Def Jam ICON - recenze

13. 5. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

EA u svých každoročních pokračování hledají způsoby, jak je osvěžit nápady. Tentokrát postavili rvačky hip hopových hvězd na hudbě samotné více než na úderech pěstí. Jak svérázný experiment dopadl?

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 13.května 2007

Verze: prodávaná/X360/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Electronic Arts u svých každoročních pokračování hledají způsoby, jak je osvěžit novými nápady. V případě třetího dílu bojovky Def Jam postavili rvačky hip hopových hvězd na hudbě samotné více než na úderech pěstí. Jak tenhle svérázný experiment pro novou generaci konzolí dopadl?

zdroj: tisková zpráva Def Jam Recordings je americké hudební vydavatelství (spadá pod skupinu Universal) se zaměřením na hip hop, pod jehož střechou najdete mnoho slavných interpretů tohoto žánru. V minulosti licence umožnila Electronic Arts výrobu divokých mlátiček, v nichž si to většinou černošští zpěváci „z ulice“ rozdávali na ulici i v ringu. Souboje připomínaly spíše wrestling (také v ICON prakticky chybí skákání „do výšky“, pokud nepočítáte rychlé přískoky či odskoky u země) nebo hrubé pouliční bitky než klasické bojovky typu Tekken či Virtua Fighter. Okořeněny však byly nadlidskými speciálními údery nebo dorážečkami. Zatímco tyto předchozí Def Jam hry šlo považovat za čistokrevné mlátičky, nejnovější díl přináší kromě výrazného posunu audiovizuální kvality směrem nahoru také odvážný krok z říše tradičních bojovek do světa rytmických a hudebních her. Tenhle inovativní koncept ale nemusí dost dobře vyhovovat dosavadním fanouškům série, kterou má na svědomí pobočka EA v Chicagu, tvůrci boxu Fight Night Round.

• Vybudujte hudební impérium
Hudba je ústředním motivem hry. Hip hopové skladby začnou ve vašich reproduktorech pulzovat ještě než se vůbec nahraje úvodní obrazovka hry. A pokud máte alespoň minimální cit pro rytmy, vtíravé beaty si vás snadno podmaní. O výběru zpěváků ve hře by se dalo diskutovat (najdete zde například jména Lil Jon, Method Man, Mike Jones nebo Sean Paul), ale výběr samotných skladeb je bez diskuze perfektní. Od tvrdých rytmických songů probouzejících chuť skutečně někomu rozbít ciferník až po melodické kousky navozující nostalgickou atmosféru „písní o těžkém životě na ulici“, hudba ve hře spolehlivě promění atmosféru ve vašem obýváku v pulzující taneční klub. To vše zastřešuje špičková ústřední píseň hry „We Fly High“ od Jima Jonese.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Ponoření do tohoto světa také podpoří hned úvodní bitva příběhového režimu pro jednoho hráče, odehrávající se právě v takovém klubu. Ústřední herní mód nese název „Build a Label“ a nepůjde v něm o nic menšího, než s bezejmenným chlápkem z ulice dobýt žebříčky hitparád i nejvyšší mety společenské prestiže ve městě. Postavu si můžete vytvořit zcela podle svých představ za pomocí vynikajícího editoru „F.A.C.E.“, kromě vzhledu či oblečení lze nastavit také bojový styl nebo osobní song.

Následuje zhruba desetihodinové herní dobrodružství, v němž během své cesty za slávou budete bojovat s konkurenty, dobývat ženy, podporovat přátele, vyrovnávat se s zákeřnou vraždou vašeho mentora nebo dokonce poodhalit politické spiknutí. Příběh (vyprávěný ingame filmečky mezi souboji) má zajímavou atmosféru, ale zároveň přetéká řadou profláknutých klišé. Čitelně připravuje půdu pro pokračování.

• Byznys především
Potíž s příběhovým režimem spočívá v tom, že zamýšlené obohacení hratelnosti se zvrhlo v mírně nelogický žánrový posun. Ano, pěstní souboje jsou zde zastoupeny v hojné míře (časem začnete mít pocit že se až příliš opakují neustálé bitky s mlátičkami konkurenčního hudebního studia nebo namyšlenými svalovci z klubů), ale váš postup ve hře prakticky ovlivňuje spíše manažerská činnost v pasážích mezi souboji.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Zde se dostanete do vašeho bytu, abyste prostřednictvím počítače vyřídili emaily (jejich texty předčítají přímo rapeři účinkující ve hře), rozhodující o vašich investicích do jednotlivých singlů, umělců či dam. Jistě, zvládnout bitku může být také složité, ale obávám se že právě pro fanoušky bojovek bude manažerské „zpestření“ poněkud nudné, ne-li přímo problematické. Pro ty ostatní nicméně může jít o zajímavé nahlédnutí do lehce nadsazeného stereotypu hip hopového průmyslu. Ve hře samozřejmě nechybí také jednoduchý režim „okamžitého“ souboje muž proti muži, který podporuje hru maximálně dvou hráčů.

• V rytmu rapu
Když už se dostane na samotnou akci, čeká na vás to hlavní překvapení. Tedy pokud jste nebrali vážně marketingová prohlášení tvůrců že „chtěli zapracovat hudbu a hip hopové rytmy přímo do srdce hratelnosti titulu“. Souboje lze sice vyhrát klasickým zuřivým mlácením hlava nehlava, mnohem účinnější taktika ale spočívá ve využití vskutku originálního zapojení hudby do děje.

Celé herní prostředí totiž pulzuje do rytmu hrající hudby a místo dřívějších dorážecích úderů jednotlivých postav (které by přitom skvěle sedly k celkově nadsazené stylizovanosti hry) nyní najdete na scéně tzv. „hazardy“ neboli pasti, jež se aktivují právě na základě hrající hudby – vysoké tóny nebo naopak silné basové údery ve skladbě spouštějí výbuch benzinového stojanu, sonický výboj z diskotékového reproduktoru nebo třeba zhoupnutí traverzy na staveništi.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Ideální cestou pro vaše vítězství se tak stává soustředění na hudbu a vražení protivníka do nějaké té pasti ve správný okamžik – utržená škoda dalece převýší tu, kterou byste pracně budovali údery rukama nebo nohama. Aby toho nebylo málo, utržená zranění ovlivňuje také prostý fakt, komu z bojující dvojice právě hraje jeho písnička. Kvůli tomu je ve hře implementován mechanismus „DJ skrečování“, kdy pomocí levého shiftu a kroucení analogovou páčkou můžete „přehodit desku“ a spustit svoji skladbu místo té protivníkovy.

Podobným principem, ale druhou analogovu páčkou, pak můžete zaskrečovat již hrající svoji skladbu a zvýšit tím škodu způsobenou pulzováním prostředí do rytmu. Absolutní taktika tedy je nahodit svoji skladbu, počkat na nástup silnější pasáže songu, chytnout protivníka a dát mu hlavičku či jej prostě párkrát pořádně nakopnout – no a jakmile leží na zemi pod nějakou tou pastí, rychle zaskrečovat, aby se zvýšily otřesy způsobené právě hrající hudbou. Ve finále jde téměř o rytmickou akci místo mlátičky.

• Zpomalené reakce
Strategii se skrečováním hudby a házením protivníka do pasti vám hra vnutí také poněkud podlejším nástrojem. Tím je celková pomalost hry, která má zřejmě dávat větší prostor pro sledování hudby a přizpůsobení vašich úderů. Ve výsledku ale budete mít dojem že postavy reagují na vaše tisknutí tlačítek se sekundovým zpožděním a celý souboj vypadá tak trochu jako by se bojovalo pod vodou. Zmiňovaná prodleva navíc dělá výsledek útoků poněkud nevypočitatelným. Hru si tak jednoznačně užijí spíše „běžní“ hráči nebo fanoušci hip hopu než hardocore fanoušci mlátiček, jejichž skill pro rychlost a přesnost zde nepřijde příliš k užitku.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte zde

Zcela kladně musím ale hodnotit inovace na straně technického provedení hry. O perfektní hudbě jsem se už zmiňoval, o autentických dialozích také. Velkou poklonu si zaslouží vizuální stylizace hry (mimochodem, např. změna písně během souboje kromě jiného změní celkový barevný filtr) s prostředími pulzujícími do rytmu hudby a modely postav tak detailními, že si můžete vypnout ekvalizérové ukazatele energie bojovníků a sledovat jejich stav jen podle modřin ve tváři, klopýtání či potrhaného oblečení (podobné vizuální kvality jsme zažili již v boxu Fight Night Round 3).

zdroj: tisková zpráva Vedle samotného vzhledu je potřeba ocenit také chování předmětů v prostředí, jež lze během bitky rozbíjet protivníkovým tělem na kusy. Mimochodem, hra je poprvé označena jako „pro dospělé“, což sice neznamená nějaké krvavé fontány, ale zato písně nejsou cenzurovány. Xbox360 má proti Playstation 3 verzi navíc výhodu v podpoře funkce „My soundtrack“, která vám umožní přiřadit bojovníkům jakoukoliv mp3 z vašeho harddisku, takže se můžete pustit například do boje vážné hudby proti technu.

Za zapůjčení hry děkujeme obchodu Megami.

Stáhněte si: Videa

Související články: Novinky

Martin Zavřel
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku

Martin Zavřel

Oblíbené na Smarty.cz

Verdikt:

Audiovizuální nářez, jež rozpumpuje adrenalin v žilách každého fanouška hip hopu. Snaha přinést něco nového a svěžího ale tentokrát bohužel způsobila docela kontroverzní odklon od samotné podstaty mlátičkového žánru směrem k rytmické hudební akci, což ještě komplikuje citelná implementace manažerské mezihry do příběhového režimu. Bude zajímavé sledovat, zda trh tento odvážný krok tvůrců ocení a nových fanoušků sérii přibude víc než zklamaně odejde těch starých.

7/10

Jak hodnotíme?