Možná to znáte. Kapela, na kterou jste v roce iks ypsilon přísahali, vám dneska přijde nebezpečně pitomá. Nějaká melodie ještě dokáže rozechvět srdéčko prokřehlé nostalgií, ale jinak zůstáváte chladní jako chladnička. A takhle to mám, alespoň do určité míry, taky s Gabrielem Knightem. Jenom je to celé o pár chlupů složitější.

Sledovat záběry z hraní Silence of the Sleep evokuje zážitky z hraní Silent Hill (jedna až tři tedy) – nechutné zvuky a chození skrze dveře, za kterými se skrývá bůhví co. Zároveň si vzpomínám na Depression Quest, protože téma psychické nemoci je ve hrách pořád spíše raritní (jakkoli realita hovoří jinak). Proto je Silence of the Sleep zajímavá. A taky proto, že jde o dílo jednoho člověka, který ztvárnil svou vizi natolik sugestivně, až z toho mrazí.

Pokud vám hry typu Dear Esther nebo Mind lezou krkem, rovnou vás zaženu, abyste raději šli číst něco jiného. The Old City: Leviathan by na vás mohla fungovat jako červený hadr na býka, čili jako čirá provokace. Na konci dubna jsem při zahájení Kickstarter kampaně The Old City psal něco v tom smyslu, že mě čtvrthodinové video z hraní nepřesvědčilo, jakkoli záměr přiblížit hráčům filozofická témata prostřednictvím interakce postavy s okolím zněl zajímavě. Video totiž neukazovalo interakci, jenom spoustu filozofických frází. The Old City jsem tedy vytěsnil – mezitím tvůrci Kickstarter kampaň pro neúspěch zrušili, rozdělili hru na tři části a pokračovali s vývojem té první, která na Steamu a jinde vyjde první prosincový den. Nové video naznačí, co vás ve „hře“ čeká.

Romantické západy slunce, vlnky líně šplouchající o zbytky zarostlého mola a všude úplné ticho, které čas od času prořízne šustění křídel přelétávajícího ptáka. Vlastně by to byla naprostá dovolenková idyla pro unaveného člověka, kdo si chce odpočinout od hlučné a hektické civilizace, kdyby v tom nebyl háček – mladá žena a chlapec nejsou v opuštěném a zpolazatopeném městě na dovolené, nýbrž na útěku před něčím či nikým nepěkným. A jejich hlavní starostí v akční adventuře Submerged je najít jídlo i suché místo ke složení hlav – chtějí hlavně přežít.

Předmětem tradičního pátečního retro gamesplaye se tentokrát stala akční adventura Tomb Raider 2 z roku 1997. Není sice známo, proč Pavel s Honzou sáhli zrovna po tomto díle a nevybrali si jedničku nebo některé z pozdějších pokračování, ale zavání to silnou nostalgií. Kdo z těch dvou má k druhému Tomb Raideru bližší vztah a jaké má pro to důvody, se každopádně dozvíte v následujícím videu.

Přestože je podle scénáře hlavním protagonistou Assassin's Creed: Unity Arno Dorian, pro mnohé z nás stejně hraje ústřední roli Paříž, která má být podle tvůrců největším a nejrobustnějším městem v rámci celé série. Přesvědčíme se o tom už 13. listopadu, ale minimálně podle záběrů z videí se zdá, že si ředitel vývoje Alex Amancio nevymýšlí. Právě Paříži se ostatně věnuje i další video, které představuje sociální hub a řadu rozličných aktivit.