Recenze
Dino Crisis 2 - recenze
6. 10. 2002
|
Redakce Games.cz
Žánr hororových akčních adventur kdysi definovaly série Alone in the Dark nebo Resident Evil, ale druhý díl Dino Crisis převedený na PC z konzolí přichází s pozměněným konceptem a také hordami dinosaurů.
Driver 3 - recenze PS2 verze
21. 7. 2004
|
Redakce Games.cz
Akčně-závodní Driv3r byl hodně očekávaný i díky masivní propagační kampani Atari, ale to je jak známo dvojsečná zbraň, která společně s řadou nedostatků skoro pohřbila recenzovanou verzi hry pro konzoli PlayStation 2.
Sudden Strike
14. 11. 2000
|
Redakce Games.cz
Sudden Strike - recenzeAutor:BergyPublikováno: 14.listopadu 2000 Dlouhé čekání Už ...
Pokémon Sun and Moon - recenze
7. 12. 2016
|
Miloš Bohoněk
Ok, všichni jsme si užili trochu srandy s Pokémon GO, ale teď je čas vrátit se zase k jádru značky. Pokémoni v původním slova smyslu totiž neznamenají jen šmrdlání prstem po displeji a uskakování před troubícími auty, když v městských ulicích nepozorně lovíte. Pokémoni neznamenají ani koukání na ten japonský anime seriál, který jste v deseti letech zbožňovali a ve dvaceti se za něj styděli. Co tedy znamenají Pokémoni? Pokémoni jsou v prvé řadě velkolepou RPG sérií, která pod infantilní slupkou skrývá komplexní mechanismy, na které si většina západní produkce netroufne. Každých pár let se série rozroste o nový díl a nyní, dvacet let od legendárního Red and Blue, přichází další pokračování. Jmenuje se Sun and Moon, sérii posouvá do sedmé generace, a co si budeme povídat, je to stále skvělá zábava. Ne však bezchybná.
Intrude - recenze
5. 9. 2016
|
Pavel Válek
Vedle „velkých“ projektů typu Kingdom Come nebo Arma vzniká v ČR celá řada menších, zajímavých a často i netradičních projektů. Často doslova na koleni. Intrude od Michala Kruby je ukázkový příklad. Inspiruje se hrami jako Wolfenstein 3D nebo Doom a jejím cílem je vyvolat ve vás pocity z dob, kdy jste i poslepu dokázali speedrunovat rozlehlé levely s jednou rukou za zády. V patnácti úrovních tak sbíráte barevně odlišené klíče ke dveřím, hledat skryté místnosti a střílíte do všeho, co se vám dostane do zorného pole. K tomu vám poslouží čtyři zbraně, mezi kterými nechybí oblíbená brokovnice a záložní nůž, když se věci vymknou kontrole.
Arma 3: Apex - recenze
4. 8. 2016
|
Pavel Bier
Skoro tři roky po vydání Arma 3 jsme se dočkali velkého datadisku včetně kampaně. Na jaře 2014 Bohemia Interactive oznámili změnu ve filozofii tvorby DLC. Studio se rozhodlo nevydávat už modely s nízkou kvalitou textur, které byly u Arma 2 k dispozici i těm, kteří si DLC nekoupili. Nově hráči Army 3, kteří si dané DLC nezakoupí, nemohou ovládat dopravní prostředky či střílet ze zbraní, které přináší. Dosud to nijak zásadně neomezovalo hráče v možnosti hrát i tak nadále spolu, což se ale s příchodem tichomořského datadisku Apex mění. Výlet na jih přináší spoustu nového obsahu a kooperační kampaň pro až 4 hráče, ke kterým se bez vlastnictví datadisku nedostanete. Stojí to ale za to?
Mighty No. 9 - recenze
24. 7. 2016
|
Pavel Dobrovský
Historie je plná kreativních lidí. Na jména těch neúspěšných se zapomíná, a ta úspěšná se zapisují do knih nebo alespoň do generační paměti, a dokud to jde, sledujeme produkty, pod kterými se objeví. Patří k nim i Keidži Inafune. Koncem osmdesátých let okouzlil majitele NES skákačkou Mega Man, na kterou během let navázaly desítky dílů. Existují legendy o jedincích, kteří se v nich vyznají poslepu. Ve čtyři ráno. Během nukleární zimy. Nazí. Tak si je zamilovali. Inafume vedle toho pomohl se zrodem Dead Rising a Onimusha. Po opuštění produkčního Capcomu na svůj debut nezapomněl. Lépe řečeno, nezapomněli na něj fanoušci, kteří vytrvale požadovali pokračování. Nakonec se na něj museli složit na Kickstarteru. Za téměř čtyři milióny dolarů dostali Mighty No. 9. Na jméně nesejde: je to Mega Man se vším tím skákáním, střílením, bossy a náročností, které ho proslavily.
Hyper Light Drifter - recenze
13. 4. 2016
|
Miloš Bohoněk
„Ahoj, já jsem Miloš a mám rád pohodový mainstreamový hry jako třeba Assas…,“ nenechala mě ani domluvit a pozdrav opětovala. „Ahoj, já jsem Hyper Light Drifter,“ natáhla ruku a dala mi pěstí. A další. Zleva, zprava, načež mě kopla do rozkroku, dala za uši a shodila ze schodů. Sakra, asi něco dělám špatně… Když se dívám na své poznámky z první hodiny hraní Hyper Light Drifter, jsou plné frustrace a nadávek. „Mapa je úplně k ničemu! Respawn nepřátel je k zbláznění! Ten západní boss je totálně přepísknutý! A vůbec, se*u na to, jdu ven. Zrecenzujte si to sami.“ Stačilo však zatnout zuby, ještě další hodinu přetrpět a člověk rázem zjistí, že Hyper Light Drifter není takový hardcore, jak se na první pohled zdá. Zjistí, že se s tou čerticí dá rozumně bavit.
Danganronpa: Trigger Happy Havoc - recenze šílené detektivky
19. 3. 2016
|
Pavel Válek
Žánr visual novel to nemá mezi hráči na západě vůbec jednoduché. Hry, které v tomto žánru běžně vycházejí, jsou zaměřeny spíše na dating simulátory, nebo erotické tituly a nejsou zrovna známy svoji kvalitou. Najít tedy hru, která by byla v tomto žánru a zároveň byla dobrá, není zrovna jednoduché. Když už se ovšem nějaká najde, udělá to pořádný poprask. Danganronpa: Trigger Happy Havoc se poprvé objevila v roce 2010 na displejích ještě původního PSP. S následným remakem na PS Vita, který se dostal i za hranice Japonska a svým úspěchem všem vyrazil dech, se začalo mluvit i o možném vydání na PC. Toho jsme se nakonec dočkali letos v únoru, když hra konečně vyšla na Steamu.
Zafehouse Diaries 2 - recenze
2. 8. 2017
|
Jan Slavík
První díl Zafehouse Diaries vyšel již před pěti lety (nenechte se zmást, na Steam se hra dostala až rok po vydání) a okouzlil hráče zajímavě minimalistickým pojetím zombie apokalypsy. Vývojáři ze studia Screwfly nedávno přišli s pokračováním, které se, ruku na srdce, na trailerech jevilo velice podobně svému předchůdci. Tvůrci ale také slibovali nové systémy vztahů mezi postavami, více možností a bohatší obsah, který zaručí rozmanitější a trvanlivější zábavu. Povedlo se jim dostát svým závazkům?
Gorky Zero CZ - recenze
22. 9. 2003
|
Redakce Games.cz
Jméno vojáka: Col Sullivan. Rod: Splinter Cell. Země původu: Polsko. Jazyková vybavenost: plynně česky. Cíl mise: ukrajinská továrna se zakázanými pokusy na lidech. Další reference: Agent Mlíčňák a Gorky 17.
NHL Eastside Manager 2005 - recenze
15. 8. 2005
|
Redakce Games.cz
NHL a další ligové soutěže po celém světě se pomalu rozjíždějí, tudíž nastal ten správný čas podívat se na aktuální ročník hokejového manažeru v češtině, který oproti loňsku přináší hned několik podstatných inovací.
Settlers V: Heritage of Kings - recenze
17. 2. 2005
|
Redakce Games.cz
Zjednodušený ekonomický model, přechod do 3D grafiky, větší důraz na boj a dobrodružný děj. To je stručný popis pátého dílu slavné strategické série Settlers. Že jste si to představovali trošku jinak? Tak to je nás víc :)
Call of Duty: Modern Warfare III – recenze multiplayeru
22. 11. 2023
|
Pavel Makal
Letos můžete ušetřit
Overwatch 2 – recenze „pokračování“ týmové střílečky
24. 10. 2022
|
Pavel Skoták
Vážně je tohle nová hra?
The Book of Unwritten Tales 2 - recenze humorné adventury
3. 3. 2015
|
Daniel Kremser
Pokračování hry, o které jste ani nikdy neslyšeli? Ano, tak už to s klasickými adventurami z Německa zkrátka bohužel bývá. Pokud se nejedná o zvučné vývojářské legendy nebo interaktivní filmy, zase tak moc na první pohled netáhnou. To byl právě případ první The Book of Unwritten Tales, která ale jinak byla po všech stránkách solidním titulem. Z jejího pokračování autoři vystavěli další z plejády tradičních point and click klenotů, jenž byste prostě neměli minout! Alespoň pokud se chcete zasmát v dobré hře!
LEGO Batman 2: DC Super Heroes - recenze
20. 7. 2012
|
Lucie Jiříková
Gotham City opět obléhají zlověstné síly. Tentokrát však útočí s takovou silou, že už nestačí, aby se jim postavil pouze Batman. Ke svému odboji si musel povolat i další superhrdiny z komiksové stáje DC. Ti s sebou do druhého LEGO Batman dobrodružství přinášejí, vedle potřebného klidu a míru pro tamní obyvatele, svěží větřík, jenž z něj dělá jednu z nejlepších her, která pod LEGO licencí doposud vyšla.
Nitro Stunt Racing - recenze
16. 7. 2009
|
Redakce Games.cz
Na první pohled vám asi evokuje vzpomínky na Trackmanii, ovšem hra rozhodně není jen obyčejným klonem, protože na závodění jde trošku jinak.
Def Jam ICON - recenze
13. 5. 2007
|
Redakce Games.cz
EA u svých každoročních pokračování hledají způsoby, jak je osvěžit nápady. Tentokrát postavili rvačky hip hopových hvězd na hudbě samotné více než na úderech pěstí. Jak svérázný experiment dopadl?
Pathologic - recenze
14. 9. 2006
|
Redakce Games.cz
Deviantní neotesánek z Ruska dává šanci herním pamětníkům připomenout si staré časy, kdy rčení "nezáleží přece na grafice, nýbrž na hratelnosti!" nebylo jen prázdnými slovy, ale pravým životním stylem.
Voyage: Inspired by J.Verne - recenze
14. 9. 2005
|
Redakce Games.cz
Po dlouhé době máte šanci zažít výpravu, během níž si přijde na své i ta hráčská menšina, která mimozemské entity konfrontuje raději silou svého intelektu. Měsíčňané čekají jen na vás!
RAGE - recenze
10. 10. 2011
|
Martin Bach
Když se mě v posledních dnech někdo zeptal, s jakým že číslem se hodlám vytasit v recenzi na RAGE, odpovídal jsem v žertu, že se pořád rozhoduji, jestli dát tři, nebo osm z deseti. O RAGE totiž více, než o jakékoliv jiné letošní hře platí, že si ji buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět. id Software sedm let po vydání DOOM 3 škádlí hráče hrou, která se na první pohled vymyká jejich dřívější produkci, aby po pár hodinách hraní odhalila, že její hlavní klady spočívají v lpění na tradici. Nejde přitom o tradici FPS žánru, ta se ostatně v posledních letech dost rozmělnila, ale o tradici přístupu id Software ke hrám jako takovým.
Battlestrike Shadow of Stalingrad - recenze
15. 7. 2009
|
Redakce Games.cz
Hry jsou forma zábavy, která lidi baví a vždy se k nim vrací s radostí. Někdy ale nastanou těžké chvíle, kdy je potřeba se postavit nepoučitelným vývojářům a jejich špatným hrám.
The Last Case of Benedict Fox – recenze okultistické metroidvanie
12. 5. 2023
|
Patrik Hajda
Jen mysl člověka je takhle spletitá…
Titan Souls - recenze
1. 5. 2015
|
Ondřej Švára
Čím menší herní projekt, tím větší mají autoři chuť tvořit nekonvenčně. Titan Souls je proto hrou v dokonalém přestrojení. Svým retro designem, skromnými rozměry map a velmi úzce zaměřenou hratelností působí až dětinským dojmem, ale přitom v ní zuří vysoká obtížnost i frustrace, a pouze nejodolnější hráči, kteří jsou schopní překonat obrovské výzvy, si užijí opravdovou zábavu. Titan Souls je vlkem v rouše beránčím, ale i přes svoji kontroverznost a orientaci na "masochistické" publikum stojí za vyzkoušení. Už jen kvůli rozšíření obzorů.
Tormentum: Dark Sorrow - recenze gigerovské adventury
12. 3. 2015
|
Vilém Koubek
Jedna z mnoha pravd o životě říká, že je jen tenká hranice mezi šílenstvím a genialitou. A své místo na slunci si zaslouží převážně jedinci, kteří mezi těmito stavy dokážou plynule přecházet, byť třeba podvědomě, a navenek těžit to nejlepší z každého z nich. Uměl to třeba stvořitel Vetřelce H. R. Giger, a neméně se to dařilo i Zdzisławu Beksińskému. Tvůrci Tormentum: Dark Sorrow ze studia OhNoo se za hranice obou stavů podívali taky, a my se zase podíváme, jak se to na jejich hře projevilo.
Kromaia - recenze
15. 12. 2014
|
Ondřej Švára
Renesance některých herních žánrů, ještě donedávna považovaných za mrtvé, bere dech. Současnost přeje dokonce i vesmírným simulátorům. Projekt Star Citizen s rozpočtem v desítkách milionů dolarů se stal příkladem ideálního spojení nezávislého vývoje s crowdfundingem, a Kromaia jej připomíná žánrem i původem. Kromaia je dynamická a zběsilá vesmírná akce, která ale na rozdíl od díla Chrise Robertse není tak sofistikovaná, ani známá. Neznamená to ale, že by byla nezajímavá.
Pier Solar and the Great Architects - recenze
9. 12. 2014
|
Lucie Jiříková
Co si budeme povídat, herním světem právě hýbe retro. Podívejte se, jak vzkvétá GOG a spočítejte si, kolik remasterovaných edicí klasických her ročně vychází. Jen málokdy ale v nabídce zahlédneme remaster hry z konzole Sega Mega Drive (Genesis), jakkoli nevyšla během zlaté éry, ale až v roce 2010. Za to šlo o největší 16-bitové JRPG, které se kvůli nevídanému rozsahu prodávalo na speciální 64 MB kartridží. Pier Solar ale nevynikala pouze rozsahem, nýbrž i kvalitou, kterou HD verze jenom podtrhuje.
The Vanishing of Ethan Carter - recenze
2. 10. 2014
|
Pavel Dobrovský
Tři hodiny. 180 minut. Uteče to jako voda. Tedy v případě, že hrajete The Vanishing of Ethan Carter. Pak zůstanou nad klávesnicí rozklepané prsty a v duši touha vědět a hlavně vidět víc. Ve vyvolání pocitu nenaplněnosti debut studia Astronauts exceluje: naznačí smysluplný otevřený svět a rozsáhlé možnosti detektivní práce, ale pokaždé před nimi práskne dveřmi. Nenahlédnete za ně a s každým dalším bouchancem padáte vstříc simulátoru chůze. Přitom spoustu věcí dělá The Vanishing of Ethan Carter dobře, ba přímo mistrovsky.
Daylight - recenze
2. 5. 2014
|
Vilém Koubek
Co jsem komu udělal? Za co mě kdo trestá? S podobnými otázkami v hlavě se probudí hlavní hrdinka Sarah na podlaze opuštěného ústavu, kde jí jedinou společnost dělají duchové, mobilní telefon a „hlas na druhé straně“. Není však jediná, komu tyto otázky každou chvíli vytanou na mysli - přidáte se bohužel k ní. Ptáte se, co se dalo pokazit na procedurálně generovaném hororu Daylight, který se navíc honosí titulem první oficiálně vydané hry běžící na Unreal Engine 4? Odpověď je jednoduchá - skoro všechno.