Recenze

Sonic Mania - recenze

Ježek Sonic patří mezi největší videoherní celebrity. Dlouhé roky zaštiťoval herní mašiny od Segy a jejich majitele bavil ultra rychlými skákačkami. Jelikož se jednalo o zlatý věk arkádových her, osud mu do cesty stavěl mnoho překážek. Ze své pozice se musel o fanoušky přetahovat s dalšími výraznými postavami té doby, například s instalatérem Mariem. A uspěl.

Phantaruk - recenze

Ačkoliv jsou hororové hry populární a vzniká jich celá řada, většina z nich ve výsledku nemá s hororem nic moc společného. Vývoj hororové hry je totiž velmi specifický – kromě jisté úrovně hratelnosti v ní musí být zachováno nezbytné napětí. A to bývá oříšek a docela velký.

Guitar Hero IV: World Tour - recenze

Jedna z nejúspěšnějších her loňského roku obohacuje vesměs tradiční prvky série o nové hudební nástroje a koncerty celé kapely najednou, což přemění váš obývák v koncertní síň až do pozdních nočních hodin. + FOTKY

Rock Band - mega-recenze

Ne každý, kdo by chtěl provozovat hudební skupinu, si to může dovolit. Ale snad každý takový má aspoň televizi a díky Rock Band může mít vysněnou rockovou skupinu u sebe doma. Seberte tři kámoše, rozdělte si kytaru, basu, bubny a mikrofon, a pusťte se do

Penny Arcade Adventures - recenze

Série epizod s komiksovou grafikou balancuje na pomezí adventur s RPG prvky a polotahovými souboji. Resuscitaci starých časů však nečekejte, jedině absurdně šílený humor.

Grand Ages Rome - recenze české verze

Zdá se, že téma budování starověkého Říma je pro řadu vývojářů stále nevysychající studnicí námětů. Je ale možné už z několikrát vyždímaného prádla vymačkat něco dalšího?

Sonic & SEGA All-Stars Racing - mega-recenze

Největší hvězdy stáje SEGA vyzývají na souboj Mario Kart v bitvě o krále arkádových motokárových závodů. Parta okolo ježka Sonica má ale tu výhodu, že se neštítí ani PCček a to je dobře.

Fable Anniversary - recenze

Pokud ve videoherním průmyslu existuje synonymum pro enormní hype následovaný skromným uznáním minutého cíle, pak je tím synonymem jméno Peter Molyneux. Chlapík, který si svým snílkovstvím a bezuzdným vizionářstvím vysloužil nejen řadu uznání, ale minimálně stejnou řádku ústrků, posměšků a kritiky z řad herního publika. Přitom v roce 2004, kdy původní verze Fable (PC verze s přídomkem Lost Chapters se objevila o rok později) vyšla na Xbox (nutno dodat, že šlo do stejné míry o dílo Molyneuxe i lidí ze studia Blue Box), měl za sebou zářezy jako Populous, Magic Carpet či Dungeon Keeper, tedy významné milníky herních dějin.

NIBIRU CZ - recenze

Při výstavbě dálničního obchvatu je dělníky objeven vstup do staré štoly, která zavede studenta archeologie při pátrání po mimozemské civilizaci až do mayských pyramid. Užijete si více než v Poslu Smrti a Poslu Bohů?

Meridian: New World - recenze

Realtimová strategie je v posledních letech jev téměř nevídaný. Minimálně mezi takzvanou AAA produkcí. Jestliže prapor tahovek drží třeba Civilizace nebo Heroes, realtime strategie se mohou spolehnout snad jen na StarCraft II. A tak se hráči musí poohlédnout jinde, což znamená, že loví ve vodách nezávislé tvorby, kde se to bohužel hemží tituly, které trpí nedostatkem financí i ryze tendenčním pojetím. Přesně taková je i hra Meridian: New World, která je na první pohled zajímavá, protože ji má na svědomí jeden vývojář, ale hned vzápětí člověka zklame na všech frontách.

Real Warfare 1242 - recenze

Datadisk k historické strategii XIII Century se pokouší prorazit zasazením do středověkého Ruska. Má bít monopol Total Waru na poplach? Nenechte se vysmát.

Vietcong CZ - recenze multiplayeru

V druhé doplňující recenzi Vietcongu se dozvíte, co přesně získáte pořízením právě vycházející české verze hry a hlavně to, čím je zajímavý multiplayer. Součástí článku je i srovnání kvality dabingu.

American Conquest - recenze

Pokud se vám líbila strategická série Cossacks, pak vás asi zaujme i hra American Conquest, která zpracovává souboje původních obyvatel amerického kontinentu proti přistěhovalcům z Evropy.

Axis & Allies - recenze

Do horké vody vhoďte fantasy strategii, deskovou hru z druhé světové války a lehce promíchejte. Přiveďte k varu, na chvíli odstavte a podávejte třeba s těstovinami. Chutná?

Mass Effect: Andromeda - recenze

Neustále se zrychlující doba letí takovým tempem, že se to zdá od posledního dílu epické sci-fi RPG série Mass Effect být jen chvilka. Věřili byste ale, že už je to celých pět let? Zatímco můžeme sledovat neustále postupující technologický pokrok, který přináší nové a nové vymoženosti v podobě hardwaru i služeb, některé věci se nemění a možná až trochu přešlapují na místě. Mass Effect: Andromeda přichází po tvůrčí pauze, po níž by naivní člověk čekal o to vyšší míru invence a hru, která by restartem série mohla získat tolik potřebnou svěžest. Jenže…

SW: GB Clone Campaigns - recenze

Současně s uvedením filmové druhé epizody Hvězdných válek do kin se objevil i datadisk Clone Campaigns, který obohacuje real-time strategii Galactic Battlegrounds o dvě nové kampaně.

Sonic Mania Plus – recenze

Loňský návrat klasické arkádové hry ze starých konzolí od Segy sklidil úspěch na všech frontách. Sonic Mania zachovala původní tvář ježka Sonica a přitom do základu dokázala zamíchat mnoho novinek a moderních prvků tak, že jste chvílemi ani netušili, co je původní a co je nové. Hra díky tomu nebrnkala jenom na strunu nostalgie, ale přinesla potřebný přesah a hodnotu také pro mnohem mladší hráče.

Baldur’s Gate III – průběžná recenze

Jako hrát fakt dobrý dračák

Empire Earth III - recenze

RTS pokrývající celé lidské dějiny ve třetím dílu značně zjednodušila svůj herní koncept a naopak přidala kolový režim se zabíráním provincií na zeměkouli. Jsou to změny k lepšímu nebo k horšímu?

Crossroads Inn – recenze

Jak praví klasik: bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se. Hostinec tajemstvími opleteného strýčka Martyna ovšem o hosty žádnou nouzi nemá, i proto, že takové malichernosti, jako je otevírací doba, obyvatele malebného světa Delcrys vůbec netíží. Ti jsou zkrátka připraveni nalévat se pořád a vaší prací, jakožto právě plnoletého Martynova svěřence, je jim toto konání zpříjemnit všemi dostupnými prostředky.

Kirby's Dream Buffet – recenze rodinné jednohubky

Není všechno jídlo, co se leskne

Valfaris – recenze

Pokud patříte mezi devadesátkové a mladší ročníky a v mládí jste měli to štěstí, že jste vlastnili videohry, jistě znáte hru Contra. Každý chtěl herní kazetu s touto legendární plošinovkou. A jste-li ve skupině nešťastníků, kteří se ke Contra nebo videohrám vůbec nedostali, nemusíte zoufat. Je tu totiž Valfaris.

Cradle - recenze

Když se členové čtyřčlenného ukrajinského studia Flying Cafe for Semianimals posadili kolem stolu, aby prodiskutovali podobu své nové hry, jejich debata pravděpodobně probíhala nějak takhle: “Tu hru zasadíme do Mongolska. Doprostřed nádherných nekonečných stepí, do malé jurty s vycvičeným orlem,” říká první. “Hmm, dobrý nápad, a bude se odehrávat v roce 2070, co vy na to?,” kontruje druhý. “No jasně! V té jurtě totiž bude kromě orla taky androidí dívka, co je napůl váza,” přisadil si další “Cože?” “Jo! A bude tam obří rozpadlý zábavní park, kde budou hráči kolem sebe házet spousty virtuálních barevných kostiček!” „Ehm…“ „Počkejte, ještě tam bude robotický dědeček ve vznášedle, a bude mít takové ty srandovní brýle s nosem a knírem!“ „No tak jo, jdeme na to,“ shodli se a dali se do práce, kterou nakonec dotáhli do konce.

Five Nights at Freddy's 2 - recenze

Five Nights at Freddy's se několik dní držela v žebříčku nejprodávanějších aplikací v App Store a hlavně díky let's playerům uspěla i na Steamu. Scott Cawthon si tedy vzpomněl na známé pořekadlo „kuj železo, dokud je žhavé“ a hned poté, co se jeho prvotina zapsala do vystrašených srdcí tisíců hráčů, rozjel vývoj pokračování s prozaickým názvem Five Nights at Freddy's 2 (a nyní už zase maká na trojce). Rychlost, s níž Scott pokračování připravil, by mu jistě záviděl leckterý tvůrce nikdy nekončících blockbusterů typu Call of Duty nebo Assassin's Creed. Vydání dvou dílů totiž nedělily ani tři měsíce, což může pravděpodobně za "problémy" druhého dílu.

FIFA 15 - recenze

Psal se rok 1995 a já jsem seděl jsem u své milované Amigy. Dlouho do noci jsem hrál Sensible World of Soccer a představoval si, jaké by to bylo, hrát na počítači opravdu reálný fotbal. Takový, ve kterém by fotbalistický sestřih Ivo Knoflíčka vlál podle směru větru, ve kterém bych na první pohled poznal, že se zápas hraje na Anfieldu nebo v Edenu, nebo kde bych mohl s hráči dělat kličky jako Romário. Dnes, skoro o dvacet let později, takový fotbal hraju. Sice bez Knoflíčka a Edenu, ale za to se skvělou grafikou, hromadou zajímavých módů, reálnými sestavami mnoha desítek světových týmů a dokonce i online hrou. Přesto se mi ale v souvislosti s FIFA 15 vkrádají na mysl nejčastěji slova „kontroverzní” a „rozpačitá”, a to věru nejsou termíny, které se v souvislosti s fotbalem od EA Sports skloňují příliš často.

Hotel Giant - recenze

Záviděli jste někdy korporaci Hilton, že má hotely po celém světě? Nevadí, s budovatelskou strategií Hotel Giant je můžete snadno trumfnout a stát se magnátem s vlastním pětihvězdičkovým impériem.