons.

Jordan Mechner umí spoustu věcí, ale dělání her mu jde zkrátka ze všeho nejlépe. Jako ukázkový příklad by asi většina lidí uvedla Karateku nebo Prince of Persia, ale já bych zvolil adventurku The Last Express z roku 1997, protože představuje unikátní spojení kreativního přístupu k tvorbě a výsledné skvělé hratelnosti. A to u experimentálních věcí nebývá vždy zvykem.

Londýnský Tower na břehu Temže zažil za necelých tisíc let své existence události, při kterých se vraždilo, kradlo a intrikovalo ve velkém. Kdyby kameny, shlížející na britské korunovační klenoty, mohly vyprávět, mluvily by jak o násilí, tak o krásné britské absurditě. Slyšeli byste třeba příběh o tom, jak Richard I. Lví srdce dotáhl z křížové výpravy krokodýla a na laně ho venčil v řece, dokud plaz neutekl. Anebo o partě šimpanzů, kteří dostali nábytkem vybavený pokoj. Nebo o slonovi, lvovi, pštrosovi krmeném železem... Ze zvířat přežívají dnes pouze legendární havrani a ti, když náhodou z přežraných těl dostali minulé pondělí nějaký zvuk, zakrákali: „Už vícreed ne!“

Milion dolarů bylo třeba vybrat v rámci Kickstarter kampaně Broken Sword: The Serpent’s Curse, aby šéfovstvo studia Revolution nejenom odkývalo vývoj Beneath a Steel Sky 2, ale ještě dalo pokyn k umístění teasujících easter eggů právě do Broken Swordu. Takový byl původní cíl a plán, který se ovšem nepovedlo naplnit. Na nový Broken Sword se totiž vybralo „jenom“ necelých 800 tisíc dolarů.

Lo-Fi hororovce Slender: The Eight Pages se podařilo z hlav internetových závisláků vytlačit všechny variace otravného memu s duhovou číčou a namísto nich tam zdarma dostupná „hra“ zasadila touhu po prvoplánovém děsu. Do uvozovek dávám slovo hra schválně, protože tradičních herních mechanik Slender vlastně příliš neobsahoval a patří spíše do sektoru zážitkového softwaru po boku Dear Esther. Lavina zájmu vývojářů i hráčů se však rozjela, aktuálně se tvoří třeba Slender mod pod Source enginem (zvaný nově Faceless) s hezčí grafikou a kooperací, a jsou tu také pokusy jako Hide nebo SCP Containment Breach. Pravý fanouš Slendera by se však měl zajímat hlavně projekt Slender: The Arrival, z něhož pochází okolo se povalující obrázky.