Autor: Bergy Publikováno: 13.července 2009 | Verze: PC/česká/prodávaná Doba recenzování: 2 týdny |
![]() ![]() ![]() Nelineární kampaň Pro nové hráče je zde přítomen nezbytný tutoriál, který vás v rychlosti seznámí s budovatelskými a vojenskými možnostmi ovládání. Grand Ages Rome má už z dřívějška odlišné uživatelské rozhraní, ve kterém jaksi chybí klasické výběrové menu a vše se řeší přes pravé tlačítko myši, při kterém na obrazovku naskakují jednotlivé volby pro stavbu objektů seřazené do kruhu. Ač to pro mnohé může být vcelku nezvyk, vše je velmi jednoduché a intuitivní, takže žádné obavy. Samotná struktura kampaně má nelineární charakter, tzn. že pořadí misí, kterých je zde na čtyři desítky, není striktně dáno. Podobně jako v sérii Caesar, je hráč často postaven před volbu ze dvou či tří různých scénářů, které se nacházejí v různých částech Římské říše. Liší se i svou náplní, může jít například o čistě budovatelsko-obchodní scénáře nebo naopak o mise, kde mimo ekonomiky zápasíte s výpady barbarů a dalších nepřátel. Vždy jsou zadány hlavní úkoly, které musí být splněny jako například určité množství produkce nějaké suroviny či zboží, či dosažení nějakého stavitelského milníku. Dále jsou definovány bonusové úkoly (třeba dosažení určitého procenta spokojenosti obyvatel se zábavou, náboženstvím apod.), které sice nejsou povinné, ale přinášejí odměny využitelné pro vylepšování vaší postavy. Občas je nutné zápasit i s časovým limitem, ale to už zkrátka patří k věci. ![]() ![]() ![]() Spotřební společnost Budování měst má v Grand Ages Rome trochu jiné zákonitosti než je tomu například u Caesara IV. Těžba surovin a veškerá výroba je hodně důležitá, protože je potřeba všechny tyto činnosti rozjet ve velkém měřítku. Kromě pořizovacích nákladů, které si žádá výstavba objektů totiž každá budova ještě navíc spotřebovává vybrané suroviny na svou údržbu. Například jedna ubytovna zaměstnanců musí dostávat pravidelné dávky dřeva a cihel, aby byla vůbec provozuschopná. Přitom toto jedno stavení poskytuje pracovníky pouze pro jednu další budovu, která vyžaduje nějaké zaměstnance (ubytovny versus výrobny jsou tedy v poměru 1:1). Ať tedy chcete nebo ne, město se časem opravdu hodně rozroste a spolyká neuvěřitelné množství surovin v podobě spotřebního materiálu. Ten musíte neustále dodávat, jinak začne být zle. Naštěstí si lze pomáhat tím, že například ubytovny lepíte více na sebe, čímž dosáhnete na bonus snížených provozních nákladů, navíc tím i ušetříte místo pro další stavební parcely. Obyvatelé jsou zde opět rozděleni do tří vrstev, kdy nejnižší tvoří obyčejní Plebejci, střední vrstvou jsou Equité a nejbohatší skupinu představují Patriciové. Pro svou ekonomiku potřebujete mít ve svém městě všechny, protože určitý druh práce zastane vždy jen přesně daná vrstva obyvatel. Pro úplnost ještě dodávám, že se zde vyskytují i otroci, které lze využít na pracovní místa Plebejců (nejsou ale tak efektivní) a hlavní využití najdou jako „spotřebák“ do zábavních arén, kde bojují pro potěchu diváků. ![]() ![]() ![]() až uplyne čas na jejich vybádání. ![]() Stereotypu se stejně nevyhnete Vizitkou každého města je fórum, které si sice musíte vlastnoručně postavit, ale dále už se vylepšuje samo v závislosti na tom, jak se vám daří rozvíjet strukturu města. Co mi moc nesedí, je rozmístění dolů pro těžbu nerostů či „slotů“, kde může vzniknout přístav. Problém je v tom, že tyto veledůležité budovy můžete postavit, jen pokud už je v sousedství jiná vaše budova. Někdy je to velmi obtížné a neobejdete se bez postavení nové předsunuté základny, kde logicky vyvstane zádrhel s dlouhodobým udržením spokojenosti tamních pracovníků. Také mi dost vadilo, jak rychle se mění spokojenost obyvatel, přičemž mnohdy stačí opravdu málo, a balí saky paky a následují požáry jejich obydlí, které se ne vždy daří úspěšně uhasit. Problém s častými požáry se vyskytuje hojně i u drahých budov typu přístav či divadlo a tam to už hodně zamrzí. Lze sice vybudovat síť truhlářů a prefektur, které se snaží zabránit nejhoršímu, ale jejich úspěšnost se mi nejevila zrovna přesvědčivě. ![]() ![]() ![]() Asi největším problémem celé hry je skutečnost, že vychází z x-krát provařeného tématu a navíc po několika odehraných scénářích má tendenci sklouzávat do stereotypu, kdy dokolečka budujete jedno město za druhým pomocí stejných principů. Zachraňují to asi jen odlišná prostředí a rozdílnost map, které se liší nabídkou dostupných surovin. Vylepšené válečnictví Na druhou stranu musím pochválit pokrok ve vojenské části. Tato dlouho opomíjená součást hry se dočkala zaslouženého vylepšení v podobě hned šestnácti různých vojenských jednotek, které se ve hře vyskytují, zahrnující například římské pretoriány, jízdu na koních, pomocné sbory, lukostřelce atd. Jednotlivé oddíly navíc sbírají zkušenosti a získávají úrovně, díky kterým mají více šancí porazit početnějšího protivníka. Vybalancování jednotek je jinak také vylepšeno a sílu barbarů je nutno brát vážně. Tedy až na jejich bojovou taktiku, která mi přišla velmi hloupá. Stalo se mi například, že seskupili své oddíly nedaleko mého města a čekali, až si vyrobím vlastní armádu a sám na ně zaútočím. Přitom, kdyby oni šli do útoku okamžitě, neměl bych šanci se ubránit. Také mě mrzí, že jednotkám nelze dát žádný příkaz pro uskupení do bojových formací. ![]() ![]() ![]() Kromě hlavní kampaně je k dispozici ještě režim samostatných map, kterých jsem napočítal celkem čtrnáct. Zde nejsou žádné konkrétní cíle, jen si prostě stavíte město podle svého s jediným účelem, aby prosperovalo a jak toho dosáhnete je čistě na vás. I v tomhle případě je rozdělení surovin různé scénář od scénáře a stejné je to i s výskytem nepřátel. V Grand Ages Rome je pochopitelně i multiplayer, který ale vyžaduje připojení k internetu, neboť je nutné se do něj přihlašovat přes vytvořený online účet (zřejmě ochrana proti pirátům, herní volby pro hru více hráčů po místní LAN jsem zde vůbec nenašel). Multiplayer lze jinak hrát v kooperativním i deathmatch režimu. Grafika na výbornou Jedním z největších taháků Grand Ages Rome vidím právě ve vizuální podobě. Mě osobně se jeví jako momentálně nejhezčí budovatelská strategie s námětem starověkého Říma a to i přesto, že se zde nenachází tolik rozličných budov (cca šedesát) jako třeba v Caesarovi IV. Pokud pohlédnu na zdejší vybudované město, jsem s jeho podobou velmi spokojený, což se u předchozích dílů nedalo říci ani náhodou. Pokrok v této oblasti je tedy hodně znatelný a velkou měrou k tomu přispívá i dobře provedené střídání dne a noci s velmi pěkným západem a východem slunce. Hra světel a stínů na mě udělala velký dojem. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii Hardwarové nároky jsou v normě. Jako technologické minimum by měl stačit počítač s procesorem Intel P4 2,4GHz, 1GB RAM a grafikou typu GeForce6600 nebo ATI 9600 se 128MB RAM. Já jsem tuto hru hrál na stroji C2D 2,66GHz, 2GB RAM a GF 8800 GTS bez problémů na maximální detaily v rozlišení 1680x1050. Celkově hodnotím pozitivně ![]() Stáhněte si: Videa, Patche... Související články: Novinka, Imperium Romanum 1 recenze |
Bergy | |
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře |