Gravel – recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Gravel – recenze

16. 3. 2018 19:00 | Recenze | autor: Patrik Hajda |

Italské studio Milestone se po několika sériích spíše simulačních závodů vrhá do bahnem zkalených vod arkád, kde se víc než popředu jezdí dveřmi napřed. Závody Gravel před vydáním slibovaly off-roadové řádění napříč různými prostředími, obohacené o vyasfaltované okruhy, a televizní show v pozadí coby hlavního tahouna kampaně. Všechno to tu sice je, ale je to doopravdy to, co hráči chtějí?

Arkáda se simulovaným srdcem

Gravel se ani náhodou nesnaží simulovat skutečné chování vozidel v terénu, ale stejně tak nejde o úplně ryzí arkádu typu Motorstorm. Letité simulační portfolio studia Milestone je ve hře patrné, hlavně tedy v nastavení obtížnosti jednotlivých závodů. To, na co jste zvyklí třeba z Forzy nebo Gran Turisma, najdete i tady – sami si zapněte nebo vypněte ABS, kontrolu trakce a vodící čáru. Před každým závodem si můžete zvolit i úroveň umělé inteligence soupeřů nebo poškození vozidla, které lze vypnout, nechat jen kosmetické, nebo i s vlivem na řízení. Nečekejte ale odletující kola nebo větší deformace karoserie. Auto až po několika silných nárazech začne uhýbat do strany, a to je asi tak vše…

Rodokmen studia má ovšem vliv i na samotnou jízdu. Zatímco venku v bahně to až tak vidět není, když se vaše překoňované monstrum zmítá ze strany na stranu v efektních driftech, na asfaltových okruzích už musíte myslet na prostřední pedál, využívat skandinávského švihu a s ručkou zacházet jako s kopretinou.

zdroj: Archiv

Italské legendy i moderní Číňani

Jako každá závodní hra je i Gravel hlavně o autech. Garáž vás sice neohromí stovkami naleštěných krásek, ale zdejší skoro padesátka je natolik různorodá, že úplně zapomenete na absenci deseti „různých“ Porshe 911. Pokud by vám náhodou tento konkrétní vůz chyběl, je pro vás nachystaný v prvním DLC.

Ale jinak si zajezdíte s dakarskými speciály včetně Touarega, proženete ikonické rallye kousky od Lancia, vyzkoušíte současné závoďáky od Mitsubishi a Subaru, a je zde i pár pickupů v čele s Raptorem. Vozy jsou rozděleny do mnoha kategorií a na začátku kampaně k nim nemáte přístup. I když jste v Gravelu „hercem“, který se předvádí v televizní show Gravel Channel, nevyděláte si ani korunu. Všechna vozidla a tratě si odemykáte slávou, kterou získáváte za konečné umístění, smyky, skokánky a další divácky oblíbené taškařice.

Být mi deset…

Hra vám tak v podstatě nedává žádný prostor vlastní volby. Auta i tratě se odemykají tak, jak chtěli autoři, nabízená vozidla v dané kategorii se sice liší výkonem, ale v závodech to v podstatě nepoznáte, a tuningem se zde rozumí výběr z několika málo hotových polepů vozidla.

Zážitek neprohlubuje ani rádoby kampaň. Ta je složená z mnoha závodních víkendů zpravidla se třemi závody, které vám na základě vašeho umístění vyslouží 1–3 hvězdy. Ty odemykají další závody a také nedůležité duely s dosavadními mistry řemesla. Jejich představení probíhá formou filmečků s živými herci, které kdybych označil za béčkovou produkci, tak urazím spoustu béčkově dobrých snímků. Netuším, koho chtěli vývojáři touto snahou o drsňácký styl šokovat. Nikdo vás navíc nenutí tyto „borce“ porážet. Kampaň jaksi postrádá cíl, totiž to, že mi otevírá další ničím unikátní vozy, mě ze židle určitě nezvedne.

Tohle bahno nějak smrdí

Gravel bohužel obsahuje spoustu dalších drobných chybek, které ale v součtu kazí celkový dojem. Voda v brodech například netuší, že jí právě profrčel dvoutunový kolos rychlostí 200 kilometrů za hodinu. Vy to na druhou stranu poznáte tak, že vám přes obrazovku instantně nahodí opravdu nepěknou texturu kapek.

Světlo brzdových světel se odráží stejnou silou od hladiny jako od mokrého bláta, suchého písku i vozovky. Grafika sice někdy dokáže vykreslit pěkné záběry a auta se i krásně špiní, ale až příliš často se koukáte na něco, za co by se jiní tvůrci styděli před deseti lety. Beru, že hra nenabízí dynamické počasí v závodech trvajících sotva pár minut, ale když už dává možnost zvolit déšť a sníh, proč jen na naprostém minimu tratí? A nedej bože, abyste se dostali do nějaké kolize s ostatními řidiči nebo prostředím. Vozidla pak mají tendenci vystřelovat desítky metrů do vzduchu, dělat piruety a různě se po sobě válet.

Pokud toužíte po multiplayeru, pak pro vás mám opět špatné zprávy. Nemohu ho zde zhodnotit, protože mi hra nedokázala najít žádné soupeře. Je to špatným matchmakingem nebo absencí hráčů? Kdo ví. Za největší zápor ale považuji fakt, že za takto polovičatý produkt si tvůrci nestydí účtovat 50 eur na Steamu. Být to tak 20–30, nemám nic proti, i když ani v takovém případě bych vám Gravel s čistým svědomím nedoporučil. V ještě větší slevě bych už možná začal uvažovat o malém hříchu.

Když vyjde slunce, zablyští se karoserie

Gravel má totiž i opravdu světlé chvilky, kdy si ho užíváte plnými doušky. Děje se tak ve chvíli, kdy nevystrkují růžky výše popsané kiksy. Třeba když v absurdní rychlosti uháníte po obrovských pouštních dunách, když plynule přecházíte z jednoho driftu do druhého uprostřed palmové džungle, když uháníte pod krápníky děsivé jeskyně. Osobně mi ale nejvíc přirostly k srdci okruhové závody na asfaltu.

Zde je totiž jízdní model perfektně posazen mezi arkádu a simulaci, a vůbec bych se nezlobil, kdyby další závodní hra od Milestone zapomenula na bahno, písek a sníh, a naservírovala pouze okruhové závody na skutečných, ale klidně i vymyšlených tratích bez nálepky realistického pojetí. To by totiž mohlo dopadnout o poznání lépe.

Verdikt:

Nemastné, neslané arkádové závody plné bahna, písku, štěrku a sněhu. Gravel je neustále na houpačce – grafika umí v jednu chvíli okouzlit, ve druhé znechutit. Jízdní model v jednom závodě baví, ve druhém ukazuje svou nedodělanou tvář. Tvůrci se soustředili na mnoho věcí najednou a podařilo se jim dotáhnout jen minimum z nich. Za plnou cenu to nestojí, za vánoční slevu už ano.

Nejnovější články