Recenze

Alone in the Dark - mega-recenze

Ambicióznost pátého pokračování dnes už klasické hororové série dalece přesahovala hranici běžných projektů, stejně jako téměř pětiletá doba vývoje. Jak dopadlo?

Alone in the Dark IV - recenze

Čtvrtá reinkarnace této adventury s výmluvným podtitulem The New Nightmare Vás zavede do hrůzou zmítaného domu na Shadow Island.

Doom: The Dark Ages – recenze zbytečné modernizace

Nová kapitola v temném středověku

The Thing - recenze

Žánr survival hororu definovaný sériemi Alone in the Dark a Resident Evil má nového krále - hru The Thing podle filmu Johna Carpentera o pátrání po osudu lidí ve výzkumné stanici uprostřed Antarktidy.

Dino Crisis 2 - recenze

Žánr hororových akčních adventur kdysi definovaly série Alone in the Dark nebo Resident Evil, ale druhý díl Dino Crisis převedený na PC z konzolí přichází s pozměněným konceptem a také hordami dinosaurů.

The Church in the Darkness – recenze

18. listopad 1978 se zapsal do historických análů tragédií, jež neměla v amerických dějinách obdoby. Během odpoledne této černé soboty přišlo v jihoamerické Guyaně postupně o život 918 amerických občanů včetně zhruba tří set dětí. K události došlo poté, co se drogově závislý a zlomený duchovní vůdce a sociopat, reverend Jim Jones, rozhodl skoncovat se životem nejen svým, ale i všech věrných oveček pozemského ráje zvaného noblesně Zemědělský projekt Chrámu lidu neboli Jonestown. Tenkrát zahynula nejen většina členů komunity, ale také jeden americký kongresman a několik členů jeho výpravy čítající příbuzné obětí a reportéry ústředních amerických medií, kteří byli před vlastními kamerami doslova popraveni milicemi kultu krátce před hromadnou sebevraždou členů sekty.

The Long Dark - recenze

Zima, hlad, bolest a strach. To jsou poznávací znaky epizodické adventury The Long Dark, ve které nutno přežít v severokanadské divočině. Příběh člověka, který se po leteckém neštěstí stává trosečníkem v zemi vlků a omrzlin, doprovázejí fantastické survival prvky, i když za cenu slabší příběhové kampaně. První dva díly ze slíbené pětidílné ságy přinášejí dechberoucí zážitky jen díky skvěle zpracovanému boji o život.

Night in the Woods - recenze

Čas na famfáry! Pod generickým názvem Night in the Woods, který bych očekával spíš u zbytečného béčkového hororu, se totiž skrývá moderní adventura, jakou jste ještě nehráli. A má navíc všechna esa v kapse.

Flame in the Flood - recenze krásného survivalu

Kostel představující výborné útočiště, servis na opravu mého voru nebo rybářský tábor, kde bych mohl doplnit některé nezbytné zásoby? Dřív, než se stihnu rozmyslet, kam strhnu svůj proudem unášený vor, je už příliš pozdě. Minul jsem všechny tři možnosti a mířím stále dál. Za zákrutou ubíhající řeky se objevují peřeje a jako zlatý hřeb nezdařeného rozhodnutí začíná pršet. Začínám litovat, že jsem nezvolil ten kostel.

The Legend of Heroes: Trails in the Sky the 3rd - recenze

Po deseti letech se hráči mimo Japonsko dočkali vydání závěrečného dílu JRPG trilogie Trails in the Sky z legendární série The Legend of Heroes, která si svými příběhy získává srdce fanoušků po celém světě od roku 1989. Třetí díl se oproti svému předchůdci chlubí několika drobnými úpravami soubojového systému, ale především uzavírá neuvěřitelně hutný příběh z království Liberl.

Aliens: Dark Descent – recenze vetřelčího překvapení

Maminka říkala, že žádné skutečné příšery neexistují. Ale tady jsou

Dark Souls III: The Ringed City - recenze

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Resident Evil HD Remaster - recenze

Nevstoupíte dvakrát do stejného strašidelného domu. Nebo ano? Resident Evil nastartoval v roce 1996 novou vlnu survival hororů poté, co sérii Alone in the Dark došel se třetím dílem dech. Právě s nástupem éry prvního PlayStationu se objevily nové technologické možnosti a Capcom se je rozhodl popadnout za pačesy. Japonský Biohazard se dostal na západ pod názvem Resident Evil a položil základní kámen série, která začíná být v posledních letech až nebezpečně vydojená. Remaster prvního dílu ve vysokém rozlišení tedy vypadá jako poměrně logický krok, jak si usmířit rozladěné fanoušky. 

The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky

Vítejte v Silent... tedy v Little Hope

Never Alone – recenze

Inuitskou vesničku postihla nekončící sněhová bouře a jediný, kdo může vše vrátit do pořádku, je malá eskymácká dívka a její zvířecí kamarád. Ačkoliv zní zápletka Never Alone, logické plošinovky připomínající Limbo, jako generická story z fantasy světa, ve skutečnosti se tato kouzelně atmosférická záležitost odehrává podle mýtů skutečného aljašského národa Iñupiaqů. Vývoj hry ostatně proběhl (částečně) v režii zdejších vývojářů, na popud kmenové rady a svého druhu tak jde o jednu z nejlépe vydařených „dokumentárních“ či vážných her vůbec. Dokonce je tak moc vydařená, že se může směle zařadit právě po bok Limba.

Dark Train - recenze

Jsou hry, které trčí. Vypadají jinak, předvádějí se jinak a nelze je snadno oblepit nálepkami, tak po nich metneme tu nejbližší možnou a řekneme prostě, že jsou divné. A protože naše opičí mozky fungují, jak fungují, divné máme automaticky za podezřelé, ba až nebezpečné. Jediným nebezpečím Dark Train je však skutečnost, že nastavuje tuzemské herní scéně laťku do výšky, kam se neodpíchnete pouhým nastudováním manuálu k Unity a naposloucháním přednášek z GDS. Je příhodné, že hra, do které nateklo ohromné množství tvůrčí lásky, začíná oživením srdce.

Dark Fear - recenze

Hra původem z mobilu, respektive minimálně pro mobily dělaná, a ještě k tomu za pár korun. To už v jednom vyvolá pochyby, které v případě Dark Fear ještě utvrzuje minulost a webovky autorů. Na první pohled tedy nic, co by vás na Steamu zaujalo a věřím, že většina navíc nad skutečně stařičkou grafikou ohrne nos. Zdání ale někdy může klamat. V zásadě jde o zajímavě pojatý horor, který táhne právě retro stylizace, a byť naráží na limity platformy, může zaujmout alespoň milovníky retra.

Scars Above – recenze drsného sci-fi zážitku

Vesmírné Dark Souls si podkopává nohy

Dead In Vinland - recenze

Vikingové si říkali i „děti moře“, ale mocný živel byl občas i nad jejich síly. O severských trosečnících vyvržených vlnami na nebezpečný ostrov vypráví survival adventura Dead In Vinland.  Snoubí se v ní napínavý příběh s bohatou herní náplní a díky mnoha příležitostem k objevování, tvoření a zdokonalování v ní můžete poznat, jak chutná život v Robinsonově stylu. Zároveň zakusíte pocity těch, kteří si drsnou zkouškou osudu museli projít.

Serpent in the Staglands - recenze

Ne nadarmo se říká, že člověk se nejlépe naučí plavat, když jej hodíte po hlavě do vody. Uč se sám, nebo zemři, takhle nějak by se to dalo shrnout. Přesně to odpovídá filozofii, kterou vyznává Serpent in the Staglands - nekompromisní old-school izometrické RPG, odehrávající se v prostředí fantasy variace na dobu bronzovou. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že při takovém učení se by měl člověk vždycky mít, pro jistotu, někde po ruce záchranný kruh.

Ghost in the Sheet - recenze

Komediální adventura paranormálních rozměrů, tvrdí o své duchařské prvotině čeští tvůrci. Tragédie rozměrů skoro úplně normálních, hlásáme bohužel v ústrety my.

White Night - recenze černobílého hororu

Když jsem si před časem posteskl, že už nikdo nechce udělat hru, která by se podobala původním dílům série Alone in the Dark, ani jsem netušil, že se dočkám malého překvapení. Černobílá White Night je dílem vývojářského týmu Osome Studio a připomíná právě zašlé časy hororových adventur se statickými kamerami. Jenže netradiční vizuální stylizace a brnkání na nostalgickou notu nemusí vždy stačit.

The Dark Pictures: Man of Medan - recenze hororu od tvůrců Until Dawn

Když se výlet na moři změní v horor, je lepší být u toho jen jako televizní divák. Anebo jako hráč. V The Dark Pictures: Man of Medan se stanete obojím. Temná adventura spojená s interaktivním filmem pouští děs a hrůzu, kterou si navíc můžete vychutnat jak o samotě, tak v multiplayeru. Velkolepé aranžmá, neortodoxní hratelnost a nepředvídatelný scénář jsou kořením dramatu, ve kterém se budete bát často a rádi, i když se Supermassive Games možná ne poprvé.