Recenze
The Division 2 – recenze
21. 3. 2019
|
Jan Olejník
Sedm měsíců po propuknutí epidemie černých neštovic, která zdecimovala Spojené státy, jste jako agent Strategic Homeland Division stále v akci, snažíte se ve všudypřítomném chaosu nacházet přeživší a pomáhat, kde jen to jde. Nyní vás povinnost volá do Washingtonu, kde budete dál pokračovat v tom, co The Division i její druhý díl umí nejlíp: akci, lootování a zase akci.
Deep Sky Derelicts – recenze „vesmírného Darkest Dungeonu“
10. 10. 2018
|
Pavel Skoták
Co jsme ochotní hrám prominout a tolerovat? A kolikrát nás může bavit to stejné stále dokola? Při hraní krásně stylizované vesmírné tahovky s kartičkami Deep Sky Derelicts jsem se pořád vracel ke stejné myšlence. Neměl by se už konečně někdo odhodlat a dát vývojářům jasně najevo, že roguelike je sice skvělá věc, ale ne za každou cenu?
Pyre - recenze
7. 8. 2017
|
Jan Slavík
Šla by snad od studia Supergiant Games, které stojí za Bastion a Transistor, očekávat nějaká obyčejná, průměrná či nezáživná hra? Stát se samozřejmě může ledacos, ovšem kdo měl neblahý pocit, že se tvůrcům napotřetí nepovede udržet vysoko nastavenou laťku, může si s klidem oddychnout. Pyre totiž nabízí přesně to, co je potřeba – nápaditost, vyváženou hratelnost a kvalitně podaný příběh.
Persona 5 - recenze
18. 5. 2017
|
Vilém Koubek
Osmileté čekání sice bylo kruté (obzvláště poté, co se naplno rozjela marketingová mašinérie), v případě Persony však zároveň ozdravné a do jisté míry prospěšné. O málokterém japonském RPG totiž platí ono otřepané tvrzení, že se nehrají, ale spíše se do nich chodí žít. A takový život při nikterak drastickém obměňování hratelnostní formule může docela rychle omrzet. Ten správný čas však konečně nazrál a studio Atlus vypustilo do světa obrovský a velmi propracovaný titul, v němž rádi utopíte týdny svého času.
Assetto Corsa - recenze Xbox One verze
2. 1. 2017
|
Václav Rybář
Možná si vzpomenete, jak skoro před dvěma lety recenzoval PC verzi Assetto Corsa kolega Švára, a neubránil se zdravému nadšení, které vedlo k výsledné devítce. Už tehdy ovšem varoval před tím, že Assetto je pořád ve vývoji a není to tak docela hra. Jde spíše o simulaci v pravém slova smyslu - takovou tu studenou a odosobněnou, která by se mnohem lépe vyjímala někde v závodní stáji (nebo na vojenské základně). Je to prostě stroj bez emocí a přísný učitel, nic víc. My se teď ke hře vracíme, protože před pár měsíci vyšla i na konzole.
Call of Duty: Infinite Warfare - recenze
9. 11. 2016
|
Vilém Koubek
Snad okolo žádného jiného dílu Call of Duty se nestrhl po představení hry tak negativní poprask jako v případě Infinite Warfare. Zasazení do vesmíru a implementace kosmických bitev ve stíhačkách pohnula žlučí spoustě fanoušků, kteří nedokázali unést, že se jejich oblíbená série vyvíjí, zatímco oni pořád sedí ve stejném sklepě doma u rodičů. Pravdou nicméně zůstává, že tak provařená značka jako Call of Duty potřebovala nakopnout novým a zajímavým směrem – klidně rovnou do vesmíru.
Sun Dogs - recenze
4. 4. 2016
|
Ladislav Loukota
Nebesa samotná jsou vám limitem v textové adventuře Sun Dogs (Steam, homepage) od studia Royal Polygon. Hra na první pohled nabízí fenomenální, hlavně textová, dobrodružství z futuristické sluneční soustavy. Ne nadarmo se tedy nabízí srovnání s parádní adventurou 80 Days, jejíž PC verze lehce pokulhává, především na telefonech však nabízí jeden z nejlepších zážitků (před)loňského roku. Podobný přístup k látce ovšem ještě nezaručuje stejně kvalitní výsledek.
Undertale – recenze
3. 1. 2016
|
Ladislav Loukota
Nepovažuji se za přehnané negativního člověka. Když jsem ale usedl k JRPG s názvem Undertale (homepage, Steam, Wiki), které mi Petr přihrál se slovy "je to strašlivá hipísárna, ale všichni jsou z toho na větvi", měl jsem chuť dštít síru o přeceňování indie výplodů a sebezahleděnost mnoha jejich tvůrců. Můj ortel nad mišmašem těch největších klišé žánru, kombinovaných s veskrze pochybným zpracováním, se zdál být jasný. Jako mnohokrát dříve, i Undertale od vývojáře Tobyho Foxe je ale ztělesněním přísloví o nutnosti dvakrát měřit a jednou řezat.
LEGO Batman 3: Beyond Gotham - recenze
16. 12. 2014
|
Lucie Jiříková
„Odoláš větru, dešti i naříkání fanoušků,“ složili kdysi tvůrci z TT Games přísahu a od té doby vydávají jednu identickou hru za druhou. Věrní přívrženci jejich LEGO série sice s každým novým dílem lamentují, ale nakonec si hru stejně koupí. Navíc se vždy přidají hráči noví, co předchozí asi trilion LEGO her neznají. Mohlo by to vypadat jako ideální stav. Jenže není. Ne zcela.
Super Smash Bros. for Nintendo 3DS - recenze
26. 10. 2014
|
Jiří Pavlovský
První ránu dostanete přímo od hry. Vybalí na vás tolik možností, že ani nebudete tušit, která zrovna bije – a koho. Je tu víc možností než postav... a těch je tu opravdu hodně. Takže se zhluboka nadechněte a ponořte se do světa Super Smash Bros.
Wartales – recenze žoldáckého dobrodružství
25. 4. 2023
|
Jakub Malchárek
Imaginativní příběhy bandy zbojníků
Monster Hunter Stories 2: Wings of Ruin - recenze tahového lovu příšer
9. 7. 2021
|
Pavel Makal
Čtyři monstra a kočka
Blair Witch – recenze
16. 9. 2019
|
David Ryneš
Píše se rok 1996 a v tajemném lese Black Hills u městečka Burkitsville se ztratil další chlapec, pouhé dva roky poté, co zde zmizela partička studentů – Heather, Josh a Mike. Vy se coby bývalý policista Ellis vydáváte pomoct policejnímu oddělení v pátrání po chlapci a berete s sebou čtyřnohého kamaráda, psa Bulleta. Je ovšem jasné, že pátrání v hororu Blair Witch nebude pouze o ztraceném chlapci, ale také o hledání temných tajemství uvnitř Ellisovy mysli.
Blazing Chrome – recenze
30. 7. 2019
|
Vilém Koubek
Vzpomínáte na Contru? Sérii hopsaček ostrých jako žiletky, ale zároveň skvěle hratelných a úžasně uspokojivých? Blazing Chrome se pokusila zachytit to nejdůležitější z jejich kouzla, které dále obohatila o vlastní invenci a prvky vypůjčené z Metal Slug. Výsledek je naprosto vynikající plošinovka, která vám nedá vydechnout.
Gravel – recenze
16. 3. 2018
|
Patrik Hajda
Italské studio Milestone se po několika sériích spíše simulačních závodů vrhá do bahnem zkalených vod arkád, kde se víc než popředu jezdí dveřmi napřed. Závody Gravel před vydáním slibovaly off-roadové řádění napříč různými prostředími, obohacené o vyasfaltované okruhy, a televizní show v pozadí coby hlavního tahouna kampaně. Všechno to tu sice je, ale je to doopravdy to, co hráči chtějí?
Bridge Constructor Portal - recenze
21. 1. 2018
|
Mars Vertigo
Populární série Bridge Constructor nedávno oslavila čtyři roky. Podívali jsme se s ní i do středověku, který hru okořenil příběhem a tower defense mechanikami, a posledně také do kaskadérských kulis. Zbrusu nový kousek s přídomkem Portal si mimo jiné klade za očividný cíl zrekrutovat také fanoušky stejnojmenného hitu, k čemuž by se slušelo poznamenat, že Valve s vývojem hry nemá krom zdroje inspirace nic společného.
Tooth & Tail - recenze zvířecí RTS války
15. 1. 2018
|
Pavel Skoták
Snad od dob legendární S.W.I.N.E. tu nebyla žádná podobná hra. Hra, která proti sobě v realtime strategii staví válčící zvířecí frakce, to vše okořeněné humorem a lehkostí. Nabízená třaskavá kombinace v podobě Tooth and Tail bere hráče na exkurzi světa, v němž se skupina pracujících krys pokouší o převrat a svržení tyranské krysí buržoazie. Nezní to povědomě?
Observer - recenze
14. 8. 2017
|
Mars Vertigo
Píše se rok 2084, a pokud vám snad tento letopočet nápadně evokuje název jistého Orwellova románu, jste částečně doma. Budoucnost není zdaleka růžová a svět si prošel globálním super ničivým konfliktem, který zdevastoval valnou část vyspělé civilizace. Její zbylé ostrůvky ovládají megakorporace, které si usurpují politickou moc. A i přesto, že se náš příběh odehrává na území takzvané Páté Polské Republiky, jde pouze o skořápku reminiscence, chycenou do područí pevného korporativního diktátu Chironu, protože právní státy jako takové přestaly de facto existovat.
Styx: Shards of Darkness – recenze
24. 3. 2017
|
Adam Homola
Dishonored, Thief, Assassin’s Creed… Nejen z těchto her si Styx: Shards of Darkness utahuje, i když jim nesahá ani po kotníky. Druhé stealth dobrodružství titulního goblina se snaží o mnohé, ale ve většině selhává. Snaží se o osobitost, humor, smysluplný systém schopností, akci i napětí, ale moc mu to nejde. Ve výsledku by tak měl goblin spíše zalézt zpátky do stínů, ne si otevírat ústa na jiné hry.
Space Hulk: Deathwing - recenze
12. 1. 2017
|
Ondřej Švára
Temný svět Warhammer 40,000 ožil v rozporuplné střílečce Space Hulk: Deathwing. Atraktivní směs singleplayerové kampaně a kooperativního multiplayeru se v ní nepotkala s dokonalým zpracováním. Hru srážejí technické chyby a špatná tvůrčí rozhodnutí. Připravte se na frustrující jatka s katastrofálním soubojovým systémem. Špatné dojmy částečně napravují příjemné RPG prvky a efektní prostředí.
Virginia - recenze
30. 9. 2016
|
Jan Slavík
Trocha tajemna, silná atmosféra, detektivní podtón a příběh beze slov. Všechny tyto ingredience do sebe neotřelým způsobem míchá moderně střižená adventura Virginia od britského studia Variable State. Pokud vás láká umělecké ražení a nezvyklé zážitky, zpozorněte.
Seasons After Fall - recenze
13. 9. 2016
|
Pavel Skoták
Hry jako Seasons After Fall mají ve zvyku nechat v některých hráčích mnohem hlubší zážitek z hraní, než by se mohlo zdát. Nejsou nijak zvlášť originální, ale přesto mají v sobě jisté kouzlo, které člověka nutí mluvit o nich v dobrém světle a hodnotit je spíš kladně. Navíc, koho by nebavilo ovládat čtvero ročních období v roli lišky.
Lost Sea – recenze
22. 7. 2016
|
Jakub Kovář
Představte si, že letíte letadlem nebo plujete lodí a čirou náhodou si to namíříte přímo skrz Bermudský trojúhelník. Pak se ozve rána jako z děla, váš dopravní prostředek se zakymácí a najednou vidíte jen temnotu. Nehodu nakonec jako jediný přežijete a před vámi leží ostrov zarostlý džunglí. Zní to jako začátek Robinson’s Requiem nebo drsnější variace na Minecraft, že? Právě touhle cestou se nicméně autoři Lost Sea nechtěli vydat, a místo drsného boje o přežití vás čeká variace na jednoduché hack and slash hry s důrazem na akci, ozvláštněné drobnými adventurními a RPG prvky.
King's Quest - recenze 3. epizody
20. 5. 2016
|
Jan Slavík
Ve třetí epizodě novodobé adaptace adventurní klasiky King's Quest s podtitulem Once Upon a Climb se šplhá. Hodně šplhá. Nejen doslova. Po drobném úpadku a obavách, které jak stíny hnízdily v periferii po dohrání druhé epizody, se třetí díl dokázal vyšvihnout zpět minimálně na úroveň načrtnutou skvělou první částí. V některých chvílích dokonce pomyslnou laťku překonává.
Adrift - recenze
14. 4. 2016
|
Ondřej Švára
Vesmír je nádherný, ale zároveň nebezpečný a kupodivu i nudný, jak naznačuje "simulátor stavu beztíže" Adrift. Objevíte v něm netušenou krásu Země při pohledu z oběžné dráhy, ale budete bojovat s ustavičným nedostatkem kyslíku a bohužel i s absencí zábavy. Vývojáři se totiž natolik vyčerpali tvorbou skvělé virtuální reality, že kromě grafiky se už jejich hra nemá čím pochlubit. Adrift je technologické demo bez duše.
The Legend of Zelda: Twilight Princess HD – recenze
20. 3. 2016
|
Jakub Kovář
Původní The Legend of Zelda: Twilight Princess má poměrně pohnutý osud: jde o hru, která byla vyvíjena původně na GameCube, aby nakonec vyšla dříve na Wii a na původní platformu až o pár měsíců později. I tak se ale dá říct, že její vydání na Wii U v HD remasterované verzi je v podstatě již druhým remasterem. Tentokrát to ale není launchový titul nové konzole a nejde tak o hru zatíženou nutností využít všechny funkce nové konzole. Pryč je velká část pohybového ovládání, které dostalo větší smysl až ve Skyward Sword, stejně jako je pryč jakýkoliv tlak na to, aby hra za každou cenu předvedla něco revolučního. Twilight Princess HD tak hlavně ukazuje, že i po deseti letech stojí za zahrání a umí bavit.
Breed - odpovídající náhražka za Halo
29. 11. 2001
|
Redakce Games.cz
Zatímco tvůrci střílečky Halo odpočívají po náročném finišování Xboxové verze a přitom přemýšlí o vlastnostech portu této hry na PC, ke kterému určitě někdy dojde, stranou zájmu médií vzniká v britské firmičce Brat Designs podobný projekt.
Songs of Conquest – recenze mobilní verze nástupce Heroes of Might and Magic
13. 3. 2025
|
Jakub Malchárek
Pixelartoví Heroes v kapse