Výsledky hledání pro: monster hunter

Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení

24. 2. 2013 | Miloš Bohoněk

V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.

MotoGP 23 – recenze krásných motorek

22. 6. 2023 | Dominik Valášek

Všechno ostatní krom vizuálu bohužel skřípe

Blues and Bullets - recenze 2. epizody

28. 4. 2016 | Ondřej Švára

Agent Elliot Ness se vrátil, aby lidé v Santa Esperanze mohli klidně spát. Kdo by ale čekal, že jedná na objednávku samotného Al Caponeho? Vyjma bizarního spojenectví detektiva a šéfa podsvětí už ale druhý díl epizodické detektivky ničím pozoruhodným nepřekvapí. Po skvělém rozjezdu se netradiční noirová detektivka zadrhla a pokračování série Blues and Bullets s podtitulem Píchnutí do vosího hnízda prostě zklamalo.

Nier - recenze

14. 6. 2010 | Redakce Games.cz

Obtížně zařaditelné japonské RPG nabízí několik originálních prvků, kvůli kterým by mohlo zlákat zlatokopy mezi vámi. Překousnete však slabší grafiku?

The Expanse: A Telltale Series – recenze chutné jednohubky pro fanoušky předlohy

27. 9. 2023 | Ondřej Rolník

Epizodická klasika s příchutí sci-fi

Extinction - recenze

10. 4. 2018 | Vilém Koubek

Za Extinction stojí studio Iron Galaxy, které má mimo jiné na svědomí veškerý post-launchový obsah do znovuzrozené bojovky Killer Instinct. Logicky tedy čekáte, že akční hopsačka postavená na boji zblízka vyroste z hlubokých kořenů a z lásky k žánru. Extinction nicméně selhává snad ve všech ohledech a namísto zábavné řežby nabízí neustále se opakující nudu.

Kingdom - recenze

25. 11. 2015 | Václav Pecháček

Je opravdu zvláštní nápad, vytvořit 2D pixel-artovou budovatelskou a válečnou strategii, která se ovládá všehovšudy čtyřmi klávesami. Jeden z těch nápadů, u kterých si člověk jednou rukou ťuká na čelo a druhou vytáčí 158, aby si pro toho nebezpečného blábolícího šílence někdo okamžitě přijel. Je skoro až divné, že v případě Kingdom to všechno dohromady funguje opravdu skvěle. A já vám řeknu proč.

Jump Force – recenze

18. 3. 2019 | Jan Slavík

Máte-li rádi japonskou komiksovou tvorbu, pravděpodobně vám není zcela cizí jméno Weekly Shonen Jump. Jde o časopis mající oprávněný status otaku Bible, jehož stránky se staly rodištěm celé řady nejznámějších anime/manga sérií vůbec. Nejedná se navíc o žádného mladíka – první výtisk spatřil světlo světa už v roce 1968, což nám po složité matematické operaci napoví, že se loni slavily kulatiny. A jako lehce opožděný dárek přichází bojovka Jump Force od studia Spike Chunsoft pod vydavatelskou taktovkou Bandai Namco.

Devil May Cry 5 – recenze

6. 3. 2019 | Vincent Olejník

Červený kožený kabát, svižné tempo elektrických kytar, olbřímí meče i frajerské hlášky pronášené zády k explodujícím hlavám pekelné havěti. Devil May Cry se po originálním, ale fanoušky nepříliš vřele přijatém pokusu o restart od studia Ninja Theory vrátil k původním vývojářům a od prvního traileru bylo očividné, co nám chce Capcom říct: „Dante je zpátky i se vším, co jste na něm milovali“.

Biomutant – recenze očekávané akční hry

24. 5. 2021 | Patrik Hajda

Příliš ambicí škodí

Eidolon - recenze

18. 8. 2014 | Vilém Koubek

Eidolon vás jen tak náhodně pohodí uprostřed západního Washingtonu v roce cca 2 400 a zanechá vás pouze s myšlenkou, že lidstvo je zkrátka pryč. Kdo jste? Co jste? Kam máte jít a co tam máte dělat? Otázky se kupí na hromadu a odpovědi nepřichází. Musíte si je najít sami. A tak začíná jedno rádoby umělecké dobrodružství, jehož veškerá hodnota ale záhy mizí jak pára nad hrncem.

FIFA 20 – recenze

2. 10. 2019 | Václav Pecháček

14. února 2017 PSG zahodilo čtyřbrankový náskok z prvního zápasu a prohrálo odvetu proti Barceloně 6:1. 10. dubna 2018 se Barcelona psychicky složila v Římě a místní AS ji po prohře 4:1 ve Španělsku výsledkem 3:0 vyřadilo. 7. května 2019 Barcelonu ztrapnil pro změnu Liverpool, který sice na Nou Campu prohrál o tři góly, jenže doma na Anfieldu vyhrál o čtyři. To jsou tři nejvýznamnější fotbalové kolapsy poslední doby… a bohužel se k nim připojuje ještě jeden: FIFA 20.

Fate/Samurai Remnant – recenze epického JRPG, která vás nenechá vydechnout

3. 10. 2023 | Michal Krupička

Sedm pánů, sedm služebníků, jedno přání

Scarygirl - recenze

22. 2. 2012 | Aleš Smutný

Plošinovka z XBLA, to je prostě hazard. Můžete skončit s něčím originálním, ale i s něčím klišovitým. Anebo s něčím originálním, nudným a klišovitým, ale přesto zábavným. Scarygirl rozhodně patří do skupiny příběhově originálních a obsahově... nu, tady je to složitější. Nicméně, pokud by se dávala chvála jen za zpracování stylu a příběhu, byla by to jasná favoritka na ta nejvyšší ocenění.

Boyfriend Dungeon – recenze

17. 8. 2021 | Jan Slavík

Libo souboj na kordy?

Terminator: Dark Fate – Defiance – recenze realtimové strategie

29. 2. 2024 | Jakub Malchárek

Potřebuju vaše tanky, drony a vrtulníky

Van Helsing: neuvěřitelná dobrodružství - recenze

11. 7. 2013 | Vilém Koubek

Studiu Neocore Games to trvalo řadu let a pár solidních hardcore strategií říznutých akčními RPG prvky (King Arthur, The Kings Crusade), než se vývojáři rozhodli udělat z pouhého doplňku plnohodnotný akční RPG titul.

Cryptmaster – recenze krokovacího dungeonu, kde bojujete slovem

17. 5. 2024 | Šárka Tmějová

Když je klávesnice mocnější meče

Atlas Fallen – recenze hry, která marně bojuje proti času

9. 8. 2023 | Pavel Makal

Již brzy v Game Passu!

Downtown Run - recenze

13. 4. 2003 | Redakce Games.cz

Poslední dobou vycházejí arkádové závody jen velmi zřídka, takže celkem potěšilo, když se nám do rukou dostala hra Downtown Run, která oplývá bohatou nabídkou herních módů nebo power-upů.

Tales from the Borderlands - recenze 4. epizody

21. 8. 2015 | Miloš Bohoněk

Pokud by hry reflektovaly náladu ve studiích jejich autorů, v Telltale Games by posledních pár let nebylo moc veselo. Jejich práce je sice žádanější než kdy předtím, ale to máte depresivní zombokalypsu na jedné straně (The Walking Dead), vraždy pohádkových prostitutek na straně druhé (The Wolf Among Us) a navíc dělají hru vycházející z knih nejkrvelačnějšího spisovatele současnosti (Game of Thrones). V téhle společnosti působí Tales from the Borderlands jako klaun na srazu satanistů. Radost pohledět.

The Falconeer – recenze stíhacích ptáků

20. 11. 2020 | Vilém Koubek

Všesokolský slet

RAD – recenze mutantské řežby

3. 9. 2019 | Vilém Koubek

Studio Double Fine má za sebou řadu nadprůměrných her vystavěných okolo humoru a dobrých nápadů, ale často také pokulhávající hratelnosti – a RAD ze zástupu nijak nevyčnívá. Pokud však nemáte příliš zkušeností s žánrem roguelike a hodláte tento nedostatek napravit, neměli byste tuhle hru minout.

Hollow Knight - recenze

30. 6. 2017 | Ondřej Švára

Temnota a roztomilost obvykle nejdou dohromady, ale akční plošinovka Hollow Knight je úctyhodná výjimka. V ruinách padlého království se odehraje melancholická pohádka plná smutku, ale i naděje, doplněná o velkolepé herní aranžmá. Arkádu z kategorie metroidvania oživují pestré RPG prvky, rozsáhlé a nelineární prostředí, špičkové výtvarné zpracování a příjemně dlouhá herní doba. Až na občasný backtracking nelze hře nic podstatného vytknout. Je to umělecký majstrštyk.

Rayman Jungle Run - recenze

23. 10. 2012 | Pavel Dobrovský

Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.

Guitar Hero Live - recenze

5. 11. 2015 | Jan Olejník

Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.

Stacking - recenze

2. 5. 2012 | Martin Bach

Podle oblíbené manažerské poučky se správný šéf pozná tak, že si do svého týmu vybírá lidi, kteří jsou v určitých ohledech lepší, než je on sám. Pokud můžu soudit zvenčí, Tim Schafer se podle této rady dokázal zařídit a sehnal do své firmy Double Fine velmi schopné lidi. Vývojář, jehož sláva se momentálně pojí hlavně s úspěšnou kampaní na Kickstarteru, zažíval ještě před pár lety hodně krušné období. Zatímco se „jeho“ Brutal Legend potácela v limbu kvůli přechodu od Activisionu k EA, rozdělil Schafer v rámci interní akce Amnesia Fortnight tým svých vývojářů na čtyři skupiny a dal jim volnou ruku při vytváření konceptů menších stahovatelných titulů.

Recenze